Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Byl jsem "nucen" si přečíst a alespoň částečně pochopit manuálovou stránku fonts-conf. Chtěl bych zde uvést podle mě nejdůležitější poznatky z jejího čtení. Berte to jako takový "výcuc" pro moje potřeby. Dle mě málo používané vlastnosti jsem vynechal.
Doporučuji (zatím) dávat konfiguraci fontů do ~/.fonts.conf, později můžete použít system-wide konfiguraci.
Bavím se tu o fontech v X Window System (konkrétně Xorg).
Knihovna Fontconfig se konfiguruje přes validní XML soubory. Minimální konfigurační soubor vypadá takto:
<?xml version="1.0"?>
<!DOCTYPE fontconfig SYSTEM "fonts.dtd">
<fontconfig>
...
</fontconfig>
Toto je hlavní značka (tag), která obaluje všechny ostatní značky (vybírám pro mě nejdůležitější):
Jejím obsahem je jméno adresáře, který bude prohledán na výskyt souborů s fonty, které budou zařazeny do množiny (seznamu) dostupných fontů.
Jejím obsahem je jméno konfiguračního souboru nebo adresáře. Všechny soubory *.conf v adresáři budou zpracovány v seřazeném pořadí.
V této značce se "testují" určité vlastnosti fontů (značky <test>) a pokud tomuto testování vyhovují (podmínka je splněna), tak se provede značkami <edit> určitá změna.
Tato značka obsahuje jednu jedinou hodnotu, která se porovnává s hodnotou vlastnosti property (viz seznam vlastností pod <pattern>). Atribut compare může nabývat hodnot: eq, nebo not_eq nebo less nebo less_eq nebo more nebo more_eq nebo contains nebo not_contains (kdo zná aspoň trochu angličtinu a programování, tak není potřeba cokoli vysvětlovat).
Slouží ke změně vlastnosti property. mode může nabývat hodnot assign, nebo assign_replace, nebo prepend, nebo prepend_first, nebo append, nebo append_last, delete, delete_all (více info viz man fonts-conf, kdo zná angličtinu a programování, tak další nápovědu nebude asi ani potřebovat).
Obsahuje značku <family></family> následovanou volitelně značkami <prefer></prefer> nebo <accept></accept> nebo <default></default>
Fonty vyhovující dané rodině jsou upraveny tak, že v případě <prefer> budou tyto fonty v seznamu preferovaných rodin před danou rodinou. V případě <accept> se připojí do seznamu akceptovaných rodin za danou rodinu. V případě <default> se připojí na konec vychozích rodin.
Slouží pro zakázání/povolení fontů. Obsahuje:
a/nebo
Tyto značky slouží pro ochranu fontů před jejich zakázáním (acceptfont) a pro jejich zakázání (rejectfont). Obsahují tyto značky:
Slouží k výběru adresářů pomocí shellovských zástupných znaků. Lze např. i vybrat i určitý typ souborů s fonty (např. *.pcf.gz).
Slouží k výběru fontů podle jejich vlastností (tučnost, kurzíva apod.).
Podřízenou značkou je <patelt name="property"></patelt> Atribut name je povinný a může nabývat těchto hodnot (uvádím pro mě nejdůležitější): family, familylang, style, stylelang, fullname, slant, weight, pixelsize, spacing, antialias, hinting, hintstyle, autohint, file, outline, scalable, scale, dpi, rgba, lcdfilter, minspace, charset, lang, fontversion, prgname (podrobnější info viz man fonts-conf).
Patelt obsahuje tyto značky: <int></int> nebo <double></double> nebo <string></string> nebo <bool></bool> nebo <charset></charset> nebo <const></const>. (Myslím, že podrobnější komentář není ani třeba.)
Tyto značky uchovávají jednu jedinou hodnotu daného typu (neplatí pro <range>). <range> obsahuje dvě hodnoty typu <int> (začátek a konec intervalu). Není snad třeba cokoli vysvětlovat.
Obsahuje název vlastnoti fontu. Pokud se kouknete do man fonts-conf, tak tam najdete celou tabulku vlastností. V popisu <pattern> zde v tomto zápisku naleznete skoro všechny možné vlastnosti.
Není snad třeba vysvětlovat.
Tato značka obsahuje tři výrazy (značky). V případě, že první výraz je pravdivý, tak navrátí hodnotu druhého, jinak navrátí hodnotu třetího.
Není snad třeba vysvětlovat.
Obsahuje název konstanty. Více viz man fonts-conf. Jsou to např.: normal, medium, bold, roman, italic, proportional, mono...
Zde bych chtěl uvést pár odkazů na praktické používání:
Manuálová stránka fonts-conf, praktické příklady v ní najdete ke konci.
wiki.archlinux.org: Font Configuration obsahuje spoustu kvalitních informací tykajících se fontů.
wiki.gentoo.org: Na Gentoo Wiki naleznete kvalitní informace tykájící se konfigurace fontů.
Tiskni
Sdílej: