Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Tento zápisek byl redakcí smazán.
Tiskni
Sdílej:
kofola?
), tak nemůžu mít projekty u sebe v domovském adresáři. Abych byl upřímný, tak oni celé NetBeans jsou šáhnuté. Buildování více projektů pomocí Mavenu v NetBeans, to je fakt chuťovka. Btw, enjoy JBoss. Je to supr server, ale Tomcat startuje rychlej
Btw, enjoy JBoss. Je to supr server, ale Tomcat startuje rychlejJBoss má Tomcat vestavěný, takže by měl startovat ještě rychleji.
JBoss má Tomcat vestavěný, takže by měl startovat ještě rychleji.Tyhle ty vtipný poznámky![]()
Ale co, já mám rád oba dva servery. Každý se hodí na něco jiného. JBoss je spíš na produkční nasazení ve spojení se Steam, nebo EJB 3. Tomcat je pro lehčí řešení typu Spring.
Maven je skvělá věc. Hlavně na správu závislostí jak mezi projekty, tak mezi 3rd party knihovnami. Docela hojně používané řešení. Nejedná se o odvozeninu Antu, spíš o jeho náhradu. Zatím co v Antu píšeš jak se má co dělat (voláš javac, apod.), tak v Mavenu akorát popisuješ, co je k tomu potřeba. O zbytek se postará Maven sám. Rozhodně doporučuji nastudovat. Ovšem ne v kombinaci s NetBeans. To bys pak mohl Maven začít nenávidětMno, ono to je celkem jedno. Vesměs potřebuju pořád to samé (zkompilovat, zabalit a nahrát na server, případně zkonfigurovat), a na to stačí pár řádků kódu. A navíc se dá jeden sestavovací skript používat opakovaně (pokud si proměnné dáš do nějakého *.properties a měníš je podle potřeby tam). Ale stejně na to mrknu, může to být zajímavé. A jinak používám Eclipse.
O zbytek se postará Maven sám. Rozhodně doporučuji nastudovat.Měl jsem tu čest a zodpovědně prohlašuji na plnou hubu: Maven je teplej (nic proti gayům). Závislosti vyřeší Ivy, a ty šílené problémy s chybějící dokumentací, podivně se chovajícími pluginy a impotencí ve chvíli, kdy bych chtěl třeba generovat kód nějakým skriptem, za to fakt nestojí. A tuhle jsem narazil na nějaký nástroj v Groovy, který by měl být "Maven done right", ale teď to nemůžu najít; rozhodně to vypadalo dobře.
JBoss je spíš na produkční nasazení ve spojení se Steam, nebo EJB 3. Tomcat je pro lehčí řešení typu Spring.Asi jde o Seam… Jo, a podle mého ohavného antiJEE názoru je cokoliv těžšího než Tomcat zbytečný kanón na vrabce, a Spring dokáže JEE ve všech ohledech plně zastoupit (jakkoliv se Rod Johnson snaží tvrdit, že jde o technologie, které se navzájem doplňují; zrovna tohle mu ani trochu nežeru
). I když chápu, že občas si prostě člověk nemůže vybírat.
Měl jsem tu čest a zodpovědně prohlašuji na plnou hubu: Maven je teplej (nic proti gayům). Závislosti vyřeší Ivy, a ty šílené problémy s chybějící dokumentací, podivně se chovajícími pluginy a impotencí ve chvíli, kdy bych chtěl třeba generovat kód nějakým skriptem, za to fakt nestojí.Problém je v tom, že ant je totéž v bledě modrém - jakmile v něm chci něco udělat, musím si napsat task v Javě. Pokud chci použí standardní tasky, musím se hrabat ve zdrojácích abych viděl co to vůbec bude nebo nebude dělat. Takže mi nějak uniká výhoda antu...
A tuhle jsem narazil na nějaký nástroj v Groovy, který by měl být "Maven done right", ale teď to nemůžu najít; rozhodně to vypadalo dobře.Jo, něco takového by to chtělo... Maven 1 s jeho Jelly se mi docela líbil - dal se v něm opravdu psát script. A nebo starý dobrý Makefile
Asi jde o Seam…Bože, já jsem trubka
Steam je přece v HalfLife
I kdyz zas nemam tak dalekosahle znalosti treba o EJB, abych se odvazil prohlasit, ze to neni potreba a ze se to da vzdy za neco vymenit.
), nemyslím, že Spring dokáže nahradit JEE, ale že Spring s Tomcatem a dalšími samostatnými projekty dokáže nahradit normální JEE aplikáč. Mám rád věci pod kontrolou, což mi Spring perfektně umožňuje. A JMS nebo JTA do něj dostanu taky
O zbytek se postará Maven sám. Rozhodně doporučuji nastudovat. Ovšem ne v kombinaci s NetBeans. To bys pak mohl Maven začít nenávidětObávám se, že problém je spíš v tom Mavenu, protože úplně stejné problémy se projevují i v případě, kdy Maven spouštíte z příkazové řádky. A to „postará se sám“ je trochu nadsazené (a myslím, že hlavní zdroj všech problémů) – postaral by se sám, kdyby všechno na světě bylo ideální a všechno bylo v Mavenu. Jenomže ne všechny projekty a knihovny třetích stran používají přesně ty konvence, které vyžaduje Maven, a s tím je pak problém.![]()
Btw. situace může být jiná u obyčejných projektů, jenže my používáme to slavné NetBeans RCP, což je tragédie. Kdo nepoužíval, nepochopí. Zkuste si někdy spojit NetBeans RCP se Springem a uvidíte, že horory od Alfréda Hitchcocka jsou vlastně trapné pohádky pro děti
A zrovna integrace Mavenu s NB je ta nejméně problémová část (pokud tedy pominu, že k Mavenu prakticky neexistuje JavaDoc, takže se proti němu dost blbě něco píše).
Není dokonce Maven nějaká jeho odvozenina?Spis "inspirovanina"
Pokud vim, tak z Antu nevychazi. Spis se obcas Ant targety volaji pri mavenovskem buildu... Nebo obracene.
Me osobne zatim Ant staci, ale u projektu, ktery ma nejaky vetsi pocet zavislosti (knihoven) a dela na nem vic lidi, bych Maven nasadil (v praci ho pouzivame). Mj. je to fajn v tom, ze knihovny se nemusi commitovat do nejakeho VCS, ale commitne se jen pom.xml a ten pri updatu/checkoutu zaridi potrebny ekosystem knihoven z mavenich repozitaru. Ale i vic zajimavosti to ma...
Ale i vic zajimavosti to ma...Jako například integraci s Continuum?
Je možné z Mavenu vytáhnout seznam závislostí? Kdysi jsem potřeboval něco ubalit pro Gentoo a ono to pořád stahovalo a stahovalo knihovny, tak jsem se na to vybodnul. Prostě balíčkovací sytém navíc nepotřebuji.Tam je drobný háček: ty knihovny které to stahovalo v Gentoo pravděpodobně nejsou a nebudou. Ledaže by někdo udělal nějaký frontend, který by je generoval automaticky... hmm... to by možná nebyl zcela marný nápad.
/Applications/NetBeans/NetBeans 6.1.app/ a nějak nemám problém :-/ A abych řekl pravdu, tak s mezerami mám problém vždy opravdu jen na Windows
V tomhle mě třeba strašně s*rou startovací skripty (dávky) Antu -- jak je jednou Java v Program Files\ s mezerou namísto PROGRA~1\, tak to prostě nejde a nejede.
A což o to. To by nevadilo. Ale problém je, že jak se napíše ten zkrácený název, tak už nefunguje v konzoli doplňování x-( Windows prostě nejsou pro mě
Nicméně souhlasím s tím, že takovéhle problémy by prostě nastávat neměly, máme sakra třetí tisíciletí.
Ještě hezčí to je, když se do toho zamíchá ještě nastavení locale. Při návrhu jedné aplikace typu klient-server se mi server rozhodl, že bude posílat datum psané česky, protože je přece v ČR. Jaký brajgl to udělalo v klientu, asi nemusím říkat.Vtipnne take je, ze printf %f s ceskym locale pise desetinnou carku. To pak clovek obcas narazi na chyby v generovanych textovych souborech (XML a jine) z GUI programu.
/Users/marian/Destkop/Šíleně žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy/jboss/bin a také to nešlo. Používám Javu od Applu, která (alespoň dle mého názoru) obsahuje méně chyb, než ta od Sunu. Spíše to vypadá, že se v JBossu dějí divné věci
Me zase fascinuje, jak je mozny, ze doma ti to v tom adresari "Nástroje" funguje.Doma jsem to zkoušel v cestě bez diakritiky, tzn. ne v ~/Nástroje.