Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Když jsem se před časem dočetl o novém projektu státní správy s názvem datové schránky, moc se mi ten nápad líbil. Už dříve jsem se snažil omezit nutnost chodit osobně na poštu a stát ve frontách na úřední dopisy a tak jsem si celkem brzy zařídil kvalifikovaný certifikát. Bohužel jsem zjistil, že mi je docela na nic. Úřady na to nebyly připravené a nefungovalo to.
Datové schránky přišly s revoluční myšlenkou. Pokud já budu mít svou datovou schránku, musí všechny úřady směřovat poštu pro mne právě do ní. Konečně byla povinnost digitální komunikace nastavena úřední protistraně.
Bohužel jsem se neradoval dlouho. Používám totiž Gentoo Linux 64bit. Není to jen tak pro nic za nic a z nudy, mám dobrý pocit z toho, že si celý systém a všechny programy kompiluji sám přímo ze zdrojových kódů. Ty jsou normálně čitelné a ačkoli já sám se do nich téměř nedívám, vím, že ta možnost tu je pro každého a hodně lidí ji využívá. Celý systém tak neustále prochází jakýmsi veřejným auditem.
Čistě binární, uzavřené a podezřelé věci mi do počítače nesmí. A tak mne docela zděsilo, že datové schránky, které přímo na svých stránkách mají prohlášení o přístupnosti, vyžadují instalaci zcela uzavřené komponenty 602XML filler. Asi týden jsem se snažil komunikovat s technickou podporou o možnostech odstranění tohoto omezení případně o uvolnění 602XML filler pod otevřenou licencí, až mi došlo, že je to zbytečné. Následně při prostudování licenčních podmínek a ceníku mi navíc došlo, že to musí být úmysl a také dobrý business.
Hodně jsem toho přečetl. Mimo jiné i oslavný článek Nenápadný půvab datových schránek, ve kterém mne zaujalo více věcí. Třeba názor, že podnikatelé (hochštapleři), kteří zatím dokázali dvacet let hrát úspěšně se státem hru na schovávanou, mají problém. Nebo že jsme jediným státem na světě s povinností přijímat úřední poštu. A v neposlední řadě pak, že toto dosti tvrdé opatření je zmírněno pro případy, kdy firma technicky nebo fyzicky nemohla datovou schránku vybrat.
Já jsem svou datovou schránku chtěl, ale nemohu ji mít. Budu dál muset chodit na poštu. Je mi to líto, ale v našem Kocourkově se už ani nezlobím. Každopádně po týdnu snažení o datovou schránku jsem si našel chvilku času na zamyšlení. A víte, co mne napadlo?
Co až se podnikatelé hochštapleři dozví, že na 64bit Gentoo datová schránka nefunguje? A i kdyby třeba časem ano, co OpenSolaris, FreeBSD a další? Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Pokud ano, pak by to bylo alespoň k něčemu dobré.
Tiskni
Sdílej:
Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Není mi moc jasné, jakým způsobem si představujete, že by datové schránky pomohly popularitě GNU/Linuxu. Jestli myslíte to, že se budeme ohrazovat vůči té jejich užasné proprietární komponentě, která nám nebude fungovat... nebude to spíše lidi od GNU/Linuxu odrazovat? Třeba i vzhledem k tomu, jak MS integroval svoje produkty s DS?
Naopak, zkuste se na to podívat z jiného pohledu. Co když naopak někdo chce, aby mu stát nemohl doručit úřední poštu? Doteď ho mohli honit doručovatelé po všech čertech, s datovou schránkou bude mít klidné spaní.
A nepište, že nám to nefunguje, ten problém totiž není na straně Linuxu.
Přiznám se, že opravdu nevím jak to je. V zákoně 300/2008 Sb. jsem to nenašel, ale je tam dost souvislostí do dalších zákonů, takže to nemusí být na první pohled patrné. Čerpal jsem ze zmiňovaného článku. Sice se mi to nepovedlo ověřit, ale předpokládám, že autor použil jako podklad nějakou právní analýzu.
Každopádně bych chápal, že fikce doručení snad lze použít tehdy, když se adresát ani nepokusí poštu vyzvednout. Ovšem co když se adresát poslušně pro svou poštu v termínu přihlásí, ale pošta mu jí nevydá? Takový pokus o vyzvednutí pošty lze zcela jistě u systému datových schránek dohledat v logu a navíc by měl odesílatel obdržet informaci o tom, že se adresát ke své poště pokoušel dostat, jenže mu nebyla doručena protože: x86_64 GNU/Linux - pošta je nedoručitelná, chyba na straně doručovatele.
Neznám finální verzi provozního řádu této služby, ale předpokládám, že by tam tato situace měla být ošetřená.