Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
/boot minimálně 100MB. Řekl jsem si tenkrát běhěm dělení disku že nechám rači rezervu a udělal jsem ho 200MB veliký. Pokrok ale nezastavíš, jádro nám za ty roky hezky nakynulo. Až se mi dneska při přechodu z 6.6 ma 6.7 konečně objevila hláška:
zstd-compressed initcpio image: '/boot/initramfs-linux-fallback.img' zstd: error 70 : Write error : cannot write block : No space left on deviceSystémový disk mám rozdělěný na dva oddíly
fdisk -l /dev/sda Disk /dev/sda: 931.51 GiB, 1000204886016 bytes, 1953525168 sectors Disk model: MB1000GCEEK Units: sectors of 1 * 512 = 512 bytes Sector size (logical/physical): 512 bytes / 512 bytes I/O size (minimum/optimal): 512 bytes / 512 bytes Disklabel type: dos Disk identifier: 0xf992b201 Device Boot Start End Sectors Size Id Type /dev/sda1 * 2048 411647 409600 200M 83 Linux /dev/sda2 411648 1953525167 1953113520 931.3G 83 LinuxNemám moc odvahu na živém systému šachovat s oddílama protože nemám v rukávu žádné záložní řešení kdyby se něco podělalo. Tak první co mě napadlo bylo zakázat fallback image který je nevímproč třikrát větší jak obyčejný initramfs image který je 39MB velký. Z toho ale taky nemám zrovna pocit sucha a bezpečí, fallback jsem už párkrát potřeboval. Na archwiki jsem nakonec našel pár možností komprese
COMPRESSION_OPTIONS=(-v -5 --long)S touto volbou se mi to tam už vleze, dokonce tam ještě zůstane celých 5MB volného místa. Co budu ale dělat příště to netuším. Nedělám si moc iluze že by se mohlo v budoucnosti jádro zmenšovat. UPDATE: Nakonec se ukázalo že za to může KMS. Nejvíc tím prý trpí uživatelé nvidia karet, no já mám radeon a když jsem zakázal kms pro fallback image, tak se tento zmenšil skoro třikrát. Stačí upravit /etc/mkinitcpio.d/linux.preset na:
fallback_options="-S autodetect -S kms"
Tiskni
Sdílej:
Tak první co mě napadlo bylo zakázat fallback image který je nevímproč třikrát větší jak obyčejný initramfs image který je 39MB velký. Z toho ale taky nemám zrovna pocit sucha a bezpečí, fallback jsem už párkrát potřeboval.
Já třeba fallback image ani nemám v LILO uvedený, když se mi podaří boot rozbít, prostě šáhnu do šuplíku pro instalační flashku ArchLinuxu a nabootuju z ní. Než šachovat s filesystémem, rozhodně bych radši vypnul ten fallback.
/etc/initramfs-tools/initramfs.conf a změnit MODULES=most na MODULES=dep. Defaultně se do initramdisku dávají všemožné moduly včetně síťovek (i když síť v initramdisku nevyžadujete), tohle zmenší velikost tak na polovinu. Nedělám to ani tak kvůli místu, ale protože se velký initramdisk pomalu generuje a pomalu bootuje.
Možná bude v Archu něco podobného, a ten fallback image trpí tímto?