Rspamd (Wikipedie), tj. open source systému pro filtrování nevyžádané pošty, byl vydán v nové major verzi 4.0.0. Přehled novinek v Changelogu.
SolveSpace (Wikipedie), tj. multiplatformní open source parametrický 2D/3D CAD, byl vydán v nové verzi 3.2. Přehled novinek v Changelogu na GitHubu. Vyzkoušet lze novou oficiální webovou verzi.
Organizátoři Dne IPv6, tradiční akce věnované tématům spojeným s tímto protokolem, vyhlásili Call for Abstracts. Na webu konference mohou zájemci přihlašovat příspěvky o délce 20 nebo 40 minut či 10minutové lighting talky a to až do 30. dubna. Tvůrci programu uvítají návrhy přednášek z akademického i komerčního sektoru, které mohou být technického i netechnického zaměření. Den IPv6 se letos uskuteční 4. června a místem konání bude i
… více »Euro-Office (Wikipedie) je evropský fork open source kancelářského balíku OnlyOffice. Za forkem stojí koalice firem IONOS, Nextcloud, Eurostack, XWiki, OpenProject, Soverin, Abilian a BTactic. Cílem je zajistit digitální suverenitu Evropy a snížit závislost na neevropských platformách. Projekt vznikl mimo jiné v reakci na nedávné uzavření cloudové služby OnlyOffice. OnlyOffice obviňuje Euro-Office z porušení licenčních podmínek. Na možné problémy upozorňuje i Collabora Online. Jednostranná změna licence není v pořádku.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Autor tohoto blogu, Mgr. Šimon Tóth v současné době působí jako výzkumný pracovník ve společnosti Cesnet z.s.p.o. a dlouhodobě vede pokročilá a speciální cvičení jazyků C a C++ na Fakultě informatiky MU.
linkedin
Unixoví C/C++ programátoři jsou teď bohužel přebytkovým zbožím a tak využívám volné chvíle k pročištění různých utilit které jsem pro sebe sepsal. Tento wrapper slouží k jednoduchému spouštění sub-procesů s možností napojení souborů na vstup a výstup daného sub-procesu. Není to moc testované takže rozhodně uvítám připomínky a bug reporty. Původně měla tato verze mít i možnost komunikovat s potomkem přes fstreamy ale ukázalo se to být větším problémem než jsem původně myslel, takže až příště. Tady jsou zdrojáky: SystemExec.zip (Licencováno pod MIT).
Update 1.6. Nová verze která umožňuje přímou komunikaci s potomkem.
Tiskni
Sdílej:
pipe())? To se bude hodit, když chce programátor řídit tok dat nějakého subprocesu a nechce zasírat filesystém se soubory nebo pojmenovanými rourami (FIFO, stejně je v současném kódu nemáš).
ext/stdio_filebuf.h?
)
> Unixoví C++ programátoři
Když vono na těch krychlových kolečkách se jezdí fakt blbě.
Já píšu řádky zhruba na max. 120 znaků. Kdybych dostal do ruky cizí kód, píši zdrojáky většinou ve vimu se set wrap, takže kód za šířkou stránky mi neuniká.
Zdrojáky jsem netisknul ani nepamatuji, a i kdybych potřeboval, tak určitě nepoužiji textový neproporcionální mód tiskárny v plné šířce znaků.
I 120 znaků na řádek zdrojáku velmi snadno a čitelně vytisknu nějakým monotype fontem menší velikosti ve velmi čitelné podobě.
Ve zdrojácích nehledám, mám v tom logický systém a nestalo se mi nikdy za posledních x let, že bych nevěděl okamžitě kam sáhnout i po dlouhé mezeře.
A jinak bych chtěl pochválit autora, ty zdrojové kódy jsou velmi pěkné. Sice je nepoužiji (neboť mám své a portabilní – nezávislé na platformě), ale moc se mi líbí.
ReturnSucess -> ReturnSuccess
jeden z důvodů, proč psát svým rodným jazykem 
Slovensky uz neumim, Cesky porad jeste neumim a Anglicky, no... jak kdy.
A co když mým rodným jazykem je čínština a mám rád C++? Jsem pak nucen přestoupit třeba na PHP jenom proto, že C++ neumožňuje identifikátory ze znaků výše v Unicode tabulce?
Jazyky, jejichž abecedy jsou od latinky hodně vzdálené, jsou bohužel v nevýhodě. Čeština ale jde naštěstí použít alespoň jako cestina. Někdy jde použít i jako čeština – např. v XML 
Čínština jde také přepsat do latinky. Je na to standardizovaný postup vytvořený Čínou, tuším se nazývá pchin-jin.
Ale nerad bych někdy luštil zdroják:
int TingTangTe = tie_pin(sia_tiao, 3);
// Příspěvek arabskeho programátora.
static const ESRIN_SENE = 40;
TingTangTe = ESRIN_SENE + 8;
// Příspěvek Inda
amar_tomake(TingTangTie, ESRIN_SENE)
// Příspěvek Čecha
zapis_do_souboru(tie_pin(ESRIN_SENE, TingTangTe));
// Příspěvek Němce
baum = baue_baum(TingTangTie);
Atd.. Doufám, že lidi budou dále psát zdrojáky pouze anglicky. Už jsem viděl i arabsky okomentované zdrojáky (mimochodem, trochu i arabsky rozumím, nouze je svině), zdrojáky komentované v holandštině, němčině, francoužštině. Včera jsem instaloval úplné Unicode fonty jednou dávkou, kterou psal Japonec. Začínalo to takhle:
echo ‘‚ẴtƒHƒ“ƒg(80–{)‚ð‹l‚ßž‚ñ‚¾gYOz.TTChA
echo ƒŒƒMƒ…ƒ‰[‚Ì‚Ý(40–{)@‹l‚ßž‚ñ‚¾gYOzR.TTChA
echo ƒ{[ƒ‹ƒh@‚Ì‚Ý( V )@‹l‚ßž‚ñ‚¾gYOzB.TTChA
echo ˆÈã‚Ì‚R‚‚ÌTTCƒtƒ@ƒCƒ‹‚ð쬂µ‚Ü‚·B
pause
Jistě chápete, že proto tomu je nějaké Sucess úplná prkotina. Piště prosím anglicky do zdrojáků.
Já zase jednou četl a upravoval zdroják v italštině, neříkám, že to bylo úplně triviální, ale dalo se to (něco člověk odhadne, něco najde ve slovníku). A taky jsem viděl programy psané českou programátorskou angličtinou a byla to dost hrůza a utrpení – gramatické chyby a spelování jsou to nejmenší, víc dají zabrat posunuté významy a neexistující slova (znějí anglicky, ale nikdo jiný než autor jim nerozumí)… člověk pak aby měl v hlavě čtyři slovníky:
Tak se pak nediv, že toho mám někdy dost a svoje programy píšu česky 
Já zase poangličtuji co můžu. Stejně tak pomalu přestávám používat české lokalizované programy.
Nějak tak v angličtině existuje jeden zažitý termín, zatímco každý lokalizátor si bere za věc své cti, že vymyslí aspoň 50 nových českých termínů pro jednoznačné anglické termíny. Takže sáhn u do anglického program, jedu. Sáhnu do česky lokalizovaného program a nadávám. Sakra, jak pojmenovali tohle? Kde to najdu? A co znamená tenhle český termín?
3,5 roku programování v bance – Java, Oracle… Jsem schopný se přizpůsobit, je jasné, že když člověk přijde do týmu (ať už v práci nebo k nějakým open source nadšencům), musí se mu přizpůsobit a přijmout jejich konvence (kam patří i jazyk, různé závorky, odsazování atd.), nemůže jim prostě říct „všichni jste blbci a já si to budu dělat po svém“
Taky chápu, že psát zdrojáky anglicky má výhody – ale stejně tak je potřeba si připustit i nevýhody. A pokud jsem svým pánem a píšu svoje programy, tak to dělám jak já uznám za vhodné 