Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Německý e-shop Škoda Auto byl hacknut. Útočníci získali přístup k uživatelským údajům (jméno, adresa, e-mail, heslo, telefon, …).
Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Pod uživatelskou přívětivostí si asi většina představí různá desktopová prostředí typu Gnome, KDE, různé grafické nadstavby programů... Ale já mám jiný pohled, který bych zde rád rozebral.
Jako "svoji" distribuci jsem si zvolil Arch Linux. Proč? Právě proto, že je uživatelsky velmi přívětivý! Konfigurujete ho snad výlučně jenom pomocí textového editoru (tedy editací plain text konfiguračních souborů), nepotřebujete k tomu žádná grafická "udělátka". Už od začátku vás nutí nahlédnout pod pokličku, což je velmi moudré -- budete v budoucnu určitě řešit nějaké problémy a to nahlédnutí pod pokličku se vám bude velmi hodit. Má skvělou dokumentaci. Pokud máte aspoň základy Bashe, tak velmi jednodušše vytvoříte PKGBUILDy pro tvorbu balčíků.
Jako (lehkotonážního) správce oken jsem si zvolil pekwm, protože je uživatelsky velmi přívětivý! Nemůžu si pomoct, ale pekwm k Arch Linuxu prostě "zapadá". Zase se kompletně konfiguruje editací plain text konfiguračních souborů. Syntaxe je velmi jednoduchá.
Jako textový editor jsem si zvolil Vim, protože je naprosto geniální! Zpočátku jsem si myslel, jak někdo takovou "obludu" mohl stvořit, ale čím déle ho používám, tím víc se mi líbí/vyhovuje. Vim je opravdový textový editor.
Tímto jsem chtěl jenom ukázat, že pojem uživatelská přívětivost chápu úplně jinak než většina lidí.
Tiskni
Sdílej:
Ono ani nepředpokládám, že by BFU někdy používali Arch Linux. Prostě jsem jenom chtěl vyjádřit svůj názor. Jsem nadšenec.
Když musím čekat pět vteřin na spuštění e-mailového klientaKdyby jenom 5 vteřin, kombinace starší notebook, pomalý disk a start Akonadi je něco, co mě donutilo přemýšlet o přechodu na
mutt. A Kmail2 mě dokonce k přechodu donutil.
Autocompletion není třebaPotřeba ne, ale je to skvělá vlastnost a konkurenční výhoda.
od toho jsou krátke variantyPrávě proto nemám programy od autorů s podobným názorem v oblibě.
Ty dlouhé jsou pro občasné použití a do scriptů/návodů, kde je důležitá čitelnost.A ideální pro automatické doplňování, případně psaní po paměti, dokud nemá člověk zažité kombinace krátkých voleb. Jak říkám, emerge mi z tohoto pohledu přijde skvělý, i když už jsem ho neměl v ruce několik let. Kombinaci dlouhých voleb s doplňováním, krátkých voleb, přehledného (i barevného) výstupu, přesného chování (ptá se, pokud chci, neptá se, pokud nechci, emerge --ask), u mě těžko něco překoná.
rc.conf, prostě oproti Ubuntu nebo SuSE vždycky vím, kde tyhle věci hledat a taky je tam vždycky jednoduše najdu.
Místo poněkud neurčitého pojmu už. přívětivost bych použil jasně definovaný termín user experience.Ten byl dobrej :D.
Ja sem se ptal prvni :DAle taky jsi první přišel s nějakým tvrzením.
Ok, tak argument pro - UX jsem celkem presne popsal nahore "Tj. jak příjemné / nepříjemné pocity zažívá uživatel v průběhu používání softwaru."Argument vlastní definicí, výborně :). Podle mě je to přesně naopak. Do tvé definice bych místo UX dal přívětivost, protože experience nemá zdaleka tak úzký význam a může znamenat ledacos.
UX urcite dokazu popsat mnohem konkretneji nez treba pouzitelnost.To by byl argument pro UX versus použitelnost, tak dejme tomu. Ale o použitelnosti jsme se dosud nebavili, navíc třeba anglické slovo usability má v této oblasti taky zavedenější význam než experience. Expirience je jediné z toho v téhle oblasti téměř výhradně marketingové slovo :), už proto bych se ho trochu bál, protože bude používáno na vylepšení i-ma-ge.
Argument vlastní definicí, výborně :). Podle mě je to přesně naopak. Do tvé definice bych místo UX dal přívětivost, protože experience nemá zdaleka tak úzký význam a může znamenat ledacos.Podle ISO 9241-210 je UX "a person's perceptions and responses that result from the use or anticipated use of a product, system or service". Čili je to podobné tomu co jsem psal.
To by byl argument pro UX versus použitelnost, tak dejme tomu. Ale o použitelnosti jsme se dosud nebavili, navíc třeba anglické slovo usability má v této oblasti taky zavedenější význam než experience.O použitelnosti jsem se začal bavit, protože podle Wikipedie "user friendly" znamena "having good usability". Usability je asi zavedenější (ten termín používa víc lidí než UX), s tím souhlasím.
Expirience je jediné z toho v téhle oblasti téměř výhradně marketingové slovo :), už proto bych se ho trochu bál, protože bude používáno na vylepšení i-ma-ge.Nesouhlasím, marketingové slovo to není :) Když se hovoří o tom, jak je daný produkt "dobrý" z hlediska uživatele, je UX prostě lepší termín než třeba použitelnost. Dejme tomu, že máš 2 mobilní aplikaci na focení. Obě jsou stejné až na to, že první má hezké UI a druhá ošklivé. Použitelné jsou obě stejně (to co chceš - např. focení - zvládneš za stejnou dobu), ale UX má ta hezká aplikace lepší, protože je příjemnější ji používat.
Podle ISO 9241-210 je UX "a person's perceptions and responses that result from the use or anticipated use of a product, system or service". Čili je to podobné tomu co jsem psal.To už je o něco lepší. Přiznám se, že je to pro mě novinka, doteď mě nenapadlo se kouknout na Wikipedii (švýcarské franky zrovna po ruce nemám :)).
O použitelnosti jsem se začal bavit, protože podle Wikipedie "user friendly" znamena "having good usability". Usability je asi zavedenější (ten termín používa víc lidí než UX), s tím souhlasím.Otázka je, jaký význam má to, co je psáno na wikipedii v tomhle směru, zvlášť když wikipedia v podstatě papuškuje všechno, co by které z těch slov mohlo znamenat.
Nesouhlasím, marketingové slovo to není :)Tak zatím jsem ho slyšel používat jen jako marketingové slovo, takže asi nepřijmu myšlenku, že to marketingové slovo není :).
Když se hovoří o tom, jak je daný produkt "dobrý" z hlediska uživatelePravdou je, že tím, jak je produkt skvělý (mimo jiné) z hlediska uživatele, se nejvíc zabývá marketing, že :).
Obě jsou stejné až na to, že první má hezké UI a druhá ošklivé. Použitelné jsou obě stejně (to co chceš - např. focení - zvládneš za stejnou dobu), ale UX má ta hezká aplikace lepší, protože je příjemnější ji používat.To všecko zní hrozně hezky, až bych řekl vznešeně. Na druhou stranu jsou to věci značně individuální... jednoduchá aplikace je často účelnější než hezká aplikace. Ne že by se ty vlastnosti vylučovaly, ale znáš to, teorie je jedna věc, praxe úplně jiná.
1. Menu bar se nahrazuje ribbonem, kde se musi jen vic klikat... říká ten, kdo si už navykl na nesmyslné pojmy v rozbalovacích menu a naučil se posloupnosti jejich používání pro konkrétní program (což je ale přesně to, co se zde právem kritizuje jako výcvik v opičení se). Když jsem se poprvé dostal k Wordu 2007 (či co), tak mě to taky zmátlo, protože jsem měl příliš zažitý starý způsob ovládání. Teprve když jsem se přestal snažit mermomocí postupovat navyklým způsobem a nechal se vést (vizuální) logikou ovládáním programu, tak to najednou šlo. Teď když se dostanu k Wordu (a není to tak často), tak kupodivu nemám s ovládáním problémy a většinou netoužím rozbalovat nějaká menu. A je to tak obecně. Když se dokonale naučíte nějaký debilní postup, tak vám bude připadat pro prvních pár chvil (dnů, týdnů, měsíců) objektivně lepší (ale JINÝ) postup nesmyslný a podivný. Při posuzování změn je tedy třeba kriticky probrat nejdřív vlastní návyky, a od těch se pokud možno oprostit. Jinak jde jen o subjektivní pocit, který je pro druhé lidi prakticky irelevantní.