Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
/boot minimálně 100MB. Řekl jsem si tenkrát běhěm dělení disku že nechám rači rezervu a udělal jsem ho 200MB veliký. Pokrok ale nezastavíš, jádro nám za ty roky hezky nakynulo. Až se mi dneska při přechodu z 6.6 ma 6.7 konečně objevila hláška:
zstd-compressed initcpio image: '/boot/initramfs-linux-fallback.img' zstd: error 70 : Write error : cannot write block : No space left on deviceSystémový disk mám rozdělěný na dva oddíly
fdisk -l /dev/sda Disk /dev/sda: 931.51 GiB, 1000204886016 bytes, 1953525168 sectors Disk model: MB1000GCEEK Units: sectors of 1 * 512 = 512 bytes Sector size (logical/physical): 512 bytes / 512 bytes I/O size (minimum/optimal): 512 bytes / 512 bytes Disklabel type: dos Disk identifier: 0xf992b201 Device Boot Start End Sectors Size Id Type /dev/sda1 * 2048 411647 409600 200M 83 Linux /dev/sda2 411648 1953525167 1953113520 931.3G 83 LinuxNemám moc odvahu na živém systému šachovat s oddílama protože nemám v rukávu žádné záložní řešení kdyby se něco podělalo. Tak první co mě napadlo bylo zakázat fallback image který je nevímproč třikrát větší jak obyčejný initramfs image který je 39MB velký. Z toho ale taky nemám zrovna pocit sucha a bezpečí, fallback jsem už párkrát potřeboval. Na archwiki jsem nakonec našel pár možností komprese
COMPRESSION_OPTIONS=(-v -5 --long)S touto volbou se mi to tam už vleze, dokonce tam ještě zůstane celých 5MB volného místa. Co budu ale dělat příště to netuším. Nedělám si moc iluze že by se mohlo v budoucnosti jádro zmenšovat. UPDATE: Nakonec se ukázalo že za to může KMS. Nejvíc tím prý trpí uživatelé nvidia karet, no já mám radeon a když jsem zakázal kms pro fallback image, tak se tento zmenšil skoro třikrát. Stačí upravit /etc/mkinitcpio.d/linux.preset na:
fallback_options="-S autodetect -S kms"
Tiskni
Sdílej:
Tak první co mě napadlo bylo zakázat fallback image který je nevímproč třikrát větší jak obyčejný initramfs image který je 39MB velký. Z toho ale taky nemám zrovna pocit sucha a bezpečí, fallback jsem už párkrát potřeboval.
Já třeba fallback image ani nemám v LILO uvedený, když se mi podaří boot rozbít, prostě šáhnu do šuplíku pro instalační flashku ArchLinuxu a nabootuju z ní. Než šachovat s filesystémem, rozhodně bych radši vypnul ten fallback.
/etc/initramfs-tools/initramfs.conf a změnit MODULES=most na MODULES=dep. Defaultně se do initramdisku dávají všemožné moduly včetně síťovek (i když síť v initramdisku nevyžadujete), tohle zmenší velikost tak na polovinu. Nedělám to ani tak kvůli místu, ale protože se velký initramdisk pomalu generuje a pomalu bootuje.
Možná bude v Archu něco podobného, a ten fallback image trpí tímto?