Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Autor tohoto blogu, Mgr. Šimon Tóth v současné době působí jako výzkumný pracovník ve společnosti Cesnet z.s.p.o. a dlouhodobě vede pokročilá a speciální cvičení jazyků C a C++ na Fakultě informatiky MU.
linkedinUnixoví C/C++ programátoři jsou teď bohužel přebytkovým zbožím a tak využívám volné chvíle k pročištění různých utilit které jsem pro sebe sepsal. Tento wrapper slouží k jednoduchému spouštění sub-procesů s možností napojení souborů na vstup a výstup daného sub-procesu. Není to moc testované takže rozhodně uvítám připomínky a bug reporty. Původně měla tato verze mít i možnost komunikovat s potomkem přes fstreamy ale ukázalo se to být větším problémem než jsem původně myslel, takže až příště. Tady jsou zdrojáky: SystemExec.zip (Licencováno pod MIT).
Update 1.6. Nová verze která umožňuje přímou komunikaci s potomkem.
Tiskni
Sdílej:
pipe()
)? To se bude hodit, když chce programátor řídit tok dat nějakého subprocesu a nechce zasírat filesystém se soubory nebo pojmenovanými rourami (FIFO, stejně je v současném kódu nemáš).
ext/stdio_filebuf.h
?
> Unixoví C++ programátoři
Když vono na těch krychlových kolečkách se jezdí fakt blbě.
Já píšu řádky zhruba na max. 120 znaků. Kdybych dostal do ruky cizí kód, píši zdrojáky většinou ve vimu se set wrap, takže kód za šířkou stránky mi neuniká.
Zdrojáky jsem netisknul ani nepamatuji, a i kdybych potřeboval, tak určitě nepoužiji textový neproporcionální mód tiskárny v plné šířce znaků.
I 120 znaků na řádek zdrojáku velmi snadno a čitelně vytisknu nějakým monotype fontem menší velikosti ve velmi čitelné podobě.
Ve zdrojácích nehledám, mám v tom logický systém a nestalo se mi nikdy za posledních x let, že bych nevěděl okamžitě kam sáhnout i po dlouhé mezeře.
A jinak bych chtěl pochválit autora, ty zdrojové kódy jsou velmi pěkné. Sice je nepoužiji (neboť mám své a portabilní – nezávislé na platformě), ale moc se mi líbí.
ReturnSucess -> ReturnSuccess
jeden z důvodů, proč psát svým rodným jazykem
A co když mým rodným jazykem je čínština a mám rád C++? Jsem pak nucen přestoupit třeba na PHP jenom proto, že C++ neumožňuje identifikátory ze znaků výše v Unicode tabulce?
Jazyky, jejichž abecedy jsou od latinky hodně vzdálené, jsou bohužel v nevýhodě. Čeština ale jde naštěstí použít alespoň jako cestina. Někdy jde použít i jako čeština – např. v XML
Čínština jde také přepsat do latinky. Je na to standardizovaný postup vytvořený Čínou, tuším se nazývá pchin-jin.
Ale nerad bych někdy luštil zdroják:
int TingTangTe = tie_pin(sia_tiao, 3);
// Příspěvek arabskeho programátora.
static const ESRIN_SENE = 40;
TingTangTe = ESRIN_SENE + 8;
// Příspěvek Inda
amar_tomake(TingTangTie, ESRIN_SENE)
// Příspěvek Čecha
zapis_do_souboru(tie_pin(ESRIN_SENE, TingTangTe));
// Příspěvek Němce
baum = baue_baum(TingTangTie);
Atd.. Doufám, že lidi budou dále psát zdrojáky pouze anglicky. Už jsem viděl i arabsky okomentované zdrojáky (mimochodem, trochu i arabsky rozumím, nouze je svině), zdrojáky komentované v holandštině, němčině, francoužštině. Včera jsem instaloval úplné Unicode fonty jednou dávkou, kterou psal Japonec. Začínalo to takhle:
echo ‘‚ẴtƒHƒ“ƒg(80–{)‚ð‹l‚ßž‚ñ‚¾gYOz.TTChA
echo ƒŒƒMƒ…ƒ‰[‚Ì‚Ý(40–{)@‹l‚ßž‚ñ‚¾gYOzR.TTChA
echo ƒ{[ƒ‹ƒh@‚Ì‚Ý( V )@‹l‚ßž‚ñ‚¾gYOzB.TTChA
echo ˆÈã‚Ì‚R‚‚ÌTTCƒtƒ@ƒCƒ‹‚ð쬂µ‚Ü‚·B
pause
Jistě chápete, že proto tomu je nějaké Sucess úplná prkotina. Piště prosím anglicky do zdrojáků.
Já zase jednou četl a upravoval zdroják v italštině, neříkám, že to bylo úplně triviální, ale dalo se to (něco člověk odhadne, něco najde ve slovníku). A taky jsem viděl programy psané českou programátorskou angličtinou a byla to dost hrůza a utrpení – gramatické chyby a spelování jsou to nejmenší, víc dají zabrat posunuté významy a neexistující slova (znějí anglicky, ale nikdo jiný než autor jim nerozumí)… člověk pak aby měl v hlavě čtyři slovníky:
Tak se pak nediv, že toho mám někdy dost a svoje programy píšu česky
Já zase poangličtuji co můžu. Stejně tak pomalu přestávám používat české lokalizované programy.
Nějak tak v angličtině existuje jeden zažitý termín, zatímco každý lokalizátor si bere za věc své cti, že vymyslí aspoň 50 nových českých termínů pro jednoznačné anglické termíny. Takže sáhn u do anglického program, jedu. Sáhnu do česky lokalizovaného program a nadávám. Sakra, jak pojmenovali tohle? Kde to najdu? A co znamená tenhle český termín?
3,5 roku programování v bance – Java, Oracle… Jsem schopný se přizpůsobit, je jasné, že když člověk přijde do týmu (ať už v práci nebo k nějakým open source nadšencům), musí se mu přizpůsobit a přijmout jejich konvence (kam patří i jazyk, různé závorky, odsazování atd.), nemůže jim prostě říct „všichni jste blbci a já si to budu dělat po svém“ Taky chápu, že psát zdrojáky anglicky má výhody – ale stejně tak je potřeba si připustit i nevýhody. A pokud jsem svým pánem a píšu svoje programy, tak to dělám jak já uznám za vhodné