Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Pod uživatelskou přívětivostí si asi většina představí různá desktopová prostředí typu Gnome, KDE, různé grafické nadstavby programů... Ale já mám jiný pohled, který bych zde rád rozebral.
Jako "svoji" distribuci jsem si zvolil Arch Linux. Proč? Právě proto, že je uživatelsky velmi přívětivý! Konfigurujete ho snad výlučně jenom pomocí textového editoru (tedy editací plain text konfiguračních souborů), nepotřebujete k tomu žádná grafická "udělátka". Už od začátku vás nutí nahlédnout pod pokličku, což je velmi moudré -- budete v budoucnu určitě řešit nějaké problémy a to nahlédnutí pod pokličku se vám bude velmi hodit. Má skvělou dokumentaci. Pokud máte aspoň základy Bashe, tak velmi jednodušše vytvoříte PKGBUILDy pro tvorbu balčíků.
Jako (lehkotonážního) správce oken jsem si zvolil pekwm, protože je uživatelsky velmi přívětivý! Nemůžu si pomoct, ale pekwm k Arch Linuxu prostě "zapadá". Zase se kompletně konfiguruje editací plain text konfiguračních souborů. Syntaxe je velmi jednoduchá.
Jako textový editor jsem si zvolil Vim, protože je naprosto geniální! Zpočátku jsem si myslel, jak někdo takovou "obludu" mohl stvořit, ale čím déle ho používám, tím víc se mi líbí/vyhovuje. Vim je opravdový textový editor.
Tímto jsem chtěl jenom ukázat, že pojem uživatelská přívětivost chápu úplně jinak než většina lidí.
Tiskni
Sdílej:
Ono ani nepředpokládám, že by BFU někdy používali Arch Linux. Prostě jsem jenom chtěl vyjádřit svůj názor. Jsem nadšenec.
Když musím čekat pět vteřin na spuštění e-mailového klientaKdyby jenom 5 vteřin, kombinace starší notebook, pomalý disk a start Akonadi je něco, co mě donutilo přemýšlet o přechodu na
mutt. A Kmail2 mě dokonce k přechodu donutil.
Autocompletion není třebaPotřeba ne, ale je to skvělá vlastnost a konkurenční výhoda.
od toho jsou krátke variantyPrávě proto nemám programy od autorů s podobným názorem v oblibě.
Ty dlouhé jsou pro občasné použití a do scriptů/návodů, kde je důležitá čitelnost.A ideální pro automatické doplňování, případně psaní po paměti, dokud nemá člověk zažité kombinace krátkých voleb. Jak říkám, emerge mi z tohoto pohledu přijde skvělý, i když už jsem ho neměl v ruce několik let. Kombinaci dlouhých voleb s doplňováním, krátkých voleb, přehledného (i barevného) výstupu, přesného chování (ptá se, pokud chci, neptá se, pokud nechci, emerge --ask), u mě těžko něco překoná.
rc.conf, prostě oproti Ubuntu nebo SuSE vždycky vím, kde tyhle věci hledat a taky je tam vždycky jednoduše najdu.
Místo poněkud neurčitého pojmu už. přívětivost bych použil jasně definovaný termín user experience.Ten byl dobrej :D.
Ja sem se ptal prvni :DAle taky jsi první přišel s nějakým tvrzením.
Ok, tak argument pro - UX jsem celkem presne popsal nahore "Tj. jak příjemné / nepříjemné pocity zažívá uživatel v průběhu používání softwaru."Argument vlastní definicí, výborně :). Podle mě je to přesně naopak. Do tvé definice bych místo UX dal přívětivost, protože experience nemá zdaleka tak úzký význam a může znamenat ledacos.
UX urcite dokazu popsat mnohem konkretneji nez treba pouzitelnost.To by byl argument pro UX versus použitelnost, tak dejme tomu. Ale o použitelnosti jsme se dosud nebavili, navíc třeba anglické slovo usability má v této oblasti taky zavedenější význam než experience. Expirience je jediné z toho v téhle oblasti téměř výhradně marketingové slovo :), už proto bych se ho trochu bál, protože bude používáno na vylepšení i-ma-ge.
