Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Dokonceni popisu uspesne instalace. Prvni reboot, kratce o instalaci zakladnich aplikaci. Laska na prvni pohled.
Instalator neupozornuje nijak zvlast na to, ze si mate definovat heslo ci zalozit konto prosteho uzivatele, zcela v duchu oficialni ideje ArchLinuxu, ktery nehodla vodit za rucicku. Po prvni rebootu budete neomezene vladnout jako root. Definovat heslo, pridat uzivatele - jako nezkuseny mandrakista bych si tu asi nevedel rady a zacal hledat. Jako uzivatel Gentoo, i kdyz vicemene lama, jsem neco takoveho uz provadel, takze zadny problem.
Instalace novych programu je v ArchLinuxu podobne jako v Gentoo nadmiru snadna. Staci si zjistit par zakladnich prikazu a pokud nemate nejaka specialni prani, jede to jako blesk:
pacman -S mczkontroluje zavislosti, zepta se na potvrzeni, pozadovana aplikace se automaticky stahne a v mziku nainstaluje. Standardne se na rozdil od Gentoo instaluje z binarnich balicku, takze odpada mezicas nekdy zdlouhave kompilace. Vsechno probiha z konzole, z prikazove radky. Mozna existuje nejaky graficky frontend, ale nejak ho nepotrebuji a asi nikdy potrebovat nebudu.
A propos, grafika. Instalace xorg je stejne jednoducha jako vsech ostatnich aplikaci. Zacatecnici by nemeli zapomenout na editaci /etc/X11/xorg.conf. Ja potrebne udaje znam diky nekolika prodelanym instalacim Linuxu uz skoro nazpamet. Nastartovat Xka jako root funguje (do toho "hnusneho" twm), z konta bezneho uzivatele nejaka zrada, aha,
wmaker: not foundKdyz uz za me rozhodli, tak prosim, necham .xinitrc jak je, rychle nainstaluji Window Maker a vida, jsem v okennim manazeru, ktery jsem si zatim moc neoblibil. Uvidime, treba ho ani nebudu nahrazovat fluxboxem. Zjevne by to nebyl ale zadny problem.
Na KDE/Gnome zatim rezignuji, stejne to ma byt neco jako experimentalni instalace, takze zkusim vydrzet i bez KDE resp. Gnome aplikaci a knihoven, aspon tak dlouho, jak to pujde. Firefox tak jako tak, jako IM Gaim, jako editor GVim, a svete div se, ArchLinux bezi a funguje!
Ve vyberu distribuce verim na lasku na prvni pohled. Takze, aniz bych predbihal, patrne, uz diky stylu instalace, mam dalsi oblibenou distribuci. Jeste me ceka plna lokalizace, sem tam zapas s WM (jestli to vydrzim), zprovozneni zvuku atd., ale to jsou uz drobnosti. Uz asi vim, po cem sahnu, kdyz me nekdo pozada o typ na linuxovou distribuci a z nejakych duvodu nebude vhodne Gentoo.
konec instalacni zpravy :) nekdy priste mozna zprava konfiguracni
Tiskni
Sdílej:
KEYMAP=cz-lat2 CONSOLEFONT=lat2-16a do ~/.profile pridas
LC_ALL=cs_CZ LANG=cs_CZ export LC_ALL LANGTim mas lokalizovanou vetsinu veci. Az nahrajes KDE, tak nesmis zapomenout nainstalovat balicky kde-i18n-cs a koffice-i18n-cs. No a PKGBUILDy pro cestinu v aspellu a v OpenOfficu jsem pridaval do AURu (zatim se bohuzel nenaslo dost lidi, kteri by pro ne hlasovali, aby se protlacily do extra repozitare). Pak uz zbyva jen Firefox a do toho si musis cestinu nainstalovat z lokalizacniho balicku ze stranek czilly. Potom uz je snad cely system hezky cesky.
Na co cekas s tou lokalizaci? Vzdyt to mas za chvilicku hotove.To mas pravdu :) Ve skutecnosti probihal cely proces instalace najednou a pomerne rychle (pulhodina?) a moje tri zapisy, ktere take najednou vznikly, jsem trochu nefer takhle roztahl na etapy :) Ale stejne diky, urcite ale tvoje reakce pomuze nekomu, kdo prave zacina :)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz