O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pozitiva - rolling updates,AUR (obrovskej repozitář plnej pkgbuildů - jakože zdrojový balíky), jednoduchý konfiguráky (skoro všecko do čeho člověk hrabe je v /etc/rc.conf, zbytek v /etc/conf.d/), člověk si udělá systém tak jak ho chce mít.
Negativa - rolling updates, člověk se musí snažit (pokud to chce mít použitelný).
Tak Archlinux je docela náročný na znalosti uživatele-administrátora. Téměř vše se konfiguruje za pomocí textového editoru (u mě Vim), což velmi vítám...
Mně Arch kdysi v jeho počátcích děsně vyhovoval, jednoduchý, minimalistický systém, super. A byl jsem namachrovaný (post?)pubertální magor, mezi kterýma tenhle systém tehdy fičel. Ale jednu dobu jsem prostě přestal mít čas furt řešit, co se podělalo tentokrát, hlavně když jsem makal na něčem do školy, tak jsem ho zahodil. Teď raději preferuju Debian. Při naprosto minimální instalaci je to, co se týče kontroly nad systémem, docela podobné Arch Linuxu a tolik se to nerozbíjí.
No tak Debian jsem jistou dobu používal. Ale přiznám se, že jsem se v něm moc nevyznal. Archlinuxu (Slackwaru) rozumím víc.
Pokud máš na mysli Debian Sid, tak to jo. Ale Debian Stable určitě ne.
Jenže Debian (takzvaný) Stable je snůška rok až dva roky starých programů, do kterých se správci balíčků marně snaží backportovat opravy kritických chyb ze současnosti. Patlanice, která tímto způsobem vzniká, pak vede k průšvihům takového formátu jako 32768 klíčů.
Pokud bych chtěl takový systém, za který se zcela neoprávněně vydává Debian Stable — systém určený pro kritické nasazení, kde je roční uptime samozřejmost a kde jsou rolling updates nežádoucí, protože nepřipadá v úvahu jen tak restartovat nějakého démona — volil bych OpenBSD nebo (možná ještě raději) Solaris.
Stable je bohužel jen slovo. Zatímco v případě rolling-updates se problémy řeší okamžitě, ve stable distribucích se čeká, až se někomu zachce vzít rok starou verzi a nějakým pokoutním způsobem do ní začlenit potřebné opravy. Jednoduše řečeno: Když je stable systém, jsou stable i všechny jeho bugy a problémy.
Zatímco moje poslední věta nejen dává smysl, ale navíc prezentuje i zcela jasný argument, dvě reakce výše pouze tvrdí, že něco nedává smysl. Nepokouší se to nijak zdůvodnit ani uvést protiargument.
„Argumentace“ tohoto typu se zpravidla objevuje, když někdo rýpne do vosího hnízda. Jo, třeba může mít pravdu, ale „vyvrátit“ se to prostě musí. Reakce ve stylu „nesouhlasím, protože pro mé účely potřebuji...“, případně „u programu XYZ se ukázalo, že...“ by určitě byla mnohem přínosnější než „je to nesmysl, ale neumím vysvětlit proč“.
Tak se mi zdá, že se tady na ABCLinuxu poslední dobou rozmáhají „Živě-manýry“. Spousta příspěvků je ve stylu „blábolíš, buď raději zticha“. To podle mě není vývoj správným směrem. Diskusi to neobohacuje fakty nebo názory, jen přibývají další zbytečná data.
Tak vítej! Archlinux používám už docela dlouho, několikrát mě nasral, když se něco rozbilo, obzvlášť při nějakém "povedeném" upgradu, nebo mou chybou, tak jsem občas zkusil utéct třeba k Ubuntu, které jsem zkoušel tak týden a vždy jsem se rychle vrátil k Archu s předsevzetím, že příště zatnu zuby a problém raději vyřeším.
Poslední dobou si nevzpomínám na žádný větší problém a systém slouží jak má.
Na Archu jedu dva roky a jsem spokojený. Hodně jsem se toho naučil a systém mám takový, jaký ho chci. Někdo sice říká novému studijnímu materiálu problém, ale většinou to nebývá zdaleka tak žhavé. Dobře, zásada neaktualizovat systém, když se má jít druhý prezentovat, má hodně do sebe. A aktuální liveko na flashce, nebo CD je užitečná věc.
Xfce je hnusné? Leckdy možná ano, ale podívej se například na mou tapetu. :) Stačí najít nějaké téma a hned to vypadá k světu, třeba já jsem si oblíbil Jardíkovo.
Vítej mezi námi, Arsch je velký!!! Díky kluci, je mi mezi váma tak dobře!!!LOL!
proste lol. jednou me jeden lakal abych to sel taky prodavat, zeprej doroka a do dne budem ve vate. neni ve vate doted a nejspis se uz na to vysral. ale to je jedno. sem to sem napsal proto, ze ten herbalife je tady uz dlouho dokonale mrtvej, ale tohle frci porad ...
Skoro jsem se kdysi svalil pod stůl, když jsem po přečtení zjistil, že je opravdu jejím autorem hard-core archista a unixák vogo.

Přeji minimum starostí, ale každý svého štěstí strůjcem 
Tiskni
Sdílej: