Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Základní pojmy tvorby larch (live Arch Linuxu) pomocí larch (verze 7.2). *K vytvoření 'live Arch Linuxu' by měla stačit skoro libovolná distribuce GNU/Linuxu.*
Profilem myslím adresář (jeho jméno je zároveň jméno profilu), který obsahuje všechny konfigurační informace pro tvorbu live systému (live Arch Linuxu). Obsahuje tedy zejména seznam balíčků, které se mají nainstalovat, a podadresář obsahující 'overlay' soubory (viz dále). Dále se budu věnovat stručnému popisu profilů.
Velmi důležitým podadresářem (v adresáři, kde se nachází profil) je rootoverlay. Všechno, co umístíte (zkopírujete) do tohoto podadresáře se ocitne v kořenovém adresáři budoucího live systému, přičemž soubory nacházející se v rootoverlay budou mít práva 'root:root' a dojde k překrytí ("přepsání") "stejných" souborů (soubory z rootoverlay mají přednost).
Tento konfigurační soubor obsahuje repozitáře, které se mají použít hlavně při tvorbě live systému. Má odlišný formát než pacman.conf. Budu se mu později podrobněji věnovat, až budeme zkoušet vytvořit vlastní live distribuci Arch Linuxu.
Obsahuje seznam balíčků, které budou obsaženy v budoucím live systému. Co řádek, to název balíčku nebo skupiny balíčků (názvy jsou stejné jako u příkazu pacman -S). Závislosti jsou řešeny automaticky pomocí programu pacman.
Tímto pojmem budeme rozumět čistou (neupravenou, nenakonfigurovanou) instalaci Arch Linuxu.
Je to zkombinování všech konfiguračních informací z profilu s 'raw installation' ústící ve dva squashfs archivy (system.sqf a mods.sqf) a initramfs
'raw installation' zkomprimovaná do squashfs archivu.
squashfs archiv obsahující všechny modifikace ze zvoleného profilu.
Do tohoto podadresáře zvoleného profilu se umísťují soubory, které se přímo zkopírují na larch médium (USB Flash disk, CD-R aj.).
Jedná se o 'overlay' podadresář zvoleného profilu, přidá nezávislé nové nebo překryje "stejné" soubory bootloadera. Poznámky: Nezávislé soubory bootloadera je možné najít v podadresáři cd-root/boot0 (je to podadresář adresáře, kam jsme nainstalovali 'larch').Nechcete-li použít předpřipravený adresář se základními bootovacími soubory, tak vytvořte a naplňte podadresář profilu cd-root/boot0.
Přidá nové nebo překryje ("přepíše") "stejné" závislé soubory bootloadera. Tyto soubory budou na live médiu v adresáři 'boot/grub' nebo 'boot/syslinux' nebo 'boot/isolinux'. Použitím profilových podadresářů cd-root/grub0 a cd-root/isolinux0 se kompletně překryjou vlastním (novým) obsahem adresáře 'boot/syslinux' nebo 'boot/grub'...
Obsah profilového podadresáře cd-root/larch/copy se bude nacházet v '/larch/copy' na live médiu. Během bootu larch live systém zkopíruje obsah tohoto adresáře do tmpfs základního adresáře ('/.livesys').
Obsah tohoto adresáře bude na live médiu v adresáři 'larch/extra'. Designéři si můžou s obsahem tohoto adresáře libovolně pohrát.
Umožňuje zakázat určité balíčky obsažené nepřímo v instalačním seznamu z 'addedpacks'. Soubor vetopacks je v adresáři zvoleného profilu.
volby pacman.conf pro live systém a pro instalaci základního systému
Obsahuje nezávislé bootovací "řádky" bootloadera. Stejný soubor lze použít jak např. pro grub, tak pro isolinux/syslinux.
Je to hlavní konfigurační soubor pro Arch Linux.
Určuje, které glibc 'locales' budou podporovány v live systému.
Umožňuje "vyladit" initramfs. Je to speciální verze souboru '/etc/mkinitcpio.conf'. Výchozí verzi najdete v '/etc/mkinitcpio.conf.larch0'.
Existence tohoto souboru zapříčiní, že původní /etc/inittab bude uložena s '.larchsave' příponou, a tato nová verze bude použita pro live 'inittab'. To umožňuje, aby speciální verze tohoto souboru mohla být použita jenom pro live systém, instalátor ji může nahradit originální během instalačního procesu.
Existence tohoto souboru potlačí generování souboru 'larch/save' na přepisovatelná média (ledaže přepsáno volbou skriptu, který generuje médium). Je rovněž zkopírován jako 'larch/nosave' na médium (rovněž na nepřepisovatelná média), takže toto zpráva je přístupná i později.
Na larch médiu v 'larch' adresáři najdeme hlavně soubory system.sqf, mods.sqf. Jsou to squashfs archivy. system.sqf -- čistá instalace Arch Linuxu, mods.sqf -- obsahuje všechny uživatelen změněné soubory. Tyto systémové archivy jsou zkombinovány, když systém startuje. mods.sqf může přidávat nové soubory anebo překrýt existující soubory (ze system.sqf).
Mohla to být pro někoho nuda. Ale přesto považuju za dobré se s těmito "pojmy" seznámit. Lépe tak pochopíte, co budeme dělat v části druhé. Takže jsem to prozradil: příště (v části druhé) budeme dělat "svoji live distribuci Arch Linuxu".
Tiskni
Sdílej:
16.8.2010 10:10
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
unionfs — je služba systému souborů pro Linux, FreeBSD aj., která realizuje union mount pro ostatní systémy souborů.Není to tak, že aufs a unionfs jsou jen dva projekty, kde první chce nahradit ten druhý, tudíž nejde o žádnou "službu systému souborů"?
aufs — je implementace union mount pro linuxové systémy souborů.
In the early days, aufs was entirely re-designed and re-implemented Unionfs Version 1.x series. After many original ideas, approaches, improvements and implementations, it becomes totally different from Unionfs while keeping the basic features.
Zdroj: http://aufs.sourceforge.net/
Z toho vyplývá, že záleží, o jaké době se bavíme. Co se týká současnosti, tak máte pravdu.
16.8.2010 13:14
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz