Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Trápil mě v Linuxu Mint Xfce (verze 18.2 64bit) problém, který se projevoval tak, že pokaždé, když jsem se dostal do přihlašovacího GUI (a je jedno, jestli čerstvě po startu nebo po "probuzení"), tak druhý (externí) monitor zapojený přes Display Port po přihlášení "zčernal" a nešlo s ním nic dělat. Tady zabralo jenom vypnutí tlačítkem na monitoru a opětovné zapnutí tlačítkem na monitoru. Dodávám, že se jedná o monitor Dell, ale problém bude asi i na jiných monitorech. Týká se to repasovaného notebooku HP EliteBook 8470p.
Stále narážím na situaci, kdy pro určitý typ souborů existuje otevřený/svobodný formát, který je často zároveň i ISO/IEC či jiným standardem. A přesto: Spousta lidí jej nepoužívá, protože:
Protože vlastním Logitech klávesnici, jejíž nějaká ta tlačítka navíc "nefungují", resp. xev je "nevidí", tak jsem se rozhodnul s tím něco dělat. Podělím se se zkušenostmi. Inspiroval jsem se Getting the Logitech K350 multimedia keys to work properly in Linux.
Jelikož ceny tabletů/chytrých telefonů s Adroidem... začínají být dostupné i pro mě, tak vážně uvažuju o koupi tabletu s Adroidem. Zajímalo by mě následující:
chroot Linuxu: Mám se připravit na nějaké problémy? Funguje to na všech verzích Androidu?
Má někdo zkušenosti s Arch Linuxem přes chroot?
Jaké obecně máte zkušenosti s provozem Linuxu přes chroot na Android zařízení?
Předem děkuju za reakce.
Titulek tak neberte. Spíš zde popíšu moje dnešní zkušenosti/znalosti, co se týká spárování/svázání určitého typu souborů s určitou aplikací. Přičemž uvedu konkrétní příklad, který se týká IceCat a přehrávání wav souborů. Postup by měl fungovat přinejmenším v aktuálním Arch Linuxu. Náš postup by neměl být závislý na použitém Window Managerovi či Desktop Environemnt.
Chtěl jsem vyzkoušet opravdu plně svobodnou linuxovou distribuci. Volba padla na Parabola GNU/Linux. A to protože mám zkušenosti s Arch Linxuem, který je takovým "bratříčkem" Parabola GNU/Linuxu. No a chtěl bych se s vámi podělit o první dojmy z této linuxové distribuce.
Tento zápisek pojednává o vytvoření adresáře, jehož obsah bude (automaticky) šifrován pomocí GNU Privacy Guard. Skripty nejsou dokonalé. Můžete si s nimi dělat, co chcete. Inspiroval jsem se (zdroj): http://legroom.net/howto/gnupg.
Dostala se mi "do rukou" kniha Linux Device Drivers. Začal jsem ji číst, ale abych mohl i prakticky zkoušet, tak jsem musel mít zkonfigurované/zkompilované jádro:
Předem upozorňuju, že se GNU stream editor (GNU sed, dále jen sed) teprve učím. Najdete zde pro mě důležité poznámky týkající se tohoto programu. Tyto poznámky pochopitelně může využít kdokoli. Poznámka: Vím, že na Internetu existuje spousta materiálů k sedu. Já tyto moje poznámky píšu hlavně, protože se mi mnou psaný text lépe pamatuje.
Reaguju timto na svůj předchozí zápisek o grub2. Přičemž jsem udělal dvě zásadní (hrubé) chyby:
grub-mkconfig -o /boot/grub/grub.cfg konfigurační soubor pro grub2, tak jsem si nevšimnul (!), že vlastně nebyla nalezena žádná jádra (Linux)! Bylo to z toho důvodu, že skript /etc/grub.d/10_linux měl jinou představu o jejich pojmenování. Konkrétně nemohl "zkousnout", že soubor s jádrem se jmenoval vmlinuz26 a initrd kernel26.img. Prostě je nenašel. No a když jsem instaloval nově systém (Arch Linux), tak mezitím došlo k přejmenování souboru s jádrem na vmlinuz-linux (initramfs-linux.img), což už skript /etc/grub.d/10_linux zkousnul.Tímto se omlouvám za to, že jsem zde "kázal" bludy.
