Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Když jsem se před časem dočetl o novém projektu státní správy s názvem datové schránky, moc se mi ten nápad líbil. Už dříve jsem se snažil omezit nutnost chodit osobně na poštu a stát ve frontách na úřední dopisy a tak jsem si celkem brzy zařídil kvalifikovaný certifikát. Bohužel jsem zjistil, že mi je docela na nic. Úřady na to nebyly připravené a nefungovalo to.
Datové schránky přišly s revoluční myšlenkou. Pokud já budu mít svou datovou schránku, musí všechny úřady směřovat poštu pro mne právě do ní. Konečně byla povinnost digitální komunikace nastavena úřední protistraně.
Bohužel jsem se neradoval dlouho. Používám totiž Gentoo Linux 64bit. Není to jen tak pro nic za nic a z nudy, mám dobrý pocit z toho, že si celý systém a všechny programy kompiluji sám přímo ze zdrojových kódů. Ty jsou normálně čitelné a ačkoli já sám se do nich téměř nedívám, vím, že ta možnost tu je pro každého a hodně lidí ji využívá. Celý systém tak neustále prochází jakýmsi veřejným auditem.
Čistě binární, uzavřené a podezřelé věci mi do počítače nesmí. A tak mne docela zděsilo, že datové schránky, které přímo na svých stránkách mají prohlášení o přístupnosti, vyžadují instalaci zcela uzavřené komponenty 602XML filler. Asi týden jsem se snažil komunikovat s technickou podporou o možnostech odstranění tohoto omezení případně o uvolnění 602XML filler pod otevřenou licencí, až mi došlo, že je to zbytečné. Následně při prostudování licenčních podmínek a ceníku mi navíc došlo, že to musí být úmysl a také dobrý business.
Hodně jsem toho přečetl. Mimo jiné i oslavný článek Nenápadný půvab datových schránek, ve kterém mne zaujalo více věcí. Třeba názor, že podnikatelé (hochštapleři), kteří zatím dokázali dvacet let hrát úspěšně se státem hru na schovávanou, mají problém. Nebo že jsme jediným státem na světě s povinností přijímat úřední poštu. A v neposlední řadě pak, že toto dosti tvrdé opatření je zmírněno pro případy, kdy firma technicky nebo fyzicky nemohla datovou schránku vybrat.
Já jsem svou datovou schránku chtěl, ale nemohu ji mít. Budu dál muset chodit na poštu. Je mi to líto, ale v našem Kocourkově se už ani nezlobím. Každopádně po týdnu snažení o datovou schránku jsem si našel chvilku času na zamyšlení. A víte, co mne napadlo?
Co až se podnikatelé hochštapleři dozví, že na 64bit Gentoo datová schránka nefunguje? A i kdyby třeba časem ano, co OpenSolaris, FreeBSD a další? Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Pokud ano, pak by to bylo alespoň k něčemu dobré.
Tiskni
Sdílej:
Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Není mi moc jasné, jakým způsobem si představujete, že by datové schránky pomohly popularitě GNU/Linuxu. Jestli myslíte to, že se budeme ohrazovat vůči té jejich užasné proprietární komponentě, která nám nebude fungovat... nebude to spíše lidi od GNU/Linuxu odrazovat? Třeba i vzhledem k tomu, jak MS integroval svoje produkty s DS?
Naopak, zkuste se na to podívat z jiného pohledu. Co když naopak někdo chce, aby mu stát nemohl doručit úřední poštu? Doteď ho mohli honit doručovatelé po všech čertech, s datovou schránkou bude mít klidné spaní.
A nepište, že nám to nefunguje, ten problém totiž není na straně Linuxu.
Přiznám se, že opravdu nevím jak to je. V zákoně 300/2008 Sb. jsem to nenašel, ale je tam dost souvislostí do dalších zákonů, takže to nemusí být na první pohled patrné. Čerpal jsem ze zmiňovaného článku. Sice se mi to nepovedlo ověřit, ale předpokládám, že autor použil jako podklad nějakou právní analýzu.
Každopádně bych chápal, že fikce doručení snad lze použít tehdy, když se adresát ani nepokusí poštu vyzvednout. Ovšem co když se adresát poslušně pro svou poštu v termínu přihlásí, ale pošta mu jí nevydá? Takový pokus o vyzvednutí pošty lze zcela jistě u systému datových schránek dohledat v logu a navíc by měl odesílatel obdržet informaci o tom, že se adresát ke své poště pokoušel dostat, jenže mu nebyla doručena protože: x86_64 GNU/Linux - pošta je nedoručitelná, chyba na straně doručovatele.
Neznám finální verzi provozního řádu této služby, ale předpokládám, že by tam tato situace měla být ošetřená.