Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Měření ukázala, že se defacto jedná a katagolové hodnoty. Takže jsem jen narychlo naflákám fotky z měření bez komentáře. Na rohu obrazovky můžete vidět zátěž CPU. Ampéry jsou z 5V větve a miliampéry z 12V.To není nikterak hrozné. Mně tato mrcha sežere při 19V asi 400mA a to nemá ani z poloviny tolik periferií. Na druhou stranu zase má obsazené všechny 4 miniPCI sloty.
NetDCU8Nádherná a hračka. A na kolik, že tato hračka vyjde pokud je jen "na hraní"?První věc byla cena. Ač jsme desky s WindowsCE kupovali za smluvní cenu, kterou označím X. Deska s Linuxem stála, protože se jedná u kusovku (na hraní
) a ne sériový odběr, něco přes 2x a veřte že to nebylo málo peněz.
DcuTermWTF?
BTW: Se sériákem to není tak jednoduché a je ho třeba nastavit. Viz. stty
.
modprobe: FATAL: Could not load /lib/modules/2.6.15-BSP1.2/modules.dep: No such file or directory
depmode -a
Přiznám se bez mučení, že střevům Linuxu zas tak skvěle nerozumím, tak je možné, že mám hodně věcí před ksichtem a nevidím je, ale zkrátka se neubráním zklamání.Chyba. Člověk si užije o to míň srandy. Embedded není žádné klikadlo.
A na vás mám dotaz. Už v minulém zápisku se ukázalo, že tu lidi, pracující s těmito zařízeními jsou. Jaké vy máte zkušenosti? Probíhalo vše hladce nebo podobně?Já bych řekl, že jsi na tom ještě dobře. Já to zkoušel s tímto šrotem. Po čtyřech probdělých nocích s kernelem mě zachránilo OpenWRT. Nakonec jsem to tak po týdnu vzdal, protože se mi nepodařilo nastavit cross-compiler a šel si radši něco číst než zas do toho budu příště rýpat.
depmode -a
depmod
A přichází ona sprcha. Displej svítí jasnou bílou barvou (nejede), to samé klávesnice. Jediné co ukazuje na to, že se něco děje je blikající LED na oné destičce.Řekl bych, že deska je určena pro vývojáře a ne uživatele, takže IMHO je to docela logické chování. Prostě najede celé distro i s připravený framebufferm(nebo co to vůbec má) připravené už jen na tu tvou konkrétní aplikaci, která bude display používat.
Ač deska o sobě tvrdí, že USB zná, nezná žádné USB zařízení. Respektive klávesnici, myš ani flash disk nezchroustal. Takže je podpora USB zřejmě taková, že funguje sběrnice a ovladače si mám dodat sám. Ale hlavně že má ovladač na TouchScreen. Druhý dílčí úspěch je funkční ethernet alá eth0. Tak je ale asi tak všechno.Zrovna se nad tímto přístupem rozčiloval Andrew.
# ./fbtest modprobe: FATAL: Could not load /lib/modules/2.6.15-BSP1.2/modules.dep: No such file or directory Cannot open framebuffer /dev/fb0 # depmod FATAL: Could not open /lib/modules/2.6.15-BSP1.2/modules.dep.temp for writing: Read-only file systemTakže se bez flashnutí nehnu. Ale díky moc za nakopnutí, ty ukázkové programy v /bin jsem úplně přehlédl.
ls --color=no
Tiskni
Sdílej: