Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Diskuse byla administrátory uzamčena.
PRE má na webu plán na mnoho dní dopředu ve stylu „zapnuto bude od 14:20 do 16:40“, a většinou to tak opravdu je. Osobně jsem spíš čekal, že ten stykač bude spínat podle toho, jak zrovna přes solární farmu za městem přechází mraky. Koneckonců energetické společnosti jsou jedním z velkých odběratelů meteorologických dat a vyžadují velmi podrobná data o tom, jak se bude vyvíjet výtěžek z jejich solárních farem v příštích hodinách a dnechMožná ta podrobná meteorologická data souvisí s tím, že pak můžou udělat plán na mnoho dní dopředu.
"j" má pravdu. Dělal jsem v průmyslovém podniku. My maloodběratelé v podstatě nehrajeme velkou roli.
Rozhodující jsou nasmlouvané odběry průmyslových podniků. Například lisy na plasty jsou obrovskými žrouty (většinou na 2 směny), kdysi sklárny (zapínalo se po půlnoci) a slévárny. Pro příklad lisování plastů - ocelovou formu rozehřát na tavnou teplotu, vstřik plastu, ochladit celou formu, vyrazit výlisek a znovu. Dnes jsou to skleníky se zeleninou svítící do krajiny.
Možná ta podrobná meteorologická data souvisí s tím, že pak můžou udělat plán na mnoho dní dopředu.Pokud "mnoho dní" je něco jako max 3 dny, tak jo, ale jinak to moc nevidim. Dost by mě překvapilo, pokud by se z meterologických dat (byť kvalitních) dal dělat plán na dlouho dopředu...
ze to budou resit jako cerny odberAsi si někdo potřeboval něco dokazovat. Tady (ČEZ Distribuce) stačí zavolat info o odplombování a oni si to do pár dnů zase přijedou zaplombovat. Dělá se to úplně běžně.
Kdysi za socialismu se takto vyhlašovaly i armádní poplachy. Udělátko u lustru a ten zablikal. Zkušenost z Pardubice a nástup na letiště. Jó, mobily tenkrát nebyly.
Druhý problém je, že kdybych měl elektřinu on demand, tak budu mít malý bojler a vodu si ohřeju vždycky před použitím. Takhle musím mít v bojleru zásobu na celý den, takže bojler musí být velký a/nebo se musí ohřívat na vyšší teplotu, což zase znamená větší tepelné ztráty, a celkově si tak nejsem jistý, jestli skutečně dochází k nějaké velké úspoře.Je to levnější. Měl jsem to v bytě a za elektřinu jsem platil asi nějak kolem tisícovky měsíčně (teď už nevím, jestli to bylo předtím nebo potom, co mi snížili zálohy, takže možná jsem platil i míň). Boiler byl společný pro koupelnu i kuchyni a většinou se za den všechna teplá voda vypatlala (asi s výjimkou dnů, kdy jsem byl v bazénu a sprchoval se tam). Rodiče mají podobně velký boiler, asi o trochu větší, ale zas se moc nestává, že by se spotřebovala všechna voda, takže se to nedá srovnávat úplně 1:1, ale každopádně jsem je před pár lety přesvědčoval, ať si ten nízký tarif nechají udělat taky a spočítal jsem jim, že zhruba tu tisícovku měsíčně platí jen za boiler samotný. Já v té útratě měl všechno ostatní, včetně žebříku v koupelně (který byl na nízký výkon zapnutý minimálně pár hodin denně) a přímotopu v kuchyni, který jsem v zimě občas taky na chvíli zapnul než se udělalo teplo od sporáku.
Ten proud by byl 28,87 A, nezapomeň, že máš TŘI fáze
Nejpropagovanější záležitost dneška, elektromobily, se takhle blbě provozuje a očividně to nikdo neřeší.Jak nikdo neřeší? CHAdeMO je 10 let starý standarad a Tesla má (proprietární) ekvivalent. Jasně, můžeš si nabíjet EV v garáži, ale je to z denšního pohledu spíše nouzovka a samozřejmě by sis měl zvážit, co to udělá s tvou soustavou. V ČR jsou/byly popululární auta bez DC fast-chargingu víceméně jenom proto, že mají levnější nákupku.
Jednak nebývá zrovna zadarmo a taky bys měl zvážit co to dělá s tvou baterkou.Tak jistě, elektřina není zdardma. S baterkou to dělá to, že jí to nabíjí.
Obvyklejší bývá to nabití přes noc doma,, je na to zvláštní tarif, nebo v práci coby zaměstnanecký benefit, nebo někde v obchoďáku, u fitka,často úplně zdarma a bez registrace nebo i u té rychlonabíječky kde bývá jako druhořadý systém normální třífázovka zdarma a funkční ikdyž je hlavní krmítko obsazené.Jasně, když je čas, tak proč ne. Pokud je to z třífázové nabíječky na to určené apod., tak to samozřejmě jako nouzovku nevínám.
A taky zdaleka není pravda že by chudší auta měla to nabíjení omezené. Velice populární a rozšířený Nissan Leaf za cenu kolem milionu má zrovna výbavu pro všecky systémy nabíjení.Ano, ale to je pravda až u aktuálních modelů, IIRC Leaf je dnes ve třetí generaci a mega taky není až tak dramaticky levné. V bazarech najdeš spoustu relativně pěkných Leafů, které nemají moc najeto, ovšem mají tu drobnou vadu, že rychlonabíjení nepodporují. (A kromě toho mají také velmi často pouze 24kWh baterku.)
ták, správně! Elektřina není zdarma. Ovšem elektrovehiklisti by ti vysvětlili že je zdarma a svět je báječný, béžový, růžový.Mě tenhle moc nebaví. Osobně jsem fanoušek EVs, ale zajímají mě předevšim praktický věci.
A popravdě řečeno, když nebudem brát v úvahu dotované, propagační nabíječe, to rychlonabíjení bývá za cenu za kterou můžu klidně jezdit benzinovým osmiválcemTo ani blbou náhodou.
Co to dělá s baterkou, no už se i mezi nadšenýma EV opatrně mluví o tom že je lepší to moc nepoužívatDodej nějakej průkazní materiál. Že se něco povídá, to se povídá furt a o jakýkoli auto technologii...
Jenže je to starý třeba 6-7 leta to se považuje za starý i u klasiky která kromě koroze nijak stářím netrpí. Ale baterkáč? Kdo mi zaručí kolik to ještě přežije?Já ojeté EV nekoupil předevšim z důvodů stále špatnýho poměru cena/hodnota a malýho kufru. Stáří bych se nebál, resp. určitě ne více než u spalovacího motoru. Že špalovací motor netrpí stářím? To je vtip? Vždyť na tom se musí neustále něco vyměňovat a udržovat jen aby to jelo dalších pár km. A sestává to z 1000 a 1 hejblata, který se můžou podělat (a dříve či pozdějí podělají). Oproti tomu jediný, co u EV řešíš, je baterka, která ale i po 100k je, co jsem se koukal, stále ok (jakože třeba 85~90%). Ještě možná případně brzdy, který paradoxně trpí malý využíváním, protože rekuperace, ale to se dá řešit (třeba vypnutím rekuperace na chvíli).
Pokud je průměrné stáří vozů v ČR už přes 15 let, tak je zjevné, že spalovací motor vydrží fyzicky 20-30 let při levné údržbě (drahou na 20-30 let starém autě nikdo dělat nebude). A to ještě ty auta odchází do šrotu kvůli sežrané kastli a ne motoru.No jo, ale chtěl bys takový auto koupit, lejt do toho palivo a servisovat to?
A to říkám jako majitel hybridní Corolly, která má také li-ion baterii (se zárukou 10 let)Zajímavé, předpokládám, že to je MHEV s 48V baterkou určenou na plachtění? Nebo něco většího? Taky jsem o tom uvažoval, ale nakonec mi vyšlo, že MHEV není moc velkej rozdíl oproti spalováku... Jinak s tim, že baterka má omezenou životnost, samozřejmě souhlasim. Koneckonců, občas se prodávají pokud vim zalevno EV bez baterky.
Pokud bych jezdil např. pár km na nádraží, tam přestoupil a auto tam celý den stálo, tak si klidně koupím 15 let starou Fábii a budu ji takto provozovat.No, tak jasně, když se to auto nebude používat, tak se neopotřebí, to taknějak triviálně platí... Jinak jo, já vim, že se prodávaj a používaj, neříkám, že ne, ale není to proto, že by ty auta byly nějak supr zachovalý a měly skvělý parametry po 20 letech (jako třeba spotřebu/emise, žejo). Neříkám, že výjimky neexistují, ale IMO to je hlavně proto, že maj nízkou nákupku a spousta lidi za to prostě víc dát nemůže, to je celý. (Nebo nechce pro danej účel.)
Můj názor je že EV určitě mají své místo ale rozhodně to není furt a všude jak se nám vnucuje.Všude určitě ne, na to ta technologie ještě není připravená. Já to vyhodnotil tak, že EV pro mě zatím není, mam auto na CNG. Ale samozřejmě budu průběžně sledovat nabídku EVs a HEVs. Myslimže u HEVs se dá očekávat podobný rozvoj jako u EVs, třeba kolega výše zmiňuje tu Toyotu, od letoška existujou IIRC už i hybridní Oktávky...
Tak jistě, elektřina není zdardma.U veřejných nabíječek bývá podstatně (třeba 2x) dražší než normálně, protože kromě elektřiny provozovatel chce samozřejmě zaplatit opruz s provozem zařízení (neplatí občas u hotelů/restaurací, kde to berou jako tahák a reklamu).
S baterkou to dělá to, že jí to nabíjí.Možná je trošku rozdíl, jestli baterku nabíjíš proudem 2C nebo 0.2C…
Jasně, můžeš si nabíjet EV v garáži, ale je to z denšního pohledu spíše nouzovkaWat. Přece přesně naopak. Díky tomu máš vždycky, když vyjedeš, natankováno, a pokud jedeš na vzdálenost kratší, než je dojezd na nabití, tak nikdy nemusíš k „benzínkám“. (což je mimochodem častý logický klam „odpůrců aut na baterky“ -- prohlásí, že nabití elektromobilu trvá 5x dýl než natankování, takže budeme potřebovat 5x víc benzínek. Ve skutečnosti se ale většina nabíjení bude provádět v koncových místech) Nicméně samozřejmě, že se tohle neděje z jedné fáze.
Nicméně samozřejmě, že se tohle neděje z jedné fáze.A nebo to fakt takhle lowendovější auta běžně mají? (u Tesly je samozřejmě 3f) Jako jednofázová nabíječka co má 25A+? To stejně nikdo nemá kam připojit, nebo vy snad někde máte jističe s víc než 25A na fázi?
v bytech jsou rozvody bězně 1fNicméně v bytě asi auto nabíjet nebudete...
protože víc proudu už těmi dráty a jističi neprocpou.Tohle je i evropský problém. Vydělte si pračku, el. troubu a žehličku napětím 220V a schválně, jak se na to bude tvářit domácí 16A (v novějších bytech 20A) jistič.
v bytech, teda aspoň v novějších instalacích, tři fáze jsou. Zapojují se na to sporáky odedávnaV novějších instalacích možná, ale to souvisí s těmi sporáky - tam, kde je sporák na plyn, bych třífázový rozvod (do bytu) bral spíš jako raritu.
Že se v nabíjení aut dostáváme do oblastí které donedávna byly spíš záležitostí napájení fabrik a celých obcí.Na to jsem tak trochu narážel v předchozím příspěvku. 16A jistič, to stačilo - když se ten barák v šedesátých - osmdesátých letech stavěl - až kam. Sporák na plyn, trouba na plyn, "rychlovarná" konvice na sporák, skutečný příkon tak akorát žehlička a až časem pračka. Dneska - pračka, sušička, i k plynu elektrická trouba, mikrovlnka, rychlovarná konvice, myčka na nádobí a počítač (na tomhle webu počítače.) A to všechno je pověšené na těch 40 let starých rozvodech, takže musíte hodně přemejšlet nad tím, co se dá zapnout současně. O přívodu pro celý barák ani nemluvě. Takže tahle elektromóda vyjde pěkně draho, co se nutných investic do infrastruktury týče. O tom, že vůbec není vyřešené, kde tu elektriku brát, ani nemluvě. Zaráží mě, proč se tak šíleně propagují elektroauta, když tu už spoustu let máme hybridy, které oproti pohonu čistě spalovacím motorem výrazně snižují spotřebu a netrpí nevýhodami elektroaut. Lze dostat 75% dotaci na hybrid jako na baterku na kolečkách? A jak jsou ekologicky ty hybridy otazník - přece jenom materiál do baterek není úplná sranda - tak u elektroaut je tohle násobně horší. Taky mě trochu překvapuje, že je ticho po pěšině u náklaďáků s elektrickým přenosem výkonu, co už před několika lety začala provozovat americká armáda. Ale to je možný, že to teď umí stavět akorát američtí výrobci tahačů a do Evropy se to nedováží.
