„Živý Arch Linux“ — část první

15.8.2010 19:55 | Přečteno: 1312× | Archlinux | poslední úprava: 16.8.2010 11:59

Základní pojmy tvorby larch (live Arch Linuxu) pomocí larch (verze 7.2). *K vytvoření 'live Arch Linuxu' by měla stačit skoro libovolná distribuce GNU/Linuxu.*

Základní pojmy

• squashfs — je komprimovaný systém souborů pro Linux. Je určen pouze pro čtení. Je to všeobecně použitelný systém souborů.
• union mount — je to mount, který umožňuje přimountování různých systémů souborů v jeden čas a jevících se jako jeden systém souborů.
• unionfs — je služba systému souborů pro Linux, FreeBSD aj., která realizuje union mount pro ostatní systémy souborů.
• aufs — je to konkurenční systém souborů k unionfs.
• cpio — je program pro archivaci binárních souborů a také formát souboru.
• initramfs — je to malý komprimovaný cpio archiv, který se při startu nahraje do paměti RAM. Obsahuje program /init, který jádro spustí jako úplně první program a který se postará o start systému.

Profily

Profilem myslím adresář (jeho jméno je zároveň jméno profilu), který obsahuje všechny konfigurační informace pro tvorbu live systému (live Arch Linuxu). Obsahuje tedy zejména seznam balíčků, které se mají nainstalovat, a podadresář obsahující 'overlay' soubory (viz dále). Dále se budu věnovat stručnému popisu profilů.

rootoverlay

Velmi důležitým podadresářem (v adresáři, kde se nachází profil) je rootoverlay. Všechno, co umístíte (zkopírujete) do tohoto podadresáře se ocitne v kořenovém adresáři budoucího live systému, přičemž soubory nacházející se v rootoverlay budou mít práva 'root:root' a dojde k překrytí ("přepsání") "stejných" souborů (soubory z rootoverlay mají přednost).

pacman.conf.repos

Tento konfigurační soubor obsahuje repozitáře, které se mají použít hlavně při tvorbě live systému. Má odlišný formát než pacman.conf. Budu se mu později podrobněji věnovat, až budeme zkoušet vytvořit vlastní live distribuci Arch Linuxu.

addedpacks

Obsahuje seznam balíčků, které budou obsaženy v budoucím live systému. Co řádek, to název balíčku nebo skupiny balíčků (názvy jsou stejné jako u příkazu pacman -S). Závislosti jsou řešeny automaticky pomocí programu pacman.

Další důležité soubory/pojmy/příkazy

raw installation

Tímto pojmem budeme rozumět čistou (neupravenou, nenakonfigurovanou) instalaci Arch Linuxu.

larchification

Je to zkombinování všech konfiguračních informací z profilu s 'raw installation' ústící ve dva squashfs archivy (system.sqf a mods.sqf) a initramfs

system.sqf

'raw installation' zkomprimovaná do squashfs archivu.

mods.sqf

squashfs archiv obsahující všechny modifikace ze zvoleného profilu.

cd-root

Do tohoto podadresáře zvoleného profilu se umísťují soubory, které se přímo zkopírují na larch médium (USB Flash disk, CD-R aj.).

cd-root/boot

Jedná se o 'overlay' podadresář zvoleného profilu, přidá nezávislé nové nebo překryje "stejné" soubory bootloadera. Poznámky: Nezávislé soubory bootloadera je možné najít v podadresáři cd-root/boot0 (je to podadresář adresáře, kam jsme nainstalovali 'larch').Nechcete-li použít předpřipravený adresář se základními bootovacími soubory, tak vytvořte a naplňte podadresář profilu cd-root/boot0.

cd-root/grub a cd-root/isolinux

Přidá nové nebo překryje ("přepíše") "stejné" závislé soubory bootloadera. Tyto soubory budou na live médiu v adresáři 'boot/grub' nebo 'boot/syslinux' nebo 'boot/isolinux'. Použitím profilových podadresářů cd-root/grub0 a cd-root/isolinux0 se kompletně překryjou vlastním (novým) obsahem adresáře 'boot/syslinux' nebo 'boot/grub'...

cd-root/larch/copy

Obsah profilového podadresáře cd-root/larch/copy se bude nacházet v '/larch/copy' na live médiu. Během bootu larch live systém zkopíruje obsah tohoto adresáře do tmpfs základního adresáře ('/.livesys').

cd-root/larch/extra

Obsah tohoto adresáře bude na live médiu v adresáři 'larch/extra'. Designéři si můžou s obsahem tohoto adresáře libovolně pohrát.

vetopacks

Umožňuje zakázat určité balíčky obsažené nepřímo v instalačním seznamu z 'addedpacks'. Soubor vetopacks je v adresáři zvoleného profilu.

pacman.conf.options

volby pacman.conf pro live systém a pro instalaci základního systému

bootlines

Obsahuje nezávislé bootovací "řádky" bootloadera. Stejný soubor lze použít jak např. pro grub, tak pro isolinux/syslinux.

rootoverlay/etc/rc.conf

Je to hlavní konfigurační soubor pro Arch Linux.

rootoverlay/etc/locale.gen

Určuje, které glibc 'locales' budou podporovány v live systému.

rootoverlay/etc/mkinitcpio.conf.larch0

Umožňuje "vyladit" initramfs. Je to speciální verze souboru '/etc/mkinitcpio.conf'. Výchozí verzi najdete v '/etc/mkinitcpio.conf.larch0'.

rootoverlay/etc/inittab.larch

Existence tohoto souboru zapříčiní, že původní /etc/inittab bude uložena s '.larchsave' příponou, a tato nová verze bude použita pro live 'inittab'. To umožňuje, aby speciální verze tohoto souboru mohla být použita jenom pro live systém, instalátor ji může nahradit originální během instalačního procesu.

nosave

Existence tohoto souboru potlačí generování souboru 'larch/save' na přepisovatelná média (ledaže přepsáno volbou skriptu, který generuje médium). Je rovněž zkopírován jako 'larch/nosave' na médium (rovněž na nepřepisovatelná média), takže toto zpráva je přístupná i později.

Upřesnění, vysvětlení

Na larch médiu v 'larch' adresáři najdeme hlavně soubory system.sqf, mods.sqf. Jsou to squashfs archivy. system.sqf -- čistá instalace Arch Linuxu, mods.sqf -- obsahuje všechny uživatelen změněné soubory. Tyto systémové archivy jsou zkombinovány, když systém startuje. mods.sqf může přidávat nové soubory anebo překrýt existující soubory (ze system.sqf).

Závěr

Mohla to být pro někoho nuda. Ale přesto považuju za dobré se s těmito "pojmy" seznámit. Lépe tak pochopíte, co budeme dělat v části druhé. Takže jsem to prozradil: příště (v části druhé) budeme dělat "svoji live distribuci Arch Linuxu".

       

Komentáře

[Luboš Doležel (Doli)]

unionfs — je služba systému souborů pro Linux, FreeBSD aj., která realizuje union mount pro ostatní systémy souborů.
aufs — je implementace union mount pro linuxové systémy souborů.

Není to tak, že aufs a unionfs jsou jen dva projekty, kde první chce nahradit ten druhý, tudíž nejde o žádnou "službu systému souborů"?

[Begleiter]

In the early days, aufs was entirely re-designed and re-implemented Unionfs Version 1.x series. After many original ideas, approaches, improvements and implementations, it becomes totally different from Unionfs while keeping the basic features.

Zdroj: http://aufs.sourceforge.net/

Z toho vyplývá, že záleží, o jaké době se bavíme. Co se týká současnosti, tak máte pravdu.

[Max]

Nevím, mně aufs teda moc neoslovilo. Zkoušel jsem pod archem a chovalo se to divně. Někdy měl mount děsný timeouty. Flahsky a externí disky je nejlepší řešit rovnou na úrovni udevu. Pokud jde o mechaniku a správnou funkci mountu a umountu při stlačení eject buttonu, tak tam se udev opravdu moc nechytá :-/. Komplexním řešením je pak udev+hal+halevt + případně dev.cdrom.lock = 0
Zdar Max