Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
/boot minimálně 100MB. Řekl jsem si tenkrát běhěm dělení disku že nechám rači rezervu a udělal jsem ho 200MB veliký. Pokrok ale nezastavíš, jádro nám za ty roky hezky nakynulo. Až se mi dneska při přechodu z 6.6 ma 6.7 konečně objevila hláška:
zstd-compressed initcpio image: '/boot/initramfs-linux-fallback.img' zstd: error 70 : Write error : cannot write block : No space left on deviceSystémový disk mám rozdělěný na dva oddíly
fdisk -l /dev/sda Disk /dev/sda: 931.51 GiB, 1000204886016 bytes, 1953525168 sectors Disk model: MB1000GCEEK Units: sectors of 1 * 512 = 512 bytes Sector size (logical/physical): 512 bytes / 512 bytes I/O size (minimum/optimal): 512 bytes / 512 bytes Disklabel type: dos Disk identifier: 0xf992b201 Device Boot Start End Sectors Size Id Type /dev/sda1 * 2048 411647 409600 200M 83 Linux /dev/sda2 411648 1953525167 1953113520 931.3G 83 LinuxNemám moc odvahu na živém systému šachovat s oddílama protože nemám v rukávu žádné záložní řešení kdyby se něco podělalo. Tak první co mě napadlo bylo zakázat fallback image který je nevímproč třikrát větší jak obyčejný initramfs image který je 39MB velký. Z toho ale taky nemám zrovna pocit sucha a bezpečí, fallback jsem už párkrát potřeboval. Na archwiki jsem nakonec našel pár možností komprese
COMPRESSION_OPTIONS=(-v -5 --long)S touto volbou se mi to tam už vleze, dokonce tam ještě zůstane celých 5MB volného místa. Co budu ale dělat příště to netuším. Nedělám si moc iluze že by se mohlo v budoucnosti jádro zmenšovat. UPDATE: Nakonec se ukázalo že za to může KMS. Nejvíc tím prý trpí uživatelé nvidia karet, no já mám radeon a když jsem zakázal kms pro fallback image, tak se tento zmenšil skoro třikrát. Stačí upravit /etc/mkinitcpio.d/linux.preset na:
fallback_options="-S autodetect -S kms"
Tiskni
Sdílej:
Tak první co mě napadlo bylo zakázat fallback image který je nevímproč třikrát větší jak obyčejný initramfs image který je 39MB velký. Z toho ale taky nemám zrovna pocit sucha a bezpečí, fallback jsem už párkrát potřeboval.
Já třeba fallback image ani nemám v LILO uvedený, když se mi podaří boot rozbít, prostě šáhnu do šuplíku pro instalační flashku ArchLinuxu a nabootuju z ní. Než šachovat s filesystémem, rozhodně bych radši vypnul ten fallback.
/etc/initramfs-tools/initramfs.conf a změnit MODULES=most na MODULES=dep. Defaultně se do initramdisku dávají všemožné moduly včetně síťovek (i když síť v initramdisku nevyžadujete), tohle zmenší velikost tak na polovinu. Nedělám to ani tak kvůli místu, ale protože se velký initramdisk pomalu generuje a pomalu bootuje.
Možná bude v Archu něco podobného, a ten fallback image trpí tímto?