v bytech, teda aspoň v novějších instalacích, tři fáze jsou. Zapojují se na to sporáky odedávna, i hodně staré měly na přípojce možnost přeházet klemy podle způsobu připojení.Jo, ale typicky dnešní sporáky používaj jen 2 fáze ze 3
Nicméně v bytě asi auto nabíjet nebudete...Když někdo bydlí v přízemí/prvním patře a parkuje na dvoře pod okny, tak vzhledem k absentující infrastruktuře i liknavosti majitelů domů takovou infrastrukturu na dvůr pro jedno a později pár aut pořídit to bude nabíjet ze svého rozvodu doma. No a někteří extrémisti budou prostě ten drát tahat i na veřejně přístupnou ulici.
Tohle je i evropský problém. Vydělte si pračku, el. troubu a žehličku napětím 220V a schválně, jak se na to bude tvářit domácí 16A (v novějších bytech 20A) jistič.Ty rozvody jsou koncipovány na trvalé zatížení 16A. Pokud to někdo přestřelí, bude po tmě a pro příště si na to dá pozor. Když bude v noci dobíjet auto, nebude péct, prát ani žehlit. Přes noc, třeba za 6 hodin, půjde do toho auta odhadem nacpat 18kWh energie na ježdění. Tady v diskusi zmiňovaný Leaf má baterky o kapacitě 24kWh, takže těm lidem to na to ježdění okolo komína bude stačit.
Když někdo bydlí v přízemí/prvním patře ... to bude nabíjet ze svého rozvodu doma.No, tak s tím hodně štěstí
Pokud se to vyřeší paušálním poplatkem nebo tichou dohodou, problémy začnou ve chvíli kdy se někdo začne cítit znevýhodněn.Kdo někdy v bytovém domě řešil střechu (zatéká jen do horních pater), odpady (sračky vytékají do vany jen ve spodních patrech), spotřebu a opravy výtahu (spodní patra nevyužívají) a podobné, tak je mu jasné, jestli problémy začnou.
V severských zemích je na spoustě míst možné si připojit auto do zásuvky už dávno před elektromobilitou, kvůli zimě tam mají v autech ohřívače motoru.Akorát když se to tak vezme, tak pro tuhle debatu je to, jako kdyby tam ty zásuvky nebyly. Ohřívač na motor bude mít kolik, 250W na auto? Rozvody na tom parkovišti tomu budou odpovídat.
Wat. Přece přesně naopak. Díky tomu máš vždycky, když vyjedeš, natankováno, a pokud jedeš na vzdálenost kratší, než je dojezd na nabití, tak nikdy nemusíš k „benzínkám“.Ok, ode mě to bylo trochu "podle sebe soudim tebe", protože bydlim v bytě ve městě, kde domácí nabíjení není moc praktické, ale za to mam nabíjecí stanici ve vzdálenosti krátké procházky. Chápu, že v jinejch podmínkách to budou mít lidi jinak (specielně třeba na vesnici apod.)...
Díky tomu máš vždycky, když vyjedeš, natankovánoNo, ono se teď mluví o tom smart gridu (což je výraz pro poddimenzovanou produkci el. energie), takže možná občas ráno zjistíte, že nevyjedete, protože se přinejlepším nenabíjelo.
Už se těším, až budu mít doma malý jaderný reaktor a na PRE se budu moct vykašlat.Stacila by jen "jaderna kamna" a tu zbyvajici zanedbatelnou spotrebu si uz radi zaplatime. Takova kamna vzoru Petra do kterych se shora strka uranova tyc ktera vypada jako obalena svarovaci elektroda. To je vse co potrebujeme.
Pár kilowattů energie na pokrytí stálých potřeb běžné domácnosti stačí, lednička a "chytrý" dům tolik ani nespotřebují, momentální přebytky se můžou ukládat v bojleru a během zimy v akumulačních kamnech, a teprve až pokud by tohle nestačilo, bylo by potřeba sáhnout do rozvodné sítě.
Pár kilowattů energie na pokrytí stálých potřeb běžné domácnosti stačíBěžná domácnost imho nemá dostupné jaderné úložiště. Viz předchozí post.
lednička a "chytrý" dům tolik ani nespotřebují, momentální přebytky se můžou ukládat v bojleru a během zimy v akumulačních kamnech, a teprve až pokud by tohle nestačilo, bylo by potřeba sáhnout do rozvodné sítě.Mno jako jasně, ale život tvůj i té domácnosti bude podstatně jednodušší, když si prostě pořídíš pár solárních panelů.
Tak jakákoliv tepelná elektrána s parním okruhem má účinnost kolem 30%, takže k vytvoření 1 TW eletřiny vypustí do okolí cca 2 TW tepla. Lokálně to nějaké účinky má, globálně zjevně nikoliv. Ono v létě pálí slunce cca 1000 W na 1m2, takže 1 km2 přijímá v létě teplo od slunce ten cca 1 TW.Pravda, už jen vytápěním domácností se uvolňuje velké množství tepla. Mně spíš jen blesklo hlavou, kde jsou ty hranice, ale to nesouvisí přímo s využíváním vyhořelého odpadu…
Ten stirling by měl značně proměnný výkon, což je dost na prd. Pokud kolem tekl potok co by měl cca stálou teplotu, tak by mohlo být zajímavější.To by mohlo, ale ani obyčejný vítr by nemusel být úplně marný, ne?
Nicméně v rusku se používalo něco podobného k pohonu majáků na severu.Díky, to je hodně pěkný web. Zaujal mě třeba tenhle článek.
To by mohlo, ale ani obyčejný vítr by nemusel být úplně marný, ne?Nejlepší jsou malé vodní elektrárny, protože pokud to pošéfuješ tak, aby to nezamrzalo, tak je to prakticky konstantní zdroj energie, který je navíc relativně malý a s trochou štěstí si ho můžeš postavit a nikdo si ho ani nevšimne. Jako kluci jsme kdysi měli potok u baráku a tam kamarád přidělal dynamo z kola, co umělo rozsvítit žárovku. Co jsem tak hledal před pár lety, tak ideální je trochu větší spád, ale už asi od jednoho metru se dají dělat docela zajímavé projekty. Třeba tenhle týpek to provozuje na novém zélandu dlouhodobě, ale pravda, spád tam má podstatně lepší.
Wut? Já nemyslel vítr jako zdroj energie, ale na odvod toho ohřátého vzduchu.Jo, sorry, nějak mi ušel kontext.
Nicméně v rusku se používalo něco podobného k pohonu majáků na severu.Ne jen majáků. Zrovna ten kanál co jsem linkoval má hezkou ukázku z relativně nedávné doby: A Brief History of: The Lia Radiological Accident (Short Documentary)
Bylo by reálné nějak využít rozdíl mezi teplem přiváděným z vyhořelého paliva a teplotou vzduchu venku k pohánění Stirlingova motoru? Ne na vytápění, ale prostě jako zdroj energie.Heh, tak jsem trochu zagooglil: Stirling radioisotope generator.
Jako první věc mě překvapilo, že řízení spotřeby není vůbec dynamické. PRE má na webu plán na mnoho dní dopředu ve stylu „zapnuto bude od 14:20 do 16:40“, a většinou to tak opravdu je.Důvodem je, že to právě nemá být moc dynamické, aby to bylo předvídatelné
https://www.tesla.com/en_gb/powerwall
PS: malý kvíz, na který nedokázali odpovědět někteří elektrikáři: "Co se stane, když zapojíme dva stykače pro HDO/bojler za sebe?"Tipnu si, že to bude trvale vypnuté, protože přijde datagram že se to má zapnout, tím se zapne ten druhý, ale pak už nechodí datagram že se to má zapnout znova, a až pak se to zase vypne.
dostanem ránu cose vtom jako hrabem :O :/ :D :D
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
