Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
V rámci prípravy a zahorovania PC sa mi naskytla možnosť otestovať štyri rovnaké disky v softverovom RAIDe na Debiane 5.0.1. Rad by som sa s Vami podelil o mnou namerané výsledky. Použitý filesystem - okrem bootovacej particie - kde bol JFS, bol na všetkych ostatnych RAID particiach použitý filesystem XFS.
HW konfiguracia: CPU: Intel Core 2 Duo 5200 RAM: 2x1G, 800Mhz HDD: 4x80G Seagate SATA, 7200
RAID:
Personalities : [raid0] [raid1] [raid10] [raid6] [raid5] [raid4]
md5 : active raid1 sda9[0] sdc9[2](S) sdd9[3](S) sdb9[1]
11727296 blocks [2/2] [UU] *
md4 : active raid10 sda8[0] sdd8[3] sdc8[2] sdb8[1]
29302272 blocks 64K chunks 2 near-copies [4/4] [UUUU]
md3 : active raid6 sda7[0] sdd7[3] sdc7[2] sdb7[1]
29302272 blocks level 6, 64k chunk, algorithm 2 [4/4] [UUUU]
md2 : active raid5 sda6[0] sdd6[3] sdc6[2] sdb6[1]
43953408 blocks level 5, 64k chunk, algorithm 2 [4/4] [UUUU]
md1 : active raid0 sda5[0] sdd5[3] sdc5[2] sdb5[1]
58604544 blocks 64k chunks
md0 : active raid1 sda1[0] sdd1[3] sdc1[2] sdb1[1]
7815488 blocks [4/4] [UUUU]
* - v teste označovaný ako RAID1+2 (spare)
df -h /dev/md0 7.5G 406M 7.1G 6% / tmpfs 997M 0 997M 0% /lib/init/rw udev 10M 216K 9.8M 3% /dev tmpfs 997M 0 997M 0% /dev/shm /dev/md1 56G 4.6M 56G 1% /raid/0 /dev/md5 12G 4.2M 12G 1% /raid/1+2 /dev/md4 28G 4.6M 28G 1% /raid/10 /dev/md2 42G 4.8M 42G 1% /raid/5 /dev/md3 28G 4.8M 28G 1% /raid/6
Test č.1 - hdparm (najprv samostatné disky, potom samostatné RAID polia)
sda /dev/sda: Timing cached reads: 2424 MB in 2.00 seconds = 1212.45 MB/sec Timing buffered disk reads: 226 MB in 3.02 seconds = 74.89 MB/sec sdb /dev/sdb: Timing cached reads: 2402 MB in 2.00 seconds = 1201.43 MB/sec Timing buffered disk reads: 222 MB in 3.00 seconds = 73.94 MB/sec sdc /dev/sdc: Timing cached reads: 2436 MB in 2.00 seconds = 1217.87 MB/sec Timing buffered disk reads: 234 MB in 3.01 seconds = 77.63 MB/sec sdd /dev/sdd: Timing cached reads: 2426 MB in 2.00 seconds = 1213.29 MB/sec Timing buffered disk reads: 226 MB in 3.02 seconds = 74.85 MB/sec RAID1 /dev/md0: Timing cached reads: 2422 MB in 2.00 seconds = 1211.19 MB/sec Timing buffered disk reads: 226 MB in 3.02 seconds = 74.83 MB/sec RAID0 /dev/md1: Timing cached reads: 2440 MB in 2.00 seconds = 1220.05 MB/sec Timing buffered disk reads: 576 MB in 3.00 seconds = 191.81 MB/sec RAID5 /dev/md2: Timing cached reads: 2420 MB in 2.00 seconds = 1209.83 MB/sec Timing buffered disk reads: 574 MB in 3.00 seconds = 191.29 MB/sec RAID6 /dev/md3: Timing cached reads: 2418 MB in 2.00 seconds = 1208.95 MB/sec Timing buffered disk reads: 366 MB in 3.01 seconds = 121.70 MB/sec RAID10 /dev/md4: Timing cached reads: 2438 MB in 2.00 seconds = 1219.41 MB/sec Timing buffered disk reads: 334 MB in 3.01 seconds = 110.82 MB/sec RAID1+2 /dev/md5: Timing cached reads: 2408 MB in 2.00 seconds = 1204.15 MB/sec Timing buffered disk reads: 136 MB in 3.04 seconds = 44.77 MB/sec
Test č.2 - zápis 2GB súboru (time dd if=/dev/zero of=/raid/*/test.img bs=1M count=2048 && sync)
Big file - create... RAID0 2048+0 records in 2048+0 records out 2147483648 bytes (2.1 GB) copied, 9.42652 s, 228 MB/s real 0m9.446s user 0m0.016s sys 0m3.652s Big file - create... RAID1+2 2048+0 records in 2048+0 records out 2147483648 bytes (2.1 GB) copied, 44.4176 s, 48.3 MB/s real 0m44.433s user 0m0.008s sys 0m4.164s Big file - create... RAID5 2048+0 records in 2048+0 records out 2147483648 bytes (2.1 GB) copied, 15.2558 s, 141 MB/s real 0m15.298s user 0m0.008s sys 0m4.016s Big file - create... RAID6 2048+0 records in 2048+0 records out 2147483648 bytes (2.1 GB) copied, 19.4485 s, 110 MB/s real 0m19.546s user 0m0.012s sys 0m3.864s Big file - create... RAID10 2048+0 records in 2048+0 records out 2147483648 bytes (2.1 GB) copied, 17.9499 s, 120 MB/s real 0m18.164s user 0m0.000s sys 0m4.004s
Test č.3 - dbench (dbench -D /raid/* -t 180 150)
RAID0 - Throughput 37.8139 MB/sec 150 procs RAID1+2 - Throughput 11.3838 MB/sec 150 procs RAID5 - Throughput 5.69852 MB/sec 150 procs RAID6 - Throughput 6.44672 MB/sec 150 procs RAID10 - Throughput 21.5939 MB/sec 150 procs
Bližie info o teste najdete na stránkach ajtaci.info + fotky. Pre krátkosť času vyhradeného na testovanie som nemohol test vyskúšať na rôznych filesystémoch - pretože výsledky tohto testu sa samozrejme môžu práve v závislosti na použitom filesystéme líšiť (bolo by dobre si porovnať práve tieto výsledky - rôzne druhy swraidov vs. rôzne filesystémy) avšak pevne verím že sa hádam neskôr k testu swRAIDov pod Debianom so všetkými filesystémami Debianom podporovanými vrátim...
Tiskni
Sdílej:
echo 1 > /proc/sys/vm/drop_caches. Navic pri vytvoreni noveho filesystemu je puvodni cache stejne neplatna.
echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches
stroj:/media/disk/vmware# time dd if=/dev/zero of=test.img bs=1M count=20480 && sync 20480+0 vstoupivších záznamů 20480+0 vystoupivších záznamů 21 474 836 480 bajtů (21 GB) zkopírováno, 355,509 s, 60,4 MB/s real 5m56.767s user 0m0.023s sys 1m35.237sJinak já osobně jsem zvolil jinou strategii. Ve stroji mám 2x RAID1 systémový (2x250GB) a datový (2x1000GB). Jeden disk z každého raidu je napevno ve "stroji" a druhý výjimatelný v hotswapovém koši. 1x250GB a 1x1000GB mám pro průběžnou zálohu. Z tého zálohy jsem v případě nutnosti schopen rozjet identický stroj a jiném železe. Záloha virtuálních strojů je řešena ještě mimo to.
Pekne, akurát nechápem načo 250G na systém
Ja to mam na svojej domacej pracovnej stanici momentalne takto... 2 x 500G (Seagate, 7200rpms, 32M cache) v RAID1.
/dev/md0 8.5G / /dev/md1 2.1G swap * /dev/md2 456G /home* - prerobim ale v blizkej buducnosti na RAID0 a primountujem ako /tmp - swap urobim 512M do suboru
Inac dobry vysledok tych 21G - mne to hodilo toto:
$ time dd if=/dev/zero of=test.img bs=1M count=20480 && sync 20480+0 records in 20480+0 records out 21474836480 bytes (21 GB) copied, 438.258 s, 49.0 MB/s real 7m18.281s user 0m0.076s sys 1m8.176s
a to mi bezi iba jeden virtualny stroj (HAIKU@QEMU) a zapratane mam necele dve plochy aplikaciami. Zalohovanie riesim jednak na datovej (/home) partici (zaloha proti nahodnemu vymazu v domacom adresari - auto-mirroring na ine miesto) + hot swapujem 160G usb disk - zalohovanie najdolezistejsej prace + nejake fotky. Nad hotswap internym diskom som tiez rozmyslal - ale v dobe ked som si zakupil USB box som nijake cenovo prijatelne (oproti USB boxu) riesenie nenasiel.
Ak by som si do buducna mal stavat domaci desktop asi by som siahol po 4 diskovom RAID10 zlozenom z hotswapovych diskov - aspon 1.5TB (+ potreboval by som ale case na 5 hotswap 5,25" sacht + jednu na DVDRW). Zaujimalo ako sa riesis hotswap na Linuxe - akeho vyrobcu si zvolil a ako disk odpajas/pripajas (iba mount/umount?)?
..akurát nechápem načo 250G na systémJe to jednoduché - menší disk, rychlejší obnova raidu.
IMHO ten dotaz nebyl myšlen jako "proč tak málo", ale jako "proč tak moc". :-)
Je tomu tak uz z povahy RAID1. Je to uplne v poriadku, ze vysli tieto vysledky pri RAID1 a zapise na jeden samostatny disk. Pri RAID1 sa tie iste data zapisuju na oba disky v poli, takze nic ine cakat ani nejde.
Dakujem za vysvetlenie. Ale podla toho to nie je tak, ze mame 2MB dat, su dva disky. Z kazdeho precitam 1MB dat toho suboru, takze citanie by bolo 2x tak rychle ako pri jednom disku. Ale uz zapisat tieto 2MB treba na oba, takze tam k ziadnemu zrychleniu dojst nemoze. Takze zrychlenie by tam byt malo/mohlo ale zapis uz nie. Ja viem, hodne polopatisticky. Je toto tvrdenie pravda alebo nie?
hdparm a ten měří pouze čtení.
To som si neuvedomil, moja chyba, som tu videl dd aj hdparm. Ale aspon v tom mam jasno tedka.
Je tomu tak uz z povahy RAID1. Je to uplne v poriadku, ze vysli tieto vysledky pri RAID1 a zapise na jeden samostatny disk.Hdparm ale netestuje zápisem, ale čtením.
Proč bs=1M? 8M by bylo určitě rychlejší...