Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Kazdy asi slysel o Esperantu. Na jeho gramatice je postaven i jazyk Slovio, vseslovansky jazyk. Gramaticky vychazi z esperanta (jednotne koncovky, zadne ohybani slov atd.) ale slovni zasoba je postavena na slovanskych jazycich a to tak, aby ji rozumelo co nejvice slovanskych narodu. Ja tomu jazyku rozumim, presto sem byl dost skepticky jestli mu rozumi i vychodnejsi narody. Rozeslal jsem par linku a hele ono to fungovalo....teda...co se psane podoby tyce.
Schvalne, pokud:
cx - č gx - dž sx - š zx - ž hx - ch wx - šč q - změkčovadlo předchozí hlásky (místo českého háčku)
rozumite tomu?:
SLOVIO, PRODUKT INTERNETUF.
Pred tisicx rocxis vse Slavianis imali odnakju jazika. Usled razprestrenie Slavianifs na ogromju oblastis iz tot jazika tvorili bolsx cxem dvanades dialektis, i usled razlicxju kulturju obvlivenies, kazxd Slaviansk dialekt tvoril svoi sposob pisanief. Poskroz razlicxju pisanie, razlicxju azbukvas i razlicxju dialektis do ne-davnost Slavianis razumili drug druguf.
Podcxas posledju dvades rocxis, posle priehanie komputorifs i internetuf, mexzu-slaviansk komunikacia statil plus i plus problemju. USA-ju firma Microsoft ktor nabil dominirju poza vo programenie, imal nikai interes podporit mezxu-slaviansk komunikacia. Vo modernju Vset komputorifs i internetuf, vzamen blizenie Slaviansk dialektis i vzamen dobrjuvenie mezxu-Slaviansk komunikaciaf, Slavianis statili plus i plus razdelilju. Slavianis uzx ne mozxili dogvorit pramuo so svoi jazikas, no bili prinudilju ucxit inju, ne-slaviansk jazikas. Vo dnesju Vset, slavianis pisajut drug druguf upotrebits inju jazikas, takak Angloio, Germanio ili Esperantio.
Tut problemis mezxu-slaviansk komunikaciaf prinudili modernju Slavianis tvorit novju, prostju, universalju Slaviansk jazika, ktor mozxuo pisat i cxitat na vse komputoris, i ktor razumijut 400 milion ludis bez ucxenie. Tut novju jazika imenijt Slovio, i es plus prostju dla ucxenie cxem libktor inju Slaviansk jazika ili cxem Angloio, Germanio ili Espanio. Slovio jazika bil tvorilju vo internet, so pomoc ot komputoris, so pomoc ot modernju elektronju programis i elektronju slov-knigis. Razlicxju Slavianis, iz celoju Vset, iz vse Slaviansk narodis, skroz internet dogvorili i pomocili drug druguf izberit slovis i gramatia ktor es prostju i razumimju dla nai-mnoguo Slavianis.
Slovio, nai-novju i nai-modernju jazika Vsetuf, es razumimju dla 400 milion Slaviansk ludis i uzx imajt tisicxis ne-slavianis ktor ucxijut tut prostju jazika. Tisicxis ludis vo severju i jugju Amerik, vo Azia, vo Afrik, vo Europsoiuz ucxijut modernju Slaviansk jazika - Slovio. Slovio rodil vo internet, slovio es produkt internetuf, i umozxijt plus prostju komunikacia dla vse narodis, dla vse ludis nasx planetuf.
Tak tohle uz je brutal
Tiskni
Sdílej:
$ host www.slovio.com Host www.slovio.com not found: 2(SERVFAIL)
Taky by mě zajímalo, jestli by s tím na východě neměli probémy.
Nicméně si myslím, že takovéto zumělé jazyky jsou zbytečné. Nejsou téměř žádným zlepšením oproti současné situaci. Ale takové jazyky založené čistě na logice, to je jiná
Třeba onen mnou výše zmiňovaný Lojban, který je mimo jiné docela _relativně_ rozšířený (rozhodně hned po Esperantu nejrozšířenější umělý jazyk).
)
no ni ?
Prostě se už dlouho snažím svoje uvažování zcela izolovat ("osvobodit") od zažitých norem; ty nás v mnoha směrech ovlivňují tak mocnou měrou, že už si to ani neuvědomujeme. Těžko lze vyčíslit, kolik lidského úsilí se již vyplýtvalo na dodržování nesmyslných gramaticko-lingvistických pravidel!1) (vnimane) struktury reality nejsou "zazite normy" - ty normy se tvori prvotne jako popis techto vnimanych struktur, tj. jako pomucka 2) s tim souvisi i struktura lidske reci - ta "nesmyslna gramaticko-lingvisticka pravidla" jsou take jen popis existujici skutecnosti slouzici k tomu, aby se neznaly dokazal logicky v realite orientovat 3) souhlasim, ze se casto plytva energii tam, kde by bylo nasnade nejake snazsi reseni - ovsem prave jako napr. v (zatim marne) snaze o zavedeni "komunikacniho jazyka" na jednodussi bazi (viz napr. interlingua) nebo dejme tomu "zjednoduseni" forem uvazovani se ukazuje, ze lidska mysl (stejne jako telo) neni uzpusobena k revolucnim skokum Ona je to hlavne obrana, ze zdanlive "vyhody" revolucniho reseni se vetsinou v praxi dlouhodobe neosvedci, prikladu z historie mame bezpocet, jelikoz se neshoduji, rekl bych ja, s objektivni strukturou skutecnosti, ale pouze s nejakou fixni ideou, ktera si priohyba nutne skutecnost k obrazu svemu. BTW k tomu "primemu vyjadrovani" - precti si hezkou parodii od J. Swifta (Gulliverovy cesty, navsteva Akademie v Lapute), kde "ucenci" usoudili, ze slova zbytecne prekazeji v komunikaci a zacali se dorozumivat radeji pomoci ukazovani (!) konkretnich predmetu...