Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Tiskni
Sdílej:
Na druhou stranu by mě zajímalo (zatím jsem to netestoval), jestli to třeba překousne GUI rozdíly řekněme firefoxu ve Windows a na Linuxu nebo (trochu divočeji, ale proč ne) OpenOffice a Microsoft Office. Vždyť to umí vyhledat a kliknout na "Soubor -> Uložit" ať je to kde je to.
Skripty budu nadale psat jako skripty, v tom mam jasno. Ten Sikulka mi prijde dobry spis pro tutorialy, aby uzivatel videl, kde ma co nastavit, a rovnou to za nej nastavi. Jsem stejne jako ty skepticky pri zmene vzhledu tlacitek, umisteni tlacitek, zmeny popisu tlacitek atd., to aby se vsechny skripty pak predelavaly. Pokud se tohle riziko nejak rozumne odchytne, tak je to hodne pekna vec, jejiz uplatneni si dovedu predstavit napr. nekde v Ubuntu, kde je nejvic klikacich uzivatelu.
Hodne mi to pripomina jeden program pro Win asi pred 10 lety, daly se v tom "skriptovat" jednoduche 2D hry, vse to bylo klikaci.
Jsem stejne jako ty skepticky pri zmene vzhledu tlacitek, umisteni tlacitek, zmeny popisu tlacitek atd., to aby se vsechny skripty pak predelavaly.A co udělá člověk, pokud se mu najednou GUI začne prezentovat v jiných barvách, v jiném jazyce a jiném pořadí prvků na obrazovce? Taky je ztracen. A pokud je jedno z toho zachováno, např. že i v čínských windows je to tlačítko na stejném místě, tak se to dá určitě tomu screenshot-skriptu říct: vem tohle okno, najdi v něm tenhle prvek přibližně támhle, této oblasti (titulku) si nevšímej, protože je pokaždé jiná. Spíš bych si dovedl představit problém, kde v půlce práce na uživatele něco nečekaného "vybafne", což průměrný BFU "odklikne" a pokračuje, zatímco ten skript bude mít třeba problém poznat, co se stalo.
Oříznutí je podle mě potřeba udělat ručně, takže to stejně vyžaduje interakci uživatele.Ne kdyz je to porad ze stejneho zdroje (kamery), napr. kdyz ze 4:3 chci delat pokazde 16:9 apod. Tak nejak jsem to myslel.
Což takhle spusit MS Visual StudioMS co? :) Aha, ty nejsi linuxak.
Vždyť se musejí zapisovat funkce (v tom videu jsem viděl třeba click(), type() atd.).To je prece na daleko nizsi urovni nez se ucit treba bash/perl/python. Koukal jsem, ze tam existuje i moznost nejake smycky "for" apod., ale i tak je to nesrovnatelne.
Údajně je to schopné odhalit i drobné zmeny, například v uživatelském rozhraní. Dobře, ale co třeba, pokud je hlavní částí skriptu kliknutí na velký tlustý nápis OK? Co když tam bude v nějaké lokalizaci "Budiž"?No vzhledem k tomu, že to zřejmě porovnává rastr (screenshot) s rastrem (aktuální GUI app), tak je úplně jedno, co tam bude za text.
No vzhledem k tomu, že to zřejmě porovnává rastr (screenshot) s rastrem (aktuální GUI app), tak je úplně jedno, co tam bude za text.Toto mi není jasné, co má znamenat. Právě proto, že se porovnává rastr, na tom záleží. Jak jinak by odlišil kliknutí na Cancel a kliknutí na OK, pokud tlačítka mají jinak stejný tvar i barvu? Já měl na mysli třeba to, že by to chtělo pouštět ve stejném locale, v jakém se skriptovalo.
Hodne drsny by bylo pouzit to na automatizaci vypalovani CD ci DVD v K3B kteryzto je frontend na cdrecord, growisofs apod.
), pozadal bych o radu: Rad bych se naucil nejaky elegatni skriptovaci jazyk, pro ktery existuje GUI toolkit, v nemz se velmi snadno da zbastlit GUI. Sveho casu se mi velmi libilo Borland Delphi. Clovek si v tom krasne a jednoduse nakreslil UI a napojil na kod. Lazarus ale pouzivat nehodlam, ten prosim vynechte. Kdyz se podivam na takove PyGTK, tak je to hrozne slozite, neintuitivni a clovek se to musi ucit. Chci delat programy pro sebe, takze jsem ochoten tolerovat, kdyz to nebude dokonale a vsemocne, pokud se to udela snadno
Za namety diky.
xdotool - simulate X11 keyboard/mouse input
takze by to bolo ovela rychlejsie ako porovnavat kdejake obrazkya podstatně méně robustní
). Ještě existuje nějaká další podobná věc, která by měla být vyspělejší, ale už si nepamatuju, jak se jmenuje
. Divím se, že to tu ještě nikdo nezmínil.
mogrify -resize XX *, pak se různí lidé diví, jaktože jsem nějaká vstupní data stihl zpracovat za zlomek času, co oni), ale bohužel je to ta sorta lidí, kteří se nechtějí naučit ani tohle (navíc pro nějaké užitečnější činnosti než je nastavení IP je potřeba (a hlavně POCHOPIT) minimálně obdobu foreach), protože „jim to takhle stačí“.