Intel vydal 30 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20251111 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Canonical pro své zákazníky, předplatitele Ubuntu Pro, prodloužil podporu Ubuntu LTS z 12 let na 15 let (Legacy add-on). Týká se verzí od 14.04 (Trusty Tahr).
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byla vydána verze 10 dnes již multiplatformního open source frameworku .NET (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu Microsoftu. Další informace v poznámkách k vydání na GitHubu nebo v přednáškách na právě probíhající konferenci .NET Conf 2025.
Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
(ta druhá půlka)
opak si iba nahováraš. Výchova celej európy je poznačená. a je jedno, či sa človek neskôr rozhodne byť kresťtanom, ateistom, neveriacim, židom či moslimom.
Krestnstvi neni zdroj moralky.... Krestanstvi cerpa ze stejnych moralnich zasad jako spousta jinych filozofii.... Neni to zdroj. jen konzument
Rozdil mezi vericim a nevericim clovekem je casto v tom, ze zatimco neverici clovek sam pozna co "je spravne" ( a vsadte se ze nepokrades tu bylo mnohem drive nez nejaky jezis) zatimco verici si to necha "fundovane vysvetlit" nejakym manipulatorem (rozumej cirkvi)...
Jinak nic proti smilneni, kdyz s nim souhlasi vsichni zucastneni (tedy i partneri)
S krestany se neshodnu skoro v nicem. Az na par veci typu, ze slabsim je treba pomahat...
A nesesmilníš, řekl bych, má důvody minimálně hygienické
Jedine nabozenstvi, ve jmenu ktereho se snad nikdy nezabijelo je Budhizmus...to je dle mého pro posuzování učení jako takového zcestné, protože zneužít se dá jakákoliv myšlenka. Pokud ta Budhova zneužita ještě nebyla, tak má pouze štěstí a vůbec to nelze brát jako důkaz toho, že pouze toto je jediné mírové náboženství.
a vsadte se ze nepokrades tu bylo mnohem drive nez nejaky jezisTo je dost dobře možné, pravděpodobně to vyplývá z toho, že celé desatero přikázání tu bylo dříve než Ježíš, a židovství dříve než křesťanství
Fuj, to je ale ošklivý kryptoklerikalismus
use utf8;
for my $čin (@všetkyčiny) {
next unless exists $kresťanstvo{$čin};
next unless &over_kresťnaský_pôvod_výchovy_k_činu ($čin);
print "$čin čerpám s kresťanstva\n";
}
jfriedl@K35:~> ddate Today is Boomtime, the 11st day of Confusion in the YOLD 3173Co máš za datum ty?
$čin zadarmo: slepé odmietanie iného názoru.
Ehm. To, že se k nějaké kultuře nehlásím, neznamená, že ji opovrhuji. Já opovrhuji těmi, kdo mi svou kulturu neustále vnucují. Takže ještě jednou: má kultura není křesťanská. Pokud se domníváš, že ano, chci konkrétní argument. Ne neustálé opakování bludu dokolečka a napadání oponenta v diskusi.To je ovšem lež, jelikož jsi své opovržení opakovaně a jasně vyjádřil v mnoha diskusích. No jo, člověk se snadno nechá unést...

ad 2.: každý má právo na názor. človeka robia hlavne jeho činy. môžete mať ľubovoľné skvelé názory, ak za tým nebudú činy, ste opovrhnutiahodný. a opačne, môžete byť zarytý rímskokatolík, a za vaše činy vás bude uznávať polka sveta (viď predchádzajúci pápež).
nejsi ty krestan?
Grandpa: My Homer is not a communist. He may be a liar, a pig, an idiot, a communist, but he is not a porn star!
btw, predstavme si javovský program pracujúci s /dev, popr. s /proc a požiadavkou na run everywhere. Pekná predstava zmenená na nočnú moru nezmyselnou požiadavkou.
C:\Windows\Fonts
Aj lajk it laud!
/home/login/directory1/ napsaný v Javě musí být run everywhere, tudíž fungovat i na vedlejším PC, kde takový adresář vůbec není?
Vhodnosť javy: podľa mňa je to dobrý jazyk na učenie základov objektového myslenia a UML. Druhý krok už by mal byť v jazyku inom.
Po velké diskuzi mezi zastánci Angličtiny a Esperanta mě také napadla analogie......a i tahle analogie, z pera (klávesnice?) člověka, co zjevně neumí česky, také přispěla k tomu, že tenhle jazyk ze studia asi opravdu vynechám. A s tím blokováním to je dobrý nápad.
Je tam předložka "at", nebo "in", jakej čas bude nejvhodnější, následuje zatím "to" nebo gerundium, jak tohle myslel, není to zase nějaký idiom vycházející ze Shakespeara
Hmm, a důvod je velmi jednoduchý. Vyjadřovací prostředky jazyků se nepřekrývají. Třeba ty předložky: Každý jazyk má vlastní valenci předložek. Pro některý je předlože "ve" ve spojení "ve škole" totéž co "v" ve spojení "v krabici", v jiném ne a třetí to rozlišuje podle toho, jestli se hovoří o instituci nebo o budově.
Je nějaký důvod myslet si, že předložky v esperantu nějak zázračně překlenou tyhle rozdíly pro všechny jazyky najednou? Když mám mnoho bodů, které jsou od sebe vzdálené a tvoří jakýsi obláček, existuje snad bod, který je ke všem nějak zázračně blízko? Pokud ten jazyk v tomhle ohledu nebude blízký mému mateřskému, budou tam zcela zákonitě rozdíly, které budu muset dlouhou dobu (nebo možná i trvale, pokud nebudu moci ten jazyk používat opravdu na všechno) vědomě překonávat - a pokud ne já, tak někdo jiný, jehož mateřský jazyk bude mít používání předložek odlišnější.
A totéž se týká frází (a ty v živém jazyku po čase prostě vznikají, ne že ne), slovesných vazeb, ba slov samotných - jaký je v esperantru rozdíl mezi "cidro" a "suko"? Je stejný, jako mezi anglickým "cider" a "juice"? Asi ano. Ale ouha, český "mošt" není alkoholický nápoj, u nás rozlišujeme mezi jablečným moštem a jablečným vínem že? Ba ne, lexikologie se prostě nedá ošidit. Na dlouhou trať se spousta výhod plynoucích ze zjednodušení ztratí, protože některé věci z principu zjednodušit nejde.
self. to je tak jednoduchy ze nema smysl se to pokouset jeste zjednodusit (a vymyslet novy nekompatibilni
jazyk...)
he cut himself she dug herself outa obcas je mozny vynechat reflexivni zajmeno uplne:
he shaved (himself) she washed (herself)proste english rulezzz !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
U esperanta se podle mě nevyskytují, protože se jakékoliv společenství esperantistů rozešlo dříve, než se stačil některý z idiomů ustálit.Tak toto tvrzení je k pousmání
. Mohl byste ho nějak dokázat?
Asi těžko - esperantisté se pravidelně schází ve svých klubech, které už mají i poměrně dlouhou a pohnutou historii, sjíždějí se na svá pravidelná mezinárodní shromáždění a navzájem se upevňují ve svém krásném hobby. Nedávno mi jeden (z Budapešti - už je v důchodu) psal...
Kiam mi audis, ke en maljuna aĝo oni jam ne ricevas novajn amikojn, mi nur ridetas sciante la malan verecon, ja per la reto kaj E-o...přeložím:
Když jsem slyšel, že ve starém věku se špatně získávají noví přátelé, musím se jen usmívat, znaje opačnou pravdu, je ale pravda, že přes internet a esperanto.
Pokud by si přesvědčivě podpořil tvá tvrzení ohledně Esperanta...Zajímavé, mě přišlo, že spíš druhá strana zaostávala v té přesvědčivé podpoře svého stanoviska.
spouštět si operační systémy v operačních systémech je dobré na různé testování, ale používat to pro nedostupnost SW v tom kterém OS mi nepřijde jako ideálníNejsem si jistý, že existuje nějaká konkrétní hranice, co ještě je a co není vhodné. Když potřebuji řešit nějakou funkci, mám si ji napsat sám? Smím použít knihovnu v jazyku, ve kterém píšu? Smím používat knihovnu v Cčku? (Nejspíš nebudu složitější systém psát v Cčku, takže tady jde o praní se s ABI, buď psaním wrapperů nebo pomocí FFI) Smím si spustit jiný proces a komunikovat s ním přes sockety/sdílenou paměť/rouru? Můžu, pokud je to zapotřebí, ten proces spustit v jiném OS? Hm. Nějak mi přijde, že dokud vybrané řešení zabere nejméně investovaného času a funguje uspokojivě, je to ospravedlnitelné. Celé tohle rozhodování je leckdy značně fuzzy. To, co naznačuješ, mi přijde jako příbuzný problém k syndromu NIH.
Tiskni
Sdílej: