Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Chtěl jsem přenosný Linux. Volba padla na 32bitový (tedy zkompilovaný pro i686) Arch Linux a jako médium externí USB pevný disk Adata. Na notebooku HP ProBook 4530s jsem měl 64bitový Arch Linux a byl jsem velmi nespokojený s jeho výkonem (systém se dost hřál a hlavně webové prohlížeče (dokonce i Chromium) chodily hrozně pomalu, čekal jsem třeba i 5 sekund na reakci). Tak jsem na něm vyzkoušel ze zvědavosti ten externí i686 Arch. Byl jsem mile překvapen -- chodí to mnohem svižněji (rychleji) a taky se to míň hřeje! A tak jsem překopíroval ten 32bitový Arch na interní disk v notebooku a jsem s výkonem spokojený.
16.3.2013 13:48
| Archlinux
| 
| Přečteno: 1217×
| Komentářů: 29, poslední 17. 3. 2013
| Hodnocení: 100 % (3 hlasů)
Mám takový domácí servřík ("na koleně postavený") s procesorem Intel Atom. Servřík je poháněný Arch Linuxem a vše funguje, jak má. Jenom jedna věc mi vadila: všimnul jsem si sluchem, že interní SATA pevný disk WD se nějak moc často uspává a pak znovu rozjíždí. To se projevilo negativně pochopitelně i na výkonu celého servříku. Našel jsem na toto "uspávání" recept a chci se o tento recept s vámi podělit.
Možná si pamatujete, jak jsem řešil HP ProBook -- bootování z SD karty. Nyní jsem to skutečně vyřešil. Stačilo použít syslinux (extlinux) místo grub2. Postupoval jsem podle wiki.archlinux.org a už to funguje, jak má. Pracoval jsem s kartou v chroot prostředí.
U notebooku HP ProBook 4530s jsem bojoval s bootovaním Arch Linuxu z paměťové karty (z interní čtečky). A dobojoval jsem skoro úspěšně.
27.3.2011 03:28
| Archlinux
|
| Přečteno: 2278×
| Komentářů: 7, poslední 28. 3. 2011
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Chtěl jsem trochu experimentovat a měl jsem k dispozici externí USB 2.0 pevný disk. Celý tento zápisek je o tom, jak jsem zkopíroval a zprovoznil Arch Linux z interního pevného disku na disk externí (a mj. jsem použil/vyzkoušel GPT a grub2). Mám x86_64 systém.
Už asi 2x jsem si rozesral systém (Arch Linux) tímto příkazem. Je tedy třeba používat tento příkaz s opatrností a hlavně nejdřív číst a až potom konat!
Co se týká čtení, tak viz PLEASE READ BEFORE UPGRADING.
Tak jsem si dneska vyzkoušel, co to je přeložit z angličtiny do češtiny určitý návod z ArchWiki.
Samozřejmě musí člověk umět anglicky, ale taky hlavně musí rozumět tématu, co překládá.
Dodám, že příště bych se rád zúčastnil, aby nás příště bylo víc.
28.12.2010 18:54
| Archlinux
|
| Přečteno: 1229×
| Komentářů: 11, poslední 29. 12. 2010
| Hodnocení: 100 % (4 hlasů)
Rozhodnul jsem se, že si pohraju s udev a nastavím si automatické mountování především USB Mass Storage zařízení. A rád se podělím, jak jsem na to šel:
V této druhé části se pokusíme vytvořit vlastní live distribuci založenou na Arch Linuxu pomocí sady skriptů náležejících do larch verze 7.2. Znovu připomínám, že by k tomu měla stačit téměř libovolná distribuce GNU/Linuxu. Tedy kromě Arch Linuxu můžete larch vytvořit např. i v Debianu apod. Jenom ještě nutno podotknout, že zvolíme tu "nejjednodušší variantu" -- tedy live systém bez X, určený pro opravy apod.
Základní pojmy tvorby larch (live Arch Linuxu) pomocí larch (verze 7.2). *K vytvoření 'live Arch Linuxu' by měla stačit skoro libovolná distribuce GNU/Linuxu.*
Rozhodl jsem se vyzkoušet proprietární ovladače ATI Catalyst. A chtěl bych se podělit s postupem jejich instalace přes balíčkovací systém Arch Linuxu. Jako administrátor (root) pracujte jenom tehdy, pokud je to opravdu nutné. Jako root je třeba pracovat při instalaci balíčků, jinak opravdu doporučuju pracovat jenom jako obyčejný uživatel. Poznámka: Mám 64bitový mikroprocesor, a i systém.
26.2.2010 10:50
| Archlinux
|
| Přečteno: 1454×
| Komentářů: 19, poslední 1. 3. 2010
| Hodnocení: 100 % (2 hlasů)
Dále uvádím postup, kterak Archlinux na externí pevný disk zkopírovat.
Možná víte, že jsem Archlinux zkoušel — měl jsem ho nainstalovaný na paměťové kartě. A nyní ho už mám i na interním pevném disku svého PC! :-)
Proč zrovna Archlinux? Jisté období mého života jsem používal Slackware — byl to čisťoučký a jednoduchý operační systém. A Archlinux je Slackwaru velmi podobný, proto Archlinux.
Ještě nedávno jsem používal Ubuntu a zjišťoval, že nějak zakrňuju, protože Ubuntu se začíná podobat Billovu OS. Navíc jsem zjistil, že se vlastně v Ubuntu vůbec nevyznám!
Hledal jsem tedy náhradu za Ubuntu. Trochu jsem uvažoval o znovrácení se ke Slackwaru, ale to jsem zavrhnul, protože Slackware ve standardní instalaci neřešil závislosti (třeba už je to dneska jinak). Chtěl jsem něco čistého a jednoduchého. A protože tady „každý” vychvaloval Archlinux, tak volba padla na Archlinux.
Zatím jsem s Archlinuxem velmi spokojený a konečně cítím, že mám systém pod kontrolou! :-)
Řešení: V konfiguračním souboru ~/.dillo/dillorc změnit hodnotu font_min_size třeba na 20.
Řešení: Do souboru ~/.xinitrc přidat příkaz:/usr/bin/setxkbmap -layout "cz,us" -variant qwertz -option "grp:switch,grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll"
Řešení: xterm spouštět s parametrem -font *-fixed-*-*-*-20-*-*-*-*-*-iso10646-*
Poznámka: Tohle nejsou jediný problémy, které jsem musel (budu muset) v archlinuxu řešit, ale tyhle mě nejvíc "pálily".
Poznámka č. 2: Archlinux mi dost připomíná svou "čistotou" Slackware. Moc se mi líbí a doufám, že se skamarádíme natolik, že si ho dám na pevný disk (zatím ho provozuju z paměťové karty).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz