Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Společnost OpenAI představila text-to-video AI model Sora 2 pro generování realistických videí z textového popisu. Přesnější, realističtější a lépe ovladatelný než předchozí modely. Nabízí také synchronizované dialogy a zvukové efekty.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.0, tj. první stabilní vydání založené na Ubuntu 24.04 LTS.
Rakouská armáda přechází na LibreOffice. Ne kvůli licencím (16 000 počítačů). Hlavním důvodem je digitální suverenita. Prezentace v pdf z LibreOffice Conference 2025.
Na poličce se mi povalovala stará SD karta nominální kapacity 1 GB. Neměl jsem pro ni použití. Ale hrozně jsem chtěl vyzkoušet Archlinux. Tu mě napadlo, že bych mohl nainstalovat ten Archlinux na tu SD kartu. A povedlo se! A pomohlo (inspirovalo) mi s tím Ubuntu.
Abych čtenáře neunavoval, tak musím říct, že nejvíc mi pomohla koncepce UUID jak v /etc/fstab
, tak /boot/grub/menu.lst
. Pro méně znalé zde předkládám obsahy obou souborů:
/etc/fstab
# Tak tohle je "kořen": UUID=e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e / ext2 defaults 0 1 # Nedivte se, že chybí swap jednotka. Prostě nebylo na kartě dost místa a na druhou stranu mám dost velkou RAMku.
/boot/grub/menu.lst
timeout 5 default 0 # (0) Arch Linux title Arch Linux uuid e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e kernel /boot/vmlinuz26 root=/dev/disk/by-uuid/e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e ro initrd /boot/kernel26.img # (1) Arch Linux title Arch Linux Fallback uuid e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e kernel /boot/vmlinuz26 root=/dev/disk/by-uuid/e04fd527-5cb3-4d4f-bfee-a42b5af4905e ro initrd /boot/kernel26-fallback.img
Samozřejmě, že jenom "samotné UUID" nestačilo, musel jsem zajistit, aby v initrd (kernel26.img) byly přítomny minimálně tyto jaderné moduly (uvádím ukázku ze souboru mkinitcpio.conf
):
MODULES="processor usbcore uhci_hcd ehci_hcd usb_storage ext2" HOOKS="base udev usb autodetect sata filesystems" COMPRESSION="gzip"
Ihned jsem se zkamarádil s pacmanem a nainstaloval icewm... Ale to až třeba příště.
Tiskni
Sdílej:
Jestli jsem to dobre pochopil, tak spis pomohlo jen s instalaci Grubu na SD kartu a se zkopirovanim potrebnych souboru na ni.
A jak bootujete - z USB ctecky ci ze ctecky v notebooku (teda jestli se jedna o notebook) ?
Ubuntu mě inspirovalo. Bylo to moje první "distro s UUID". Grub jsem do Master Boot Recordu normálně nainstaloval z instalátoru Archlinuxu. Potřebné soubory taky nainstaloval na tu kartu instalátor Archlinuxu.
Jedná se o normální PC (ne notebook) a bootuju z externí USB čtečky Apacer (typ nevím).
# Nedivte se, že chybí swap jednotka. Prostě nebylo na kartě dost místa a na druhou stranu mám dost velkou RAMku.Proč bych se divil? Dneska už je swap k ničemu. Nepoužíval jsem ho s 2GB RAM a když jsem upgradoval na 6GB, tak už by byl totální zbytečností.