Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Linuxová distribuce Frugalware (Wikipedie) ke konci roku 2025 oficiálně končí.
Byla vydána nová verze 3.0.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP bude brzy k dispozici také na Flathubu.
Americký výrobce čipů AMD uzavřel s americkou společností OpenAI smlouvu na několikaleté dodávky vyspělých mikročipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí dohody je i předkupní právo OpenAI na přibližně desetiprocentní podíl v AMD.
Pod uživatelskou přívětivostí si asi většina představí různá desktopová prostředí typu Gnome, KDE, různé grafické nadstavby programů... Ale já mám jiný pohled, který bych zde rád rozebral.
Jako "svoji" distribuci jsem si zvolil Arch Linux. Proč? Právě proto, že je uživatelsky velmi přívětivý! Konfigurujete ho snad výlučně jenom pomocí textového editoru (tedy editací plain text konfiguračních souborů), nepotřebujete k tomu žádná grafická "udělátka". Už od začátku vás nutí nahlédnout pod pokličku, což je velmi moudré -- budete v budoucnu určitě řešit nějaké problémy a to nahlédnutí pod pokličku se vám bude velmi hodit. Má skvělou dokumentaci. Pokud máte aspoň základy Bashe, tak velmi jednodušše vytvoříte PKGBUILDy pro tvorbu balčíků.
Jako (lehkotonážního) správce oken jsem si zvolil pekwm, protože je uživatelsky velmi přívětivý! Nemůžu si pomoct, ale pekwm k Arch Linuxu prostě "zapadá". Zase se kompletně konfiguruje editací plain text konfiguračních souborů. Syntaxe je velmi jednoduchá.
Jako textový editor jsem si zvolil Vim, protože je naprosto geniální! Zpočátku jsem si myslel, jak někdo takovou "obludu" mohl stvořit, ale čím déle ho používám, tím víc se mi líbí/vyhovuje. Vim je opravdový textový editor.
Tímto jsem chtěl jenom ukázat, že pojem uživatelská přívětivost chápu úplně jinak než většina lidí.
Tiskni
Sdílej:
Ono ani nepředpokládám, že by BFU někdy používali Arch Linux. Prostě jsem jenom chtěl vyjádřit svůj názor. Jsem nadšenec.
Když musím čekat pět vteřin na spuštění e-mailového klientaKdyby jenom 5 vteřin, kombinace starší notebook, pomalý disk a start Akonadi je něco, co mě donutilo přemýšlet o přechodu na
mutt
. A Kmail2 mě dokonce k přechodu donutil.
Autocompletion není třebaPotřeba ne, ale je to skvělá vlastnost a konkurenční výhoda.
od toho jsou krátke variantyPrávě proto nemám programy od autorů s podobným názorem v oblibě.
Ty dlouhé jsou pro občasné použití a do scriptů/návodů, kde je důležitá čitelnost.A ideální pro automatické doplňování, případně psaní po paměti, dokud nemá člověk zažité kombinace krátkých voleb. Jak říkám, emerge mi z tohoto pohledu přijde skvělý, i když už jsem ho neměl v ruce několik let. Kombinaci dlouhých voleb s doplňováním, krátkých voleb, přehledného (i barevného) výstupu, přesného chování (ptá se, pokud chci, neptá se, pokud nechci, emerge --ask), u mě těžko něco překoná.
rc.conf
, prostě oproti Ubuntu nebo SuSE vždycky vím, kde tyhle věci hledat a taky je tam vždycky jednoduše najdu.
Místo poněkud neurčitého pojmu už. přívětivost bych použil jasně definovaný termín user experience.Ten byl dobrej :D.
Ja sem se ptal prvni :DAle taky jsi první přišel s nějakým tvrzením.
Ok, tak argument pro - UX jsem celkem presne popsal nahore "Tj. jak příjemné / nepříjemné pocity zažívá uživatel v průběhu používání softwaru."Argument vlastní definicí, výborně :). Podle mě je to přesně naopak. Do tvé definice bych místo UX dal přívětivost, protože experience nemá zdaleka tak úzký význam a může znamenat ledacos.
UX urcite dokazu popsat mnohem konkretneji nez treba pouzitelnost.To by byl argument pro UX versus použitelnost, tak dejme tomu. Ale o použitelnosti jsme se dosud nebavili, navíc třeba anglické slovo usability má v této oblasti taky zavedenější význam než experience. Expirience je jediné z toho v téhle oblasti téměř výhradně marketingové slovo :), už proto bych se ho trochu bál, protože bude používáno na vylepšení i-ma-ge.
Argument vlastní definicí, výborně :). Podle mě je to přesně naopak. Do tvé definice bych místo UX dal přívětivost, protože experience nemá zdaleka tak úzký význam a může znamenat ledacos.Podle ISO 9241-210 je UX "a person's perceptions and responses that result from the use or anticipated use of a product, system or service". Čili je to podobné tomu co jsem psal.
To by byl argument pro UX versus použitelnost, tak dejme tomu. Ale o použitelnosti jsme se dosud nebavili, navíc třeba anglické slovo usability má v této oblasti taky zavedenější význam než experience.O použitelnosti jsem se začal bavit, protože podle Wikipedie "user friendly" znamena "having good usability". Usability je asi zavedenější (ten termín používa víc lidí než UX), s tím souhlasím.
Expirience je jediné z toho v téhle oblasti téměř výhradně marketingové slovo :), už proto bych se ho trochu bál, protože bude používáno na vylepšení i-ma-ge.Nesouhlasím, marketingové slovo to není :) Když se hovoří o tom, jak je daný produkt "dobrý" z hlediska uživatele, je UX prostě lepší termín než třeba použitelnost. Dejme tomu, že máš 2 mobilní aplikaci na focení. Obě jsou stejné až na to, že první má hezké UI a druhá ošklivé. Použitelné jsou obě stejně (to co chceš - např. focení - zvládneš za stejnou dobu), ale UX má ta hezká aplikace lepší, protože je příjemnější ji používat.
Podle ISO 9241-210 je UX "a person's perceptions and responses that result from the use or anticipated use of a product, system or service". Čili je to podobné tomu co jsem psal.To už je o něco lepší. Přiznám se, že je to pro mě novinka, doteď mě nenapadlo se kouknout na Wikipedii (švýcarské franky zrovna po ruce nemám :)).
O použitelnosti jsem se začal bavit, protože podle Wikipedie "user friendly" znamena "having good usability". Usability je asi zavedenější (ten termín používa víc lidí než UX), s tím souhlasím.Otázka je, jaký význam má to, co je psáno na wikipedii v tomhle směru, zvlášť když wikipedia v podstatě papuškuje všechno, co by které z těch slov mohlo znamenat.
Nesouhlasím, marketingové slovo to není :)Tak zatím jsem ho slyšel používat jen jako marketingové slovo, takže asi nepřijmu myšlenku, že to marketingové slovo není :).
Když se hovoří o tom, jak je daný produkt "dobrý" z hlediska uživatelePravdou je, že tím, jak je produkt skvělý (mimo jiné) z hlediska uživatele, se nejvíc zabývá marketing, že :).
Obě jsou stejné až na to, že první má hezké UI a druhá ošklivé. Použitelné jsou obě stejně (to co chceš - např. focení - zvládneš za stejnou dobu), ale UX má ta hezká aplikace lepší, protože je příjemnější ji používat.To všecko zní hrozně hezky, až bych řekl vznešeně. Na druhou stranu jsou to věci značně individuální... jednoduchá aplikace je často účelnější než hezká aplikace. Ne že by se ty vlastnosti vylučovaly, ale znáš to, teorie je jedna věc, praxe úplně jiná.
1. Menu bar se nahrazuje ribbonem, kde se musi jen vic klikat... říká ten, kdo si už navykl na nesmyslné pojmy v rozbalovacích menu a naučil se posloupnosti jejich používání pro konkrétní program (což je ale přesně to, co se zde právem kritizuje jako výcvik v opičení se). Když jsem se poprvé dostal k Wordu 2007 (či co), tak mě to taky zmátlo, protože jsem měl příliš zažitý starý způsob ovládání. Teprve když jsem se přestal snažit mermomocí postupovat navyklým způsobem a nechal se vést (vizuální) logikou ovládáním programu, tak to najednou šlo. Teď když se dostanu k Wordu (a není to tak často), tak kupodivu nemám s ovládáním problémy a většinou netoužím rozbalovat nějaká menu. A je to tak obecně. Když se dokonale naučíte nějaký debilní postup, tak vám bude připadat pro prvních pár chvil (dnů, týdnů, měsíců) objektivně lepší (ale JINÝ) postup nesmyslný a podivný. Při posuzování změn je tedy třeba kriticky probrat nejdřív vlastní návyky, a od těch se pokud možno oprostit. Jinak jde jen o subjektivní pocit, který je pro druhé lidi prakticky irelevantní.