Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Ještě bych dodal jednu velmi důležitou věc: V GNU/Linuxu (jakožto v Unixu) je všechno soubor. Což je parádní věc.
To je to co považuji u operačního systému za samozřejmost. Křišťálová kole registr u MS-Windows je hrůza dobrá pro vědmy (navíc s POMOCNÍKEM). Přiznávám, že jsem starší generace užívající UNIX (HP-UX, IRIX SGI, dnes Linux Novell-SUSE) od 80tých let, dnes bezpečák IT.
OS MS-Windows pro kancelářskou činnost s Wordem je plně postačující. Na profi nasazení z pohledu bezpečnosti (a stability) bych nehlasoval, ikdyž jsem absoloval systém školení na MS-WIN-server.
V GNU/Linuxu (jakožto v Unixu) je všechno soubor.Všechno ne. Něco je adresář anebo socket a ty souborovou reprezentaci nemají
open().
)
…the Linux philosophy is 'laugh in the face of danger'. Oops. Wrong one. 'Do it yourself'. That's it.Ale jako hlavní bonus Linuxu bych uvedl: Je transparentní, vím co se _právě teď_ děje a jsem schopen s tím kooperovat
Zřejmě mají někteří lidé potřebu neustále šířit tyto FUDy. Takže po několikáté. Antivir není potřeba. Černé obrazovky se nekonají (ano, určitě se najde nějaký štoura, který vytáhne problémy s ověřením kopie, což ale bylo rychle vyřešeno). A pokud se někdo bojí šmírování, tak ať si restriktivněji nastaví fw na síti před svých windows boxem a má to. btw z poslední doby slýchávám hlavně o odesílání dat z google chrome - nemůžu ověřit, u mě úspěšně padá.
K tématu. Na linuxu ocenuji hlavně konfiguraci stylem nastav a zapomeň (když to funguje, vydrží to roky), resp. u dobrého distra už to funguje po instalaci balíčku, díky dobře nastaveným defaultům. Když to nefunguje, tak je problém. Dokumentace je fajn u hodně používaných projektů, u méně frekventovaných je to ale dost špatné.
No možná bych to ještě trochu upřesnil. Pokud nebude uživatel Windows dodržovat ani elementární bezpečnostní pravidla a nemá antivir, tak je Windows pro šíření virů a jiného balastu platformou přímo ideální. Což se o Linuxu tvrdit nedá. Aby ste si něco takového nainstalovali, tak se musíte opravdu hodně snažit, a už z principu to Linux moc dobře neumožňuje.
V Linuxu neexistuje žádný ActiveX a o těch pár virech nemá cenu se ani zmiňovat. Vzhledem k rozšíření Windows si troufnu tvrdit, že Windows nepoužívají jenom lidé, kteří o různých nebezpečích mají alespon základní představu, ale i blondýny a sekretářky co skočí na první špek na internetu.
).
Nevěděl jsem, že k tomu abych se mohl k něčemu takovému vyjadřovat, tak musím být erudovaný specialista, který má pod kontrolou x pracovních stanic s Win
. Svá tvrzení se tedy ještě pokusím podpořit několika imaginárními příklady:
Náš imaginární Franta nepracuje nejen pro firmu Pat a Mat & Ajeto s.r.o, ale používá počítač i doma třeba s XP home. Frantu ani náhodou nenapadne, aby si na správu svého počítače povolával/platil nějakého správce či admina. Frantovi to taky přece jenom občas nedá a na nějaké ty vlnící se kozy (pardon
) na internetu občas klikne. Lojzovi odnaproti se zase líbí skvělé freewarové prográmky ve stylu Windows Vista, slibující skvělé funkce a plné nádherných ikon. Tyto prográmky pod svým krásným vzhledem ukrývají často různé špionážní funkce a hijackery atd. Čemu se díky takovému počínání Franta s Lojzou vystavují, je asi každému jasné a bez použití různých antivirových, anti-spyware, anti-malware a bůhvíco ještě se Franta s Lojzou rozhodně neobejdou. Navíc Lojza si libuje, jak mu to krásně šlape a co krásného si nainstaloval. Systém Windows mu to bez asistence různých pomocných programů bez reptání umožní. V Linuxu takto instalovat programy nelze, protože to už z principu není možné, k tomu jsou určeny balíčkovací systémy.
Soused Pepa, který používá GNU/Linux na tom bude o poznání lépe. Nejenže bude moci s klidným svědomím používat obrovské množství kvalitních volně dostupných programů, ale může i klidně usínat s vědomím, že jej nikdo nesleduje z Redmondu, jestli používá legální software. Pepa sice tomu až tak nerozumí a přehrabování ve zdrojových kódech nepatří k jeho koníčkům, ale může jej uklidnit fakt, že to dělá spousta dalších jiných lidí s dobrými úmysly.
Mě na vašich názorech především zaráží to, že tady dáváte jasně najevo, jak je používání antivirových a jiných pomocných programů pod Windows zbytečné. Kdyby tomu tak bylo, tak by asi firmy jako Norton, McAfee nebo Grisoft přišly brzo na buben. Neberu vám vaše zkušenosti se správou Windows, ale takto paušalizovat/globalizovat tuto problematiku asi nelze. Nejsem taky rozhodně žádný GNU/Linux fundamentalista, co všude pobíhá s tučňákem na dresu a výběr OS je podle mě pořád abych tak řekl hlavně záležitostí znalostí/zkušeností a stavu peněženky každého jednotlivého soudruha. Moje názory nejsou žádné FUDy, ani omílání nějakých frází. Za tím, co jsem uvedl v prvním příspěvku si stojím a z mého pohledu představuje Linux pro běžného uživatele mnohem méně rizik. Další otázkou a to už zcela na nové téma je to, zdali by se Franta s Lojzou neměli přece jenom přehodnotit své chování a v tomto oboru se trochu vzdělat. Frantovi s Lojzou to bude myslím i nadále jedno a budou dále provozovat své XP home s krásnými vzdálenými vylepšeními. Tak a to už by stačilo
: Když Lojza poveze Frantu a pojede v protisměru, tak není chyba dálnice ani auta, že se zabijí (a ohrozí ostatní). Když se bude stejně chovat Pepa, tj. pod účtem roota bude dělat psí kusy, tak dopadne stejně jako Franta s widlemi.
Proto ten příklad s plynem, ten si také nikdo (DOUFÁM!!!) nespravuje sám (protože tak nějak každý ví, jak je to nebezpečné). Zkrátka takové chování a nastavení je špatné a na tom nic nezmění ani Norton, ani mcAfee.
:D tak to jsem opravdu rád, že si rozumíme
. A když už jsem u těch stupidních a didaktických příkladů, tak jsem ještě na jeden zapomněl:
Arnošt z vedlejší ulice má hluboko do peněženky, a tak si sem tam ocrackuje nějakou tu hru anebo Photoshop ( sice umí nakreslit ve Photoshopu tak maximálně čáru, ale musí jej bezpodmínečně mít, protože jej mají i všichni známí z ulice). Arnoštovi už ale uniká, že se tím dopouští nelegálního chování a že pro tyto účely může použít i jiné kvalitní náhrady. Že si společně s crackem na Need for speed nainstaluje Arnošt i nějakou tu potvůrku typu MyDoom nebo Armaggedon o tom už Arnošt tolik nepřemýšlí, anebo nechce vědět.
Narozdíl od Arnošta používá Pepa Gimp a tak se ničeho nelegálního nedopouští a žádné cracky stahovat nepotřebuje. Pepu nečeká MyDoom ani Armageddon.Pepa si je vědom toho, že mu na jeho běžné potřeby tento program bude dlouho postačovat.
Tak už jsem to s tou kreativitou trochu přehnal a tak du přijít na jiné myšlenky a na pivo
Proto ten příklad s plynem, ten si také nikdo (DOUFÁM!!!) nespravuje sám (protože tak nějak každý ví, jak je to nebezpečné).Promiň, ale stokrát radši bych vyměňoval plynoměr s cigárem v hubě, protože mi to přijde mnohem méně nebezpečné, než dělat software pod Windows. Já se u toho vždycky tak neskutečně rozčílím, že mi musej málem volat záchranku. Já v nich fakt dělat nemůžu. To fakt nejde.
Zas na druhou stranu i s Linuxem by to mohla bejt slušná sranda. Nějaký "pako" (nejspíš já) by tam hned začlo lámat Gentoo s toolchainem z trunku
Bohužel nejen na stránky s pornem a warezem. Občas holt i nějaký webshop podlehne napadení crackerem/skript kiddie který využije neopravené známé chyby a ve výjimečných případech umístí virus který má šanci zavirovat prohlížeč (neaktualizovaný).Na to nemusite ani lezt na web. Nekolikrat se stalo, ze nam nekdo poslal zavirovany DOC nebo XLS (a strasne se pak divil, ze mu to milserver vratil zpet) a jednou jsem nasel jakousi potvurku i na flashdisku, na kterem se nesli veci do tiskarny.
Existuje ale i spousta běžných uživatelů kteří o tom nemají ani potuchy a klidně si nějaký ty balasty bez mrknutí oka nainstalujou.
To není chyba Windows, to je chyba uživatele. Pokud si koupím auto, které sice není bez chyby ale je dostatečně dobře použitelné, pošťourám se v motoru přestože tomu nerozumím a vyjedu na silnici, přestože neumím řídit a neznám pravidla, tak to asi dopadne špatně. A bude to moje chyba.
Na druhou stranu s počítači se přesně takto mnoho lidí chová a že špatně skončí je podle nich chyba někoho jiného...
Zvláštní je, že na Windech mi vůbec nechybí. Mnoho lidí uvádí jako negativum W právě konsoli, je fakt že bash to rozhodně není, ale prostě není potřeba. Naposledy jsem ji používal pro kompilaci texu do pdf (na spuštení gvim, cslatex soubor.tex a xdvi).
Souhlasim s autorem, shrnu to po svém: mam k dispozici slušnou nabídku programů, co mam v noťasu, do toho je každýmu buřt, buď jsem zaplatil, nebo je to free. Líbí se mi elegance a principiální jednoduchost, dneska jsem konečně vyhodil gtkterm a začal používat screen /dev/ttyUSB0 (příklad). Mam perspektivu, že s aktualizací mi zůstane systém použitelný. Přijde mi systém dost přehledný.
No, uvítal bych ve zdrojákách více dokumentace, poznámek.
A proto se ujmul na Linuxu emacs a open office. Zejména populární emacs je klasických příkladem malého úzce specializovaného programu.Uživatele emacsu jsem ještě ani osobně nepotkal (nebo o tom nevím). A na obrovitost OpenOffice.org se běžně nadává.
Windows se mezinárodní standardu - Unicode držela mnohem mnohem dříve, než Linux. Ono je totiž kompletně na Unicode postavené, což se o Linuxu říci nedá.Na zmršeném UCS-2. Co je na Linuxu neunicode?
Ani úrovně dokumentace MSDN Linux nedosahuje, a bohužel na Linuxu se velmi často musíte uchyloval k reverse engeneeringu jako k nouzi ze ctnosti, což jinde nemusíte.Zajímalo by mě, v jaké oblasti je to zpětné inženýrství třeba.
Na zmršeném UCS-2.Tak uz UTF-16. To je snad ta nejhorsi mozna varianta.
Na zmršeném UCS-2. Co je na Linuxu neunicode?
Windows, stejně jako Java implementovali Unicode velmi záhy přesně tak, jak to Unicode consortium vydalo jako standard - tedy 16-ti bitové znaky. Windows je Unicode od základů, Linux bohužel pouze nalepil na ANSI utf-8 nálepky, takže to nějak funguje.
Zajímalo by mě, v jaké oblasti je to zpětné inženýrství třeba.
Pokud jako vývojář potřebujete procházet zdrojové kódy systému, nebo základních knihoven, abyste zjistili základní informace o funkci, pak je to špatně. Pokud nestačí pro používání API samotná dokumentace, pak je to špatná dokumentace. A to v případě Linuxu velmi často nestačí.
Vůbec uvádět Linux jako příklad báječné dokumnetace je docela dost drsný ironický humor. Dál to raději komentovat nebudu.
Linux bohužel pouze nalepil na ANSI utf-8 nálepky, takže to nějak funguje.Pokud není zmršená aplikace, tak to funguje velmi dobře
Pokud jako vývojář potřebujete procházet zdrojové kódy systému, nebo základních knihoven, abyste zjistili základní informace o funkci, pak je to špatně. Pokud nestačí pro používání API samotná dokumentace, pak je to špatná dokumentace. A to v případě Linuxu velmi často nestačí.Tak na to jsem zatím narazil jen jednou a bylo to u nějaké málo používané metody v GTKmm, jinak zatím bylo vše dokumentované skvěle.
Pokud není zmršená aplikace, tak to funguje velmi dobře 
Ono nějak tak všechno funguje dobře, pokud to není zmršeno. 
Tak na to jsem zatím narazil jen jednou a bylo to u nějaké málo používané metody v GTKmm,
Myslíte u něčeho, co není specificky linuxové, protože totéž mohu používat i jiných OS?
Až budete mít hodně Linux specific věci, budete na tom hůř.
Tak to už je naprosto absurdní. Zatím jste nejmenoval nic a jen uhýbáte.Tak na to jsem zatím narazil jen jednou a bylo to u nějaké málo používané metody v GTKmm,
Myslíte u něčeho, co není specificky linuxové, protože totéž mohu používat i jiných OS?
Až budete mít hodně Linux specific věci, budete na tom hůř.
ioctl() volání. Toto je dobrý příklad jak absence dokumentace, tak i chybného návrhu v Linuxu.
ioctl() operací není zdokumentováno. Dokumentace k procfs je značně zpožděná za aktuálním jádrem (což často znamená, že nesedí formát souborů), dokumentace sysfs prakticky chybí. Přitom toto jsou dvě zcela klíčová rozhraní jádra.
No, ve věcech napojených na jádro to asi vázne.Ale to je třeba celá standardní knihovna!
Ostatně, netřeba chodit daleko, viz např. tenhle zápisek a diskusi k němu. Pročpak taková iniciativa asi vznikla? Že by to s tou dokumentací zase nebylo až tak růžové?
Ale to je třeba celá standardní knihovna!Ehm, tady ale vidím problém jen u typicky jaderných záležitostí, se kterými se drtivá většina programátorů nesetká.
Toto je snad věc programu, ne?
Ano, je. Jenže autoři těch programů na to zhusta z vysoka kašlou. Ne tak pod GNU/Linuxem.
.
Jinak při překladech těch her se řeší obdobné problémy. Vzpomínám si třeba na překlady her ze světa Neverwinter Nights, kde se u druhého dílu měnil překlad slova Neverwinter. To mi přijde dost drsné.
Jinak já osobně jsem se na žádném takovém překladu nepodílel, jenom jsem se chvíli pohyboval okolo pár lidí, kteří udělali na českých herních překladech obrovské množství práce.
To jaksi není potřeba...
A teď tu o Karkulce.
...jenom jsem se chvíli pohyboval okolo pár lidí, kteří udělali na českých herních překladech obrovské množství práce.
Taky, taky. Jenže ta jejich organizovanost byla úděsná.
Pokud jde o tu holku v červeném, no, chceš popírat existenci jednotné terminologie na Windows?
V MS Windows ani ne, ale což takhle SW pro MS Windows?
). No, je dost možné, že různé programy, které se pyšní těžce vymazleným (dle mne vypatlaným) skinovatelným GUI, asi budou náchylné na prohřešky vůči těmhle zásadám, ale slušný software se jimi řídí.
Což je ovšem dané tím, že každý projekt si to dělá po svém – ta zmiňovaná KDEčka jsou o dost sevřenější záležitost. Ale i v nich můžu používat programy, jejichž GUI bude působit jako pěst na oko.
Je velmi dobře zdokumentovaný. Existuje spousta HOWTO dokumentů, manuálových stránek...
No ak nehovoríme len o linuxe samotnom ale ako celku (teda rôzne programy ktoré pod tým bežia) tak žiaľ musím povedať, že dokumentácia je čím ďalej tým horšia. Doteraz som napríklad nedokázal nakonfigurovať xorg a hal kvôli tomu, že k tomu neexistuje absolútne žiadna dokumentácia a jediný spôsob ako niečo nájsť sú útržky jednotlivých konfiguračných možností v mailing listoch alebo v zdrojových kódoch. Podobným príkladom je napríklad BOINC konkrétne dokumentácia k xml-rpc. Fakt milujem dokumentáciu typu: "táto funkcia tu je a ak chcete vedieť podrobnosti pozrite sa do zdrojových kódov". No teda vlastne aspoň viem dôvod prečo sú šírené zdrojové kódy :D
Prosím nebrať ako kritiku linuxu, žeriem všetko čo linus napísal od niektorých hlášok až po GIT ;)
Doteraz som napríklad nedokázal nakonfigurovať xorg a hal kvôli tomu, že k tomu neexistuje absolútne žiadna dokumentácia a jediný spôsob ako niečo nájsť sú útržky jednotlivých konfiguračných možností v mailing listoch alebo v zdrojových kódoch.Nevim jak u halu (nepouzivam ho), ale u XOrg jsem nemel s dokumentaci zadne potize - vsechno, co jsem potreboval, bylo popsane v man strankach, na webu jsem hledal jen priklady funkcnich vicemonitorovych kofiguraci.
-pravidlá pre myši `-špecifické pravidlá pre myš A `-špecifické pravidlá pre myš Bje hotová. Takže je možné jednoducho nadefinovať aby všetky myši mali nejaké spoločné vlastnosti, potom pridať vlastnosti pre myš A (povedzme trackpoint, teda emuláciu kolečka, nastavenie citlivosti) a pre myš B (povedzme, že len nastavenie citlivosti pretože má dosť vysoké rozlíšenie). Jediné čo mi k tomu chýba je pár riadkov typu:
input.xkb.layout = XkbLayoutŽiaľ nie všetky voľby sú takto ľahko odhadnuteľné takže zatiaľ mi neostáva nič len hrabať sa v zdrojákoch. To by ich fakt zabilo keby dali tých pár riadkov niekde na web (nemyslém do mailing listov) aby sa to dalo podľa toho nakonfigurovať?
Tiskni
Sdílej: