Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Já mám Archlinux na noťasu už asi tři roky (stejná instalace) a problému jsem za tu dobu musel řešit celkem dost.
No, asi největším problémem je to, že ta paměťová karta, na který ten Archlinux mám, má nominální kapacitu jenom 1 GB. Takže jsem se dostal do situace, kdy jsem chtěl doinstalovat centerim, ale prostě už nebylo dost místa. Já vím, že bych mohl využít některý oddíl pevného disku, ale prostě chci vidět, co se dá s tím jedním GB dělat.
Tak pacman -Scc jsem po přečtení manuálové stránky pacmanu vyzkoušel. Ale na log soubory jsem zapomněl, pravda. Díky.
logrotate je nastaveno defaultne, ja to nastavovat v archu nemusel. Pro tu flashku by se jen asi hodilo si upravit maximalni velikost logu.
Jinak musim dodat, ze v archu jsem zatim nemusel resit vic veci nez v kterekoli predesle distribuci, a to jsem mel uz i *ubuntu. Kdo se chce hrabat v nastaveni, tak je stejne skoro vsude stejny postup.
~/.Xresources a do nej dat napriklad:
xterm*faceName: Terminus xterm*faceSize: 13
Těch věcí, co jsem na Archu už za ten rok a půl řešil (nebo bych zřejmě řešil kdekoliv, kde si člověk staví věci sám), je takřka bezpočet. Bylo by toho určitě dost na celý seriál. Ale vyhovuje mi, že mám díky tomu ve všem přeled.
Tiskni
Sdílej: