C++ Wrapper nad fork(), exec() a wait() (diskuse)

[____]

A co třeba takhle nějaká verze, která by kromě souborů umožnila přesměrování vstupu/výstupu do trubky (pipe())? To se bude hodit, když chce programátor řídit tok dat nějakého subprocesu a nechce zasírat filesystém se soubory nebo pojmenovanými rourami (FIFO, stejně je v současném kódu nemáš).

[Let_Me_Be]

Jo tohle mela delat ta verze s napojenim na fstreamy. Bohuzel jsem zjistil, ze libstdc++ neumi otevrit fstream nad file descriptorem (je to nestandardni vlastnost, ale vetsina kompilatoru to poskytuje).

[Sinuhet]

ext/stdio_filebuf.h?

[Let_Me_Be]

Sakra, proc jsem tohle nenasel? Diky moc.

[Let_Me_Be]

Nahral jsem novou verzi, ktera to umi.

[xindl]

Ty voe na linuxu toho ještě toliko chybí... se divím že se nudíš! )

[Let_Me_Be]

Kdo rika, ze se nudim?

[zde]

> Unixoví C++ programátoři

Když vono na těch krychlových kolečkách se jezdí fakt blbě.

[Let_Me_Be]

???

[fakenickname]

proboha.. radek dlouhy 198 znaku? to si delas legraci ne? ty si asi nikdy nevidel tiskarnu nebo co..

[fakenickname]

a na radku 139 vubec nemusi byt ten else.. jedine co to tam dela je ze to pridava dalsi odsazeni ..

[Let_Me_Be]

Videl, ale zdrojaky si netisknu. Vetsinou zarovnavam na 120 znaku, ale ted jsem se na to (priznavam) vykaslal.

[Kvakor]

Rozumné řešení, dnes opravdu nemá smysl zdrojáky tisknou, neboť jak praví staré unixové moudro "You can't grep dead trees". Ale i tak není dobré dělat moc dlouhé řádky, protože horizontální scrollování je jedna z nejhorších věcí pod Sluncem a pokud je chyba zrovna na místě, ke kterému je obtížné odscrollovat, může unikat hodně dlouho. Dokonce jsem viděl i mallware, jehož jednořádkový kód (v PHP) začínal cca. dvěma sty mezerami ve snaze uniknou pozornosti při prohlížení souboru.

[Miloslav Ponkrác]

Já píšu řádky zhruba na max. 120 znaků. Kdybych dostal do ruky cizí kód, píši zdrojáky většinou ve vimu se set wrap, takže kód za šířkou stránky mi neuniká.

Zdrojáky jsem netisknul ani nepamatuji, a i kdybych potřeboval, tak určitě nepoužiji textový neproporcionální mód tiskárny v plné šířce znaků.

I 120 znaků na řádek zdrojáku velmi snadno a čitelně vytisknu nějakým monotype fontem menší velikosti ve velmi čitelné podobě.

Ve zdrojácích nehledám, mám v tom logický systém a nestalo se mi nikdy za posledních x let, že bych nevěděl okamžitě kam sáhnout i po dlouhé mezeře.

A jinak bych chtěl pochválit autora, ty zdrojové kódy jsou velmi pěkné. Sice je nepoužiji (neboť mám své a portabilní – nezávislé na platformě), ale moc se mi líbí.

[Deleted [8409]]

taková drobnost:

ReturnSucess -> ReturnSuccess

[xkucf03]

jeden z důvodů, proč psát svým rodným jazykem

[Let_Me_Be]

Muj rodny jazyk je Slovenstina Slovensky uz neumim, Cesky porad jeste neumim a Anglicky, no... jak kdy.

[Deleted [8409]]

No tak to nikdy

[Miloslav Ponkrác]

A co když mým rodným jazykem je čínština a mám rád C++? Jsem pak nucen přestoupit třeba na PHP jenom proto, že C++ neumožňuje identifikátory ze znaků výše v Unicode tabulce?

[xkucf03]

Jazyky, jejichž abecedy jsou od latinky hodně vzdálené, jsou bohužel v nevýhodě. Čeština ale jde naštěstí použít alespoň jako cestina. Někdy jde použít i jako čeština – např. v XML

[Miloslav Ponkrác]

Čínština jde také přepsat do latinky. Je na to standardizovaný postup vytvořený Čínou, tuším se nazývá pchin-jin.

Ale nerad bych někdy luštil zdroják:

int TingTangTe = tie_pin(sia_tiao, 3);

// Příspěvek arabskeho programátora.

static const ESRIN_SENE = 40;

TingTangTe = ESRIN_SENE + 8;

// Příspěvek Inda

amar_tomake(TingTangTie, ESRIN_SENE)

// Příspěvek Čecha

zapis_do_souboru(tie_pin(ESRIN_SENE, TingTangTe));

// Příspěvek Němce

baum = baue_baum(TingTangTie);

 

Atd.. Doufám, že lidi budou dále psát zdrojáky pouze anglicky. Už jsem viděl i arabsky okomentované zdrojáky (mimochodem, trochu i arabsky rozumím, nouze je svině), zdrojáky komentované v holandštině, němčině, francoužštině. Včera jsem instaloval úplné Unicode fonty jednou dávkou, kterou psal Japonec. Začínalo to takhle:

echo ‘‚ẴtƒHƒ“ƒg(80–{)‚ð‹l‚ߍž‚ñ‚¾gYOz.TTChA
echo ƒŒƒMƒ…ƒ‰[‚Ì‚Ý(40–{)@‹l‚ߍž‚ñ‚¾gYOzR.TTChA
echo ƒ{[ƒ‹ƒh@‚Ì‚Ý( V )@‹l‚ߍž‚ñ‚¾gYOzB.TTChA
echo ˆÈã‚Ì‚R‚‚ÌTTCƒtƒ@ƒCƒ‹‚ðì¬‚µ‚Ü‚·B
pause
 

Jistě chápete, že proto tomu je nějaké Sucess úplná prkotina. Piště prosím anglicky do zdrojáků.

[xkucf03]

Já zase jednou četl a upravoval zdroják v italštině, neříkám, že to bylo úplně triviální, ale dalo se to (něco člověk odhadne, něco najde ve slovníku). A taky jsem viděl programy psané českou programátorskou angličtinou a byla to dost hrůza a utrpení – gramatické chyby a spelování jsou to nejmenší, víc dají zabrat posunuté významy a neexistující slova (znějí anglicky, ale nikdo jiný než autor jim nerozumí)… člověk pak aby měl v hlavě čtyři slovníky:

• oficiální české odborné termíny – tak to bude lokalizované např. pro zákazníky na webu nebo v GUI programu.
• slang – jak se o tom mluví třeba  vkuchyňce nebo v mailech mezi vývojáři
• zkomolená angličtina – protože někdo nařídil, že zdrojáky budou anglicky, tak se teda píšou „anglicky“ – na oficiální překlad se ale čekat nemůže, tak si to každý pojmenuje, jak uzná za vhodné
• oficiální anglický překlad – anglická lokalizace termínů od zadavatele – které přijde pár dní před nasazení a dávno po tom, co ty „anglicky“ psané zdrojáky musely být napsány.

Tak se pak nediv, že toho mám někdy dost a svoje programy píšu česky

[Miloslav Ponkrác]

Já zase poangličtuji co můžu. Stejně tak pomalu přestávám používat české lokalizované programy.

Nějak tak v angličtině existuje jeden zažitý termín, zatímco každý lokalizátor si bere za věc své cti, že vymyslí aspoň 50 nových českých termínů pro jednoznačné anglické termíny. Takže sáhn u do anglického program, jedu. Sáhnu do česky lokalizovaného program a nadávám. Sakra, jak pojmenovali tohle? Kde to najdu? A co znamená tenhle český termín?

[Martin]

Mám jednu takovou otázku: kolik už jsi toho v životě naprogramoval? Bez této informace troufám si říct nemají tvé příspěvky moc velkou váhu.

[xkucf03]

3,5 roku programování v bance – Java, Oracle… Jsem schopný se přizpůsobit, je jasné, že když člověk přijde do týmu (ať už v práci nebo k nějakým open source nadšencům), musí se mu přizpůsobit a přijmout jejich konvence (kam patří i jazyk, různé závorky, odsazování atd.), nemůže jim prostě říct „všichni jste blbci a já si to budu dělat po svém“ Taky chápu, že psát zdrojáky anglicky má výhody – ale stejně tak je potřeba si připustit i nevýhody. A pokud jsem svým pánem a píšu svoje programy, tak to dělám jak já uznám za vhodné