Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Každopádně teď trochu víc k věci. Nejedná se o Tuxe (ač je docela pravděpodobné, že se nenápadně inspirovali), ale zde téměř neznámé čínské společnosti Tencent. Ta má hlavně na svědomí komunikátor QQ, který začal jako OICQ (open ICQ) někdy v roce 1998 a v současnosti mají kromě majoritního postavení svého IM značné zastoupení i v mnoha dalších čínských sociálních on-line službách.
Na jednu stranu by to mohlo být (jako jakákoli přirozená konkurence) úplně v pořádku. QQ má lépe popsaný protokol a dokonce i oficiálního klienta pro Linux (i když je mnohem méně aktivně vyvíjený než ten pro Windows).
Na druhou stranu, kdyby nebylo na nich nic zlého, asi by se neobjevilo číslo China Computerworldu s takovou úvodní stránkou. Jaké mají vlastně výhrady? Tencent nikdy neinovuje, pouze kopíruje existující a zavedené modely od konkurence. V poslední době taky ubývá služeb, které by byly volně dostupné a přibývá agresivní reklamy. To si vše asi může dovolit, protože konkurence to nemá v Číně snadné -- problémy s internetovým spojením, blokováním a cenzurou je to poslední, co by si mohla jakákoli společnost zaměřená na sociální interakci uživatelů přát (a i QQ šlo párkrát na ruku požadavkům komunistické cenzury).
A už se dostávám k citátu dne. Společnost pravděpodobně nenesla dobře, že jejich oblíbený tučňák dostal takovou nakládačku a bránila se.
"Imitace je nejspolehlivější forma inovace."
Co myslíte, je to pravda?
P.S.: anglický článek o tématu
P.P.S.: na screenshotu je hlavní stránka Chinese Computerworldu. Vlevo nechybí virtuální policajt, který připomíná, že jsem sledován.
Tiskni
Sdílej:

>>> Čínu bych odříznul od netu....
A usetrime IPv4 adresy.
China je tak velka ze jim ta jejich sit staci.
Horsi by to bylo v nasi vesnici (CR).
Jasne.
Jenze China je tak velka ze jim staci jen jejich internetovy obsah tak jako americanum staci jen ten jejich.
Timto jsem mel na mysli obsah a jazyk. Pochybuji ze americany zajimaji neanglicke stranky a podobne to bude s chinanama.
Schvalne kolik lidi z ceska se zajima a cte stranky nasich sousedu. Urco malokdo bude bojovat s nemcinou, polstinou .....
Tamnim masam staci v drtive vetsine obsah v ceskem jazyce.
Pochybuji ze americany zajimaji neanglicke strankyzajimaji
Je fajn mít možnost si přečíst, jak o nás cizinci píší, tedy jaké cizí blafy se vaří v jiných médiích.
Stejně tak je dobře cvičit mozek.
Já jsem ale narážel na názor, že ač běžný Čech čínsky neumí, tak díky překladům a přebírání článků z čínských médií máme skvělý přehled o tom, co se u nich děje. To není (moc) pravda, jednak čínské média jsou plné dobrých zpráv, řečí o budování harmonické společnosti a zlepšování životní úrovně (to by se u nás asi neprodalo). Jsou taky plné zjevných nepravd a propagandistických hlášek (třeba o tom, jak agenti CIA podněcují masivní nepokoje jinak mírumilovného čínského lidu nebo jak je Dalai Lama mezinárodně hledaný terorista).
Pokud by Číňani teda skutečně udělali informační embargo, můj názor je, že bysme to moc nepoznali. Možná by ubylo pár článků o stavbě nejmodernější železnice do Tibetu nebo maglevu v Šanghaji, ale podstatné zprávy by se k nám dostali taky (k nelibosti čínských úřadů tam odvádí hodně dobrou práci mnoho jiných profesionálních reportérů) a možná i bez pročínských tendencí, které by editor, který nemá moc přehled o tématu a přebírá zprávu od agentury Nová Čína, přehlédl.
Nejdřív jsem to tam dal jenom jako zajímavost, ale když se na něj klikne, tak to člověka přesměruje na nějaké (veršované?!) povídání o tom, že Internet je plný lhářů a podvodníků co šíří mýty a nepravdy a policajt co je vždy ve službě tě zachrání (google translate). Jen to nahání hrůzu, protože to opravdu může znít jako dobrá iniciativa.
Jinak na úplném spodku té stránky (nebo jakékoli jiné stránky na serveru v Číně) bude rudý odznáček a číslo licence. Pomocí toho by je šlo nahlásit, že mají zakázaný obsah :-P (ale nezkoušel jsem to)