Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Google oznámil, že Quick Share na Androidu funguje s AirDropem na iOS. Zatím na telefonech Pixel 10. Uživatelé tak mohou snadno přenášet soubory z telefonů s Androidem na iPhony a obráceně.
Byla vydána nová verze 8.5 (8.5.0) skriptovacího jazyka PHP používaného zejména k vývoji dynamických webových stránek. Přináší řadu novinek a vylepšení (URI Extension, Pipe Operator, Clone With, …). Vydána byla také příručka pro přechod z předchozích verzí.
Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu
… více »Společnost Meta Platforms vyhrála ostře sledovaný spor o akvizici sítě pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikace WhatsApp. Podle amerického soudu firma jejich převzetím neporušila antimonopolní zákon, protože si tak nemonopolizovala trh sociálních sítí. Žalobu na Metu podala před pěti lety americká Federální obchodní komise (FTC). FTC argumentovala, že Meta, tehdy známá jako Facebook, koupila tyto dvě společnosti v letech 2012 a 2014 proto, aby s nimi nemusela soutěžit.
Home Assistant včera představil svůj nejnovější oficiální hardware: Home Assistant Connect ZBT-2 pro připojení zařízení na sítích Zigbee nebo Thread.
Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
Pod uživatelskou přívětivostí si asi většina představí různá desktopová prostředí typu Gnome, KDE, různé grafické nadstavby programů... Ale já mám jiný pohled, který bych zde rád rozebral.
Jako "svoji" distribuci jsem si zvolil Arch Linux. Proč? Právě proto, že je uživatelsky velmi přívětivý! Konfigurujete ho snad výlučně jenom pomocí textového editoru (tedy editací plain text konfiguračních souborů), nepotřebujete k tomu žádná grafická "udělátka". Už od začátku vás nutí nahlédnout pod pokličku, což je velmi moudré -- budete v budoucnu určitě řešit nějaké problémy a to nahlédnutí pod pokličku se vám bude velmi hodit. Má skvělou dokumentaci. Pokud máte aspoň základy Bashe, tak velmi jednodušše vytvoříte PKGBUILDy pro tvorbu balčíků.
Jako (lehkotonážního) správce oken jsem si zvolil pekwm, protože je uživatelsky velmi přívětivý! Nemůžu si pomoct, ale pekwm k Arch Linuxu prostě "zapadá". Zase se kompletně konfiguruje editací plain text konfiguračních souborů. Syntaxe je velmi jednoduchá.
Jako textový editor jsem si zvolil Vim, protože je naprosto geniální! Zpočátku jsem si myslel, jak někdo takovou "obludu" mohl stvořit, ale čím déle ho používám, tím víc se mi líbí/vyhovuje. Vim je opravdový textový editor.
Tímto jsem chtěl jenom ukázat, že pojem uživatelská přívětivost chápu úplně jinak než většina lidí.
Tiskni
Sdílej:
Ono ani nepředpokládám, že by BFU někdy používali Arch Linux. Prostě jsem jenom chtěl vyjádřit svůj názor. Jsem nadšenec.
Když musím čekat pět vteřin na spuštění e-mailového klientaKdyby jenom 5 vteřin, kombinace starší notebook, pomalý disk a start Akonadi je něco, co mě donutilo přemýšlet o přechodu na
mutt. A Kmail2 mě dokonce k přechodu donutil.
Autocompletion není třebaPotřeba ne, ale je to skvělá vlastnost a konkurenční výhoda.
od toho jsou krátke variantyPrávě proto nemám programy od autorů s podobným názorem v oblibě.
Ty dlouhé jsou pro občasné použití a do scriptů/návodů, kde je důležitá čitelnost.A ideální pro automatické doplňování, případně psaní po paměti, dokud nemá člověk zažité kombinace krátkých voleb. Jak říkám, emerge mi z tohoto pohledu přijde skvělý, i když už jsem ho neměl v ruce několik let. Kombinaci dlouhých voleb s doplňováním, krátkých voleb, přehledného (i barevného) výstupu, přesného chování (ptá se, pokud chci, neptá se, pokud nechci, emerge --ask), u mě těžko něco překoná.
rc.conf, prostě oproti Ubuntu nebo SuSE vždycky vím, kde tyhle věci hledat a taky je tam vždycky jednoduše najdu.
Místo poněkud neurčitého pojmu už. přívětivost bych použil jasně definovaný termín user experience.Ten byl dobrej :D.
Ja sem se ptal prvni :DAle taky jsi první přišel s nějakým tvrzením.
Ok, tak argument pro - UX jsem celkem presne popsal nahore "Tj. jak příjemné / nepříjemné pocity zažívá uživatel v průběhu používání softwaru."Argument vlastní definicí, výborně :). Podle mě je to přesně naopak. Do tvé definice bych místo UX dal přívětivost, protože experience nemá zdaleka tak úzký význam a může znamenat ledacos.
