Byla vydána nová verze 9.17 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Je třetí sobota v září a proto vše nejlepší k dnešnímu Software Freedom Day (SFD, Wikipedie).
Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Chtěl jsem přenosný Linux. Volba padla na 32bitový (tedy zkompilovaný pro i686) Arch Linux a jako médium externí USB pevný disk Adata. Na notebooku HP ProBook 4530s jsem měl 64bitový Arch Linux a byl jsem velmi nespokojený s jeho výkonem (systém se dost hřál a hlavně webové prohlížeče (dokonce i Chromium) chodily hrozně pomalu, čekal jsem třeba i 5 sekund na reakci). Tak jsem na něm vyzkoušel ze zvědavosti ten externí i686 Arch. Byl jsem mile překvapen -- chodí to mnohem svižněji (rychleji) a taky se to míň hřeje! A tak jsem překopíroval ten 32bitový Arch na interní disk v notebooku a jsem s výkonem spokojený.
16.3.2013 13:48
| Archlinux
| 
| Přečteno: 1144×
| Komentářů: 29, poslední 17. 3. 2013
| Hodnocení: 100 % (3 hlasů)
Mám takový domácí servřík ("na koleně postavený") s procesorem Intel Atom. Servřík je poháněný Arch Linuxem a vše funguje, jak má. Jenom jedna věc mi vadila: všimnul jsem si sluchem, že interní SATA pevný disk WD se nějak moc často uspává a pak znovu rozjíždí. To se projevilo negativně pochopitelně i na výkonu celého servříku. Našel jsem na toto "uspávání" recept a chci se o tento recept s vámi podělit.
Možná si pamatujete, jak jsem řešil HP ProBook -- bootování z SD karty. Nyní jsem to skutečně vyřešil. Stačilo použít syslinux (extlinux) místo grub2. Postupoval jsem podle wiki.archlinux.org a už to funguje, jak má. Pracoval jsem s kartou v chroot prostředí.
U notebooku HP ProBook 4530s jsem bojoval s bootovaním Arch Linuxu z paměťové karty (z interní čtečky). A dobojoval jsem skoro úspěšně.
27.3.2011 03:28
| Archlinux
|
| Přečteno: 2213×
| Komentářů: 7, poslední 28. 3. 2011
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Chtěl jsem trochu experimentovat a měl jsem k dispozici externí USB 2.0 pevný disk. Celý tento zápisek je o tom, jak jsem zkopíroval a zprovoznil Arch Linux z interního pevného disku na disk externí (a mj. jsem použil/vyzkoušel GPT a grub2). Mám x86_64 systém.
Už asi 2x jsem si rozesral systém (Arch Linux) tímto příkazem. Je tedy třeba používat tento příkaz s opatrností a hlavně nejdřív číst a až potom konat!
Co se týká čtení, tak viz PLEASE READ BEFORE UPGRADING.
Tak jsem si dneska vyzkoušel, co to je přeložit z angličtiny do češtiny určitý návod z ArchWiki.
Samozřejmě musí člověk umět anglicky, ale taky hlavně musí rozumět tématu, co překládá.
Dodám, že příště bych se rád zúčastnil, aby nás příště bylo víc.
28.12.2010 18:54
| Archlinux
|
| Přečteno: 1177×
| Komentářů: 11, poslední 29. 12. 2010
| Hodnocení: 100 % (4 hlasů)
Rozhodnul jsem se, že si pohraju s udev a nastavím si automatické mountování především USB Mass Storage zařízení. A rád se podělím, jak jsem na to šel:
V této druhé části se pokusíme vytvořit vlastní live distribuci založenou na Arch Linuxu pomocí sady skriptů náležejících do larch verze 7.2. Znovu připomínám, že by k tomu měla stačit téměř libovolná distribuce GNU/Linuxu. Tedy kromě Arch Linuxu můžete larch vytvořit např. i v Debianu apod. Jenom ještě nutno podotknout, že zvolíme tu "nejjednodušší variantu" -- tedy live systém bez X, určený pro opravy apod.
Základní pojmy tvorby larch (live Arch Linuxu) pomocí larch (verze 7.2). *K vytvoření 'live Arch Linuxu' by měla stačit skoro libovolná distribuce GNU/Linuxu.*
Rozhodl jsem se vyzkoušet proprietární ovladače ATI Catalyst. A chtěl bych se podělit s postupem jejich instalace přes balíčkovací systém Arch Linuxu. Jako administrátor (root) pracujte jenom tehdy, pokud je to opravdu nutné. Jako root je třeba pracovat při instalaci balíčků, jinak opravdu doporučuju pracovat jenom jako obyčejný uživatel. Poznámka: Mám 64bitový mikroprocesor, a i systém.
26.2.2010 10:50
| Archlinux
|
| Přečteno: 1405×
| Komentářů: 19, poslední 1. 3. 2010
| Hodnocení: 100 % (2 hlasů)
Dále uvádím postup, kterak Archlinux na externí pevný disk zkopírovat.
Možná víte, že jsem Archlinux zkoušel — měl jsem ho nainstalovaný na paměťové kartě. A nyní ho už mám i na interním pevném disku svého PC! :-)
Proč zrovna Archlinux? Jisté období mého života jsem používal Slackware — byl to čisťoučký a jednoduchý operační systém. A Archlinux je Slackwaru velmi podobný, proto Archlinux.
Ještě nedávno jsem používal Ubuntu a zjišťoval, že nějak zakrňuju, protože Ubuntu se začíná podobat Billovu OS. Navíc jsem zjistil, že se vlastně v Ubuntu vůbec nevyznám!
Hledal jsem tedy náhradu za Ubuntu. Trochu jsem uvažoval o znovrácení se ke Slackwaru, ale to jsem zavrhnul, protože Slackware ve standardní instalaci neřešil závislosti (třeba už je to dneska jinak). Chtěl jsem něco čistého a jednoduchého. A protože tady „každý” vychvaloval Archlinux, tak volba padla na Archlinux.
Zatím jsem s Archlinuxem velmi spokojený a konečně cítím, že mám systém pod kontrolou! :-)
Řešení: V konfiguračním souboru ~/.dillo/dillorc změnit hodnotu font_min_size třeba na 20.
Řešení: Do souboru ~/.xinitrc přidat příkaz:/usr/bin/setxkbmap -layout "cz,us" -variant qwertz -option "grp:switch,grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll"
Řešení: xterm spouštět s parametrem -font *-fixed-*-*-*-20-*-*-*-*-*-iso10646-*
Poznámka: Tohle nejsou jediný problémy, které jsem musel (budu muset) v archlinuxu řešit, ale tyhle mě nejvíc "pálily".
Poznámka č. 2: Archlinux mi dost připomíná svou "čistotou" Slackware. Moc se mi líbí a doufám, že se skamarádíme natolik, že si ho dám na pevný disk (zatím ho provozuju z paměťové karty).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz