Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Každopádně teď trochu víc k věci. Nejedná se o Tuxe (ač je docela pravděpodobné, že se nenápadně inspirovali), ale zde téměř neznámé čínské společnosti Tencent. Ta má hlavně na svědomí komunikátor QQ, který začal jako OICQ (open ICQ) někdy v roce 1998 a v současnosti mají kromě majoritního postavení svého IM značné zastoupení i v mnoha dalších čínských sociálních on-line službách.
Na jednu stranu by to mohlo být (jako jakákoli přirozená konkurence) úplně v pořádku. QQ má lépe popsaný protokol a dokonce i oficiálního klienta pro Linux (i když je mnohem méně aktivně vyvíjený než ten pro Windows).
Na druhou stranu, kdyby nebylo na nich nic zlého, asi by se neobjevilo číslo China Computerworldu s takovou úvodní stránkou. Jaké mají vlastně výhrady? Tencent nikdy neinovuje, pouze kopíruje existující a zavedené modely od konkurence. V poslední době taky ubývá služeb, které by byly volně dostupné a přibývá agresivní reklamy. To si vše asi může dovolit, protože konkurence to nemá v Číně snadné -- problémy s internetovým spojením, blokováním a cenzurou je to poslední, co by si mohla jakákoli společnost zaměřená na sociální interakci uživatelů přát (a i QQ šlo párkrát na ruku požadavkům komunistické cenzury).
A už se dostávám k citátu dne. Společnost pravděpodobně nenesla dobře, že jejich oblíbený tučňák dostal takovou nakládačku a bránila se.
"Imitace je nejspolehlivější forma inovace."
Co myslíte, je to pravda?
P.S.: anglický článek o tématu
P.P.S.: na screenshotu je hlavní stránka Chinese Computerworldu. Vlevo nechybí virtuální policajt, který připomíná, že jsem sledován.
Tiskni
Sdílej:

>>> Čínu bych odříznul od netu....
A usetrime IPv4 adresy.
China je tak velka ze jim ta jejich sit staci.
Horsi by to bylo v nasi vesnici (CR).
Jasne.
Jenze China je tak velka ze jim staci jen jejich internetovy obsah tak jako americanum staci jen ten jejich.
Timto jsem mel na mysli obsah a jazyk. Pochybuji ze americany zajimaji neanglicke stranky a podobne to bude s chinanama.
Schvalne kolik lidi z ceska se zajima a cte stranky nasich sousedu. Urco malokdo bude bojovat s nemcinou, polstinou .....
Tamnim masam staci v drtive vetsine obsah v ceskem jazyce.
Pochybuji ze americany zajimaji neanglicke strankyzajimaji
Je fajn mít možnost si přečíst, jak o nás cizinci píší, tedy jaké cizí blafy se vaří v jiných médiích.
Stejně tak je dobře cvičit mozek.
Já jsem ale narážel na názor, že ač běžný Čech čínsky neumí, tak díky překladům a přebírání článků z čínských médií máme skvělý přehled o tom, co se u nich děje. To není (moc) pravda, jednak čínské média jsou plné dobrých zpráv, řečí o budování harmonické společnosti a zlepšování životní úrovně (to by se u nás asi neprodalo). Jsou taky plné zjevných nepravd a propagandistických hlášek (třeba o tom, jak agenti CIA podněcují masivní nepokoje jinak mírumilovného čínského lidu nebo jak je Dalai Lama mezinárodně hledaný terorista).
Pokud by Číňani teda skutečně udělali informační embargo, můj názor je, že bysme to moc nepoznali. Možná by ubylo pár článků o stavbě nejmodernější železnice do Tibetu nebo maglevu v Šanghaji, ale podstatné zprávy by se k nám dostali taky (k nelibosti čínských úřadů tam odvádí hodně dobrou práci mnoho jiných profesionálních reportérů) a možná i bez pročínských tendencí, které by editor, který nemá moc přehled o tématu a přebírá zprávu od agentury Nová Čína, přehlédl.
Nejdřív jsem to tam dal jenom jako zajímavost, ale když se na něj klikne, tak to člověka přesměruje na nějaké (veršované?!) povídání o tom, že Internet je plný lhářů a podvodníků co šíří mýty a nepravdy a policajt co je vždy ve službě tě zachrání (google translate). Jen to nahání hrůzu, protože to opravdu může znít jako dobrá iniciativa.
Jinak na úplném spodku té stránky (nebo jakékoli jiné stránky na serveru v Číně) bude rudý odznáček a číslo licence. Pomocí toho by je šlo nahlásit, že mají zakázaný obsah :-P (ale nezkoušel jsem to)