Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Dokonceni popisu uspesne instalace. Prvni reboot, kratce o instalaci zakladnich aplikaci. Laska na prvni pohled.
Instalator neupozornuje nijak zvlast na to, ze si mate definovat heslo ci zalozit konto prosteho uzivatele, zcela v duchu oficialni ideje ArchLinuxu, ktery nehodla vodit za rucicku. Po prvni rebootu budete neomezene vladnout jako root. Definovat heslo, pridat uzivatele - jako nezkuseny mandrakista bych si tu asi nevedel rady a zacal hledat. Jako uzivatel Gentoo, i kdyz vicemene lama, jsem neco takoveho uz provadel, takze zadny problem.
Instalace novych programu je v ArchLinuxu podobne jako v Gentoo nadmiru snadna. Staci si zjistit par zakladnich prikazu a pokud nemate nejaka specialni prani, jede to jako blesk:
pacman -S mczkontroluje zavislosti, zepta se na potvrzeni, pozadovana aplikace se automaticky stahne a v mziku nainstaluje. Standardne se na rozdil od Gentoo instaluje z binarnich balicku, takze odpada mezicas nekdy zdlouhave kompilace. Vsechno probiha z konzole, z prikazove radky. Mozna existuje nejaky graficky frontend, ale nejak ho nepotrebuji a asi nikdy potrebovat nebudu.
A propos, grafika. Instalace xorg je stejne jednoducha jako vsech ostatnich aplikaci. Zacatecnici by nemeli zapomenout na editaci /etc/X11/xorg.conf. Ja potrebne udaje znam diky nekolika prodelanym instalacim Linuxu uz skoro nazpamet. Nastartovat Xka jako root funguje (do toho "hnusneho" twm), z konta bezneho uzivatele nejaka zrada, aha,
wmaker: not foundKdyz uz za me rozhodli, tak prosim, necham .xinitrc jak je, rychle nainstaluji Window Maker a vida, jsem v okennim manazeru, ktery jsem si zatim moc neoblibil. Uvidime, treba ho ani nebudu nahrazovat fluxboxem. Zjevne by to nebyl ale zadny problem.
Na KDE/Gnome zatim rezignuji, stejne to ma byt neco jako experimentalni instalace, takze zkusim vydrzet i bez KDE resp. Gnome aplikaci a knihoven, aspon tak dlouho, jak to pujde. Firefox tak jako tak, jako IM Gaim, jako editor GVim, a svete div se, ArchLinux bezi a funguje!
Ve vyberu distribuce verim na lasku na prvni pohled. Takze, aniz bych predbihal, patrne, uz diky stylu instalace, mam dalsi oblibenou distribuci. Jeste me ceka plna lokalizace, sem tam zapas s WM (jestli to vydrzim), zprovozneni zvuku atd., ale to jsou uz drobnosti. Uz asi vim, po cem sahnu, kdyz me nekdo pozada o typ na linuxovou distribuci a z nejakych duvodu nebude vhodne Gentoo.
konec instalacni zpravy :) nekdy priste mozna zprava konfiguracni
Tiskni
Sdílej:
KEYMAP=cz-lat2 CONSOLEFONT=lat2-16a do ~/.profile pridas
LC_ALL=cs_CZ LANG=cs_CZ export LC_ALL LANGTim mas lokalizovanou vetsinu veci. Az nahrajes KDE, tak nesmis zapomenout nainstalovat balicky kde-i18n-cs a koffice-i18n-cs. No a PKGBUILDy pro cestinu v aspellu a v OpenOfficu jsem pridaval do AURu (zatim se bohuzel nenaslo dost lidi, kteri by pro ne hlasovali, aby se protlacily do extra repozitare). Pak uz zbyva jen Firefox a do toho si musis cestinu nainstalovat z lokalizacniho balicku ze stranek czilly. Potom uz je snad cely system hezky cesky.
Na co cekas s tou lokalizaci? Vzdyt to mas za chvilicku hotove.To mas pravdu :) Ve skutecnosti probihal cely proces instalace najednou a pomerne rychle (pulhodina?) a moje tri zapisy, ktere take najednou vznikly, jsem trochu nefer takhle roztahl na etapy :) Ale stejne diky, urcite ale tvoje reakce pomuze nekomu, kdo prave zacina :)