Argument vlastní definicí, výborně :). Podle mě je to přesně naopak. Do tvé definice bych místo UX dal přívětivost, protože experience nemá zdaleka tak úzký význam a může znamenat ledacos.Podle ISO 9241-210 je UX "a person's perceptions and responses that result from the use or anticipated use of a product, system or service". Čili je to podobné tomu co jsem psal.
To by byl argument pro UX versus použitelnost, tak dejme tomu. Ale o použitelnosti jsme se dosud nebavili, navíc třeba anglické slovo usability má v této oblasti taky zavedenější význam než experience.O použitelnosti jsem se začal bavit, protože podle Wikipedie "user friendly" znamena "having good usability". Usability je asi zavedenější (ten termín používa víc lidí než UX), s tím souhlasím.
Expirience je jediné z toho v téhle oblasti téměř výhradně marketingové slovo :), už proto bych se ho trochu bál, protože bude používáno na vylepšení i-ma-ge.Nesouhlasím, marketingové slovo to není :) Když se hovoří o tom, jak je daný produkt "dobrý" z hlediska uživatele, je UX prostě lepší termín než třeba použitelnost. Dejme tomu, že máš 2 mobilní aplikaci na focení. Obě jsou stejné až na to, že první má hezké UI a druhá ošklivé. Použitelné jsou obě stejně (to co chceš - např. focení - zvládneš za stejnou dobu), ale UX má ta hezká aplikace lepší, protože je příjemnější ji používat.
Podle ISO 9241-210 je UX "a person's perceptions and responses that result from the use or anticipated use of a product, system or service". Čili je to podobné tomu co jsem psal.To už je o něco lepší. Přiznám se, že je to pro mě novinka, doteď mě nenapadlo se kouknout na Wikipedii (švýcarské franky zrovna po ruce nemám :)).
O použitelnosti jsem se začal bavit, protože podle Wikipedie "user friendly" znamena "having good usability". Usability je asi zavedenější (ten termín používa víc lidí než UX), s tím souhlasím.Otázka je, jaký význam má to, co je psáno na wikipedii v tomhle směru, zvlášť když wikipedia v podstatě papuškuje všechno, co by které z těch slov mohlo znamenat.
Nesouhlasím, marketingové slovo to není :)Tak zatím jsem ho slyšel používat jen jako marketingové slovo, takže asi nepřijmu myšlenku, že to marketingové slovo není :).
Když se hovoří o tom, jak je daný produkt "dobrý" z hlediska uživatelePravdou je, že tím, jak je produkt skvělý (mimo jiné) z hlediska uživatele, se nejvíc zabývá marketing, že :).
Obě jsou stejné až na to, že první má hezké UI a druhá ošklivé. Použitelné jsou obě stejně (to co chceš - např. focení - zvládneš za stejnou dobu), ale UX má ta hezká aplikace lepší, protože je příjemnější ji používat.To všecko zní hrozně hezky, až bych řekl vznešeně. Na druhou stranu jsou to věci značně individuální... jednoduchá aplikace je často účelnější než hezká aplikace. Ne že by se ty vlastnosti vylučovaly, ale znáš to, teorie je jedna věc, praxe úplně jiná.
1. Menu bar se nahrazuje ribbonem, kde se musi jen vic klikat... říká ten, kdo si už navykl na nesmyslné pojmy v rozbalovacích menu a naučil se posloupnosti jejich používání pro konkrétní program (což je ale přesně to, co se zde právem kritizuje jako výcvik v opičení se). Když jsem se poprvé dostal k Wordu 2007 (či co), tak mě to taky zmátlo, protože jsem měl příliš zažitý starý způsob ovládání. Teprve když jsem se přestal snažit mermomocí postupovat navyklým způsobem a nechal se vést (vizuální) logikou ovládáním programu, tak to najednou šlo. Teď když se dostanu k Wordu (a není to tak často), tak kupodivu nemám s ovládáním problémy a většinou netoužím rozbalovat nějaká menu. A je to tak obecně. Když se dokonale naučíte nějaký debilní postup, tak vám bude připadat pro prvních pár chvil (dnů, týdnů, měsíců) objektivně lepší (ale JINÝ) postup nesmyslný a podivný. Při posuzování změn je tedy třeba kriticky probrat nejdřív vlastní návyky, a od těch se pokud možno oprostit. Jinak jde jen o subjektivní pocit, který je pro druhé lidi prakticky irelevantní.