Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
Když jsem se před časem dočetl o novém projektu státní správy s názvem datové schránky, moc se mi ten nápad líbil. Už dříve jsem se snažil omezit nutnost chodit osobně na poštu a stát ve frontách na úřední dopisy a tak jsem si celkem brzy zařídil kvalifikovaný certifikát. Bohužel jsem zjistil, že mi je docela na nic. Úřady na to nebyly připravené a nefungovalo to.
Datové schránky přišly s revoluční myšlenkou. Pokud já budu mít svou datovou schránku, musí všechny úřady směřovat poštu pro mne právě do ní. Konečně byla povinnost digitální komunikace nastavena úřední protistraně.
Bohužel jsem se neradoval dlouho. Používám totiž Gentoo Linux 64bit. Není to jen tak pro nic za nic a z nudy, mám dobrý pocit z toho, že si celý systém a všechny programy kompiluji sám přímo ze zdrojových kódů. Ty jsou normálně čitelné a ačkoli já sám se do nich téměř nedívám, vím, že ta možnost tu je pro každého a hodně lidí ji využívá. Celý systém tak neustále prochází jakýmsi veřejným auditem.
Čistě binární, uzavřené a podezřelé věci mi do počítače nesmí. A tak mne docela zděsilo, že datové schránky, které přímo na svých stránkách mají prohlášení o přístupnosti, vyžadují instalaci zcela uzavřené komponenty 602XML filler. Asi týden jsem se snažil komunikovat s technickou podporou o možnostech odstranění tohoto omezení případně o uvolnění 602XML filler pod otevřenou licencí, až mi došlo, že je to zbytečné. Následně při prostudování licenčních podmínek a ceníku mi navíc došlo, že to musí být úmysl a také dobrý business.
Hodně jsem toho přečetl. Mimo jiné i oslavný článek Nenápadný půvab datových schránek, ve kterém mne zaujalo více věcí. Třeba názor, že podnikatelé (hochštapleři), kteří zatím dokázali dvacet let hrát úspěšně se státem hru na schovávanou, mají problém. Nebo že jsme jediným státem na světě s povinností přijímat úřední poštu. A v neposlední řadě pak, že toto dosti tvrdé opatření je zmírněno pro případy, kdy firma technicky nebo fyzicky nemohla datovou schránku vybrat.
Já jsem svou datovou schránku chtěl, ale nemohu ji mít. Budu dál muset chodit na poštu. Je mi to líto, ale v našem Kocourkově se už ani nezlobím. Každopádně po týdnu snažení o datovou schránku jsem si našel chvilku času na zamyšlení. A víte, co mne napadlo?
Co až se podnikatelé hochštapleři dozví, že na 64bit Gentoo datová schránka nefunguje? A i kdyby třeba časem ano, co OpenSolaris, FreeBSD a další? Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Pokud ano, pak by to bylo alespoň k něčemu dobré.
Tiskni
Sdílej:
Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Není mi moc jasné, jakým způsobem si představujete, že by datové schránky pomohly popularitě GNU/Linuxu. Jestli myslíte to, že se budeme ohrazovat vůči té jejich užasné proprietární komponentě, která nám nebude fungovat... nebude to spíše lidi od GNU/Linuxu odrazovat? Třeba i vzhledem k tomu, jak MS integroval svoje produkty s DS?
Naopak, zkuste se na to podívat z jiného pohledu. Co když naopak někdo chce, aby mu stát nemohl doručit úřední poštu? Doteď ho mohli honit doručovatelé po všech čertech, s datovou schránkou bude mít klidné spaní.
A nepište, že nám to nefunguje, ten problém totiž není na straně Linuxu.
Přiznám se, že opravdu nevím jak to je. V zákoně 300/2008 Sb. jsem to nenašel, ale je tam dost souvislostí do dalších zákonů, takže to nemusí být na první pohled patrné. Čerpal jsem ze zmiňovaného článku. Sice se mi to nepovedlo ověřit, ale předpokládám, že autor použil jako podklad nějakou právní analýzu.
Každopádně bych chápal, že fikce doručení snad lze použít tehdy, když se adresát ani nepokusí poštu vyzvednout. Ovšem co když se adresát poslušně pro svou poštu v termínu přihlásí, ale pošta mu jí nevydá? Takový pokus o vyzvednutí pošty lze zcela jistě u systému datových schránek dohledat v logu a navíc by měl odesílatel obdržet informaci o tom, že se adresát ke své poště pokoušel dostat, jenže mu nebyla doručena protože: x86_64 GNU/Linux - pošta je nedoručitelná, chyba na straně doručovatele.
Neznám finální verzi provozního řádu této služby, ale předpokládám, že by tam tato situace měla být ošetřená.