Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Autor tohoto blogu, Mgr. Šimon Tóth v současné době působí jako výzkumný pracovník ve společnosti Cesnet z.s.p.o. a dlouhodobě vede pokročilá a speciální cvičení jazyků C a C++ na Fakultě informatiky MU.
linkedin
Unixoví C/C++ programátoři jsou teď bohužel přebytkovým zbožím a tak využívám volné chvíle k pročištění různých utilit které jsem pro sebe sepsal. Tento wrapper slouží k jednoduchému spouštění sub-procesů s možností napojení souborů na vstup a výstup daného sub-procesu. Není to moc testované takže rozhodně uvítám připomínky a bug reporty. Původně měla tato verze mít i možnost komunikovat s potomkem přes fstreamy ale ukázalo se to být větším problémem než jsem původně myslel, takže až příště. Tady jsou zdrojáky: SystemExec.zip (Licencováno pod MIT).
Update 1.6. Nová verze která umožňuje přímou komunikaci s potomkem.
Tiskni
Sdílej:
pipe())? To se bude hodit, když chce programátor řídit tok dat nějakého subprocesu a nechce zasírat filesystém se soubory nebo pojmenovanými rourami (FIFO, stejně je v současném kódu nemáš).
ext/stdio_filebuf.h?
)
> Unixoví C++ programátoři
Když vono na těch krychlových kolečkách se jezdí fakt blbě.
Já píšu řádky zhruba na max. 120 znaků. Kdybych dostal do ruky cizí kód, píši zdrojáky většinou ve vimu se set wrap, takže kód za šířkou stránky mi neuniká.
Zdrojáky jsem netisknul ani nepamatuji, a i kdybych potřeboval, tak určitě nepoužiji textový neproporcionální mód tiskárny v plné šířce znaků.
I 120 znaků na řádek zdrojáku velmi snadno a čitelně vytisknu nějakým monotype fontem menší velikosti ve velmi čitelné podobě.
Ve zdrojácích nehledám, mám v tom logický systém a nestalo se mi nikdy za posledních x let, že bych nevěděl okamžitě kam sáhnout i po dlouhé mezeře.
A jinak bych chtěl pochválit autora, ty zdrojové kódy jsou velmi pěkné. Sice je nepoužiji (neboť mám své a portabilní – nezávislé na platformě), ale moc se mi líbí.
ReturnSucess -> ReturnSuccess
jeden z důvodů, proč psát svým rodným jazykem 
Slovensky uz neumim, Cesky porad jeste neumim a Anglicky, no... jak kdy.
A co když mým rodným jazykem je čínština a mám rád C++? Jsem pak nucen přestoupit třeba na PHP jenom proto, že C++ neumožňuje identifikátory ze znaků výše v Unicode tabulce?
Jazyky, jejichž abecedy jsou od latinky hodně vzdálené, jsou bohužel v nevýhodě. Čeština ale jde naštěstí použít alespoň jako cestina. Někdy jde použít i jako čeština – např. v XML 
Čínština jde také přepsat do latinky. Je na to standardizovaný postup vytvořený Čínou, tuším se nazývá pchin-jin.
Ale nerad bych někdy luštil zdroják:
int TingTangTe = tie_pin(sia_tiao, 3);
// Příspěvek arabskeho programátora.
static const ESRIN_SENE = 40;
TingTangTe = ESRIN_SENE + 8;
// Příspěvek Inda
amar_tomake(TingTangTie, ESRIN_SENE)
// Příspěvek Čecha
zapis_do_souboru(tie_pin(ESRIN_SENE, TingTangTe));
// Příspěvek Němce
baum = baue_baum(TingTangTie);
Atd.. Doufám, že lidi budou dále psát zdrojáky pouze anglicky. Už jsem viděl i arabsky okomentované zdrojáky (mimochodem, trochu i arabsky rozumím, nouze je svině), zdrojáky komentované v holandštině, němčině, francoužštině. Včera jsem instaloval úplné Unicode fonty jednou dávkou, kterou psal Japonec. Začínalo to takhle:
echo ‘‚ẴtƒHƒ“ƒg(80–{)‚ð‹l‚ßž‚ñ‚¾gYOz.TTChA
echo ƒŒƒMƒ…ƒ‰[‚Ì‚Ý(40–{)@‹l‚ßž‚ñ‚¾gYOzR.TTChA
echo ƒ{[ƒ‹ƒh@‚Ì‚Ý( V )@‹l‚ßž‚ñ‚¾gYOzB.TTChA
echo ˆÈã‚Ì‚R‚‚ÌTTCƒtƒ@ƒCƒ‹‚ð쬂µ‚Ü‚·B
pause
Jistě chápete, že proto tomu je nějaké Sucess úplná prkotina. Piště prosím anglicky do zdrojáků.
Já zase jednou četl a upravoval zdroják v italštině, neříkám, že to bylo úplně triviální, ale dalo se to (něco člověk odhadne, něco najde ve slovníku). A taky jsem viděl programy psané českou programátorskou angličtinou a byla to dost hrůza a utrpení – gramatické chyby a spelování jsou to nejmenší, víc dají zabrat posunuté významy a neexistující slova (znějí anglicky, ale nikdo jiný než autor jim nerozumí)… člověk pak aby měl v hlavě čtyři slovníky:
Tak se pak nediv, že toho mám někdy dost a svoje programy píšu česky 
Já zase poangličtuji co můžu. Stejně tak pomalu přestávám používat české lokalizované programy.
Nějak tak v angličtině existuje jeden zažitý termín, zatímco každý lokalizátor si bere za věc své cti, že vymyslí aspoň 50 nových českých termínů pro jednoznačné anglické termíny. Takže sáhn u do anglického program, jedu. Sáhnu do česky lokalizovaného program a nadávám. Sakra, jak pojmenovali tohle? Kde to najdu? A co znamená tenhle český termín?
3,5 roku programování v bance – Java, Oracle… Jsem schopný se přizpůsobit, je jasné, že když člověk přijde do týmu (ať už v práci nebo k nějakým open source nadšencům), musí se mu přizpůsobit a přijmout jejich konvence (kam patří i jazyk, různé závorky, odsazování atd.), nemůže jim prostě říct „všichni jste blbci a já si to budu dělat po svém“
Taky chápu, že psát zdrojáky anglicky má výhody – ale stejně tak je potřeba si připustit i nevýhody. A pokud jsem svým pánem a píšu svoje programy, tak to dělám jak já uznám za vhodné 