Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Kľúčová myšlienka je uvedomiť si, aké úpravy úplne najčastejšie robíte vo svojom obľúbenom textovom editore. Keď som sa nad tým zamyslel sám, nenapočítal som ich veľa. Boli to zhruba tieto: vypni sa, spusti/ulož/súbor, napíš/zmaž znak, kopíruj/zmaž riadky/označený text, označ text, označ od pozície do konca/začiatku riadka, vyhľadaj/nahraď reťazec. Viac ma naozaj nenapadá.
Keď sa nad tým priamo zamyslíte (a spočítate), nie je ich až tak veľa. Ja som ich osobne spočítal a zaokrúhlil som to na fakt malé prirodzené číslo. I tak si vravím, že naučiť sa tých pár operácii nemôže byť ťažké ani nejak veľmi časovo náročné. Keby som to zvládol, budem vedieť robiť vime mojich 99% textových úprav rovnako efektívne ako všade inde + pri pocite neefektívnosti budem mať možnosť skúmať ďalšie featury vimu.
Ako začať reálne. Jednou z možnosti je prečítať známy tutoriál Pavla Satrapu. Na začiatok je asi najdôležitejšie uložiť súbor, vypnúť vim a získať poňatie o troch režimoch pre Popolušku. Bez toho sa naozaj nedá spraviť niečo rozumné.
Inač, super ak Vám bude vyhovovať celý tutoriál. Podľa môjho gusta teória slušne predháňa praktické ukážky, čo mi spôsobovalo citeľnú nechuť. S oveľa lepším pocitom sa mi prechádzali tutoriály ala prvých 10 odkazov googlu. Tie väčšinou idú featura po feature, kdež to Satrapa beží po blokoch. Keď už ma človek pocit zvládnutia základov, je fajn si prečítať Satrapu pre ucelenejší obraz, ale ísť iba podľa neho mne osobne príde jemne neefektívne.
Ďalej nováčikovia vo vime zvyknú mať akýsi vnútorný tlak, aby všetko robili vimovským, pre nich ešte neprirodzeným, spôsobom. Ak si ho náhodou všimnite, ihneď ho zamietnite. Pokojne sa pohybujte šípkami, mažte klávesou Delete, používajte PageDown aťd..
Ono uvedomovanie je súvislý proces, ak ide o zachovanie vlastného prirodzenia. Časom si sami začnete všímať, že tie šípky či PageDown sú naozaj ďaleko na klávesnici aťd, ako si aj začnete všímať, že nejakú úpravu textu robíte viac krát po sebe a začnete hľadať, ako sa dá vo vime spraviť čo najefektívnejšie. A to vlastne cieľ celého tohto blogu.
Tiskni
Sdílej:
a všetky nastavenia má uložene v jednom konfiguračnom súbore.
…a to /etc/vimrc a ~/.vimrc :-)
(ve skutečnosti jich je ovšem ještě mnohem víc, viz vim(1), sekce FILES)
Chtělo by to použitelný vi mode i v jiných okenních aplikacích. gVim je dost nešikovný a celkově na mě působí jako hack. Syntax highlighting ve Vimu se také velmi často rozbíjí, protože jsou špatně napsaná pravidla. Nějak mě to všechno donutilo preferovat gedit. Většinou mi ani nic moc z pokročilých funkcí Vimu neschází.
nano nebo pico bych už každopádně v životě vidět nechtěl. Mezi editací textu v terminálu a Vimem se mi vytvořilo rovnítko.
(Kvuli Lispu.)
To bude určitě flame na téma, který textový editor je nejlepší. 
Někde jsem četl, že existují lidi, kteří až fanaticky hledají, jak si ulehčit práci, resp. ji zefektivnit. Nakonec jim to práci opravdu ulehčí, ale té práce...
Tohle snad neplatí jenom o Vimu.
„Bůh řekl: V potu budeš získávat svůj chléb. A člověk se snaží získávat maximum chleba s minimem potu.“
Frederic Bastiat
Myslím, že tohle je výstižné.
Našel jsem to v knize Ekonomie (3. aktualizované vydání) od Roberta Holmana.
pekný zápisok, teším sa na ďalšie.
BTW, trocha ma aj neplánovane pobavil
prvý odsek: ...ako dať vimu šancu pri zachovaní vlastného prirodzenia.
posledný odsek: Ono uvedomovanie je súvislý proces, ak ide o zachovanie vlastného prirodzenia.
==== prirodzenie -ia s.
vonkajšie pohlavné ústroje
==== prirodzený príd.
1. daný prírodou, vyplývajúci z prír. zákonitostí: prirodzený vývin, prirodzený priebeh udalostí, prirodzená inteligencia, prirodzená smrť
2. nevytvorený ľudskou činnosťou, prírodný, op. umelý: prirodzené hranice, prirodzené svetlo, prirodzené prekážky, prirodzená vodná nádrž
3. nie strojený, nenútený, bezprostredný: prirodzený úsmev, prirodzené správanie
4. obyčajný, bežný, všedný: pokladať niečo za prirodzenú vec;
prirodzene
I. prísl.: prirodzene nadaný; prirodzene utvorený; správať sa prirodzene; prirodzenosť -i ž. l zvyk je druhá prirodzenosť
II. prirodzene čast. vyjadruje uistenie, samozrejme, pochopiteľne: má z toho, prirodzene, radosť; prirodzene, nebolo mi to po vôli
Nicméně gvim pro windows jsem si vybral pro editování zdrojáků, protože nemá zbytečný lišty a tak mi ukazuje nejvíce písmenek na monitoru (a umí flexibilně rozdělovat obrazovku, takže lze dobře programovat clipboardem) a to je pro mne nejdůležitější.