Tak jsem se dva dny "mořil" s grub2, a tak mám pro vás (sebe) dva tipy:
Jedná se o velmi primitivní ukázku toho, jak jsem se pokusil napsat "program" (shellový skript) pro vyhledávání překladu anglického slovíčka ve GNU/FDL anglicko-českém slovníku, tedy v jeho "stažené offline verzi" ve formě prostého textového souboru v UTF-8. Přičemž tento můj "program" bere anglická slova k přeložení ze schránky X. Používám tyto programy: grep, dialog, xclip a gawk. Pokud tyto programy nemáte, tak si je musíte doinstalovat.
Pod uživatelskou přívětivostí si asi většina představí různá desktopová prostředí typu Gnome, KDE, různé grafické nadstavby programů... Ale já mám jiný pohled, který bych zde rád rozebral.
Pořád jsem snil po možnosti výběru (select) jednotlivých slov v textu jenom pomocí jednoduchého stisku jednoho tlačítka myši. Nejvíc mi pomohlo toto HOWTO: General mouse customization, including double click. Díky němu jsem si tedy sen splnil.
Protože hodně (rychle) zapomínám, tak v tomto zápisku chci sepsat to nejdůležitější (je to samozřejmě individuální), co se týká programu pal, pal je program pro připomínání narozenin, svátků, úkolů...
Dostal jsem se do situace, kdy mám na pevném disku minimálně desítky souborů, které ve svém názvu obsahují problémové znaky. Ručně je přejmenovávat by mi zabralo hromadu času. Ale taky proč to dělat, když existuje program detox.
Možná si vzpomínáte, že jsem si stěžoval, že moje SATA LG GH22LS50 DVD vypalovačka v GNU/Linuxu (konkrétně Arch Linuxu) nechce vypalovat.
To už je minulostí. Stačilo se trošku porýpat v HALu -- bohužel nevím, které přesně nastavení vypalování zprovoznilo.
Ještě jsem nevyřešil pár problémů. Zde je jejich popis:
Tak jsem po dlouhé době instaloval Arch Linux na můj nový PC a má pro vás pár tipů, které platí samozřejmě nejen pro Arch Linux.
Už dostkrát se mi stalo, že jsem potřeboval převést český pdf dokument do prostého textu, ale narazil jsem na zmršenou diakritiku v txt souboru. Zde nabízím skript, který toto vyřeší.
Na poličce se mi povalovala stará SD karta nominální kapacity 1 GB. Neměl jsem pro ni použití. Ale hrozně jsem chtěl vyzkoušet Archlinux. Tu mě napadlo, že bych mohl nainstalovat ten Archlinux na tu SD kartu. A povedlo se! A pomohlo (inspirovalo) mi s tím Ubuntu.
Říká se, že Ubuntu je vlajkovou lodí Canonicalu. Kubuntu (Xubuntu...) jsou prý vedlejší věcí. Chtěl jsem si tedy polepšit a nainstaloval jsem si to Ubuntu (s Gnome). Důvodem přechodu od Kubuntu 9.04 (s KDE 4.2.x) na Ubuntu 9.04 (s Gnome 2.26.x) je (byla) nedodělanost KDE 4.
Musím ale pravdivě říct, že Gnome vypadá vzhledově jako chudý příbuzný KDE. Je to pro mě doslova šok! Prostě KDE 4 (i 3) bylo oproti Gnome přepych, co se týká vzhledu.
Co na to říkáte vy, co používáte Gnome (Ubuntu)? Pošilháváte po KDE (Kubuntu), nebo vám na vzhledu až tak nezáleží? Pro rejpaly: Vím, že můžu mít nainstalované jako KDE, tak Gnome a mezi nima libovolně přepínat.
Mám DVD vypalovačku LG GSA-H58N (je to ještě EIDE vypalovačka), se kterou zažívám v Linuxu doslova "peklo". V Linuxu nekorektně vypaluje ISO obrazy CD a taky jsem v dmesg našel dost I/O errorů týkajících se této mechaniky.
Úpravy --> Předvolby --> Rozšířené --> Editor předvoleb...
Tam najít layout.css.dpi a změnit hodnotu (číselnou). Čím menší hodnotu dáte, tím větší font budete mít. Já např. jsem tam dal hodnotu 60.
Hned po nainstalování (čístá instalace) Kubuntu 9.04 jsem se "nemohl odhlásit", resp. přihlásit jako jiný uživatel -- v grafickém režimu. Resp. to vypsalo v textové konzoli (poslední řádek):
Checking battery state...a dál to opravdu už nic neudělalo. Našel jsem řešení (funguje u mě). Pomohla změna ovladače z "radeon" na "radeonhd". Přidávám výpis podstatné části
xorg.conf (/etc/X11/xorg.conf):
Section "Device"
Identifier "Configured Video Device"
Driver "radeonhd"
EndSection
Podstatná je část Driver "radeonhd". Po této změně už se "můžu odlásit" a přihlásit se jako jiný uživatel. Doufám, že jsem tím někomu pomohl. :-)
Poznámka: Mám grafickou kartu ATI/AMD Radeon HD 2600XT. (RV630)
Vyzkoušel jsem už tyto distribuce: Suse, Mandrake (zaměrně nepíšu Mandriva, protože v té době se dnešní Mandriva jmenovala Mandrake), Slackware, Debian, Kubuntu. Plus jsem samozřejmě vyzkoušel nějaké live distribuce, ale to není tak důležité. Ale proč to sem píšu? Rád něco napíšu stručně o každé distribuci, kterou jsem vyzkoušel. Ale tímto bych vás chtěl poprosit, abyste každý napsal něco o své oblíbené distribuci (co se vám na ní líbí, co vám naopak vadí...). Předem děkuju za všechny reakce.
Protože rychle zapomínám, tak do tohohle zápisu vložím poznámky ohledně pseudoznaků v Bashy (nebo Bashi?). Půjde o víc než jenom překlad části manuálové stránky k Bashy. V manuálové stránce k Bashy najdete informace o pseudoznacích v části nazvané Pattern Matching.
Trochu jsem se zamyslel, proč vlastně používám GNU/Linux. Zde jsou důvody, proč ho používám:
Vyzkoušel jsem tyto distribuce: SuSE (tenkrát ještě OpenSuse nebylo), Mandrake (dnešní Mandriva), Slackware a Debian (Etch a Lenny). No a teď jedu na Kubuntu. :-) Na Kubuntu jsem přešel z Debianu Lenny.
Asi se ptáte proč, že? Čím dál mi opravdu začalo docházet, že Debian je spíš na servery (i když je prý univerzální) a hlavně je zbytečně komplikovaný (pro někoho to může být plus). Navíc je Debian Lenny hrozně zabugovaný!
Moje první dojmy z Kubuntu: jsem nadšený. :-) Něco takového mi chybělo. Sice jsem musel pár drobností doladit, ale jinak skvělý! :-)
Slackware 12.0 a můj /etc/swaret.conf (swaret 1.6.3). Mám na svém počítači nainstalován Slackware 12.0. Protože jsem od přírody liný, tak jsem hledal nástroj pro (automatické) aktualizace systému. A našel jsem -- swaret. Níže naleznete můj konfigurační soubor swaretu 1.6.3. (Můžete si ho pochopitelně upravit.)