Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Před lety jsem si k Raspberry Pi koupil TpLink TL-WN722N (tehdy verze 1), Zapíchlo se to do Maliny a jelo to , umí i monitor mode, prostě OK. Proto když jsem potřeboval rychle do desktopu jakoukoliv b/g/n síťovku, ihned jsem doporučil tento tplink. A to byla chyba. Nebo nebyla ?
Původní revize1 v malině se hlásí jako Bus 001 Device 013: ID 0cf3:9271 Atheros Communications, Inc. AR9271 802.11n. O dva roky později jsem koupil totéž a hlásila se stejně a je stejně neproblémová. Nic zlého netuše jsem zorganizoval nákup u uřvané zelené příšery ale po zasunutí neudělal nic, jenom vypsal Bus 001 Device 016: ID 2357:010c a nic víc. Netváří se, že by chtěla fungovat, zařízení nevytvoří, prostě nic. Nu dobrá, google "2357:010c debian driver". Tady brečí, že jim to nechodí, tady tvrdí že by to pod Bubuntu mělo chodit, ale někomu se to ani neskompiluje, tady jim to nefunguje ... až jsem nakonec skončil na stránkách výrobce, který ovladače pro Linux vyvíjí (hurá), poslední je z května 18 (hurá,hurá) s tím že umí i monitor mode pod Mintem a Ubuntu (wtf ?) a hlavně This is a beta version; unknown bugs may still exist. The formal version is coming soon.. Hahaha. Dokonce poskytují i návod. V zásadě make clean;make, zkopírovat do příslušného adresáře, nezapomenout na depmod a po restartu vše běží jak má. Před BFU je člověk stejně za mága
Mimochodem na instalačním CD se v adresáři drivers/Linux nachází textový soubor, který doporučuje návštěvu WWW stránek výrobce, což za situace, kdy člověk instaluje síťovou kartu typicky opravdu pomůže :-/.
Bonus: tutorial jak si udělat hello_world jaderný modul 
).
Tiskni
Sdílej:
:~/kernel/linux$ git grep 0x2357 | grep 0x010c
drivers/staging/rtl8188eu/os_dep/usb_intf.c: {USB_DEVICE(0x2357, 0x010c)}, /* TP-Link TL-WN722N v2 */
$ uname -a Linux xxx 4.9.0-8-amd64 #1 SMP Debian 4.9.110-3+deb9u4 (2018-08-21) x86_64 GNU/Linux $ /sbin/modinfo r8188eu | grep -i 010c alias: usb:v2357p010Cd*dc*dsc*dp*ic*isc*ip*in*Keby to nefungovalo, tak v stretch-backports je kernel 4.17.
- nicméně, vzhledem k tomu, že jsem na inkriminovaném stroji naštěstí měl gcc/make/kernel headers tak jsem si prostě modul skompiloval a bylo
kde mne štve "příliš moderní" Debian StretchLoool :D
. Zásiví od toho, kdy jsi to kupoval ...
Bus 001 Device 013: ID 0bda:8179 Realtek Semiconductor Corp. RTL8188EUS 802.11n Wireless Network Adapter ... Bus 001 Device 012: ID 0bda:8176 Realtek Semiconductor Corp. RTL8188CUS 802.11n WLAN Adaptera ten poslední jsem kupoval v září 2017, nějakou dobu před tim ty dva. Čili budu muset taky upřesnit odkaz v HW sekci