Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Trápil mě v Linuxu Mint Xfce (verze 18.2 64bit) problém, který se projevoval tak, že pokaždé, když jsem se dostal do přihlašovacího GUI (a je jedno, jestli čerstvě po startu nebo po "probuzení"), tak druhý (externí) monitor zapojený přes Display Port po přihlášení "zčernal" a nešlo s ním nic dělat. Tady zabralo jenom vypnutí tlačítkem na monitoru a opětovné zapnutí tlačítkem na monitoru. Dodávám, že se jedná o monitor Dell, ale problém bude asi i na jiných monitorech. Týká se to repasovaného notebooku HP EliteBook 8470p.
Stále narážím na situaci, kdy pro určitý typ souborů existuje otevřený/svobodný formát, který je často zároveň i ISO/IEC či jiným standardem. A přesto: Spousta lidí jej nepoužívá, protože:
Protože vlastním Logitech klávesnici, jejíž nějaká ta tlačítka navíc "nefungují", resp. xev je "nevidí", tak jsem se rozhodnul s tím něco dělat. Podělím se se zkušenostmi. Inspiroval jsem se Getting the Logitech K350 multimedia keys to work properly in Linux.
Jelikož ceny tabletů/chytrých telefonů s Adroidem... začínají být dostupné i pro mě, tak vážně uvažuju o koupi tabletu s Adroidem. Zajímalo by mě následující:
chroot Linuxu: Mám se připravit na nějaké problémy? Funguje to na všech verzích Androidu?
Má někdo zkušenosti s Arch Linuxem přes chroot?
Jaké obecně máte zkušenosti s provozem Linuxu přes chroot na Android zařízení?
Předem děkuju za reakce.
Titulek tak neberte. Spíš zde popíšu moje dnešní zkušenosti/znalosti, co se týká spárování/svázání určitého typu souborů s určitou aplikací. Přičemž uvedu konkrétní příklad, který se týká IceCat a přehrávání wav souborů. Postup by měl fungovat přinejmenším v aktuálním Arch Linuxu. Náš postup by neměl být závislý na použitém Window Managerovi či Desktop Environemnt.
Chtěl jsem vyzkoušet opravdu plně svobodnou linuxovou distribuci. Volba padla na Parabola GNU/Linux. A to protože mám zkušenosti s Arch Linxuem, který je takovým "bratříčkem" Parabola GNU/Linuxu. No a chtěl bych se s vámi podělit o první dojmy z této linuxové distribuce.
Tento zápisek pojednává o vytvoření adresáře, jehož obsah bude (automaticky) šifrován pomocí GNU Privacy Guard. Skripty nejsou dokonalé. Můžete si s nimi dělat, co chcete. Inspiroval jsem se (zdroj): http://legroom.net/howto/gnupg.
Dostala se mi "do rukou" kniha Linux Device Drivers. Začal jsem ji číst, ale abych mohl i prakticky zkoušet, tak jsem musel mít zkonfigurované/zkompilované jádro:
Předem upozorňuju, že se GNU stream editor (GNU sed, dále jen sed) teprve učím. Najdete zde pro mě důležité poznámky týkající se tohoto programu. Tyto poznámky pochopitelně může využít kdokoli. Poznámka: Vím, že na Internetu existuje spousta materiálů k sedu. Já tyto moje poznámky píšu hlavně, protože se mi mnou psaný text lépe pamatuje.
Reaguju timto na svůj předchozí zápisek o grub2. Přičemž jsem udělal dvě zásadní (hrubé) chyby:
grub-mkconfig -o /boot/grub/grub.cfg konfigurační soubor pro grub2, tak jsem si nevšimnul (!), že vlastně nebyla nalezena žádná jádra (Linux)! Bylo to z toho důvodu, že skript /etc/grub.d/10_linux měl jinou představu o jejich pojmenování. Konkrétně nemohl "zkousnout", že soubor s jádrem se jmenoval vmlinuz26 a initrd kernel26.img. Prostě je nenašel. No a když jsem instaloval nově systém (Arch Linux), tak mezitím došlo k přejmenování souboru s jádrem na vmlinuz-linux (initramfs-linux.img), což už skript /etc/grub.d/10_linux zkousnul.Tímto se omlouvám za to, že jsem zde "kázal" bludy.
Tak jsem se dva dny "mořil" s grub2, a tak mám pro vás (sebe) dva tipy:
Jedná se o velmi primitivní ukázku toho, jak jsem se pokusil napsat "program" (shellový skript) pro vyhledávání překladu anglického slovíčka ve GNU/FDL anglicko-českém slovníku, tedy v jeho "stažené offline verzi" ve formě prostého textového souboru v UTF-8. Přičemž tento můj "program" bere anglická slova k přeložení ze schránky X. Používám tyto programy: grep, dialog, xclip a gawk. Pokud tyto programy nemáte, tak si je musíte doinstalovat.
Pod uživatelskou přívětivostí si asi většina představí různá desktopová prostředí typu Gnome, KDE, různé grafické nadstavby programů... Ale já mám jiný pohled, který bych zde rád rozebral.
Pořád jsem snil po možnosti výběru (select) jednotlivých slov v textu jenom pomocí jednoduchého stisku jednoho tlačítka myši. Nejvíc mi pomohlo toto HOWTO: General mouse customization, including double click. Díky němu jsem si tedy sen splnil.
Protože hodně (rychle) zapomínám, tak v tomto zápisku chci sepsat to nejdůležitější (je to samozřejmě individuální), co se týká programu pal, pal je program pro připomínání narozenin, svátků, úkolů...
Dostal jsem se do situace, kdy mám na pevném disku minimálně desítky souborů, které ve svém názvu obsahují problémové znaky. Ručně je přejmenovávat by mi zabralo hromadu času. Ale taky proč to dělat, když existuje program detox.
Možná si vzpomínáte, že jsem si stěžoval, že moje SATA LG GH22LS50 DVD vypalovačka v GNU/Linuxu (konkrétně Arch Linuxu) nechce vypalovat.
To už je minulostí. Stačilo se trošku porýpat v HALu -- bohužel nevím, které přesně nastavení vypalování zprovoznilo.
Ještě jsem nevyřešil pár problémů. Zde je jejich popis:
Tak jsem po dlouhé době instaloval Arch Linux na můj nový PC a má pro vás pár tipů, které platí samozřejmě nejen pro Arch Linux.
Už dostkrát se mi stalo, že jsem potřeboval převést český pdf dokument do prostého textu, ale narazil jsem na zmršenou diakritiku v txt souboru. Zde nabízím skript, který toto vyřeší.
Na poličce se mi povalovala stará SD karta nominální kapacity 1 GB. Neměl jsem pro ni použití. Ale hrozně jsem chtěl vyzkoušet Archlinux. Tu mě napadlo, že bych mohl nainstalovat ten Archlinux na tu SD kartu. A povedlo se! A pomohlo (inspirovalo) mi s tím Ubuntu.
Říká se, že Ubuntu je vlajkovou lodí Canonicalu. Kubuntu (Xubuntu...) jsou prý vedlejší věcí. Chtěl jsem si tedy polepšit a nainstaloval jsem si to Ubuntu (s Gnome). Důvodem přechodu od Kubuntu 9.04 (s KDE 4.2.x) na Ubuntu 9.04 (s Gnome 2.26.x) je (byla) nedodělanost KDE 4.
Musím ale pravdivě říct, že Gnome vypadá vzhledově jako chudý příbuzný KDE. Je to pro mě doslova šok! Prostě KDE 4 (i 3) bylo oproti Gnome přepych, co se týká vzhledu.
Co na to říkáte vy, co používáte Gnome (Ubuntu)? Pošilháváte po KDE (Kubuntu), nebo vám na vzhledu až tak nezáleží? Pro rejpaly: Vím, že můžu mít nainstalované jako KDE, tak Gnome a mezi nima libovolně přepínat.
Mám DVD vypalovačku LG GSA-H58N (je to ještě EIDE vypalovačka), se kterou zažívám v Linuxu doslova "peklo". V Linuxu nekorektně vypaluje ISO obrazy CD a taky jsem v dmesg našel dost I/O errorů týkajících se této mechaniky.
Úpravy --> Předvolby --> Rozšířené --> Editor předvoleb...
Tam najít layout.css.dpi a změnit hodnotu (číselnou). Čím menší hodnotu dáte, tím větší font budete mít. Já např. jsem tam dal hodnotu 60.
Hned po nainstalování (čístá instalace) Kubuntu 9.04 jsem se "nemohl odhlásit", resp. přihlásit jako jiný uživatel -- v grafickém režimu. Resp. to vypsalo v textové konzoli (poslední řádek):
Checking battery state...a dál to opravdu už nic neudělalo. Našel jsem řešení (funguje u mě). Pomohla změna ovladače z "radeon" na "radeonhd". Přidávám výpis podstatné části
xorg.conf (/etc/X11/xorg.conf):
Section "Device"
Identifier "Configured Video Device"
Driver "radeonhd"
EndSection
Podstatná je část Driver "radeonhd". Po této změně už se "můžu odlásit" a přihlásit se jako jiný uživatel. Doufám, že jsem tím někomu pomohl. :-)
Poznámka: Mám grafickou kartu ATI/AMD Radeon HD 2600XT. (RV630)
Vyzkoušel jsem už tyto distribuce: Suse, Mandrake (zaměrně nepíšu Mandriva, protože v té době se dnešní Mandriva jmenovala Mandrake), Slackware, Debian, Kubuntu. Plus jsem samozřejmě vyzkoušel nějaké live distribuce, ale to není tak důležité. Ale proč to sem píšu? Rád něco napíšu stručně o každé distribuci, kterou jsem vyzkoušel. Ale tímto bych vás chtěl poprosit, abyste každý napsal něco o své oblíbené distribuci (co se vám na ní líbí, co vám naopak vadí...). Předem děkuju za všechny reakce.
Protože rychle zapomínám, tak do tohohle zápisu vložím poznámky ohledně pseudoznaků v Bashy (nebo Bashi?). Půjde o víc než jenom překlad části manuálové stránky k Bashy. V manuálové stránce k Bashy najdete informace o pseudoznacích v části nazvané Pattern Matching.
Trochu jsem se zamyslel, proč vlastně používám GNU/Linux. Zde jsou důvody, proč ho používám:
Vyzkoušel jsem tyto distribuce: SuSE (tenkrát ještě OpenSuse nebylo), Mandrake (dnešní Mandriva), Slackware a Debian (Etch a Lenny). No a teď jedu na Kubuntu. :-) Na Kubuntu jsem přešel z Debianu Lenny.
Asi se ptáte proč, že? Čím dál mi opravdu začalo docházet, že Debian je spíš na servery (i když je prý univerzální) a hlavně je zbytečně komplikovaný (pro někoho to může být plus). Navíc je Debian Lenny hrozně zabugovaný!
Moje první dojmy z Kubuntu: jsem nadšený. :-) Něco takového mi chybělo. Sice jsem musel pár drobností doladit, ale jinak skvělý! :-)
Slackware 12.0 a můj /etc/swaret.conf (swaret 1.6.3). Mám na svém počítači nainstalován Slackware 12.0. Protože jsem od přírody liný, tak jsem hledal nástroj pro (automatické) aktualizace systému. A našel jsem -- swaret. Níže naleznete můj konfigurační soubor swaretu 1.6.3. (Můžete si ho pochopitelně upravit.)