Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byl jsem "nucen" si přečíst a alespoň částečně pochopit manuálovou stránku fonts-conf. Chtěl bych zde uvést podle mě nejdůležitější poznatky z jejího čtení. Berte to jako takový "výcuc" pro moje potřeby. Dle mě málo používané vlastnosti jsem vynechal.
Doporučuji (zatím) dávat konfiguraci fontů do ~/.fonts.conf, později můžete použít system-wide konfiguraci.
Bavím se tu o fontech v X Window System (konkrétně Xorg).
Knihovna Fontconfig se konfiguruje přes validní XML soubory. Minimální konfigurační soubor vypadá takto:
<?xml version="1.0"?>
<!DOCTYPE fontconfig SYSTEM "fonts.dtd">
<fontconfig>
...
</fontconfig>
Toto je hlavní značka (tag), která obaluje všechny ostatní značky (vybírám pro mě nejdůležitější):
Jejím obsahem je jméno adresáře, který bude prohledán na výskyt souborů s fonty, které budou zařazeny do množiny (seznamu) dostupných fontů.
Jejím obsahem je jméno konfiguračního souboru nebo adresáře. Všechny soubory *.conf v adresáři budou zpracovány v seřazeném pořadí.
V této značce se "testují" určité vlastnosti fontů (značky <test>) a pokud tomuto testování vyhovují (podmínka je splněna), tak se provede značkami <edit> určitá změna.
Tato značka obsahuje jednu jedinou hodnotu, která se porovnává s hodnotou vlastnosti property (viz seznam vlastností pod <pattern>). Atribut compare může nabývat hodnot: eq, nebo not_eq nebo less nebo less_eq nebo more nebo more_eq nebo contains nebo not_contains (kdo zná aspoň trochu angličtinu a programování, tak není potřeba cokoli vysvětlovat).
Slouží ke změně vlastnosti property. mode může nabývat hodnot assign, nebo assign_replace, nebo prepend, nebo prepend_first, nebo append, nebo append_last, delete, delete_all (více info viz man fonts-conf, kdo zná angličtinu a programování, tak další nápovědu nebude asi ani potřebovat).
Obsahuje značku <family></family> následovanou volitelně značkami <prefer></prefer> nebo <accept></accept> nebo <default></default>
Fonty vyhovující dané rodině jsou upraveny tak, že v případě <prefer> budou tyto fonty v seznamu preferovaných rodin před danou rodinou. V případě <accept> se připojí do seznamu akceptovaných rodin za danou rodinu. V případě <default> se připojí na konec vychozích rodin.
Slouží pro zakázání/povolení fontů. Obsahuje:
a/nebo
Tyto značky slouží pro ochranu fontů před jejich zakázáním (acceptfont) a pro jejich zakázání (rejectfont). Obsahují tyto značky:
Slouží k výběru adresářů pomocí shellovských zástupných znaků. Lze např. i vybrat i určitý typ souborů s fonty (např. *.pcf.gz).
Slouží k výběru fontů podle jejich vlastností (tučnost, kurzíva apod.).
Podřízenou značkou je <patelt name="property"></patelt> Atribut name je povinný a může nabývat těchto hodnot (uvádím pro mě nejdůležitější): family, familylang, style, stylelang, fullname, slant, weight, pixelsize, spacing, antialias, hinting, hintstyle, autohint, file, outline, scalable, scale, dpi, rgba, lcdfilter, minspace, charset, lang, fontversion, prgname (podrobnější info viz man fonts-conf).
Patelt obsahuje tyto značky: <int></int> nebo <double></double> nebo <string></string> nebo <bool></bool> nebo <charset></charset> nebo <const></const>. (Myslím, že podrobnější komentář není ani třeba.)
Tyto značky uchovávají jednu jedinou hodnotu daného typu (neplatí pro <range>). <range> obsahuje dvě hodnoty typu <int> (začátek a konec intervalu). Není snad třeba cokoli vysvětlovat.
Obsahuje název vlastnoti fontu. Pokud se kouknete do man fonts-conf, tak tam najdete celou tabulku vlastností. V popisu <pattern> zde v tomto zápisku naleznete skoro všechny možné vlastnosti.
Není snad třeba vysvětlovat.
Tato značka obsahuje tři výrazy (značky). V případě, že první výraz je pravdivý, tak navrátí hodnotu druhého, jinak navrátí hodnotu třetího.
Není snad třeba vysvětlovat.
Obsahuje název konstanty. Více viz man fonts-conf. Jsou to např.: normal, medium, bold, roman, italic, proportional, mono...
Zde bych chtěl uvést pár odkazů na praktické používání:
Manuálová stránka fonts-conf, praktické příklady v ní najdete ke konci.
wiki.archlinux.org: Font Configuration obsahuje spoustu kvalitních informací tykajících se fontů.
wiki.gentoo.org: Na Gentoo Wiki naleznete kvalitní informace tykájící se konfigurace fontů.
Tiskni
Sdílej: