Napište mi prosím něco o své oblíbené distribuci

10.11.2008 21:56 | Přečteno: 1614× | GNU/Linux |

Vyzkoušel jsem už tyto distribuce: Suse, Mandrake (zaměrně nepíšu Mandriva, protože v té době se dnešní Mandriva jmenovala Mandrake), Slackware, Debian, Kubuntu. Plus jsem samozřejmě vyzkoušel nějaké live distribuce, ale to není tak důležité. Ale proč to sem píšu? Rád něco napíšu stručně o každé distribuci, kterou jsem vyzkoušel. Ale tímto bych vás chtěl poprosit, abyste každý napsal něco o své oblíbené distribuci (co se vám na ní líbí, co vám naopak vadí...). Předem děkuju za všechny reakce.

Začnu Suse: Moc dobrý vzpomínky na něj nemám, protože v tý době jsem skoro nic neuměl. Jenom si vzpomínám na výbornou dokumentaci -- myslím tím knížku, kterou jsem k CD-ROMům dostal. Hodně jsem se z ní naučil.

Mandrake: Vzpomínám, že to byla (je) uživatelsky přívětivá distribuce. Všechno se "rozběhlo samo". V této době se začínám kamarádit s příkazovou řádkou, učím se ovládat editor Vim a tak podobně.

Slackware: Tak tahle distribuce mě nejvíc naučila. Pověstná je její čistota a přehlednost, což sám potvrzuji. Má proti jiným distribucím "primitivní" balíčkovací systém. Balíčky se dají dělat tak snadno, že jsem to zvládal i já! Neřeší závislosti mezi balíčky, což někdo bere jako výhodu.

Debian: mám velmi propracovaný balíčkovací systém. Podle mě je složitější než Slackware. Na Debianu je mi opravdu sympatické to, že obsahuje opravdu jenom svobodný software.

Kubuntu: ráj pro pohodlnější uživatele, je to uživatelsky přívětivá distribuce. Hodně věci lze "naklikat". Je odvozeno z Debianu a tak platí o jeho balíčkovacím systému to samé, co o Debianu. Jsem s Kubutnu celkem spokojený.

U každé distribuce jsem napsla jenom to, co považuju za charakteristické, co mě nejvíc zaujalo. Prostě u Suse mě nejvíc zaujala výborná dokumentace...

       

Komentáře

[Heron]

Fedora: Příjemná novinkami, přinášející sem tam problémy. Co půl roku nové disto, co yum update nové verse aplikací. Dobré pro odzkoušení, dobré pro lidi, kteří chtějí reportovat bugy. Dobré pro lidi, co chtějí mít všechno úplně čertsvé (a třeba nechtějí kompilovat). Na server mírně nevhodná.

RHEL (CentOS): Tak trochu ztělesnění toho, co si představuju pod označením rock-stable. Vše funkční, netřeba se bát updatů. Programy sice staršího data, ale lze se na ně plně spolehnout. Vynikající defaulty konfiguračních souborů. Dobrá skladba programů v základním repositáří (ale celkem skromná). Na server nic lepšího (zatím, Solaris, AIX apod jsem nezkoušel) neznám (mám na mysli hlavně RHEL + podporovaný HW).

[Heron]

Ještě se doplním, aby nevznikla mýlka: RHEL doporučuji kamkoliv, nikoliv jen na server. Sám jej mám i na NTB a jestli bych uvažoval o změně, tak snad jedině na SLED.

[=^..^= AmigaPower®]

No, Mandriva koukám zůstala tím čím byla, Mandriva prostě funguje, no a co chtít víc... (nechápu, co většina vidí na *buntu? Podle mně "žádnej šlágr", ale možná mi to vysvětlíte )

[JS]

Co vidim na Ubuntu/Kubuntu? Je to v podstate Debian, ktery si klade za cil aby proste fungoval, byl desktopovy a mel kratsi vyvojovy cyklus. Takze spojuje podle me velke vyhody Debianu - ohromne mnozstvi balicku (prakticky vsechen OSS) a vynikajici/cisty balickovaci system, a zaroven odstranuje jeho nevyhody pro desktopove uzivatele. Ubuntu chapu jako naslednika Debian Desktop projektu, ktery se moc neujal. Vyse uvedene duvody jsou podle me hlavni pricinou uspechu Ubuntu.

[=^..^= AmigaPower®]

jj, čekal jsem něco v tomhle smyslu, *buntu má jednu obrovskou výhodu ve "staršim bráchovi".

[Michal Kubeček]

Je to v podstate Debian, ktery si klade za cil aby proste fungoval

Nepálí se tu něco? :-)

[JS]

Nevim, co mate na mysli. Mimochodem, Debian jsem pouzival, dokud nebylo Ubuntu. A pouzival bych ho dal, pokud by nevzniklo neco podobneho.

[Michal Kubeček]

To byla jen narážka, že přesně takové nenápadné větičky obvykle stojí u zrodu dlouhého a vyčerpávajícího flamewaru…

[Pavel Půlpán]

Slivovice?

[Mac-adresa]

hlavně že balíček s fatratem není

[isimluk]

Ahoj, taky jsem vyzkoušel hodně distribucí. A vždy skončil u archu, a pak zase skoušel a skončil znova u archu. Takže napíšu trošku subjektivně o něm...

ArchLinux - je distro ke kterýmu se stejně vždycky vrátíš. Všechny dostribuce mají fajn komunitu, dokumentaci, wikinu. Ale ty stejně (a možná je to i zvykem) máš nejraději Arch způsob. Možná se v něčem liší, možná je stejný ale hlavně že Ti sedí. Většina dostribucí má to co ty vyžaduješ: správu balíčků, zajímavé je, že jen z toho Archáckýho packmana jsi nadšenej; možná to bude tím, že s ním nemáš (ani za tu relativně dlouhou dobu) špatný zkušenosti. Možná že by jiní měly problémy, ale tobě prostě vyhovuje. Nevadí ti, když je někde problém, který vznikl v souvislosti s principem jednoduchosti (ke kterému se všichni pořád musí s křikem vracet), rád se naučíš něco nového. Rád si uděláš svoje vlastní konfigy, který ti nikdo nikdy nepřepíše. Neměl bych zapomínat, na to že máš rád všechno up-to-date, není to asi moc důležité, ale máš to tak rád. Jsi nadšenej z filosofie Archu a z toho, že to nejsou jen prázdná slova. Občas jen trošku posteskneš, kolik za poslední roky přibývá Archářů, máš možná trošinku strach o budoucnost... ... ...je svým způsobem těžké být mainstreamovou distribucí. Ani pro Arch to nebude snadné

Takže: vyzkoušet, možná je to Tvůj šálek piva.

[ivan]

+1

Ha, skusam snad kazdy mesiac jedno distro ale archa mam uz 5-ty rok.

[isimluk]

Dík

[kotyz]

Ja mam Archa rad kvuli pacmanovi, abs a pkgbuildum. Na *buntu se mi nikdy nevytvareli balicky tak snadno. A taky sem ho nikdy nemel tak aktualni. Akorat na tu aktualnost nekdy dojedu, ted treba uz nekolik tejdnu musim po kazdym updatu instalovat zpatky starsi verzi boostu aby mi fungoval libtorrent a fatrat, protoze s novejsi nefunguje. Snad uz brzy vyjde naka nova, ktera bude zas v pohode. Ale jinak si na Arch nemuzu stezovat.

[Václav Kramář]

ignorepkg

[Nicky726]

+1

[isimluk]

Dík

[drak89]

Co mám na Archu nejraději já:

- Instalace pod kontrolou - nejdříve základní systém, opravdu minimální (bez X serveru), posléze doinstalovat jen to, co je potřeba. Vím, že toho jde dosáhnout i u dalších distribucí, ale věnuj půl dne výběru balíčků už při instalaci... Takhle mi to vyhovuje mnohem víc.

- Služby a BSD init skripty - totéž co u instalace, služby si postupně doplníš podle toho, co potřebuješ. Třeba ve Fedoře vždy musím postupovat naopak, po instalaci běží plno úplně zbytečných služeb, které chceš sám vypnout. BSD jsou IMHO na desktop fajn, stejně používám jeden runlevel, takže proč to komplikovat SystemV init skripty.

- Bezproblémové aktualizace - za téměř tři roky jsem neměl při aktualizacích žádný problém (ťuk, ťuk:)). Při nějaké rasantnější změně stačí číst aktuality na www.archlinux.org.

Shrnuto podtrženo, aktuální systém, který jednou nastavíš a roky (zatím tři) mu krom pacman -Syu jednou týdně nemusíš věnovat skoro žádnou pozornost a věnovat se jen práci či zábavě. A přesně o to mi jde.

[Heron]

Nevím jak v aktuální Fedoře, ale v CentOS stačí při instalaci nevybrat vůbec žádný balíček (tj vybrat 0 balíčků ) a nainstaluje se pouze to nejnutnější, aby to vůbec nabootovalo do bashe (ani cron, vim - jen vi -, tar apod. tam není). Po té si vše doinstaluji ručně (yum tam je ). Výsledek je čistá instalace, kde je jen to, co jsem si tam dodal.

[drak89]

Díky za tip, vyzkouším!

[progdan]

+1

chlape, ty mi mluvis z duse :)

[Martin Lebeda]

Co mám na Archu rád:

• jednoduhost - BSD style (FreeBSD mne svou filosofií poznamenalo), konfigurace v txt souborech
• fajn komunita - vysoký podíl znalých lidí a nemám rád fanatiky
• binární balíčky i porty

Co nemám na Archu rád:

• příliš aktuální - někdy to je na škodu stabilitě, ale ne zas o moc více než jinde...

[zen]

Zenwalk. Ve sve podstate slackware jen s rozdilem ze netpkg se snazi a dari se mu hlidan si zavislosti...

[Darth Phantom]

Tyto distribuční diskuze jsou jako vždy velice zábavné . Každý přiběhne v tričku své oblíbené distribuce a začne jí do krve hájit :).

Já to zkrátím: Na instaluj si Frugalware a neposlouchej ostatní, protože tomu houby rozumějí :D

[Dent]

A dyť je to všechno na jedno brdo, občas se to liší balíčkovacím systémem, ale jinak je to pořád GNU/Linux.

[kotyz]

A prave ten balickovaci system a pocet a aktualnost balicku v repozitarich ten 'porad GNU/Linux' dokaze pozvednout nebo srazit.

[rastos]

občas se to liší balíčkovacím systémem, ale jinak je to pořád GNU/Linux.

Ja sa teda stretávam aj so závažnejšími rozdielmi. Napr. ma vytáča, keď niekto navrhuje riešiť problém zásahom do /etc/network/interfaces, alebo do /etc/sysinit/i18n, alebo použiť nejaké USE flagy, alebo nainštalovať nejaké -devel balíky - skrátka zásah, ktorý zafunguje na jednom druhu distra. Bez toho aby bolo jasné, čo sa vlastne udeje. V tom momente zistíš, že nie je GNU/Linux ako GNU/Linux.

[Dent]

V tomto by to možná chtělo nějakou jednotnost. Slackware bych určil jako etalon a dělalo by se podle něj :-p

[Michal Kubeček]

Určitá logika v tom je. Patrick Volkerding se stejně nikdy žádným dohodám ostatních (FHS, LSB) přizpůsobovat nebude, takže mají-li to mít všichni stejně, musejí to udělat podle něj. :-)

[rastos]

Patrick sa tiež prispôsobuje. Inak by sa jednoduché a osamotené /etc/rc.d/rc.inet2 nerozpadlo na /etc/rc.d/rc.{sshd,samba,ntpd,sendmail,httpd,bind,cups,...} a obsah rc.inet1.conf by bol v rc.inet1 ... sigh Aj iné drobnosti sa nájdu - napr. vznik /srv, alebo /etc/cron.{hourly,daily,weekly,monthly} ...

Sám Patrick pripúšťa, že na LSB dôjde. A FHS-compliant už je, nie?

[Michal Kubeček]

Nevídáno… Kdo chvíli močil, již močí opodál… :-)

[Michal Kubeček]

Plus jsem samozřejmě vyzkoušel nějaké live distribuce…

Proč "samozřejmě"?

[the.max]

Ja jsem rejpal uz asi od prirody a vzdy se snazim vedet jak vec funguje a proc funguje tak a ne jinak. Prosel jsem si RedHatem a Mandrakem, okrajove Fedorou a Slackwarem, diky kamaradovi, kterej se snazi odejit od win a vybral si Alrch, tak posledni dobou zkousim i ten. Nicmene hlavni distro co pouzivam je Gentoo. Dostal jsem se k nemu po neskutecnych problemech prvniho 64bit Mandrake. Protoze jsem 'hracicka' tak se mi libi, ze mam moznost pomoci USE flagu si dany balicek zkompilovat s temi zavislostmi jake chci, potrebuju nebo mouziju a ostatni muzu zakazat. Libi se mi, ze nemusim trnout hruzou pri upgradu z verze X na verzi Y diky rolling updatum. Je fakt, ze obcas je to boj, ale zatim se mi podarilo vse vyresit. Jak jiz tu bylo zmineno v souvislosti s Archem, nemusim se bat prepsani konfiguraku. Ale co me porad drzi u Gentoo je to, ze jsem si odvykl na problemy, kdyz jsem chtel/potreboval nainstalovat nejaky balicek, ktery mi distribuce nenabizela a musel jsem jsi ho zkompilovat sam. Drive se mi nekolikrat stalo, ze dany balicek potreboval nejake devel knihovny. Najit zrovna tu konkretni knihovnu v tom kvantu ruznych devel balicku me stalo hodnenervu. Nejhorsi ale bylo to, kdyz dany balicek potreboval pro uspesne zkompilovani nejakou knihovnu urcite verze a v systemu jsem mel starsi. Po nasledem upgradu knihovny mi to upgradovalo diky zavislostem 3/4 systemu, ktery se po tom stal vicemene nepouitelny. Tohle se mi s Gentoo nestalo a zrejme ani stat nemuze. Prijde mi, ze jsem s Gentoo desne zlenivel

[Michal Kubeček]

Libi se mi, ze nemusim trnout hruzou pri upgradu z verze X na verzi Y diky rolling updatum.

Tohle mne pokaždé pobaví. Myslíte si snad, že "rolovací" distribuce se nemusejí adaptovat na zásadní změny? Rozdíl je jen v tom, že u "rolovací" distribuce taková změna může přijít kdykoli, ne nárazově v okamžiku, kdy děláte upgrade a jste na to připraven.

[isimluk]

Myslím, že toho si je autor vědom, jenže:

Moje zkušenost (několikaletá) je pro rolling updates. Nevím jak je to v Gentoo, to jsem měl jen 2-3 měsíce. Ale když se v poledne probudím, a u šálku čaje zadám "pacman -Syu" tak se mi updatenou 3-4 balíčky a v případě zásadní změny mě bude bude informovat pár (2-3) řádků. Kouknu na to a všechno vím.

Když budu po půl roce upgradovat svůj komplexní systém (třeba Fedoru), tak se může stát, že díky mým unikátním nastavením, se automatický upgrade nepovede a systém nebude bootovat (ani když ho na kolenou prosím). Zažil jsem to několikrát...

Problém je ve velikosti, takového půlročního upgrade, a ve vlastním nastavení. Přiznávám, že i Arch může mít po půl roce neupdatování problém s následným updatem. Ale má prostředky jak tomu předejít! Obtýden aktualizuj, a je to ;-P

[Michal Kubeček]

Ale to jste právě přesně zopakoval tu úvahu, která sice na první pohled vypadá věrohodně, ale ve skutečnosti nefunguje a fungovat nemůže. Není rozdíl mezi postupnými updaty po týdnech a updatem po roce. Pokud při tom ročním upgradu nastanou potíže, je to proto, že nová verze něčeho je natolik nekompatibilní se starou, že upgrade nelze provést automaticky. Ale přesně taková změna vás při postupném upgradování v průběhu toho roku nutně potká také, jen to nejspíš nebude u všech balíčků najednou. Ale stejně budete muset někdy v průběhu přejít na novou řadu jádra, novou řadu glibc, systém založený na udev a provést všechny ty další "velké" změny.

Problém je v tom, že termín "rolling updates" se tváří, jako by to byly pořád jen nepodstatné updaty. Ale ona je to ve skutečnosti série postupných upgradů, jen je děláte po částech. Jenže ty zásadní změny - a právě ty způsobují problémy, o nichž mluvíme - se rozmělnit nedají. O updatech v pravém slova smyslu se dá mluvit jen u těch "nerolujících" distribucí, kde se (až na výjimky) opravdu jen opravují chyby, ale nepřechází se na nové verze.

[slayn]

To je sice pravda, ale porad je jednodussi pri "velke zmene" opravit nastaveni jednoho balicku nez padesati..

[Michal Kubeček]

Pokud si mám vybrat, jestli padesátkrát opravím konfiguraci jednoho balíčku za běžného provozu nebo jednou opravím konfiguraci padesáti v době, kdy s tím počítám, vyhradil jsem si na to čas a varoval případné uživatele před možnými problémy, volím druhou možnost. Ale v praxi stejně raději místo upgradu dělám čistou instalaci "vedle".

[isimluk]

A máte s tím podobnou negativní zkušenost?

Já mluvím jen o tom, co mám skutečně vyzkoušené! Půl roční upgrady u mě hodně krát zhavarovali. Svůj Arch roluji denně (léta) a hle problém nenastal... Mluvím především následném rebootu. Občas je potřeba něco přenastavit (především klikátka, Kde4...) Ale po i bez toho stroj dál běží, ať mluvíme o desktopu nebo serveru.

Toť jen moje zkušenost

[Michal Kubeček]

Vysvětlete mi jediný rozumný důvod, proč by se nějaká chyba měla projevit při kumulativním upgradu, aniž by se projevila při některém z postupných. Napadá mne jediný: někdo udělá chybu. Ale tu chybu může udělat i v tom druhém případě. Při souhrném upgradu se navíc může stát, že už bude taková chyba následně opravena a vy ji "přeskočíte".

[the.max]

Pri akualizaci Gentoo se mi po ukonceni aktualizace vypise hlaska ze je dobre zaktualizovat soubory v /etc. k tomu je nastroj etc-update. Pokud se jedna o trivialni zmeny, ty se provedou samy automaticky. pokud jde o nejake vetsi zasahy, je vyzadovana soucinnost obsluhy. Pokud se stane ze pul roku na konfigurak nesahnu i kdyz jsem behem te doby delal aktualizaci, tak se proste nakonec muze stat, ze budu muset rucne neco popravit nebo prepsat prave proto, protoze jsem se behem tech predchozich aktualizaci vys*al na /etc ktere by se jinak treba zaktualizovalo samo. Nicmene ja puvodne u toho Mandrake nemyslel na spatne konfigy, ale primo na zavislosti, kdy nejaky balicek byl kompilovany proti nejake verzi balicku jineho, ktery se ale zmenil, ale balicky na nem zavisle jiz ne. To je problem balickovaciho systemu nebo tvurcu balicku, ne konfiguraku.

[Michal Kubeček]

Ale to odpovídáte na něco úplně jiného. Nic z toho, co uvádíte, nevysvětluje, proč by měla být série jednotlivých upgradů méně problematická než jeden velký.

[kkaarreell]

Myslim, ze by celou dobu rad rekl, ze se snaz vyrovna s malym mnozstvim problemu co tyden, nez s hromadou problemu najednou co pul roku. Pri pravidelnych updatech se mi behem updatu vypise varovani, co je kde treba upravit apod. Kdyz je ta hlaska jedna, dve, tak je to prehledne a naprava snadna (a vetsinou i rychla). Kdyz by mi jich tam vyskocilo padesat, tak bych z toho radost nemel (treba kvuli tomu mnozstvi casu, ktere by bylo treba venovat naprave).

[gilhad]

napriklad mejme dve aplikace A.1.0.1 a B.2.3.2 ktere si spolu rozumi

prijde maly update na A.1.0.4 ktery si s rozumi s B.2.3.2 a opravuje nejakou zavaznou chybu X

dalsi update je B.2.3.5, ktery si rozumi jak s A.1.0.1, tak A.1.0.4 a pridava nove rozhrani Y

nasleduje A.1.0.5, A.1.0.6 a A.1.0.7 ktere resi jen nejake drobnosti

nasleduje A.1.2.3 ktery pridava dalsi zajimavou vlastnost zavislou na Y

na to prijde B.2.3.7 ktery podporuje vsechny predchozi verze Axxxx pokud maji opravenou chybu X, protoze tim padem muze poskytovat funkci Z mnohem lepsim zpusobem

nasleduje A.1.2.5, ktery podporuje mnohem lepe B.2.3.7

-----

pokud jste sledovali ty zmeny, tak celou dobu vam vse fungovalo bez problemu

pokud udelate velky skok a vas system zavisi jak na A, tak na B tak se muzete zaseknout, protoze at uz nainstalujete driv novou verzi A, nebo B, tak se na necem seknete (v prvnim pripade na neexistenci rozhrani Y, v druhem pripade to spadne na chybu X)

----

vim, ze jsem se s tim uz parkrat setkal .. dva pocitace instalovane priblizne ve sejnou dobu, jeden upgradovany prubezne, druhy nikoli ... po nejakem case velky skok a velky zasek.

[Michal Kubeček]

pokud jste sledovali ty zmeny, tak celou dobu vam vse fungovalo bez problemu

V tom případě to bude fungovat i po jednorázovém skoku.

pokud udelate velky skok a vas system zavisi jak na A, tak na B tak se muzete zaseknout, protoze at uz nainstalujete driv novou verzi A, nebo B

Mylný předpoklad, že musím nainstalovat jenom A nebo jenom B, a pak teprve to druhé. Takhle balíčkovací systémy nefungují, jinak by některé updaty/upgrady nešlo provést vůbec.

A hlavně:

dalsi update je B.2.3.5, ktery si rozumi jak s A.1.0.1, tak A.1.0.4 a pridava nove rozhrani Y

V tom případě to není update ale upgrade. Vím, že zastánci "rolling updates" to nemají ve zvyku rozlišovat (ostatně se té chyby dopouštějí už v samotném označení), ale je to dost podstatný rozdíl.

[isimluk]

Nejsem na to žádný velký odborník, neřeknu vám žádný zázračný důvod, který potřebujete slyšet, abyste mi uvěřil...

Můžu říct jen jedno: poslední rok se nevysketl žádný problém. Je fakt, že mám vlastní jádro, ale jinak nedělám nic zvláštního v souvislosti s updaty...

Nikde jinde jsem toto nezažil (ani na Windows )

[Martin Lebeda]

Přiznávám, že i Arch může mít po půl roce neupdatování problém s následným updatem.

To si piště... osobní zkušenost. A právě proto si svůj Arch updatuji jen, když si k tomu vyhradím čas, udělám čerstvou zálohu adt...

[Michal Kubeček]

V tomhle právě vidím problém "rolling updates": protože každý update vlastně není update ale upgrade, odkládáte ho na dobu, až budete mít klid a čas řešit případné problémy, čímž zůstává delší okno, kdy je chyba neopravená a ví se o ní.

[the.max]

samozrejme ze se musi potom zpetne dohledat jakej balicek mel zavislost na jinym ktery byl aktualizovan. Na to ale jsou nastroje. Spis jde o to, ze po instalaci jedne trivialni utilitky se mi na mandrake zaktualizovalo 3/4 systemu a to do takoveho stavu, ze cast byla stable a cast devel a ve vysledku tam pak nefungovalo vubec nic. to se mi u Gentoo nestalo. Zatim nejvetsi 'zasek' jsem mel pri aktualizaci postfixu nekdy na jare, kdy to ale bylo hlavne o konfiguraci. nicmene se nestalo ze padal na drzku i bash.

[Cubic]

Prijde mi, ze jsem s Gentoo desne zlenivel

presne tohle rikam lidem kolem sebe, kteri toho o gentoo moc nevedi a jeste stale si mysli jak je to slozite na administrovani - jsem linej a proto ho pouzivam

[the.max]

jj, presne. Ja se ke Gentoo dostal take tak, ze me ten clovicek docela dlouho presvedcoval, ze Gentoo neni o nic slozitejsi nez jina distra. Je fakt, ze jsem mu ze zacatku moc neveril, nebot i muj bratranec, ktery ma (mel?) mnohem vetsi zkusenejsi s Linuxem nez ja, mi rikal, ze: "Gentoo je fakt hardcore, na to fakt zatim zkusenosti nemam", tak jsem tomu veril. Faktem ale je, ze jen samotna instalace dle handbooku mi dala mnohem vic nez predchozi rok souziti s Mandrakem.

[Pavel Půlpán]

Minimálně +1... jeden kolega se mi dokonce směje, že mu nedokážu z voleje poradit, jak zkompilovat to a to, prostě to není potřeba. Když se najde při updatu problém, většinou je otázkou pár minut najít řešení (fórum, bugzilla).

[D-Evil]

Intuitivností spravování mi nejvíc vyhovovaly distribuce Red Hatu a jejich odvozeniny (Fedora a Mandrake/Mandriva). Pak jsem vyzkoušel Gentoo a svět jedný neustále aktuální distribuce. Debian mi tehdy přišel složitej, ale oklikou přes Kubuntu jsem se k němu vrátil a už jsem u něj zůstal (Unstable+Experimental). Připadá mi totiž, že v Debianu neztrácej čas zdlouhavym hackováním nestabilních větví a větší úkoly rovnou delegujou přímo ke zdroji, což je podle mě správnej postup a účinnej způsob, jak může komunita kolem Debianu i jen prostym hlášením chyb obohatit svobodnej software jako celek. Nový verze nepotřebuju funkční hned, ale potřebuju je funkční definitivně. A na opakovaně se rozbíjející software jsem třeba v Kubuntu narazil už několikrát, což byl primární důvod proč jsem ho opustil. Fandim jejich snaze dostat Linux mezi běžný uživatele, ale ten přístup (a hlavně často velká odlišnost od původního zdroje), to se mi úplně správný nezdá.

[kozzi]

Archlinux

Tato distribuce dokáže okouzlit, ale je to mrška, která dokáže i pěkně potrápit. Pokud se jí člověk poddá, už se odní neodlepí. Možná to zkusí, ale zase kní nakluše zpět, jako poslušnej pejsek. Má stále novou a čerstvou chuť a člověk se sní nikdy nenudí. Jak si ju vychováš, takovou jí máš a nikdo ti ji nepřevychovává :D. Dá se jí velmi snadno vše vysvětlit a není problém jí pochopit, nesnaží se nic zbytečně komplikovat, na všechno jde přímo. K jejímu užíváni nepotřebuješ spousty pomůcek, stačí obyč text editor :D.

[Ladislav Hagara]

Source Mage: krkavec v logu.

[prOm3TheuS]

Chcete trávit mrazivé zimní večery v teple domova u PC, stát se asociálem a přijít o kamarády či přítelkyni? Pak je Linux From Scratch to pravé pro vás Naučíte se to, co ani Gentooista neumí. Už jste si třeba někdy uvařili vlastní Initramfs, nebo napsali vlastní init skripty, nebo si vypiplali pidi-distro na 8MB Compact Flashku? Nebrzdí vás nějaký otravný balíčkovač, který je možná ještě víc závislý, než kdejaký feťák na kokainu. LFS vás totiž naučí používat Linux jako Linux. Né Mandrivu, Gentoo, či Frantabuntu. Je to jako řídit auto. Sednete za volat, řídit umíte, akorát páčky to má trošku jinak. Pak totiž zjistíte, že i velký a do nebes opěvovaný Debian je pěkná prasárna. Prosím žádný flame, každý má rád svojí distribuci a nikomu jí nezakazuju. Já třeba rád používám Archlinux, protože se nehodlám prznit s kompilováním balíčků, jsem trošku úchyl do rolling updates a navíc má čisté konfigurační soubory a velice se podobají těm co mám na strojích s LFS.

[M. Lox]

Já taky používám LFS. Nainstaloval jsem si do něj Portage a Gentoo baselayout a všechno funguje přesně podle mých představ!

[Kvakor]

Chcete trávit mrazivé zimní večery v teple domova u PC, stát se asociálem a přijít o kamarády či přítelkyni? Pak je Linux From Scratch to pravé pro vás

LOL I kdyz tohle jde rict o jakemkoliv druhu konicku, do ktereho je mozne se poradne "zazrat". A to ma Linux jeste vyhodu, ze je to porad celkem levny konicek - penize stoji jenom hardware (ktery je dnes velmi levny) a elektrina (ktera je naopak pomerne draha).

Navic j evelmi bezpecny - pokud clovek neni cholerik (a nezpusobi si zlomeninu palce nakopavanim case) nebo se nestoura v nebezpecnych castech hardware (napr. v sitove casti pocitacoveho zdroje), tak nejhorsi uraz, ktery se mu muze stat, je nejspis jen par modrin pri padu ze zidle

[srigi]

Pri LFS dost silno hrozi aj RSI. Vsak sa tam musia napisat kvanta textu, praca s mysou (copy - paste) a podobne drobne pohyby rukami.

[Jan Drábek]

SuSE - dobrá dokumentace, velice dobrá funkčnost, široké možnosti nastavení přes Yast, rychlá správa balíčků, Openbuild service -> spousta balíčků.

[Kverulant]

Moja distribucia je dost draha. Jej licencne podmienky niesu bohvie ake. Je pseudo-multizivatelska, ma relativne velke HW naroky (ak si ju chcete zaobstarat musite si upgradovat HW na dobu terajsiu). Nepozna zavislosti, balicky pre nu existuju jedine z tretich stran, za ktore je nutne dost casto platit. Taktiez upgrade tejto distrubucie je plateny. Strasne zerie RAM a vobec systemove prostriedky. Na druhej strane velmi dobre vyzera. V zakladnej instalacii toho obsahuje dost malo. Ma vsak jednu nespornu vyhodu - je velmi dobre podporovana u vyrobcov hardwaru. Ma vsak aj velke slabiny - je malo bezpecna, tazko sa udrziava, je pomala a nachylna na virusy a spyware.

[Darth Phantom]

To je super distro, musim taky vyzkoušet. Jak se jmenuje?

[Kverulant]

Okna JehoVista

[the.max]

tak to je moc krasne popsany. +1

[sssssssss]

Zkoušel jsem všechny možný distra, od mandrake přes suse, debian, slack, ubuntu kde jsem zůstal přes dva roky, gentoo, arch a vždy po konfiguraci z toho vznikl "stejnej" linux, tak jsem si koupil MacBook s OS X a zatim po dvou letech nechci měnit, ve virtuálu mam Kubuntu a chystam se na Arch.

[sssssssss]

aha tak je to asi pořád stejně naprd, najedu na archlinux.cz kliknu na instalační příručka a File not found! takhle to zájemce odradí, ne všechny, ale obraz o komunitě to dělá nepěknej, wiki stejný, faq stejný.... tak jestli i takhle funguje arch tak to necham zase nějakej ten měsíc jen v mojí hlavě.

[srigi]

OMG co je toto za uvaha. K Archu pouzivajte rozhodne iba oficialnu wiki, to je najspolahlivejsi a najaktualnejsi zdroj dokumentacie.

[mirec]

Ja som začínal Mandrake linuxom. Ten som asi po pol roku používania opustil, odišiel mi totiž disk a v tej dobe ma lákalo gentoo (vtedy ešte 2004.3). Mandrake nemám čo vyčítať, vtedy sa mi páčila, dokonca doteraz keď sa ma niekto spýta akú distribúciu si má dať tak odporúčam väčšinou mandrivu.

V súčasnosti používam už len gentoo. Je to distribúcia ktorá ma naučila veľa o linuxe. Je fakt, že má problémov relatívne dosť neplánujem odísť. Čo sa mi páči sú veci ako openrc, takmer žiadna automatika, všetko mám pod palcom ja, neexperimentujú príliš s balíčkami (napr. doteraz tam nie je stabilné KDE4 a dúfam, že ešte dlho nebude) no a samozrejme farebné výpisy emerge a eix ;). Nepáči sa mi asi jediná vec a to, že ak odstraňujem kde-meta:4.2 tak to nevie odstrániť všetky závislosti ktoré si naťahalo kde-meta:4.2.

[Michal Vyskočil]

Já z hromady distribucí, které jsem aspoň chvilku používal, byl spokojený se všemi. Jediné, které bych nerad znovu používal jsou Slackware a Gentoo. Jinak je vcelku fuk, zda člověk má sedět u Mandrivy, Fedory, CentOS, openSUSE, nebo Debianu či Ubuntu. Všude se setká s nějakými problémy, ale všude se dají nějak vyřešit.

Výhodou openSUSE je BuildService, kde je dostupný nejenom software, který není v distribuci, ale i backporty novějšího software pro starší vydání. Případně možnost si udržovat balíček s vlastními úpravami, ale přitom zároveň nepřijít o distribuční updaty.

[letec]

Výhodou openSUSE je BuildService - to asi jo, ale mně se tato distribuce na PC dost vleče.

[abr]

mne ne

[brm]

Po letech občasného zkoušení různých dister jsem před 3,5 lety objevil Gentoo, které je stále to pravé, co jsem hledal. Shodou okolností jsem měl tenkrát nemocenskou (noha v sádře) a tedy dost času se něco naučit.

[the.max]

hehe, ja mam pocit, ze me to vyslo na vanocni svatky

[Wire64]

Opensuse:

- velmi aktivní ve vydávání bezpečnostních aktualizací

- pro aktualizaci výhodné rozdílové delta-rpm balíky

- plnohodnotná podpora KDE i GNOME myslím že i Xfce. Uživatel není nucen používat to jediné správné (jako například Ubuntu/Fedora + Gnome), když ty ostatní jsou vyloženě hrozné (Ubuntu/Fedora + KDE)

- mnoho samostatných repozitářů pro různé projekty v build-service. Člověk si vybere, které chce a pak má třeba nejnovější verze Openoffice či Wine nebo VLC.

- Perfektní Yast, vhodný do GUI i do konzole (ncurses)

- Vynikající správce balíčků Zypper. Bývá srovnáván s oblíbeným APTem. IMHO je Zypper dnes už lepší.

[srigi]

... a vynikajuca zladenost hlavne KDE 3.5.x je krasne vyladene, vyborne desktopove distro.

Medzi nevyhody by som zaradil to, ze existuju minimalne 4 metody ako aktualizovat balicky - je v tom zmatok.

[Wire64]

Ono i KDE4 je vůbec nejlepší ze všech distribucí. Což souvisí asi s repozitáři v build-service.

Balíčky lze aktualizovat v Yastu v grafice, nebo zypperem v CLI. Žádné další postupy jsem nikdy nepoužil, ani o nich nevím. Takže zas takový zmatek v tom asi není, protože jestli nějaké další jsou, a BFU o nich neví, není to vůbec na škodu.

[srigi]

Updatovat sa da

- v Yaste (prepnut filter na repozitar, a vpravo pravy klik - oznacit vsetky aktualizacie)
- cez KDE applet v hlavnom paneli
- cez ikonku online update v YAST Control centre
- cez konzolovy zypper

A je ich este viac, vid 12. bod v tomto dokundamente.

[Wire64]

Aha. Takhle to bylo myšleno. Já měl za to, že v tomhle jsou klikací disribuce všechny stejné. Ubuntu má taky kromě synapticu a aptu ještě updater v systrayi.

[kotrcka]

ja by som skor povedal, ze KDE4 v osuse 11 je katastrofa, kym neupdatujete na KDE4, obsiahnute vo Factory repozitari - 4.0.4 vs. 4.1.3 je teda piiiiiip rozdiel

[Michal Kubeček]

KDE 4.0 mne nenadchlo, ale KDE 4.1 v té podobě, jak vypadá v současných betách 11.1 už bych byl ochoten používat, kdyby nebylo jiného zbytí. Jen ho musím oproti defaultu překonfigurovat výrazně víc než 3.5 a některé věci bohužel pořád ještě upravit nejdou (hlavně mi vadí, že sice jde zmenšit výška taskbaru, ale už ne zmenšit ikony v něm, font hodin nebo dát ikonky pracovních ploch vedle sebe).

[Michal Kubeček]

To bych neviděl nutně jako nevýhodu, každému vyhovuje něco jiného a nikdo vás nenutí používat víc metod. Ale když chcete, máte tu možnost - já třeba na serverech používám 'zypper update' (protože je to jednodušší), zatímco na desktopu 'yast2 online_update' (protože je tam pohodlnější prohlížení informací, co to vlastně opravuje).

[Dalibor Smolík]

Po dobu své praxe jsem vyzkoušel několik distribucí, začal jsem na RH 6.2 (taková klasika ), pak jsem na osmičkovou verzi nepřešel a zkusil jsem Mandrake. Z nějakého důvodu (nevím proč) jsem stále pošilhával po Debianu, takže jsem to bez velkých zkušeností s příkazovou řádkou zkusil a bylo to zruba ono. To mě donutilo se trochu podívat do "vnitřností" řady konfiguračních souborů a rozhodně to nebylo na škodu. Debian mi vyhovuje a neplánuji přechod na Ubuntu, i když proti této distribuci vůbec nic nemám. Na Debian jsem si docela zvykl a nic mi v něm nechybí, jsem poměrně konzervativně založen - co funguje, to používám. . Windows mi vůbec nechybí, měl jsem je v ruce naposledy ani nevím kdy ...

[anicka]

Já mám už dlouho nejradši Debian, hlavně kvůli jeho úžasnému balíčkovacímu systému. Samozřejmě to má i nějaké mouchy: balit ty balíčky je IMHO podobná pakárna jako balit RPM (byť z trochu jiných důvodů), init skripty jsou místy džungle a kernel třeba někde na notebooku mívám nejjednodušší používat z openSUSE.

Taky ještě pořád nepřekáží různými moderními vymyšlenostmi, co je nutné při každé instalaci vykopat na měsíc, aby to šlo používat, tak jako to mívají jiné distribuce.

[Kvakor]

... a kernel třeba někde na notebooku mívám nejjednodušší používat z openSUSE.

Ja pouzivam nejnovejsi stabilni vanila kernel - kdysi jsem ho potreboval kvuli doinstalaci ovladacu, co v nebyly jeste standardni soucasti jadra (patche byly jen na vanila kernel), dneska spis kvuli moznosti nastavit si to presne tak, jak chci. Navic system "nacpi vsechny moduly do initramdisku a zaved je pri startu" se mi moc nelibi, radeji mam vse dulezite napevno v jadre a moduly zavanim az kdyz je treba.

Taky ještě pořád nepřekáží různými moderními vymyšlenostmi, co je nutné při každé instalaci vykopat na měsíc, aby to šlo používat, tak jako to mívají jiné distribuce.

Ano, ale chce to pri instalaci nic nevybirat a doinstalovat si vse az dodatecne. A navic to funguje jen tehdy, kdyz si nenanistalujete Gnome nebo KDE, pak se toho natahnou mraky tak jako tak.

V Sargovi se mi jeste podarilo nejak seriznou i Gnome (tj. Gnome i bez instalace metabalicku gnome), ale v Etchovi to uz neslo (uz ani nepamtuju, kvuli cemu). Jestli to bude takhle dal boptnat, tak v Lennym nejspis pojedu pod Xfce

[YYY]

Osobne preferuji debian. Podle meho nazoru se jedna o velice vyspelou, stabilni a obsahlouv distribuci, ve ktere mi vsechen hardware, ktery mam, bez problemu funguje.

[kotz]

Zkoušel tu někdo BSD?
Co si myslíte o jejich filozofii?

[unknown_]

Myslíš jako filosofii licence nebo systému? O licenci bych se asi neměl moc rozepisovat, protože absolutní svoboda se tady nerada vidí... K systému: čistý konfiguráky, čistej kód, kvalitní manuály. Oproti Linuxu se mi líbí, že je to kompletní systém, přijde mi ten vývoj takovej kompaktnější. Ale myslím si, že je to taky o sympatiích. Přecejenom čertík je čertík a rybička je rybička. Co tučňák...

[Jan Drábek]

Otázkou je, jestli je to to, co daný uživatel hledá.

Osobně bych do správy desktopového počítače na BSD systémech nešel, protože ty 3 měsíce co používám OpenSuSE (místo Gentoo) jsem si zvykl na to, že vše funguje a rozběhat ostatní věci není problém a hodiny strávené nad aktualizací.

[merlyn]

Přesně tak, taky sem si zvykl na to, že všechno funguje, a proto bych do ničeho jinýho než BSD nešel.

[Jan Drábek]

Všechno funguje (u Gentoo, SourceMage, *BSD) znamená, že si všechno sám nastavíš

[merlyn]

Oblíbená? Hm. Ale o neoblíbené něco napíšu. To idiotský Ubuntu 8.10 mi přemazalo MBR. Kur*va, vždyť tohle dělají windowsy a vždycky se na to hrozně nadává. Tak mi sakra vysvětlete, kde je rozdíl mezi Ubuntu a Windowsama?

[belisarivs]

Nejspis pebkac. V Ubuntu je moznost vypnout prepsani MBR pri instalaci minimalne u II.

[Dawix]

Budu se urcite opakovat ale Arch je to u ceho jsem zustal. Zacinal jsem na Ubuntu, pak presel na PC-BSD a freeBSD, ale *BSD systemy mi neucarovaly tak jako linux.

Tak jsem zkusil Debian a Archlinux a musim podotknout ze pacman se mi libi vic nez apt-get. Debian Archa v rychlosti asi neprekona (subjektivni pocit) a hlavne je to vsechno KIS (keep it simple)

[Fluttershy, yay!]

Ubuntu: Použitelné jen s Gnome, byl jsem zoufalý z metabalíčků (nutnost nainstalované Ekigy mě fakt žrala).

PCLinuxOS: Vadily mi malé repozitáře a pomalé RPM-APT.

Debian: Urob si sám, ale pak to funguje. Plus hafo balíčků a fakt rychlé APT. Nemám rád, když mi Wi-Fi, uspávání,... na laptopu nefungují out-of-the-box.

openSuSE: Mé nejoblíbenější distro. YaST je super, poslední dobou už je krásně rychlý, navíc existuje jak pro CLI, tak i pro GUI. openSuSE naštěstí není gnómocentrické. Potěší spousta balíčků. Všechno (+/-) funguje out-of-the-box. Uvažuji, že nahodím Factory, abych měl i rolling updates.

[Michal Kubeček]

Všechno (+/-) funguje out-of-the-box. Uvažuji, že nahodím Factory, …

Asi jsem cynik, ale čekal jsem, že věta bude pokračovat "…abych to napravil." :-)

Ale teď by to asi moc nefungovalo, v 11.1 Beta 4 jsem zatím objevil jen jednu chybu a i to byla spíš drobnost.

[Ladicek]

Debian. Protože ho používá podlesh

[Daniel Kvasnička ml.]

Ubuntu. Protoze mi na HW, na kterem jsem system potreboval, poskytlo nejlepsi pomer "cas straveny spravou systemu" vs "cas straveny tim, kvuli cemu pocitac mam". A taky se netajim tim, ze mi vyhovuje jeho skoro az drza inspirace filosofii Mac OS X... jelikoz to je muj primarni OS

[tsLnox]

Já začínal kdysi na Ubuntu (tuším, že to bylo 5.04), poté jsem se přesunul k Debianu (tehdy mě tak nějak žralo to, že jsem jako Ubunťák "neuměl nakonfigurovat Debian" ) Nějaký ten rok mě to bavilo, ale pak jsem začal hledat něco jiného. Lepšího. Kamarád mi poradil Gentoo, na které v tu chvíli zrovna chtěl přejít... Tak jsem taky přešel. A nelituju, od té doby bych už na žádný stroj (z těch, které používám a jsou na to dostatečně výkonné, popř. můžou mít nějaký jiný stroj jako distcc server) nic jiného nedal...

Je fakt, že můj stroj je hodně pomalej (jen 1.6GHz Sempron s 512MB RAM...), takže občas nadávám, když mi emerge i přes PORTAGE_NICENESS=16 stejně sežere většinu výkonu... Ale jinak konfiguráky jsou špičkově vyřešené, na OpenRC si nestěžuju Mno, prostě je pro mě nejlepší distro.

PS: Tak nějak se cítím jako šťastnej člověk. Ne proto, že používám Gentoo, ale proto, že jsem svoje "ideální distro" našel relativně rychle Každopádně ho doporučuju.

[default]

Já začínal na SuSE 6.4. To jsem používal až do verze 9.2. Krabici devět trojky mám ve skladu, ale nikdy jsem to nenainstaloval, když jsem zjistil, že jaksi, ehm, nepodporuje průmyslový standard MP3. Dodnes mám 9.2 na domácím počítači (opět — ve skladu hned u dveří).

Pak jsem přešel na Mac OS X z těchto důvodů:

1. je to UNIX!!!
2. komerční software!
3. komerční software!!
4. komerční software!!!
5. žádné nastavování
6. žádné ladění
7. skvělá podpora hardware
8. jednotlivé major verze OS X mají jako kódová jména názvy kočkovitých šelem

Po zkušenostech doplním toto:

• můžu se na jablíčko spolehnout na 120%
• bezproblémově funguje software, na který jsem zvyklý z Linuxu
• je to UNIX!
• je to UNIX!!
• je to UNIX!!!
• je to kus dospělé kočky jako je Angrešt

Pro ty, kteří nevěří: naintegroval jsem na svém počítači dvě banky a jednu pojišťovnu. Ani v jednom případě nebyl problém s kompatibilitou. Dokonce můžu v síti Windows dělat víc, než uživatelé Windows. S UNIXy není problém (běžně pracuji na Solarisu a AIXu, (Linux nepočítám)).

A co se Linuxových distribucí týče, tak jednoznačně preferuji RHEL 5. Pod příspěvek Herona se podepisuji. Běží mi ve virtuálním PC a jsme nejlepší kamarádi! Opravdu — CentOS 5.1 je dokonalý! Jak říkám: "RHEL na serveru je to, co je OS X na desktopu!" A to platí nadvakrát.

[demon.11]

Mam na hlavnim desktopu debian lenny. Zkousel jsem i dalsi distra ve virtualech, ale nakonec jsem se vzdy vratil k debianu. Zatim nejvyssi spokojenost. Jeho nespornou vyhodou je prave ladeni Debian = {stability, reliability, security, flexibility, total configurability, FOSS}

Nenarocna Distra k doporuceni: PCLinuxOS, SUSE, Mandriva