O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Chtěl jsem přenosný Linux. Volba padla na 32bitový (tedy zkompilovaný pro i686) Arch Linux a jako médium externí USB pevný disk Adata. Na notebooku HP ProBook 4530s jsem měl 64bitový Arch Linux a byl jsem velmi nespokojený s jeho výkonem (systém se dost hřál a hlavně webové prohlížeče (dokonce i Chromium) chodily hrozně pomalu, čekal jsem třeba i 5 sekund na reakci). Tak jsem na něm vyzkoušel ze zvědavosti ten externí i686 Arch. Byl jsem mile překvapen -- chodí to mnohem svižněji (rychleji) a taky se to míň hřeje! A tak jsem překopíroval ten 32bitový Arch na interní disk v notebooku a jsem s výkonem spokojený.
16.3.2013 13:48
| Archlinux
| 
| Přečteno: 1149×
| Komentářů: 29, poslední 17. 3. 2013
| Hodnocení: 100 % (3 hlasů)
Mám takový domácí servřík ("na koleně postavený") s procesorem Intel Atom. Servřík je poháněný Arch Linuxem a vše funguje, jak má. Jenom jedna věc mi vadila: všimnul jsem si sluchem, že interní SATA pevný disk WD se nějak moc často uspává a pak znovu rozjíždí. To se projevilo negativně pochopitelně i na výkonu celého servříku. Našel jsem na toto "uspávání" recept a chci se o tento recept s vámi podělit.
Možná si pamatujete, jak jsem řešil HP ProBook -- bootování z SD karty. Nyní jsem to skutečně vyřešil. Stačilo použít syslinux (extlinux) místo grub2. Postupoval jsem podle wiki.archlinux.org a už to funguje, jak má. Pracoval jsem s kartou v chroot prostředí.
U notebooku HP ProBook 4530s jsem bojoval s bootovaním Arch Linuxu z paměťové karty (z interní čtečky). A dobojoval jsem skoro úspěšně.
27.3.2011 03:28
| Archlinux
|
| Přečteno: 2219×
| Komentářů: 7, poslední 28. 3. 2011
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Chtěl jsem trochu experimentovat a měl jsem k dispozici externí USB 2.0 pevný disk. Celý tento zápisek je o tom, jak jsem zkopíroval a zprovoznil Arch Linux z interního pevného disku na disk externí (a mj. jsem použil/vyzkoušel GPT a grub2). Mám x86_64 systém.
Už asi 2x jsem si rozesral systém (Arch Linux) tímto příkazem. Je tedy třeba používat tento příkaz s opatrností a hlavně nejdřív číst a až potom konat!
Co se týká čtení, tak viz PLEASE READ BEFORE UPGRADING.
Tak jsem si dneska vyzkoušel, co to je přeložit z angličtiny do češtiny určitý návod z ArchWiki.
Samozřejmě musí člověk umět anglicky, ale taky hlavně musí rozumět tématu, co překládá.
Dodám, že příště bych se rád zúčastnil, aby nás příště bylo víc.
28.12.2010 18:54
| Archlinux
|
| Přečteno: 1186×
| Komentářů: 11, poslední 29. 12. 2010
| Hodnocení: 100 % (4 hlasů)
Rozhodnul jsem se, že si pohraju s udev a nastavím si automatické mountování především USB Mass Storage zařízení. A rád se podělím, jak jsem na to šel:
V této druhé části se pokusíme vytvořit vlastní live distribuci založenou na Arch Linuxu pomocí sady skriptů náležejících do larch verze 7.2. Znovu připomínám, že by k tomu měla stačit téměř libovolná distribuce GNU/Linuxu. Tedy kromě Arch Linuxu můžete larch vytvořit např. i v Debianu apod. Jenom ještě nutno podotknout, že zvolíme tu "nejjednodušší variantu" -- tedy live systém bez X, určený pro opravy apod.
Základní pojmy tvorby larch (live Arch Linuxu) pomocí larch (verze 7.2). *K vytvoření 'live Arch Linuxu' by měla stačit skoro libovolná distribuce GNU/Linuxu.*
Rozhodl jsem se vyzkoušet proprietární ovladače ATI Catalyst. A chtěl bych se podělit s postupem jejich instalace přes balíčkovací systém Arch Linuxu. Jako administrátor (root) pracujte jenom tehdy, pokud je to opravdu nutné. Jako root je třeba pracovat při instalaci balíčků, jinak opravdu doporučuju pracovat jenom jako obyčejný uživatel. Poznámka: Mám 64bitový mikroprocesor, a i systém.
26.2.2010 10:50
| Archlinux
|
| Přečteno: 1412×
| Komentářů: 19, poslední 1. 3. 2010
| Hodnocení: 100 % (2 hlasů)
Dále uvádím postup, kterak Archlinux na externí pevný disk zkopírovat.
Možná víte, že jsem Archlinux zkoušel — měl jsem ho nainstalovaný na paměťové kartě. A nyní ho už mám i na interním pevném disku svého PC! :-)
Proč zrovna Archlinux? Jisté období mého života jsem používal Slackware — byl to čisťoučký a jednoduchý operační systém. A Archlinux je Slackwaru velmi podobný, proto Archlinux.
Ještě nedávno jsem používal Ubuntu a zjišťoval, že nějak zakrňuju, protože Ubuntu se začíná podobat Billovu OS. Navíc jsem zjistil, že se vlastně v Ubuntu vůbec nevyznám!
Hledal jsem tedy náhradu za Ubuntu. Trochu jsem uvažoval o znovrácení se ke Slackwaru, ale to jsem zavrhnul, protože Slackware ve standardní instalaci neřešil závislosti (třeba už je to dneska jinak). Chtěl jsem něco čistého a jednoduchého. A protože tady „každý” vychvaloval Archlinux, tak volba padla na Archlinux.
Zatím jsem s Archlinuxem velmi spokojený a konečně cítím, že mám systém pod kontrolou! :-)
Řešení: V konfiguračním souboru ~/.dillo/dillorc změnit hodnotu font_min_size třeba na 20.
Řešení: Do souboru ~/.xinitrc přidat příkaz:/usr/bin/setxkbmap -layout "cz,us" -variant qwertz -option "grp:switch,grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll"
Řešení: xterm spouštět s parametrem -font *-fixed-*-*-*-20-*-*-*-*-*-iso10646-*
Poznámka: Tohle nejsou jediný problémy, které jsem musel (budu muset) v archlinuxu řešit, ale tyhle mě nejvíc "pálily".
Poznámka č. 2: Archlinux mi dost připomíná svou "čistotou" Slackware. Moc se mi líbí a doufám, že se skamarádíme natolik, že si ho dám na pevný disk (zatím ho provozuju z paměťové karty).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz