Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Před nějakou dobou tady byl zápisek o tom jak weboví programátoři, neřeší jestli prohlížeč má a nebo nemá danou vlastnost, ale sprostě podle user-ageta řeknou: SORRY NOT SUPPORTED.
Dobrý den,
zajímalo by mě, proč nefunguje nový webmail v prohlížeči Midori v0.2.7 (i686), přestože používá stejné renderovací jádro jako Chromium (Chrome), kde to normálně funguje.
A nefunguje to také v Opeře v10.61 (Win32) Děkuji za odpověď
Odpovědi se mi dostalo:
Dobrý den,
test na používaný prohlížeč v novém webmailu lze v Opeře obejít tak, že na stránce s varováním o nepodporovaném prohlížeči kliknete na stránku pravým tlačítkem, zvolíte "Upravit místní nastavení..." a na kartě "Připojení" v poli "Identifikace prohlížeče" zvolte "Maskovat se jako Firefox". Poté by měl webmail fungovat.
Pokud je v prohlížeči Midori podobná možnost změnit identifikaci prohlížeče, zkuste ji nastavit. Pokud ne, tak bohužel nezbývá než počkat, jestli výrobce webmailu test prohlížeče odstraní.
Přeji hezký zbytek dne.
Tohle prostě potěší 
Edit: Zapomněl jsem dopsat, že SOGo nahrazuje původní squirrelmail, který perfektně funguje
Tiskni
Sdílej:
u nás ve škole taky máme mňamky jako nutnost mít zapnutý vyskakovací okna nebo celej web v javaskriptu.
Když ono to, zda prohlížeč danou vlastnost podporuje, někdy rozumně otestovat nejde.Jenže i kdyby měla aplikace pocit, že prohlížeč nepodporuje, ještě stále je lepší nechat uživatele pracovat (byť třeba s varováním, že ne vše musí fungovat správně), než úplně odmítnout fungovat.
Podle mne tohle (zjištění toho, co prohlížeč umí, a zjištění přesné verze vykreslovacího jádra) je to nejdůležitější, co se mělo do jakéhokoli pokračování HTML 4 dostat na prvním místě.Tohle bohužel naráží na to, že aplikace nezřídka potřebují ani ne zjistit, jaký standard daný prohlížeč podporuje, jako spíš jaké bugy v jeho implementaci má. Zjištění přesné verze vykreslovacího jádra je nanic, protože jednak předpokládáte, že vykreslovacích jader je natolik málo, aby každá aplikace mohla mít kompletní tabulku (což nutně vede k okamžité obsoletnosti těchto tabulek), a druhak že se vývoj softwaru děje lineárně, takže jsou každé dvě verze porovnatelné.
Jenže i kdyby měla aplikace pocit, že prohlížeč nepodporuje, ještě stále je lepší nechat uživatele pracovat (byť třeba s varováním, že ne vše musí fungovat správně), než úplně odmítnout fungovat.Co je tohle s prominutím za blbost? To jako chceš dělat s nefunkčním zmetkem či co? Ale teď vážně. Webové aplikace jsou rozbité z principu věci. Internetový prohlížeč je prohlížeč HTML souborů. Není to žádná aplikační platforma. Nikdy na to nebyl koncipován. Všechny ty "technologie" kolem nejsou dostatečně robustní, aby mohly jako aplikační platforma sloužit. To jen teď je takový trend všechno znásilňovat a vymejšlet rovnáky na vohejbáky. Nainstaluj si normálního mailovýho klienta. Ten funguje za každýho počasí. A že ti nejede webmail — na to si prosím nestěžuj. On totiž už z principu věci nemůže fungovat tak jako normální klient.
Co je tohle s prominutím za blbost? To jako chceš dělat s nefunkčním zmetkem či co?Něco, co nefunguje trochu, je evidentně nekonečně-krát lepší než něco, co nefunguje vůbec.
Spolehlivost samozřejmě mohu různými způsoby ovlivňovat, takže například budu-li stavět rozhraní k bankovnímu systému, rozhodně ho neudělám tak, aby jeho korektnost mohly ovlivňovat chyby ve webových prohlížečích (kterých je nepřeberné množství a všechny neuhlídáte, ať se budete snažit jakkoliv). Slušné banky obvykle platební příkazy potvrzují nějakým nezávislým kanálem (ať už SMSkou nebo autentikační kalkulačkou).
S tím, že internetový prohlížeč je primárně prohlížeč HTML souborů souhlasím a plně se stotožňuji. Nejraději bych webové aplikace viděl úplně na jiném protokolu v jiném "prohlížeči webových aplikací"
Obecně tu nešlo ani o to, že nejde SOGo, ale o to že "to staré funguje a je rychlé" vs. "to nové je pomalé a nefunguje". Což uznávam zapomněl jsem tam napsat a omlouvám se.
>>> Internetový prohlížeč je prohlížeč HTML souborů.
Jasne jenze jak bude freemail nabizet uzivateli reklamu kdyz bude pouzivat thunderbird treba. Tito provozovatele nemaji moc velky zajem o to aby jejich uzivatel pouzival pristup pres pop3 nebo imap v desktopovem klientovi. Oni takovyto pristup sice nabizeji, ale moc dobre vedi ze to vyuzije jen velmi malo uzivatelu a oni nechcou odradit tu mensinu jez chce desktopoveho klienta. A zase je to jenom o reklame.
Svet by byl asi veselejsi, kdyby si kazdy kdo by chtel svoje postrehy, clanky, nazory prezentoval doma na svem serveru (a nebo i na hostingu) jako staticke html stranky.
Jenze kazdy nema znalosti jak si rozjet server, a co s verejnou IP, zaregistrovat domenu. Pro vetsinu z nas (ctenaru abclinuxu) jsou to bezproblemove zvladnutelne veci takze to vidime holt jinak. Vetsina uzivatelu interneti jez tvori treba obsah wikipedie tak ani nevi co je html, ip adresa, dns, webovy server ....
A presne pro tyto uzivatele se naroubovyly ruzne technologie do webovych prohlizecu, aby se snadno mohli zapojit do tvorby obsahu a ostatni meli co cist jinak by totiz porad byl internet zalezitosi geeku co se vyznaji v problematice.
Jedna era internetu predbiha druhou a v soucasnosti se mijeji. Na jedne strane jsou fenomeny jimz se rika socialni site a na druhe je domena + hosting za nekolik stokorun rocne tzn za babku. V dobach kdy provozovat vlastni webove stranky stalo nekolik tisic korun rocne do toho sly jen firmy a semtam nejaky nadsenec. Dnes mame socialni site s vysokou navstevnosti profilu ihned po registraci a forma prezentace - domena + webhosting, kde navstevnost bez toho abychom na sebe upozornili je miziva az zadna a pritom muzeme mit zajimavy obsah jenze pokud neni interaktivni (diskusni forum ...) tak se tu moc lidi zdrzovat nebudou.
A taky si nedovedu predstavit, kdybychom na prispivani do diskuze sem na abicko potrebovali nejakou nainstalovanou aplikaci .... to by bylo peklo ... jedni by chteli .deb jini .rpm a taky .exe no a neco i pro MAC OS. To vse jen proto, aby webova stranky abicka bylo ciste html bez jakychkoli interakci.
A taky si nedovedu predstavit, kdybychom na prispivani do diskuze sem na abicko potrebovali nejakou nainstalovanou aplikaci .... to by bylo peklo ... jedni by chteli .deb jini .rpm a taky .exe no a neco i pro MAC OS. To vse jen proto, aby webova stranky abicka bylo ciste html bez jakychkoli interakci.Na internetové diskuze byl navržen protokol NNTP, který pravděpodobně podporuje i tvůj poštovní klient. Osobně mám radši desktopové aplikace, protože jsou nesrovnatelně rychlejší a pohodlnější. Nicméně diskuzní fórum, e-shop nebo další jednoduše implementovatelné věci (HTML formulář, ani není potřeba JS) ať klidně na webu jsou. Klidně i nouzový webmail. Ale kancelářský balík nebo mail klient, snažící se emulovat toho dektopového, to už je trochu moc.
>>> Ale kancelářský balík nebo mail klient, snažící se emulovat toho dektopového, to už je trochu moc.
JJ jenze spousta lidi pouziva mail doma, v praci na vice pocitacich, v kavarne .... a navic naprosta vetsina lidi nevi ze je neco jako desktopovy klient. Casto ani nevi coze je to ten "desktop" Pokud nekdy (omylem samozrejme) spustili outlook express tak to po nich chtelo strasny veci a rychle to zavreli a zastupce z nabidky start vyhodili aby nahodou na nej zase neklikli.
JJ jenze spousta lidi pouziva mail doma, v praci na vice pocitacich... a na to zas byl navržen IMAP
a navic naprosta vetsina lidi nevi ze je neco jako desktopovy klient.a nebylo by výhodnější pokusit se jim to vysvětlit, nežli se přizpůsobovat jejich představě, že Internet = www a počítač = ta věc na spuštění internetového (sic!) prohlížeče?
Jenže i kdyby měla aplikace pocit, že prohlížeč nepodporuje, ještě stále je lepší nechat uživatele pracovat (byť třeba s varováním, že ne vše musí fungovat správně), než úplně odmítnout fungovat.Myslel jsem to spíš pro případ, aby apliakce mohla zvolit nějaké náhradní řešení. Pořád lepší, když aplikace nějakou funkci zablokuje, než když to nechá osudu, a aplikace pak nepůjde používat vůbec, protože na uživatele bude vyskakovat deset dialogů o neplatné operaci za sekundu.
Tohle bohužel naráží na to, že aplikace nezřídka potřebují ani ne zjistit, jaký standard daný prohlížeč podporuje, jako spíš jaké bugy v jeho implementaci má. Zjištění přesné verze vykreslovacího jádra je nanic, protože jednak předpokládáte, že vykreslovacích jader je natolik málo, aby každá aplikace mohla mít kompletní tabulku (což nutně vede k okamžité obsoletnosti těchto tabulek), a druhak že se vývoj softwaru děje lineárně, takže jsou každé dvě verze porovnatelné.Přesně na tohle to bylo myšlené – byla by tam podmínka „pokud vykreslovací jádro podporuje vlastnost CSS3.bla-bla a není Gecko mezi verzemi 20100103 až 20100215“ (protože zjistím, že v téhle verzi je chyba). Samozřejmě, že by aplikace neměla kompletní tabulky vykreslovacích jader, ale když už zjistím, že nějaké konkrétní jádro má chybu, chtěl bych mít možnost jednoduše s tím něco udělat. Dneska třeba zjistíte, že PDF plugim ve verzi 5.01 – 5.03 shodí prohlížeč, od verze 5.04 už je to opravené, aktuální je 5.09, takže se dá očekávat, že ty staré verze má jen minimum uživatelů – přesto musíte danou funkci zakázat pro celou řadu 5, protože přesnější verzi nezjistíte.
není Gecko mezi verzemi 20100103 až 20100215To by ovšem dávalo smysl jen tehdy, pokud by existovala jen jediná vývojová linie Gecka a autoři jednotlivých prohlížečů si v něm neopravovali chyby. Realita je spíš taková, že prohlížeč obsahuje Gecko verze X + patch A1 + patch A2 + ..., z čehož se hodně těžko usuzuje, jestli je daný bug přítomen či nikoliv. Podobně katastrofálně dopadají Linuxové programy, které se podle verze jádra snaží usoudit na to, existuje-li nějaký syscall a funguje-li.
Chybu, která způsobuje úplně chybné zobrazení nebo dokonce pád prohlížeče, těžko můžu nechat neošetřenou.Ano, ale správné ošetření je někdy říci uživateli, že má zabugovaný prohlížeč a ať si ho buďto upgradne nebo ať se nediví.
Navíc si nemyslím, že by se tímhle způsobem opravovaly takovéhle chyby ve vykreslovacím jádru, a i pokud by se to dělo, není problém to zohlednit ve způsobu verzování.Tímhle způsobem se dneska v Linuxových distribucích (a nejen tam) opravují prakticky všechny chyby, takže nevidím důvod, proč by se to nemělo týkat chyb ve vykreslovacím jádru webového prohlížeče. Stabilní řada distribuce se drží stabilní (tedy typicky poměrně staré) verze prohlížeče, ale pokud v ní někdo najde podstatnou chybu, často se patch backportuje z verze novější a verze se sice změní, ale v každé distribuci podle jejího interního verzovacího schématu. Takže z čísla verze toho věru moc nepoznáte.
if (find_err(42)<0) {
install_exploit(42);
}
Podle mne tohle (zjištění toho, co prohlížeč umí, a zjištění přesné verze vykreslovacího jádra) je to nejdůležitější, co se mělo do jakéhokoli pokračování HTML 4 dostat na prvním místě. Místo toho tady ovšem máme HTML5Umožniť aby HTML (nemalo by to byť skôr HTTP?) mohlo podať informáciu o engine, je presne to čomu sa HTML snaží od počiatku vyhnúť. Vieš prečo v CSS to C je zo slova "cascading", že? HTML je postavené na tom, že niektoré vlastnosti nie sú dostupné/implementované a napriek tomu je dokument použiteľný. Správne riešenie je také, že autor webovej stránky má zobraziť varovanie, že funkčnosť stránky nebola testovaná s daným browserom, popriať užívateľovi veľa šťastia a pustiť ho ďalej.
img atribut alt, proto ke script nebo frame existují noscript a noframe. Rozumné XHTML by vypadalo tak, že tam bude podmínka třeba „rozumí prohlížeč jmennému prostoru http://www.w3.org/1998/Math/MathML?“ Pak by tam byly dvě části, jednak zápis v MathML a jednak odkaz na obrázek – a prohlížeč by si vybral podle toho, zda daný jmenný prostor umí interpretovat.
Vieš prečo v CSS to C je zo slova "cascading", že?Ano, vím, a s dostupností či nedostupností nějaké implementace to nemá vůbec nic společného. Znamená to, že prvky ve stromové struktuře dědí vlastnosti od svých rodičů.
Zajimave je ze nejcasteji obecne (tj v jakemkoli webovem prohlizeci) nefunguje nejaka webova aplikace ktera je dodavana na zakazku, ci jejiho dodavatele nekdo (ZCU resp stat) tucne zaplatil.
Webove aplikace freemailovych sluzeb (seznam, google .........) tj aplikace provozovatelu ktere zadne statni instituce nedotuji a jsou pro konecneho uzivatele zcela zdarma tak funguji vsude a bezproblemu.
Jak psali výše je to Open Source Groupware. Na druhou stranu je tam kopec lidí, kteří ho ohýbají do stavu, aby spolupracoval s dalšími servery (např. LDAP) a myslím si, že by nebyl až takový problém, aby takovýho systém měl stejně jako např. Gmail svoji obyč. HTML verzi, která běží prakticky všude.
Tento systém nahrazuje do nynějška používaný squirrelmail (nad postfixem tuším), to samozřejmě není groupware, ale na druhou stranu je proti SOGo neskutečně rychlý a funguje všude.
Ohledně funkčnosti free služeb to vidím velice podobně a je to až udivující 