Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Vyzkoušel jsem tyto distribuce: SuSE (tenkrát ještě OpenSuse nebylo), Mandrake (dnešní Mandriva), Slackware a Debian (Etch a Lenny). No a teď jedu na Kubuntu. Na Kubuntu jsem přešel z Debianu Lenny.
Asi se ptáte proč, že? Čím dál mi opravdu začalo docházet, že Debian je spíš na servery (i když je prý univerzální) a hlavně je zbytečně komplikovaný (pro někoho to může být plus). Navíc je Debian Lenny hrozně zabugovaný!
Moje první dojmy z Kubuntu: jsem nadšený. Něco takového mi chybělo. Sice jsem musel pár drobností doladit, ale jinak skvělý!
Tiskni
Sdílej:
Musel jsem nastavit, aby "Xka" používaly ovladač radeonhd
, musel jsem změnit rozlišení. Musel jsem doinstalovat podporu mp3, Firefox...
V Debianu Lenny (testing) nešel spustit gxine (skončil s chybou), audacious rovněž, občas nefungovalo doplňování pomocí tabulátoru v konzoli (v té v Xkách). Po aktualizaci jádra přestala fungovat DVD vypalovačka -- systém ji neznal. Možná bych našel i další chyby.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Podobny scenar je celkem casty. Po pocatecnim nadseni z "user friendly" distribuce se jde do "hardcore", aby se zjistilo, ze to zas nema takove vyhody a prechazi se na "beznou" distribuci, kde uzivatel pracuje a nema potrebu se v tom "vrtat".
Moje cesta: Corel Linux - prvni nadseni SuSE Linux - zacatky Mandrake - jen kratce Slackvare - tady jsem si myslel ze jsem velky guru, kompilace programu atd. OpenSuse - jen kratce Ubuntu - pouzivam pro praci - nevrtam se v tom
To same s desktopem: KDE - nadseni z moznosti konfigurace, temata, ikony, addony - 5 let Fluxbox - hardcore - 1/2 roku Gnome - ja potrebuji na Linuxu pracovat a nemam potrebu neco nastavovat - 3 roky
U mne celkem opačný scénář
Přešel jsem na Kubuntu a jsem spokojenýNebooj, to prejde...
Já doufám, že ne.