86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Dokonceni popisu uspesne instalace. Prvni reboot, kratce o instalaci zakladnich aplikaci. Laska na prvni pohled.
Instalator neupozornuje nijak zvlast na to, ze si mate definovat heslo ci zalozit konto prosteho uzivatele, zcela v duchu oficialni ideje ArchLinuxu, ktery nehodla vodit za rucicku. Po prvni rebootu budete neomezene vladnout jako root. Definovat heslo, pridat uzivatele - jako nezkuseny mandrakista bych si tu asi nevedel rady a zacal hledat. Jako uzivatel Gentoo, i kdyz vicemene lama, jsem neco takoveho uz provadel, takze zadny problem.
Instalace novych programu je v ArchLinuxu podobne jako v Gentoo nadmiru snadna. Staci si zjistit par zakladnich prikazu a pokud nemate nejaka specialni prani, jede to jako blesk:
pacman -S mczkontroluje zavislosti, zepta se na potvrzeni, pozadovana aplikace se automaticky stahne a v mziku nainstaluje. Standardne se na rozdil od Gentoo instaluje z binarnich balicku, takze odpada mezicas nekdy zdlouhave kompilace. Vsechno probiha z konzole, z prikazove radky. Mozna existuje nejaky graficky frontend, ale nejak ho nepotrebuji a asi nikdy potrebovat nebudu.
A propos, grafika. Instalace xorg je stejne jednoducha jako vsech ostatnich aplikaci. Zacatecnici by nemeli zapomenout na editaci /etc/X11/xorg.conf. Ja potrebne udaje znam diky nekolika prodelanym instalacim Linuxu uz skoro nazpamet. Nastartovat Xka jako root funguje (do toho "hnusneho" twm), z konta bezneho uzivatele nejaka zrada, aha,
wmaker: not foundKdyz uz za me rozhodli, tak prosim, necham .xinitrc jak je, rychle nainstaluji Window Maker a vida, jsem v okennim manazeru, ktery jsem si zatim moc neoblibil. Uvidime, treba ho ani nebudu nahrazovat fluxboxem. Zjevne by to nebyl ale zadny problem.
Na KDE/Gnome zatim rezignuji, stejne to ma byt neco jako experimentalni instalace, takze zkusim vydrzet i bez KDE resp. Gnome aplikaci a knihoven, aspon tak dlouho, jak to pujde. Firefox tak jako tak, jako IM Gaim, jako editor GVim, a svete div se, ArchLinux bezi a funguje!
Ve vyberu distribuce verim na lasku na prvni pohled. Takze, aniz bych predbihal, patrne, uz diky stylu instalace, mam dalsi oblibenou distribuci. Jeste me ceka plna lokalizace, sem tam zapas s WM (jestli to vydrzim), zprovozneni zvuku atd., ale to jsou uz drobnosti. Uz asi vim, po cem sahnu, kdyz me nekdo pozada o typ na linuxovou distribuci a z nejakych duvodu nebude vhodne Gentoo.
konec instalacni zpravy :) nekdy priste mozna zprava konfiguracni
Tiskni
Sdílej:
KEYMAP=cz-lat2 CONSOLEFONT=lat2-16a do ~/.profile pridas
LC_ALL=cs_CZ LANG=cs_CZ export LC_ALL LANGTim mas lokalizovanou vetsinu veci. Az nahrajes KDE, tak nesmis zapomenout nainstalovat balicky kde-i18n-cs a koffice-i18n-cs. No a PKGBUILDy pro cestinu v aspellu a v OpenOfficu jsem pridaval do AURu (zatim se bohuzel nenaslo dost lidi, kteri by pro ne hlasovali, aby se protlacily do extra repozitare). Pak uz zbyva jen Firefox a do toho si musis cestinu nainstalovat z lokalizacniho balicku ze stranek czilly. Potom uz je snad cely system hezky cesky.
Na co cekas s tou lokalizaci? Vzdyt to mas za chvilicku hotove.To mas pravdu :) Ve skutecnosti probihal cely proces instalace najednou a pomerne rychle (pulhodina?) a moje tri zapisy, ktere take najednou vznikly, jsem trochu nefer takhle roztahl na etapy :) Ale stejne diky, urcite ale tvoje reakce pomuze nekomu, kdo prave zacina :)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz