Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Tiskni
Sdílej:
Zdar Sexu!
Např. PHP zbytečně napsalo znovu celého MySQL klienta (viz mysqlng)Což je ale hloupost PHP, že nechtěli použít hotový kód a chtěli si napsat vlastní – tak to nevyčítej GPL licenci. Např. taková Java je pod GPL a můžeš v ní psát klidně i proprietární software.
pouze říkám, jak bych to udělal, být v roli autora.
Dřív to smysl bezesporu mělo, vyvíjení softwaru jako open source bylo pro drtivou většinu vývojářů a firem něco nepředstavitelnéhoNaopak – dřív bylo pro vývojáře přirozené sdílet kód a pak se objevily firmy, které je nutily podepisovat různá NDA a uzavírat software. A licenční podmínky průměrných koncových produktů jsou rok od roku smutnější čtení (čest výjimkám).
ale jejich dílo třeba závisí na kódu, třeba licencovaném, který prostě nesmí být z právních důvodů zvěřejněn. A jsme v prdeli. Komunita z toho nemá nic a dotyčný projekt si musí něco ubastlit sám. Pěkné.Špatné to je, to ano, ale chyba není v GPL, ale už v tom kódu, který „nesmí být z právních důvodů zvěřejněn“. GNU GPL tlačí na to, aby se situace postupně zlepšovala a aby toho svobodného kódu bylo čím dál tím víc. To co píšeš (efektivnější vývoj) je samozřejmě pravda, ale je tady pěkně vidět rozdíl mezi přístupem open source a svobodného softwaru – open source si z toho bere jen část dobrého, jen ty výhody pro vývojáře (a jejich zaměstnavatele), ale ke koncovým uživatelům se ta svoboda už nedostane – ti nakonec používají proprietární software*, který je sice poslepovaný ze spousty svobodných (necopyleftových) knihoven, ale ty klíčové součásti** jsou uzavřené. A uživatel pak nemá prakticky žádná práva a pouze používá ten proprietární produkt/službu. *) pokud možno ještě někde v cloudu a nepatří jim ani jejich data, nebo nemůžou snadno přejít jinam **) ne třeba nejvýznamnější co do objemu práce (té bude pravděpodobně víc v těch použitých knihovnách), ale co do nezbytnosti – funguje jako lepidlo, které drží pohromadě jednotlivé komponenty a přidává tu obchodní logiku a hlavně rozhraní směrem k uživateli
Naopak – dřív bylo pro vývojáře přirozené sdílet kód a pak se objevily firmy, které je nutily podepisovat různá NDA a uzavírat software.Já nemyslel dřevní dobu opensource, kdy RMS odešel z MIT. Měl jsem na mysli období, kdy open source opravdu začalo vystrčovat růžky, než si získalo opravdu rovnocenné místo na světě. Hlavně tedy konec devadesátých let a dále... tehdy podle mě byl open source software nejvíc v ohrožení ze stran různých ojebávačů a dalo by se pochopit, proč měli někteří lidé snahu ho takhle právně chránit.
Špatné to je, to ano, ale chyba není v GPL, ale už v tom kódu, který „nesmí být z právních důvodů zvěřejněn“. GNU GPL tlačí na to, aby se situace postupně zlepšovala a aby toho svobodného kódu bylo čím dál tím víc.Takže vinu hodíš na nějakou třetí, zcela nezůčastněnou stranu? To je přeci nesmysl. Firma A chce vyvíjet software. Potřebuje software X (pod GPL), který je opensource a ke kterému je ochotna přispět a vylepšovat jej spolu s komunitou. Dále ale kriticky potřebuje software Y od firmy B, který je ovšem licencovaný tak, že je jeho spojení s GPL softwarem X nepřípustné. Firma A tratí, komunita kolem free software tratí. Jen tak mimochodem, jak už jsem napsal o kousek výše, ze sledování nově se objevujících opensource knihoven a aplikací GPL kódu víc a víc vůbec není. Naopak. Lidi si uvědomili, že je možné spolupracovat na společných částech kódů svých projektů a přitom je (třeba i) vydávat jako uzavřený software. Spousta programátorů časem vyroste z FSF idealismu v okamžiku, kdy potřebujou živit hladové krky. Nic není dokonalé a takhle máme aspoň něco. A s tím souvisí i to, že se s tím cloudem, který zmiňuješ, budeme muset všichni smířit. Takhle to zkrátka dopadne. UI vytvořené v HTML5+JS, data někde v tramtárii, Microsoft tam spěje, Apple tam spěje, Google tam spěje. Čím dál víc služeb se dnes vznáší někde v obláčku. Vážně si myslím, že klasická koncepce uživatelských desktopových aplikací se za několik let rozpadne a že se budou mezi projekty vzájemně sdílet hlavně knihovny a nástroje.
Firma A chce vyvíjet software. Potřebuje software X (pod GPL), který je opensource a ke kterému je ochotna přispět a vylepšovat jej spolu s komunitou. Dále ale kriticky potřebuje software Y od firmy B, který je ovšem licencovaný tak, že je jeho spojení s GPL softwarem X nepřípustné. Firma A tratí, komunita kolem free software tratí.Takže firma chce vyvinout nějaký software a jedním ze způsobů, jak si usnadnit práci a nemuset vyvíjet všechno na zelené louce, je použít hotové programy/knihovny X a Y. Ty ale mají neslučitelné licence a nejde je použít dohromady. Proč se na to díváš tak jednostranně a viníš z licenční nekompatibility jen X a ne Y? Proč by jen X měl dělat ústupky, zatímco Y nemusel? A kdybys přeci jen došel k tomu, že ústupek je prospěšný, dá se použít duální licencování a dohodnout se na nějaké protihodnotě – zájemce přispěje penězi nebo kódem, což je výhra jak pro firmu A, tak pro ten svobodný software (jinak by tu dohodu neuzavřeli).
Spousta programátorů časem vyroste z FSF idealismu v okamžiku, kdy potřebujou živit hladové krky.Zrovna teď vyvíjím jeden komerční program, který bude nabízen jako SaaS* (a později jako normální aplikace) a až** ho uvolním jako svobodný software, bude pod copyleftovou licencí – GNU Affero GPL – aby každý koncový uživatel měl následující práva:
A s tím souvisí i to, že se s tím cloudem, který zmiňuješ, budeme muset všichni smířit. … Čím dál víc služeb se dnes vznáší někde v obláčku. Vážně si myslím, že klasická koncepce uživatelských desktopových aplikací se za několik let rozpadne a že se budou mezi projekty vzájemně sdílet hlavně knihovny a nástroje.Sice si nemyslím, že desktop zmizí, ale cloud tu s námi bude, to souhlas, a může být i užitečný. Nicméně svoboda a cloud se nevylučují. Jen je důležité, aby se z cloudu stalo něco jako je poskytovatel elektřiny nebo síťové konektivity. Sice nemáš vlastní elektrárnu nebo připojení na páteřní síť, ale můžeš si připojit libovolné svoje zařízení (bez ohledu na to, kde od koho jsi ho koupil) a dělat si s ním co chceš*. A když nebudeš spokojený, ukončíš smlouvu a přejdeš k jinému poskytovateli – a všechna zařízení a zásoby (data) můžeš použít, protože je to standardizované. *) ČEZ ti nebude kecat do toho, v jaké konvici si vaříš vodu, nebo jaký čaj si připravuješ a nebude si nárokovat, abys používal jen jeho konvice a jeho čaj a pil z jeho hrnku a to pouze pravou rukou a v sudé hodiny a tak, aby s tebou v místnosti nebylo víc než pět lidí, kterým navíc nesmíš dát ochutnat nebo ani říct, jak ten čaj chutná.
A podle mého názoru toho docílíme tak, že umožníme přispívat co nejvíce stranám, bez ohledu na jejich byznys model nebo jejich světonázor.Prepáč že som ti vytrhol z kontextu práve túto vetu, ale práve tá vystihuje pointu, že mne nieje jedno kto prispieva do môjho projektu a podstatná je pre pointa zdielania aj s ďalašími ľuďmi. Toto mi GPL ponúka a fakt netvrdím že je to jediná pravda.
Mně zajímá to, aby se open source software vyvíjelJenže smyslem softwaru je, aby se používal, aby přinášel užitek koncovým uživatelům, ne aby se samoúčelně vyvíjel a aby nad ním onanovali kodéři a bastlíři. A když se podíváš kolem sebe, uvidíš spoustu služeb a produktů, které jsou sice poslepované ze svobodných knihoven a komponent (a bez nich by vůbec neexistovaly), ale uživatel žádná práva nemá – nemůže si např. vzít službu X a provozovat si ji na vlastním serveru, nemůže vzít program Y (za který zaplatil a který by nevznikl nebýt svobodného softwaru) a zkopírovat ho kamarádovi nebo si tam od něj nechat doprogramovat nějakou funkci…
Tím se líší od copyleftových licencí jako GPL, které donutí toho, co kód upraví, všechen kód uvolnit taky pod GPL.Čím nepriamo núti vývojára zdieľať svoj výtvor s komunitou a práve o to nám ide priateľu :)
. Je to jeho svoboda a volba. A já si netroufám soudit která cesta je lepší / horší, řekl bych, že to závisí na situaci, názoru vývojáře a podobně.
No, mě jde spíš o to, že to riziko je tam vždycky, a nikdo to ani nemusí zjistit; GPL je pouze formalita a když je jediný release stripped binárka, nikdo nikdy nezjistí přítomnost GPL kódu. A navíc jsem toho názoru, že kdo ten kód napíše, toho je, a virální licence nemůže autora takto omezovat.
A nikdo mu to doho nemůže kecatJasne ja Quakerovi fandím a ani sme tu nerozoberali čo je lepšie, len tvrdím že GPL nieje pre mňa zbytočná, toď vše ;). Je to jeho svoboda a volba. A já si netroufám soudit která cesta je lepší / horší, řekl bych, že to závisí na situaci, názoru vývojáře a podobně.
Ne? Engine není uzavřený, používá MIT/X11 licenci. Nová hra ve vývoji nad tímto enginem je nicméně uzavřená. A kromě toho, nevšiml jsem si, že by bylo nějaké omezení blogů pouze na otevřený soft ..
Mě osobně třebas uzavřený softy nezajímaj, protože to si mužu zajít za komerční firmou.
Tedy otázka: nevyplatí se ti když už budeš vyrábět uzavřenou hru využít rovnou nějaký uzavřený engine? Než se s tím pachtit sám od nuly?
, paří to dost Linuxáků), který ale zaostavá vším ostatním (fyzika, skriptování a podobně) a proto v současné době pro vývojáře her není dost atraktivní (hodí se akorát na střílečky, což je škoda) a perfektně ho vylepšuje. Dobrých svobodných enginů fakt moc není. Pak ho může někdo vzít a postavit na něm nějakou svobodnou (nebo i komerční - dle libosti - pařbu). Takže můžem být jen rádi!
Taky to můžeš brát tak, že vývoj toho super opensource engine (nad kterým každý bude moct vybudovat nějakou OSS pařbu) bude financovat z komerční hry. Podle mě celkem fajn model.
Jinak komerční engine by určitě použít mohl, ale asi nechce a baví ho dělat tohle, za což můžeme být jen rádi!
Nová hra ve vývoji nad tímto enginem je nicméně uzavřená.A nešlo by to udělat aspoň tak, že by uzavřená/placená byla jen data, ale engine (nejen ten původní, ale i ten distribuovaný se hrou) byl svobodný? Člověk by si pak mohl zkompilovat vlastní verzi (třeba v ní opravit chyby nebo přidat nové vlastnosti).
de facto bude možné nahrát herní data přímo do vanilla distribuce enginu a bude to fungovat.OK, to se mi líbí