O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Není to tak dávno, co jsem v článku pomlouval amaroK. Ó, jak pomýlený jsem byl
.
Taky jsem za to dostal přes prsty hned dvakrát - jednou od Roberta, podruhé v diskuzi pod článkem. Tak jsem se teda na něj podíval zblízka. JE SKVĚLÝ.
Když jsem spustil amaroK poprvé (byl nastaven jako první v asociacích na audio soubory), upřímě jsem se zděsil. Oni už programují kopie takových krámů, jako jsou WMP a iTunes pro Linux, potažmo KDE? Proboha! (To pomíjím, že jsem WMP víceméně spokojeně používal na přehrávání audia 2 roky - video tehdejší verze 9.0 uměla velmi omezeně. Jak je na tom současná zkoumat nehodlám
). Zkrátka další žrout paměti s - pro mně nepochopitelným řazením alb v databázi, bez sebemenší podpory pluginů. Na defaultně nastavený engine nepřehrál moje WMA (BTW je to opravdu dobrý formát, komprese je skvělá, zvuk super, IMHO se dá srovnávat s OGG Vorbis při stejném bitrate. Jen kdyby nebyl propatentovaný skrz naskrz a nebyl od MS. Takže kdyby nebyl
).
Nakonec jsem amaroK vzal na milost a pořádně ho vyzkoušel:
Asi před týdnem vyšla verze 1.2, která mě dostala. Přidává hledání textů, opravuje chyby v databázi, přibyl ekvalizér, nějaké další efekty, na OSD ukáže i obrázek alba, UI je mnohem hezčí... Změn je spousta, všechny k lepšímu.
Ikdyž si ve své sbírce udržuji železnou strukturu (Jazyk/Žánr/Autor/Rok Album/Pořadí Název.formát), je mi příjemnější hledání v databázi amaroKu, než procházení adresáři v Krusaderu a pouštění si skladeb v XMMS přes XMMS-KDE. A info o tom, kolikrát jsem už skladbu slyšel a její "skóre" se mi moc líbí.
Zkrátka a dobře, je to projekt, který si zalouží pozornost. Aůůůůůůůůůů. 
Tiskni
Sdílej:
.
.