Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Když jsem se před časem dočetl o novém projektu státní správy s názvem datové schránky, moc se mi ten nápad líbil. Už dříve jsem se snažil omezit nutnost chodit osobně na poštu a stát ve frontách na úřední dopisy a tak jsem si celkem brzy zařídil kvalifikovaný certifikát. Bohužel jsem zjistil, že mi je docela na nic. Úřady na to nebyly připravené a nefungovalo to.
Datové schránky přišly s revoluční myšlenkou. Pokud já budu mít svou datovou schránku, musí všechny úřady směřovat poštu pro mne právě do ní. Konečně byla povinnost digitální komunikace nastavena úřední protistraně.
Bohužel jsem se neradoval dlouho. Používám totiž Gentoo Linux 64bit. Není to jen tak pro nic za nic a z nudy, mám dobrý pocit z toho, že si celý systém a všechny programy kompiluji sám přímo ze zdrojových kódů. Ty jsou normálně čitelné a ačkoli já sám se do nich téměř nedívám, vím, že ta možnost tu je pro každého a hodně lidí ji využívá. Celý systém tak neustále prochází jakýmsi veřejným auditem.
Čistě binární, uzavřené a podezřelé věci mi do počítače nesmí. A tak mne docela zděsilo, že datové schránky, které přímo na svých stránkách mají prohlášení o přístupnosti, vyžadují instalaci zcela uzavřené komponenty 602XML filler. Asi týden jsem se snažil komunikovat s technickou podporou o možnostech odstranění tohoto omezení případně o uvolnění 602XML filler pod otevřenou licencí, až mi došlo, že je to zbytečné. Následně při prostudování licenčních podmínek a ceníku mi navíc došlo, že to musí být úmysl a také dobrý business.
Hodně jsem toho přečetl. Mimo jiné i oslavný článek Nenápadný půvab datových schránek, ve kterém mne zaujalo více věcí. Třeba názor, že podnikatelé (hochštapleři), kteří zatím dokázali dvacet let hrát úspěšně se státem hru na schovávanou, mají problém. Nebo že jsme jediným státem na světě s povinností přijímat úřední poštu. A v neposlední řadě pak, že toto dosti tvrdé opatření je zmírněno pro případy, kdy firma technicky nebo fyzicky nemohla datovou schránku vybrat.
Já jsem svou datovou schránku chtěl, ale nemohu ji mít. Budu dál muset chodit na poštu. Je mi to líto, ale v našem Kocourkově se už ani nezlobím. Každopádně po týdnu snažení o datovou schránku jsem si našel chvilku času na zamyšlení. A víte, co mne napadlo?
Co až se podnikatelé hochštapleři dozví, že na 64bit Gentoo datová schránka nefunguje? A i kdyby třeba časem ano, co OpenSolaris, FreeBSD a další? Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Pokud ano, pak by to bylo alespoň k něčemu dobré.
Tiskni
Sdílej:
Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Není mi moc jasné, jakým způsobem si představujete, že by datové schránky pomohly popularitě GNU/Linuxu. Jestli myslíte to, že se budeme ohrazovat vůči té jejich užasné proprietární komponentě, která nám nebude fungovat... nebude to spíše lidi od GNU/Linuxu odrazovat? Třeba i vzhledem k tomu, jak MS integroval svoje produkty s DS?
Naopak, zkuste se na to podívat z jiného pohledu. Co když naopak někdo chce, aby mu stát nemohl doručit úřední poštu? Doteď ho mohli honit doručovatelé po všech čertech, s datovou schránkou bude mít klidné spaní.
A nepište, že nám to nefunguje, ten problém totiž není na straně Linuxu.
Přiznám se, že opravdu nevím jak to je. V zákoně 300/2008 Sb. jsem to nenašel, ale je tam dost souvislostí do dalších zákonů, takže to nemusí být na první pohled patrné. Čerpal jsem ze zmiňovaného článku. Sice se mi to nepovedlo ověřit, ale předpokládám, že autor použil jako podklad nějakou právní analýzu.
Každopádně bych chápal, že fikce doručení snad lze použít tehdy, když se adresát ani nepokusí poštu vyzvednout. Ovšem co když se adresát poslušně pro svou poštu v termínu přihlásí, ale pošta mu jí nevydá? Takový pokus o vyzvednutí pošty lze zcela jistě u systému datových schránek dohledat v logu a navíc by měl odesílatel obdržet informaci o tom, že se adresát ke své poště pokoušel dostat, jenže mu nebyla doručena protože: x86_64 GNU/Linux - pošta je nedoručitelná, chyba na straně doručovatele.
Neznám finální verzi provozního řádu této služby, ale předpokládám, že by tam tato situace měla být ošetřená.