Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
(ta druhá půlka)
opak si iba nahováraš. Výchova celej európy je poznačená. a je jedno, či sa človek neskôr rozhodne byť kresťtanom, ateistom, neveriacim, židom či moslimom.
Krestnstvi neni zdroj moralky.... Krestanstvi cerpa ze stejnych moralnich zasad jako spousta jinych filozofii.... Neni to zdroj. jen konzument
Rozdil mezi vericim a nevericim clovekem je casto v tom, ze zatimco neverici clovek sam pozna co "je spravne" ( a vsadte se ze nepokrades tu bylo mnohem drive nez nejaky jezis) zatimco verici si to necha "fundovane vysvetlit" nejakym manipulatorem (rozumej cirkvi)...
Jinak nic proti smilneni, kdyz s nim souhlasi vsichni zucastneni (tedy i partneri)
S krestany se neshodnu skoro v nicem. Az na par veci typu, ze slabsim je treba pomahat...
A nesesmilníš, řekl bych, má důvody minimálně hygienické
Jedine nabozenstvi, ve jmenu ktereho se snad nikdy nezabijelo je Budhizmus...to je dle mého pro posuzování učení jako takového zcestné, protože zneužít se dá jakákoliv myšlenka. Pokud ta Budhova zneužita ještě nebyla, tak má pouze štěstí a vůbec to nelze brát jako důkaz toho, že pouze toto je jediné mírové náboženství.
a vsadte se ze nepokrades tu bylo mnohem drive nez nejaky jezisTo je dost dobře možné, pravděpodobně to vyplývá z toho, že celé desatero přikázání tu bylo dříve než Ježíš, a židovství dříve než křesťanství
Fuj, to je ale ošklivý kryptoklerikalismus
use utf8;
for my $čin (@všetkyčiny) {
next unless exists $kresťanstvo{$čin};
next unless &over_kresťnaský_pôvod_výchovy_k_činu ($čin);
print "$čin čerpám s kresťanstva\n";
}
jfriedl@K35:~> ddate Today is Boomtime, the 11st day of Confusion in the YOLD 3173Co máš za datum ty?
$čin zadarmo: slepé odmietanie iného názoru.
Ehm. To, že se k nějaké kultuře nehlásím, neznamená, že ji opovrhuji. Já opovrhuji těmi, kdo mi svou kulturu neustále vnucují. Takže ještě jednou: má kultura není křesťanská. Pokud se domníváš, že ano, chci konkrétní argument. Ne neustálé opakování bludu dokolečka a napadání oponenta v diskusi.To je ovšem lež, jelikož jsi své opovržení opakovaně a jasně vyjádřil v mnoha diskusích. No jo, člověk se snadno nechá unést...

ad 2.: každý má právo na názor. človeka robia hlavne jeho činy. môžete mať ľubovoľné skvelé názory, ak za tým nebudú činy, ste opovrhnutiahodný. a opačne, môžete byť zarytý rímskokatolík, a za vaše činy vás bude uznávať polka sveta (viď predchádzajúci pápež).
nejsi ty krestan?
Grandpa: My Homer is not a communist. He may be a liar, a pig, an idiot, a communist, but he is not a porn star!
btw, predstavme si javovský program pracujúci s /dev, popr. s /proc a požiadavkou na run everywhere. Pekná predstava zmenená na nočnú moru nezmyselnou požiadavkou.
C:\Windows\Fonts
Aj lajk it laud!
/home/login/directory1/ napsaný v Javě musí být run everywhere, tudíž fungovat i na vedlejším PC, kde takový adresář vůbec není?
Vhodnosť javy: podľa mňa je to dobrý jazyk na učenie základov objektového myslenia a UML. Druhý krok už by mal byť v jazyku inom.
Po velké diskuzi mezi zastánci Angličtiny a Esperanta mě také napadla analogie......a i tahle analogie, z pera (klávesnice?) člověka, co zjevně neumí česky, také přispěla k tomu, že tenhle jazyk ze studia asi opravdu vynechám. A s tím blokováním to je dobrý nápad.
Je tam předložka "at", nebo "in", jakej čas bude nejvhodnější, následuje zatím "to" nebo gerundium, jak tohle myslel, není to zase nějaký idiom vycházející ze Shakespeara
Hmm, a důvod je velmi jednoduchý. Vyjadřovací prostředky jazyků se nepřekrývají. Třeba ty předložky: Každý jazyk má vlastní valenci předložek. Pro některý je předlože "ve" ve spojení "ve škole" totéž co "v" ve spojení "v krabici", v jiném ne a třetí to rozlišuje podle toho, jestli se hovoří o instituci nebo o budově.
Je nějaký důvod myslet si, že předložky v esperantu nějak zázračně překlenou tyhle rozdíly pro všechny jazyky najednou? Když mám mnoho bodů, které jsou od sebe vzdálené a tvoří jakýsi obláček, existuje snad bod, který je ke všem nějak zázračně blízko? Pokud ten jazyk v tomhle ohledu nebude blízký mému mateřskému, budou tam zcela zákonitě rozdíly, které budu muset dlouhou dobu (nebo možná i trvale, pokud nebudu moci ten jazyk používat opravdu na všechno) vědomě překonávat - a pokud ne já, tak někdo jiný, jehož mateřský jazyk bude mít používání předložek odlišnější.
A totéž se týká frází (a ty v živém jazyku po čase prostě vznikají, ne že ne), slovesných vazeb, ba slov samotných - jaký je v esperantru rozdíl mezi "cidro" a "suko"? Je stejný, jako mezi anglickým "cider" a "juice"? Asi ano. Ale ouha, český "mošt" není alkoholický nápoj, u nás rozlišujeme mezi jablečným moštem a jablečným vínem že? Ba ne, lexikologie se prostě nedá ošidit. Na dlouhou trať se spousta výhod plynoucích ze zjednodušení ztratí, protože některé věci z principu zjednodušit nejde.
self. to je tak jednoduchy ze nema smysl se to pokouset jeste zjednodusit (a vymyslet novy nekompatibilni
jazyk...)
he cut himself she dug herself outa obcas je mozny vynechat reflexivni zajmeno uplne:
he shaved (himself) she washed (herself)proste english rulezzz !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
U esperanta se podle mě nevyskytují, protože se jakékoliv společenství esperantistů rozešlo dříve, než se stačil některý z idiomů ustálit.Tak toto tvrzení je k pousmání
. Mohl byste ho nějak dokázat?
Asi těžko - esperantisté se pravidelně schází ve svých klubech, které už mají i poměrně dlouhou a pohnutou historii, sjíždějí se na svá pravidelná mezinárodní shromáždění a navzájem se upevňují ve svém krásném hobby. Nedávno mi jeden (z Budapešti - už je v důchodu) psal...
Kiam mi audis, ke en maljuna aĝo oni jam ne ricevas novajn amikojn, mi nur ridetas sciante la malan verecon, ja per la reto kaj E-o...přeložím:
Když jsem slyšel, že ve starém věku se špatně získávají noví přátelé, musím se jen usmívat, znaje opačnou pravdu, je ale pravda, že přes internet a esperanto.
Pokud by si přesvědčivě podpořil tvá tvrzení ohledně Esperanta...Zajímavé, mě přišlo, že spíš druhá strana zaostávala v té přesvědčivé podpoře svého stanoviska.
spouštět si operační systémy v operačních systémech je dobré na různé testování, ale používat to pro nedostupnost SW v tom kterém OS mi nepřijde jako ideálníNejsem si jistý, že existuje nějaká konkrétní hranice, co ještě je a co není vhodné. Když potřebuji řešit nějakou funkci, mám si ji napsat sám? Smím použít knihovnu v jazyku, ve kterém píšu? Smím používat knihovnu v Cčku? (Nejspíš nebudu složitější systém psát v Cčku, takže tady jde o praní se s ABI, buď psaním wrapperů nebo pomocí FFI) Smím si spustit jiný proces a komunikovat s ním přes sockety/sdílenou paměť/rouru? Můžu, pokud je to zapotřebí, ten proces spustit v jiném OS? Hm. Nějak mi přijde, že dokud vybrané řešení zabere nejméně investovaného času a funguje uspokojivě, je to ospravedlnitelné. Celé tohle rozhodování je leckdy značně fuzzy. To, co naznačuješ, mi přijde jako příbuzný problém k syndromu NIH.
Tiskni
Sdílej: