HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Kľúčová myšlienka je uvedomiť si, aké úpravy úplne najčastejšie robíte vo svojom obľúbenom textovom editore. Keď som sa nad tým zamyslel sám, nenapočítal som ich veľa. Boli to zhruba tieto: vypni sa, spusti/ulož/súbor, napíš/zmaž znak, kopíruj/zmaž riadky/označený text, označ text, označ od pozície do konca/začiatku riadka, vyhľadaj/nahraď reťazec. Viac ma naozaj nenapadá.
Keď sa nad tým priamo zamyslíte (a spočítate), nie je ich až tak veľa. Ja som ich osobne spočítal a zaokrúhlil som to na fakt malé prirodzené číslo. I tak si vravím, že naučiť sa tých pár operácii nemôže byť ťažké ani nejak veľmi časovo náročné. Keby som to zvládol, budem vedieť robiť vime mojich 99% textových úprav rovnako efektívne ako všade inde + pri pocite neefektívnosti budem mať možnosť skúmať ďalšie featury vimu.
Ako začať reálne. Jednou z možnosti je prečítať známy tutoriál Pavla Satrapu. Na začiatok je asi najdôležitejšie uložiť súbor, vypnúť vim a získať poňatie o troch režimoch pre Popolušku. Bez toho sa naozaj nedá spraviť niečo rozumné.
Inač, super ak Vám bude vyhovovať celý tutoriál. Podľa môjho gusta teória slušne predháňa praktické ukážky, čo mi spôsobovalo citeľnú nechuť. S oveľa lepším pocitom sa mi prechádzali tutoriály ala prvých 10 odkazov googlu. Tie väčšinou idú featura po feature, kdež to Satrapa beží po blokoch. Keď už ma človek pocit zvládnutia základov, je fajn si prečítať Satrapu pre ucelenejší obraz, ale ísť iba podľa neho mne osobne príde jemne neefektívne.
Ďalej nováčikovia vo vime zvyknú mať akýsi vnútorný tlak, aby všetko robili vimovským, pre nich ešte neprirodzeným, spôsobom. Ak si ho náhodou všimnite, ihneď ho zamietnite. Pokojne sa pohybujte šípkami, mažte klávesou Delete, používajte PageDown aťd..
Ono uvedomovanie je súvislý proces, ak ide o zachovanie vlastného prirodzenia. Časom si sami začnete všímať, že tie šípky či PageDown sú naozaj ďaleko na klávesnici aťd, ako si aj začnete všímať, že nejakú úpravu textu robíte viac krát po sebe a začnete hľadať, ako sa dá vo vime spraviť čo najefektívnejšie. A to vlastne cieľ celého tohto blogu.
Tiskni
Sdílej:
a všetky nastavenia má uložene v jednom konfiguračnom súbore.
…a to /etc/vimrc a ~/.vimrc :-)
(ve skutečnosti jich je ovšem ještě mnohem víc, viz vim(1), sekce FILES)
Chtělo by to použitelný vi mode i v jiných okenních aplikacích. gVim je dost nešikovný a celkově na mě působí jako hack. Syntax highlighting ve Vimu se také velmi často rozbíjí, protože jsou špatně napsaná pravidla. Nějak mě to všechno donutilo preferovat gedit. Většinou mi ani nic moc z pokročilých funkcí Vimu neschází.
nano nebo pico bych už každopádně v životě vidět nechtěl. Mezi editací textu v terminálu a Vimem se mi vytvořilo rovnítko.
(Kvuli Lispu.)
To bude určitě flame na téma, který textový editor je nejlepší. 
Někde jsem četl, že existují lidi, kteří až fanaticky hledají, jak si ulehčit práci, resp. ji zefektivnit. Nakonec jim to práci opravdu ulehčí, ale té práce...
Tohle snad neplatí jenom o Vimu.
„Bůh řekl: V potu budeš získávat svůj chléb. A člověk se snaží získávat maximum chleba s minimem potu.“
Frederic Bastiat
Myslím, že tohle je výstižné.
Našel jsem to v knize Ekonomie (3. aktualizované vydání) od Roberta Holmana.
pekný zápisok, teším sa na ďalšie.
BTW, trocha ma aj neplánovane pobavil
prvý odsek: ...ako dať vimu šancu pri zachovaní vlastného prirodzenia.
posledný odsek: Ono uvedomovanie je súvislý proces, ak ide o zachovanie vlastného prirodzenia.
==== prirodzenie -ia s.
vonkajšie pohlavné ústroje
==== prirodzený príd.
1. daný prírodou, vyplývajúci z prír. zákonitostí: prirodzený vývin, prirodzený priebeh udalostí, prirodzená inteligencia, prirodzená smrť
2. nevytvorený ľudskou činnosťou, prírodný, op. umelý: prirodzené hranice, prirodzené svetlo, prirodzené prekážky, prirodzená vodná nádrž
3. nie strojený, nenútený, bezprostredný: prirodzený úsmev, prirodzené správanie
4. obyčajný, bežný, všedný: pokladať niečo za prirodzenú vec;
prirodzene
I. prísl.: prirodzene nadaný; prirodzene utvorený; správať sa prirodzene; prirodzenosť -i ž. l zvyk je druhá prirodzenosť
II. prirodzene čast. vyjadruje uistenie, samozrejme, pochopiteľne: má z toho, prirodzene, radosť; prirodzene, nebolo mi to po vôli
Nicméně gvim pro windows jsem si vybral pro editování zdrojáků, protože nemá zbytečný lišty a tak mi ukazuje nejvíce písmenek na monitoru (a umí flexibilně rozdělovat obrazovku, takže lze dobře programovat clipboardem) a to je pro mne nejdůležitější.