Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Dokonceni popisu uspesne instalace. Prvni reboot, kratce o instalaci zakladnich aplikaci. Laska na prvni pohled.
Instalator neupozornuje nijak zvlast na to, ze si mate definovat heslo ci zalozit konto prosteho uzivatele, zcela v duchu oficialni ideje ArchLinuxu, ktery nehodla vodit za rucicku. Po prvni rebootu budete neomezene vladnout jako root. Definovat heslo, pridat uzivatele - jako nezkuseny mandrakista bych si tu asi nevedel rady a zacal hledat. Jako uzivatel Gentoo, i kdyz vicemene lama, jsem neco takoveho uz provadel, takze zadny problem.
Instalace novych programu je v ArchLinuxu podobne jako v Gentoo nadmiru snadna. Staci si zjistit par zakladnich prikazu a pokud nemate nejaka specialni prani, jede to jako blesk:
pacman -S mczkontroluje zavislosti, zepta se na potvrzeni, pozadovana aplikace se automaticky stahne a v mziku nainstaluje. Standardne se na rozdil od Gentoo instaluje z binarnich balicku, takze odpada mezicas nekdy zdlouhave kompilace. Vsechno probiha z konzole, z prikazove radky. Mozna existuje nejaky graficky frontend, ale nejak ho nepotrebuji a asi nikdy potrebovat nebudu.
A propos, grafika. Instalace xorg je stejne jednoducha jako vsech ostatnich aplikaci. Zacatecnici by nemeli zapomenout na editaci /etc/X11/xorg.conf. Ja potrebne udaje znam diky nekolika prodelanym instalacim Linuxu uz skoro nazpamet. Nastartovat Xka jako root funguje (do toho "hnusneho" twm), z konta bezneho uzivatele nejaka zrada, aha,
wmaker: not foundKdyz uz za me rozhodli, tak prosim, necham .xinitrc jak je, rychle nainstaluji Window Maker a vida, jsem v okennim manazeru, ktery jsem si zatim moc neoblibil. Uvidime, treba ho ani nebudu nahrazovat fluxboxem. Zjevne by to nebyl ale zadny problem.
Na KDE/Gnome zatim rezignuji, stejne to ma byt neco jako experimentalni instalace, takze zkusim vydrzet i bez KDE resp. Gnome aplikaci a knihoven, aspon tak dlouho, jak to pujde. Firefox tak jako tak, jako IM Gaim, jako editor GVim, a svete div se, ArchLinux bezi a funguje!
Ve vyberu distribuce verim na lasku na prvni pohled. Takze, aniz bych predbihal, patrne, uz diky stylu instalace, mam dalsi oblibenou distribuci. Jeste me ceka plna lokalizace, sem tam zapas s WM (jestli to vydrzim), zprovozneni zvuku atd., ale to jsou uz drobnosti. Uz asi vim, po cem sahnu, kdyz me nekdo pozada o typ na linuxovou distribuci a z nejakych duvodu nebude vhodne Gentoo.
konec instalacni zpravy :) nekdy priste mozna zprava konfiguracni
Tiskni
Sdílej:
KEYMAP=cz-lat2 CONSOLEFONT=lat2-16a do ~/.profile pridas
LC_ALL=cs_CZ LANG=cs_CZ export LC_ALL LANGTim mas lokalizovanou vetsinu veci. Az nahrajes KDE, tak nesmis zapomenout nainstalovat balicky kde-i18n-cs a koffice-i18n-cs. No a PKGBUILDy pro cestinu v aspellu a v OpenOfficu jsem pridaval do AURu (zatim se bohuzel nenaslo dost lidi, kteri by pro ne hlasovali, aby se protlacily do extra repozitare). Pak uz zbyva jen Firefox a do toho si musis cestinu nainstalovat z lokalizacniho balicku ze stranek czilly. Potom uz je snad cely system hezky cesky.
Na co cekas s tou lokalizaci? Vzdyt to mas za chvilicku hotove.To mas pravdu :) Ve skutecnosti probihal cely proces instalace najednou a pomerne rychle (pulhodina?) a moje tri zapisy, ktere take najednou vznikly, jsem trochu nefer takhle roztahl na etapy :) Ale stejne diky, urcite ale tvoje reakce pomuze nekomu, kdo prave zacina :)