UX urcite dokazu popsat mnohem konkretneji nez treba pouzitelnost.To by byl argument pro UX versus použitelnost, tak dejme tomu. Ale o použitelnosti jsme se dosud nebavili, navíc třeba anglické slovo usability má v této oblasti taky zavedenější význam než experience. Expirience je jediné z toho v téhle oblasti téměř výhradně marketingové slovo :), už proto bych se ho trochu bál, protože bude používáno na vylepšení i-ma-ge.
Argument vlastní definicí, výborně :). Podle mě je to přesně naopak. Do tvé definice bych místo UX dal přívětivost, protože experience nemá zdaleka tak úzký význam a může znamenat ledacos.Podle ISO 9241-210 je UX "a person's perceptions and responses that result from the use or anticipated use of a product, system or service". Čili je to podobné tomu co jsem psal.
To by byl argument pro UX versus použitelnost, tak dejme tomu. Ale o použitelnosti jsme se dosud nebavili, navíc třeba anglické slovo usability má v této oblasti taky zavedenější význam než experience.O použitelnosti jsem se začal bavit, protože podle Wikipedie "user friendly" znamena "having good usability". Usability je asi zavedenější (ten termín používa víc lidí než UX), s tím souhlasím.
Expirience je jediné z toho v téhle oblasti téměř výhradně marketingové slovo :), už proto bych se ho trochu bál, protože bude používáno na vylepšení i-ma-ge.Nesouhlasím, marketingové slovo to není :) Když se hovoří o tom, jak je daný produkt "dobrý" z hlediska uživatele, je UX prostě lepší termín než třeba použitelnost. Dejme tomu, že máš 2 mobilní aplikaci na focení. Obě jsou stejné až na to, že první má hezké UI a druhá ošklivé. Použitelné jsou obě stejně (to co chceš - např. focení - zvládneš za stejnou dobu), ale UX má ta hezká aplikace lepší, protože je příjemnější ji používat.
Podle ISO 9241-210 je UX "a person's perceptions and responses that result from the use or anticipated use of a product, system or service". Čili je to podobné tomu co jsem psal.To už je o něco lepší. Přiznám se, že je to pro mě novinka, doteď mě nenapadlo se kouknout na Wikipedii (švýcarské franky zrovna po ruce nemám :)).
O použitelnosti jsem se začal bavit, protože podle Wikipedie "user friendly" znamena "having good usability". Usability je asi zavedenější (ten termín používa víc lidí než UX), s tím souhlasím.Otázka je, jaký význam má to, co je psáno na wikipedii v tomhle směru, zvlášť když wikipedia v podstatě papuškuje všechno, co by které z těch slov mohlo znamenat.
Nesouhlasím, marketingové slovo to není :)Tak zatím jsem ho slyšel používat jen jako marketingové slovo, takže asi nepřijmu myšlenku, že to marketingové slovo není :).
Když se hovoří o tom, jak je daný produkt "dobrý" z hlediska uživatelePravdou je, že tím, jak je produkt skvělý (mimo jiné) z hlediska uživatele, se nejvíc zabývá marketing, že :).
Obě jsou stejné až na to, že první má hezké UI a druhá ošklivé. Použitelné jsou obě stejně (to co chceš - např. focení - zvládneš za stejnou dobu), ale UX má ta hezká aplikace lepší, protože je příjemnější ji používat.To všecko zní hrozně hezky, až bych řekl vznešeně. Na druhou stranu jsou to věci značně individuální... jednoduchá aplikace je často účelnější než hezká aplikace. Ne že by se ty vlastnosti vylučovaly, ale znáš to, teorie je jedna věc, praxe úplně jiná.
1. Menu bar se nahrazuje ribbonem, kde se musi jen vic klikat... říká ten, kdo si už navykl na nesmyslné pojmy v rozbalovacích menu a naučil se posloupnosti jejich používání pro konkrétní program (což je ale přesně to, co se zde právem kritizuje jako výcvik v opičení se). Když jsem se poprvé dostal k Wordu 2007 (či co), tak mě to taky zmátlo, protože jsem měl příliš zažitý starý způsob ovládání. Teprve když jsem se přestal snažit mermomocí postupovat navyklým způsobem a nechal se vést (vizuální) logikou ovládáním programu, tak to najednou šlo. Teď když se dostanu k Wordu (a není to tak často), tak kupodivu nemám s ovládáním problémy a většinou netoužím rozbalovat nějaká menu. A je to tak obecně. Když se dokonale naučíte nějaký debilní postup, tak vám bude připadat pro prvních pár chvil (dnů, týdnů, měsíců) objektivně lepší (ale JINÝ) postup nesmyslný a podivný. Při posuzování změn je tedy třeba kriticky probrat nejdřív vlastní návyky, a od těch se pokud možno oprostit. Jinak jde jen o subjektivní pocit, který je pro druhé lidi prakticky irelevantní.