PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Trápil mě v Linuxu Mint Xfce (verze 18.2 64bit) problém, který se projevoval tak, že pokaždé, když jsem se dostal do přihlašovacího GUI (a je jedno, jestli čerstvě po startu nebo po "probuzení"), tak druhý (externí) monitor zapojený přes Display Port po přihlášení "zčernal" a nešlo s ním nic dělat. Tady zabralo jenom vypnutí tlačítkem na monitoru a opětovné zapnutí tlačítkem na monitoru. Dodávám, že se jedná o monitor Dell, ale problém bude asi i na jiných monitorech. Týká se to repasovaného notebooku HP EliteBook 8470p.
Stále narážím na situaci, kdy pro určitý typ souborů existuje otevřený/svobodný formát, který je často zároveň i ISO/IEC či jiným standardem. A přesto: Spousta lidí jej nepoužívá, protože:
Protože vlastním Logitech klávesnici, jejíž nějaká ta tlačítka navíc "nefungují", resp. xev
je "nevidí", tak jsem se rozhodnul s tím něco dělat. Podělím se se zkušenostmi. Inspiroval jsem se Getting the Logitech K350 multimedia keys to work properly in Linux.
Jelikož ceny tabletů/chytrých telefonů s Adroidem... začínají být dostupné i pro mě, tak vážně uvažuju o koupi tabletu s Adroidem. Zajímalo by mě následující:
chroot Linuxu: Mám se připravit na nějaké problémy? Funguje to na všech verzích Androidu?
Má někdo zkušenosti s Arch Linuxem přes chroot?
Jaké obecně máte zkušenosti s provozem Linuxu přes chroot na Android zařízení?
Předem děkuju za reakce.
Titulek tak neberte. Spíš zde popíšu moje dnešní zkušenosti/znalosti, co se týká spárování/svázání určitého typu souborů s určitou aplikací. Přičemž uvedu konkrétní příklad, který se týká IceCat a přehrávání wav souborů. Postup by měl fungovat přinejmenším v aktuálním Arch Linuxu. Náš postup by neměl být závislý na použitém Window Managerovi či Desktop Environemnt.
Chtěl jsem vyzkoušet opravdu plně svobodnou linuxovou distribuci. Volba padla na Parabola GNU/Linux. A to protože mám zkušenosti s Arch Linxuem, který je takovým "bratříčkem" Parabola GNU/Linuxu. No a chtěl bych se s vámi podělit o první dojmy z této linuxové distribuce.
Tento zápisek pojednává o vytvoření adresáře, jehož obsah bude (automaticky) šifrován pomocí GNU Privacy Guard. Skripty nejsou dokonalé. Můžete si s nimi dělat, co chcete. Inspiroval jsem se (zdroj): http://legroom.net/howto/gnupg.
Dostala se mi "do rukou" kniha Linux Device Drivers. Začal jsem ji číst, ale abych mohl i prakticky zkoušet, tak jsem musel mít zkonfigurované/zkompilované jádro:
Předem upozorňuju, že se GNU stream editor (GNU sed, dále jen sed) teprve učím. Najdete zde pro mě důležité poznámky týkající se tohoto programu. Tyto poznámky pochopitelně může využít kdokoli. Poznámka: Vím, že na Internetu existuje spousta materiálů k sedu. Já tyto moje poznámky píšu hlavně, protože se mi mnou psaný text lépe pamatuje.
Reaguju timto na svůj předchozí zápisek o grub2. Přičemž jsem udělal dvě zásadní (hrubé) chyby:
grub-mkconfig -o /boot/grub/grub.cfg
konfigurační soubor pro grub2, tak jsem si nevšimnul (!), že vlastně nebyla nalezena žádná jádra (Linux)! Bylo to z toho důvodu, že skript /etc/grub.d/10_linux
měl jinou představu o jejich pojmenování. Konkrétně nemohl "zkousnout", že soubor s jádrem se jmenoval vmlinuz26
a initrd kernel26.img
. Prostě je nenašel. No a když jsem instaloval nově systém (Arch Linux), tak mezitím došlo k přejmenování souboru s jádrem na vmlinuz-linux (initramfs-linux.img)
, což už skript /etc/grub.d/10_linux
zkousnul.Tímto se omlouvám za to, že jsem zde "kázal" bludy.
Tak jsem se dva dny "mořil" s grub2, a tak mám pro vás (sebe) dva tipy:
Jedná se o velmi primitivní ukázku toho, jak jsem se pokusil napsat "program" (shellový skript) pro vyhledávání překladu anglického slovíčka ve GNU/FDL anglicko-českém slovníku, tedy v jeho "stažené offline verzi" ve formě prostého textového souboru v UTF-8. Přičemž tento můj "program" bere anglická slova k přeložení ze schránky X. Používám tyto programy: grep, dialog, xclip a gawk. Pokud tyto programy nemáte, tak si je musíte doinstalovat.
Pod uživatelskou přívětivostí si asi většina představí různá desktopová prostředí typu Gnome, KDE, různé grafické nadstavby programů... Ale já mám jiný pohled, který bych zde rád rozebral.
Pořád jsem snil po možnosti výběru (select) jednotlivých slov v textu jenom pomocí jednoduchého stisku jednoho tlačítka myši. Nejvíc mi pomohlo toto HOWTO: General mouse customization, including double click. Díky němu jsem si tedy sen splnil.
Protože hodně (rychle) zapomínám, tak v tomto zápisku chci sepsat to nejdůležitější (je to samozřejmě individuální), co se týká programu pal
, pal je program pro připomínání narozenin, svátků, úkolů...
Dostal jsem se do situace, kdy mám na pevném disku minimálně desítky souborů, které ve svém názvu obsahují problémové znaky. Ručně je přejmenovávat by mi zabralo hromadu času. Ale taky proč to dělat, když existuje program detox
.
Možná si vzpomínáte, že jsem si stěžoval, že moje SATA LG GH22LS50 DVD vypalovačka v GNU/Linuxu (konkrétně Arch Linuxu) nechce vypalovat.
To už je minulostí. Stačilo se trošku porýpat v HALu -- bohužel nevím, které přesně nastavení vypalování zprovoznilo.
Ještě jsem nevyřešil pár problémů. Zde je jejich popis:
Tak jsem po dlouhé době instaloval Arch Linux na můj nový PC a má pro vás pár tipů, které platí samozřejmě nejen pro Arch Linux.
Už dostkrát se mi stalo, že jsem potřeboval převést český pdf dokument do prostého textu, ale narazil jsem na zmršenou diakritiku v txt souboru. Zde nabízím skript, který toto vyřeší.
Na poličce se mi povalovala stará SD karta nominální kapacity 1 GB. Neměl jsem pro ni použití. Ale hrozně jsem chtěl vyzkoušet Archlinux. Tu mě napadlo, že bych mohl nainstalovat ten Archlinux na tu SD kartu. A povedlo se! A pomohlo (inspirovalo) mi s tím Ubuntu.
Říká se, že Ubuntu je vlajkovou lodí Canonicalu. Kubuntu (Xubuntu...) jsou prý vedlejší věcí. Chtěl jsem si tedy polepšit a nainstaloval jsem si to Ubuntu (s Gnome). Důvodem přechodu od Kubuntu 9.04 (s KDE 4.2.x) na Ubuntu 9.04 (s Gnome 2.26.x) je (byla) nedodělanost KDE 4.
Musím ale pravdivě říct, že Gnome vypadá vzhledově jako chudý příbuzný KDE. Je to pro mě doslova šok! Prostě KDE 4 (i 3) bylo oproti Gnome přepych, co se týká vzhledu.
Co na to říkáte vy, co používáte Gnome (Ubuntu)? Pošilháváte po KDE (Kubuntu), nebo vám na vzhledu až tak nezáleží? Pro rejpaly: Vím, že můžu mít nainstalované jako KDE, tak Gnome a mezi nima libovolně přepínat.
Mám DVD vypalovačku LG GSA-H58N (je to ještě EIDE vypalovačka), se kterou zažívám v Linuxu doslova "peklo". V Linuxu nekorektně vypaluje ISO obrazy CD a taky jsem v dmesg našel dost I/O errorů týkajících se této mechaniky.
Úpravy --> Předvolby --> Rozšířené --> Editor předvoleb...
Tam najít layout.css.dpi
a změnit hodnotu (číselnou). Čím menší hodnotu dáte, tím větší font budete mít. Já např. jsem tam dal hodnotu 60.
Hned po nainstalování (čístá instalace) Kubuntu 9.04 jsem se "nemohl odhlásit", resp. přihlásit jako jiný uživatel -- v grafickém režimu. Resp. to vypsalo v textové konzoli (poslední řádek):
Checking battery state...a dál to opravdu už nic neudělalo. Našel jsem řešení (funguje u mě). Pomohla změna ovladače z "radeon" na "radeonhd". Přidávám výpis podstatné části
xorg.conf
(/etc/X11/xorg.conf
):
Section "Device" Identifier "Configured Video Device" Driver "radeonhd" EndSection
Podstatná je část Driver "radeonhd"
. Po této změně už se "můžu odlásit" a přihlásit se jako jiný uživatel. Doufám, že jsem tím někomu pomohl. :-)
Poznámka: Mám grafickou kartu ATI/AMD Radeon HD 2600XT. (RV630)
Vyzkoušel jsem už tyto distribuce: Suse, Mandrake (zaměrně nepíšu Mandriva, protože v té době se dnešní Mandriva jmenovala Mandrake), Slackware, Debian, Kubuntu. Plus jsem samozřejmě vyzkoušel nějaké live distribuce, ale to není tak důležité. Ale proč to sem píšu? Rád něco napíšu stručně o každé distribuci, kterou jsem vyzkoušel. Ale tímto bych vás chtěl poprosit, abyste každý napsal něco o své oblíbené distribuci (co se vám na ní líbí, co vám naopak vadí...). Předem děkuju za všechny reakce.
Protože rychle zapomínám, tak do tohohle zápisu vložím poznámky ohledně pseudoznaků v Bashy (nebo Bashi?). Půjde o víc než jenom překlad části manuálové stránky k Bashy. V manuálové stránce k Bashy najdete informace o pseudoznacích v části nazvané Pattern Matching.
Trochu jsem se zamyslel, proč vlastně používám GNU/Linux. Zde jsou důvody, proč ho používám:
Vyzkoušel jsem tyto distribuce: SuSE (tenkrát ještě OpenSuse nebylo), Mandrake (dnešní Mandriva), Slackware a Debian (Etch a Lenny). No a teď jedu na Kubuntu. :-) Na Kubuntu jsem přešel z Debianu Lenny.
Asi se ptáte proč, že? Čím dál mi opravdu začalo docházet, že Debian je spíš na servery (i když je prý univerzální) a hlavně je zbytečně komplikovaný (pro někoho to může být plus). Navíc je Debian Lenny hrozně zabugovaný!
Moje první dojmy z Kubuntu: jsem nadšený. :-) Něco takového mi chybělo. Sice jsem musel pár drobností doladit, ale jinak skvělý! :-)
Slackware 12.0 a můj /etc/swaret.conf (swaret 1.6.3). Mám na svém počítači nainstalován Slackware 12.0. Protože jsem od přírody liný, tak jsem hledal nástroj pro (automatické) aktualizace systému. A našel jsem -- swaret. Níže naleznete můj konfigurační soubor swaretu 1.6.3. (Můžete si ho pochopitelně upravit.)