OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Dostal jsem chuť pohrát si se svou čtečkou e-knih Jinke Hanlin V3+. Pohrát si myslím tím, že bych do ní dostal nějaký vlastní prográmek či jinou distribuci Linuxu. Přišlo rozčarování -- jenom kvůli stažení zdrojových kódů se musíte zaregistrovat. Pokud chcete používat SDK, tak se připravte např. na toto omezení:
you may not modify, decompile, or reverse engineer the SDK
Dalším svinstvem je např.:
For this free version of SDK, each developer must register a Jinke account.
Příště před koupí budu víc myslet a ověřovat, zda zařízení je opravdu "svobodné". Příště -- pokud to bude možné -- koupím něco ve stylu Neo Freerunner.
Tiskni Sdílej:
A také bych rád upozornil, že ne všechny programy na světě, které existují jsou pod GPL licencí.To je mi jasné, máme přece ještě taky MIT, BSD a třeba LGPL.
Ale proč stejný autor zde nepsal článek „Už nechci žádný tablet s Androidem“?Nevím, třeba žádné zařízení s Androidem nevlastní?
Ale nikomu to nevadilo, Google je přeci ten hodný, ten nemusí GPL dodržovat. Tam to nevadilo, na toho se GPL licence nevztahuje. Ta se vztahuje jenom na zlé firmy.Vzhledem k tomu, ze se jednalo o kod pod BSD licenci, tak se na to GPL opravdu nevztahovala.
autor zápisku tiše předpodkládá, že na vše se vztahuje GPL
Pište si, že velká většina kódu čtečky má původ v GNU GPL softwaru. Minimálně jádro (Linux).
Navíc nechápu, jak zákaz modifikace SDK autorovi brání v modifikaci jím zakoupené čtečky a to dokonce natolik, že emocionálně vykřičuje o zatracení Jinke.
Vadí mi, že nedostanu zdrojové kódy SDK. A ještě víc mi vadí, že je dokonce zakázána modifikace, reverzní inženýrství...
Nic proti autorovi, ale to opravdu potřebuje mít možnost předělat i SDK?
Proč ne? Rád studuju, jak věci fungují. Pokud budu mít zdrojáky, můžu studovat/experimenotovat...
Nebo je jenom zblbnutý linuxovým politbyrem, že GPL dobrý, všechno ostatní ďábel?
Hlavně je mi proti srsti, pokud není možné studovat, jak to funguje. A GNU GPL mi dává právo na zdrojové kódy.
Proč ne? Rád studuju, jak věci fungují. Pokud budu mít zdrojáky, můžu studovat/experimenotovat...Čistě ze zvědavosti: Ty bys ty zdrojáky fakt četl? Já proti tomu nic nemám, ale do čtení zdrojáků jsem se pořád moc nedostal, takže mi přijde těžké uvěřit, že někdo se odpoledne místo do knihy pustí do čtení zdrojáků IDE.
Koukat do zdrojáků čínského výrobce může být prča:
//设置对话框属性 setWindowFlags(Qt::FramelessWindowHint); /*!设置背景为透明色*/ set_Attribute(this,0,0,0,0);
Když to chce dobrovolně louskat místo detektivky a licence mu to umožňuje, tak ať si to užije
my ($fondo_path, $segundos , @archivos_png, @archivos_jpg, @TODOS_ARCHIVOS, $background, $configurando_pid, $tipo_de_cambio);
Neříkám, že bych je četl hned teď, ale pokud by bylo v budoucnu něco potřeba upravit, tak se zdrojáky pod svobodnou licencí hodí.