Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Jeden můj kamarád si koupil nový počítač a ten starý chtěl vyhodit. Nakonec ale skončil u mě a to úplně zdarma. Jedná se o počítač s procesorem Athlon K6 450 Hz, 256 MB RAM, grafická karta SiS. Rozhodl jsem si z něho udělat webový, FTP a mail server. Počítač však neměl žádnou CD-ROM mechaniku, takže jsem musel najít jiný způsob instalace - z flash disku. Doma mi už nějakou dobu leželo CD Ubuntu 7.04 Server, takže proč ho alespoň nějak nevyužít. Nakonec to bylo sice k ničemu (ten počítač neumí ani bootovat z USB), ale to neznamená, že by se to nemohlo hodin někomu jinému.
Nejprve si nainstalujeme potřebné balíčky syslinux, mbr, dosfstools a seženeme CDéčko Ubuntu 7.04 (Server či Alternate Install CD). Dále budeme potřebovat nějaký nástroj na dělení disku, např. cfdisk.
Spustíme cfdisk, a na flash disku vytvoříme dva primární oddíly. První o velikosti 15 MB, druhý podle velikosti instalačního CD. Server edice má nějakých 500 MB, Alternate CD bude mít asi více. Oddílům nastavíme typy - první "FAT32", druhý "Linux" a první nastavíme jako startovací. Zapíšeme změny a vytvoříme souborové systémy.
#/dev/sdb je zařízení flash disku cfdisk /dev/sdb mkdosfs /dev/sdb1 mkfs.ext2 /dev/sdb2
Teď do prvního oddílu zapíšeme syslinux, připojíme ho a nakopírujeme na něj soubory vmlinuz a initrd.gz z CD.
syslinux /dev/sdb1 mount -t vfat /dev/sdb1 /media/flash cp /media/cdrom/install/{vmlinuz,initrd.gz} /media/flash
Dále je třeba na oddíle vytvořit konfigurační soubor syslinux.cfg s následujícím obsahem.
default vmlinuz append initrd=initrd.gz ramdisk_size=12000 root=/dev/ram rw
Teď odpojíme oddíl, připojíme druhý a nakopírujeme na něj všechny soubory z CD. Kopírování může trvat poměrně dlouho.
umount /media/flash mount -t ext2 /dev/sdb2 /media/flash cp -ra /media/cdrom/* /media/cdrom/.cdrom /media/flash
Po dokončení kopírování odpojíme disk a zapíšeme mbr, aby mohl náš flash disk nabootovat.
umount /media/flash install-mbr /dev/sdb
Po restartu počítače nastavíme BIOS na bootování z flash disku, popř. zmáčkneme F8 a vybereme flash disk. Z flash disku nabootuje Ubuntu a až nám ukáže nabídku pro výběr jazyka, tak se přepneme na druhou textovou konzoli (Alt+F2). Entrem ji aktivujeme a připojíme oddíl do místa, kam se při instalaci připojuje CDéčko, tedy do /cdrom.
mkdir /cdrom mount -t ext2 /dev/sdb2 /cdrom
Přepneme se zpět na první konzoli (Alt+F1) a pokračujeme v instalaci jako obvykle.
Tiskni
Sdílej: