Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Byl jsem "nucen" si přečíst a alespoň částečně pochopit manuálovou stránku fonts-conf. Chtěl bych zde uvést podle mě nejdůležitější poznatky z jejího čtení. Berte to jako takový "výcuc" pro moje potřeby. Dle mě málo používané vlastnosti jsem vynechal.
Doporučuji (zatím) dávat konfiguraci fontů do ~/.fonts.conf, později můžete použít system-wide konfiguraci.
Bavím se tu o fontech v X Window System (konkrétně Xorg).
Knihovna Fontconfig se konfiguruje přes validní XML soubory. Minimální konfigurační soubor vypadá takto:
<?xml version="1.0"?>
<!DOCTYPE fontconfig SYSTEM "fonts.dtd">
<fontconfig>
...
</fontconfig>
Toto je hlavní značka (tag), která obaluje všechny ostatní značky (vybírám pro mě nejdůležitější):
Jejím obsahem je jméno adresáře, který bude prohledán na výskyt souborů s fonty, které budou zařazeny do množiny (seznamu) dostupných fontů.
Jejím obsahem je jméno konfiguračního souboru nebo adresáře. Všechny soubory *.conf v adresáři budou zpracovány v seřazeném pořadí.
V této značce se "testují" určité vlastnosti fontů (značky <test>) a pokud tomuto testování vyhovují (podmínka je splněna), tak se provede značkami <edit> určitá změna.
Tato značka obsahuje jednu jedinou hodnotu, která se porovnává s hodnotou vlastnosti property (viz seznam vlastností pod <pattern>). Atribut compare může nabývat hodnot: eq, nebo not_eq nebo less nebo less_eq nebo more nebo more_eq nebo contains nebo not_contains (kdo zná aspoň trochu angličtinu a programování, tak není potřeba cokoli vysvětlovat).
Slouží ke změně vlastnosti property. mode může nabývat hodnot assign, nebo assign_replace, nebo prepend, nebo prepend_first, nebo append, nebo append_last, delete, delete_all (více info viz man fonts-conf, kdo zná angličtinu a programování, tak další nápovědu nebude asi ani potřebovat).
Obsahuje značku <family></family> následovanou volitelně značkami <prefer></prefer> nebo <accept></accept> nebo <default></default>
Fonty vyhovující dané rodině jsou upraveny tak, že v případě <prefer> budou tyto fonty v seznamu preferovaných rodin před danou rodinou. V případě <accept> se připojí do seznamu akceptovaných rodin za danou rodinu. V případě <default> se připojí na konec vychozích rodin.
Slouží pro zakázání/povolení fontů. Obsahuje:
a/nebo
Tyto značky slouží pro ochranu fontů před jejich zakázáním (acceptfont) a pro jejich zakázání (rejectfont). Obsahují tyto značky:
Slouží k výběru adresářů pomocí shellovských zástupných znaků. Lze např. i vybrat i určitý typ souborů s fonty (např. *.pcf.gz).
Slouží k výběru fontů podle jejich vlastností (tučnost, kurzíva apod.).
Podřízenou značkou je <patelt name="property"></patelt> Atribut name je povinný a může nabývat těchto hodnot (uvádím pro mě nejdůležitější): family, familylang, style, stylelang, fullname, slant, weight, pixelsize, spacing, antialias, hinting, hintstyle, autohint, file, outline, scalable, scale, dpi, rgba, lcdfilter, minspace, charset, lang, fontversion, prgname (podrobnější info viz man fonts-conf).
Patelt obsahuje tyto značky: <int></int> nebo <double></double> nebo <string></string> nebo <bool></bool> nebo <charset></charset> nebo <const></const>. (Myslím, že podrobnější komentář není ani třeba.)
Tyto značky uchovávají jednu jedinou hodnotu daného typu (neplatí pro <range>). <range> obsahuje dvě hodnoty typu <int> (začátek a konec intervalu). Není snad třeba cokoli vysvětlovat.
Obsahuje název vlastnoti fontu. Pokud se kouknete do man fonts-conf, tak tam najdete celou tabulku vlastností. V popisu <pattern> zde v tomto zápisku naleznete skoro všechny možné vlastnosti.
Není snad třeba vysvětlovat.
Tato značka obsahuje tři výrazy (značky). V případě, že první výraz je pravdivý, tak navrátí hodnotu druhého, jinak navrátí hodnotu třetího.
Není snad třeba vysvětlovat.
Obsahuje název konstanty. Více viz man fonts-conf. Jsou to např.: normal, medium, bold, roman, italic, proportional, mono...
Zde bych chtěl uvést pár odkazů na praktické používání:
Manuálová stránka fonts-conf, praktické příklady v ní najdete ke konci.
wiki.archlinux.org: Font Configuration obsahuje spoustu kvalitních informací tykajících se fontů.
wiki.gentoo.org: Na Gentoo Wiki naleznete kvalitní informace tykájící se konfigurace fontů.
Tiskni
Sdílej: