Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Na poličce se mi povalovala stará SD karta nominální kapacity 1 GB. Neměl jsem pro ni použití. Ale hrozně jsem chtěl vyzkoušet Archlinux. Tu mě napadlo, že bych mohl nainstalovat ten Archlinux na tu SD kartu. A povedlo se! A pomohlo (inspirovalo) mi s tím Ubuntu.
Abych čtenáře neunavoval, tak musím říct, že nejvíc mi pomohla koncepce UUID jak v /etc/fstab, tak /boot/grub/menu.lst. Pro méně znalé zde předkládám obsahy obou souborů:
/etc/fstab
# Tak tohle je "kořen": UUID=e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e / ext2 defaults 0 1 # Nedivte se, že chybí swap jednotka. Prostě nebylo na kartě dost místa a na druhou stranu mám dost velkou RAMku.
/boot/grub/menu.lst
timeout 5 default 0 # (0) Arch Linux title Arch Linux uuid e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e kernel /boot/vmlinuz26 root=/dev/disk/by-uuid/e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e ro initrd /boot/kernel26.img # (1) Arch Linux title Arch Linux Fallback uuid e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e kernel /boot/vmlinuz26 root=/dev/disk/by-uuid/e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e ro initrd /boot/kernel26-fallback.img
Samozřejmě, že jenom "samotné UUID" nestačilo, musel jsem zajistit, aby v initrd (kernel26.img) byly přítomny minimálně tyto jaderné moduly (uvádím ukázku ze souboru mkinitcpio.conf):
MODULES="processor usbcore uhci_hcd ehci_hcd usb_storage ext2" HOOKS="base udev usb autodetect sata filesystems" COMPRESSION="gzip"
Ihned jsem se zkamarádil s pacmanem a nainstaloval icewm... Ale to až třeba příště.
Tiskni
Sdílej:
Jestli jsem to dobre pochopil, tak spis pomohlo jen s instalaci Grubu na SD kartu a se zkopirovanim potrebnych souboru na ni.
A jak bootujete - z USB ctecky ci ze ctecky v notebooku (teda jestli se jedna o notebook) ?
Ubuntu mě inspirovalo. Bylo to moje první "distro s UUID". Grub jsem do Master Boot Recordu normálně nainstaloval z instalátoru Archlinuxu. Potřebné soubory taky nainstaloval na tu kartu instalátor Archlinuxu.
Jedná se o normální PC (ne notebook) a bootuju z externí USB čtečky Apacer (typ nevím).
# Nedivte se, že chybí swap jednotka. Prostě nebylo na kartě dost místa a na druhou stranu mám dost velkou RAMku.Proč bych se divil? Dneska už je swap k ničemu. Nepoužíval jsem ho s 2GB RAM a když jsem upgradoval na 6GB, tak už by byl totální zbytečností.