Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Dokonceni popisu uspesne instalace. Prvni reboot, kratce o instalaci zakladnich aplikaci. Laska na prvni pohled.
Instalator neupozornuje nijak zvlast na to, ze si mate definovat heslo ci zalozit konto prosteho uzivatele, zcela v duchu oficialni ideje ArchLinuxu, ktery nehodla vodit za rucicku. Po prvni rebootu budete neomezene vladnout jako root. Definovat heslo, pridat uzivatele - jako nezkuseny mandrakista bych si tu asi nevedel rady a zacal hledat. Jako uzivatel Gentoo, i kdyz vicemene lama, jsem neco takoveho uz provadel, takze zadny problem.
Instalace novych programu je v ArchLinuxu podobne jako v Gentoo nadmiru snadna. Staci si zjistit par zakladnich prikazu a pokud nemate nejaka specialni prani, jede to jako blesk:
pacman -S mczkontroluje zavislosti, zepta se na potvrzeni, pozadovana aplikace se automaticky stahne a v mziku nainstaluje. Standardne se na rozdil od Gentoo instaluje z binarnich balicku, takze odpada mezicas nekdy zdlouhave kompilace. Vsechno probiha z konzole, z prikazove radky. Mozna existuje nejaky graficky frontend, ale nejak ho nepotrebuji a asi nikdy potrebovat nebudu.
A propos, grafika. Instalace xorg je stejne jednoducha jako vsech ostatnich aplikaci. Zacatecnici by nemeli zapomenout na editaci /etc/X11/xorg.conf. Ja potrebne udaje znam diky nekolika prodelanym instalacim Linuxu uz skoro nazpamet. Nastartovat Xka jako root funguje (do toho "hnusneho" twm), z konta bezneho uzivatele nejaka zrada, aha,
wmaker: not foundKdyz uz za me rozhodli, tak prosim, necham .xinitrc jak je, rychle nainstaluji Window Maker a vida, jsem v okennim manazeru, ktery jsem si zatim moc neoblibil. Uvidime, treba ho ani nebudu nahrazovat fluxboxem. Zjevne by to nebyl ale zadny problem.
Na KDE/Gnome zatim rezignuji, stejne to ma byt neco jako experimentalni instalace, takze zkusim vydrzet i bez KDE resp. Gnome aplikaci a knihoven, aspon tak dlouho, jak to pujde. Firefox tak jako tak, jako IM Gaim, jako editor GVim, a svete div se, ArchLinux bezi a funguje!
Ve vyberu distribuce verim na lasku na prvni pohled. Takze, aniz bych predbihal, patrne, uz diky stylu instalace, mam dalsi oblibenou distribuci. Jeste me ceka plna lokalizace, sem tam zapas s WM (jestli to vydrzim), zprovozneni zvuku atd., ale to jsou uz drobnosti. Uz asi vim, po cem sahnu, kdyz me nekdo pozada o typ na linuxovou distribuci a z nejakych duvodu nebude vhodne Gentoo.
konec instalacni zpravy :) nekdy priste mozna zprava konfiguracni
Tiskni
Sdílej:
KEYMAP=cz-lat2 CONSOLEFONT=lat2-16a do ~/.profile pridas
LC_ALL=cs_CZ LANG=cs_CZ export LC_ALL LANGTim mas lokalizovanou vetsinu veci. Az nahrajes KDE, tak nesmis zapomenout nainstalovat balicky kde-i18n-cs a koffice-i18n-cs. No a PKGBUILDy pro cestinu v aspellu a v OpenOfficu jsem pridaval do AURu (zatim se bohuzel nenaslo dost lidi, kteri by pro ne hlasovali, aby se protlacily do extra repozitare). Pak uz zbyva jen Firefox a do toho si musis cestinu nainstalovat z lokalizacniho balicku ze stranek czilly. Potom uz je snad cely system hezky cesky.
Na co cekas s tou lokalizaci? Vzdyt to mas za chvilicku hotove.To mas pravdu :) Ve skutecnosti probihal cely proces instalace najednou a pomerne rychle (pulhodina?) a moje tri zapisy, ktere take najednou vznikly, jsem trochu nefer takhle roztahl na etapy :) Ale stejne diky, urcite ale tvoje reakce pomuze nekomu, kdo prave zacina :)