Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Biosféra je v podstatě takový malý soběstačný svět s uzavřeným koloběhem živin.
Kdysi dávno jsem narazil na stránky, které popisují, jak si takovou biosféru vyrobit doma. Nemůže se to samozřejmě vyrovnat profíkům, ale největší radost má člověk stejně z toho, co si vyrobí sám .
Takže jsem asi před půl rokem vzal litrovou sklenici, naplnil ji vodou, naházel do ní vláknité řasy, které se mi zrovna v tu dobu přemnožily v akvárku, zavřel to pevně víčkem a postavil za okno.
Bohužel jsem si v průběhu nedělal žádnou dokumentaci. Řasy prošly vývojem, nejprve plavaly nahoře, nadnášeny bublinkami kyslíku, pak se uklidnily a zatím sedí dole, patrně se drží několika kamínků, které tam jsou. S řasami se do biosféry dostali i šneci okružáci. Adaptace na nové prostředí měla své oběti, 8 spáchalo protestní sebevraždu vylezením z vody (jejich prázdné ulity jsou vidět v hrdle láhve na jedné z fotek). V současnosti prolézají řasy dva jedinci.. Občas se vodou mihne ještě blíže neidentifikovatelný plankton, asi buchanka, i když už jsem ho vlastně dlouho neviděl ...
Mluvím o té láhvi vlevo, ta vpravo je čerstvě založený pokus se sladkovodními řasami v mořské vodě, který momentálně nevypadá moc dobře.
Řasy rostou z živin ve vodě (plus sluneční světlo, samozřejmě), šneci žerou řasy, bakterie rozkládají šnečí hovínka na živiny, a tak pořád dokola ...
Tiskni
Sdílej:
..podla mna vyliezli preto, lebo vo vode nebolo dost kyslika, tak sa snazili dychat kyslik z atmosfery. Na hrdle flase zahynuli, mozno kvoli teplu, dalsiemu nedostatku kyslika alebo vysuseniu.To mi došlo taky, neboj. Nějaké to biologické vzdělání mám.
Si vrahom slimakov.Ano. Kdybys věděl, kolik jich povraždím každý měsíc při čištění akvária ...
Samotny projekt biosfera (biosphere1, biosphere2) je odveci, pretoze ked uz clovek pojde na Mesiac alebo na Mars, nebude uzavrety vo flaske, ale bude aktivne vyuzivat vsetky suroviny, ktore sa tam budu dat dosiahnut.Nevím, jakou to má souvislost, ale když už to zmiňuješ, tak co třeba ta raketa, kterou tam poletí?