V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
"co tě nehas, nepálí"To je heslo, panečku
Na letišti se pak rádi vzdají veškerých příručních zavazadel a podrobí se osobní prohlídce - vždyť je to pro bezpečnost nás všech!
Zrovna v tomto případě mi uniká, co je na tom špatného. Jak jinak chceš zajistit bezpečnost letecké dopravy?
Takže ty kontroly možná podstatně zredukují riziko výbuchu v letadle, ale obecnou hrozbu útoku nevyřeší, jen ji přesunou jinam. Místo v letadle to tedy exploduje (jak už se ostatně od 11. září několikrát stalo) třeba ve vlaku, v autobusu, v metru, na diskotéce, na plném náměstí atd. Uhlídat to všechno absolutně není možné.
To je samozřejmě pravda. Teroristickým útokům se prakticky nedá zabránit a není možné uhlídat všechno. Jenže právě letadla jsou příkladem, kde se kontroly vyplatí. Na jedné straně bomba v letadle je mnohem účinnější než ve vlaku. Na druhé straně se letiště dají jakž takž uhlídat oproti autobusovým a vlakovým zastávkám, protože letišť je podstatně míň. Příklad: při atentátech v Londýně zabili čtyři atentátníci přes padesát lidí. Kdyby odpálili své bomby v letadlech, bylo mrtvých třeba dvacetkrát víc (počítejme čtyři letadla po 250 lidech).
Nelze obecně říct, že bomby v letadlech zabijí více lidí. Že bomby ve vlacích zabily tak málo lidí, je otázka provedení.
No právě, že je to otázka provedení. Jeden sebevražedný atentátník s bombou v batohu nebo na těle může v autobusu zabít řekněme 50 lidí, v praxi ale mnohem méně. Když si přečteš zprávy o atentátech v Izraeli, tak málokdy je mrtvých víc než deset. V Londýně to také vychází kolem deseti mrtvých na jednoho teroristu. Zatímco ta samá bomba v letadle znamená téměř jisté zničení celého letadla a smrt všech cestujících, řekněme 200, ale klidně i 500 lidí. To je řádový rozdíl. Vyhodit do povětří vlak na mostě je složitější, potřebuješ na to mnohem víc trhaviny, víc lidí a také větší znalosti. Když už bych toto měl, tak bych se vykašlal na most a poslal ty lidi do letadel a opět bych dosáhnul podstatně většího efektu.
Vyhodit do povětří vlak na mostě je složitější, potřebuješ na to mnohem víc trhaviny, víc lidí a také větší znalosti.Neměl jsem na mysli na mostě, ale před silničním mostem, který jde přes trať. Když jede ten vlak dostatečně rychle, dopadne to jako u Eschede (resp. hůř, protože tehdy vykolejil až teprve čtvrtý vagón a předek vlaku zůstal nepoškozen). A dokonce na to ani není potřeba žádná trhavina, stačí si vypůjčit na nádraží výkolejku a trochu ji případně vylepšit (v nouzi si člověk místo toho vystačí i s trochou různého hutního materiálu). Kromě toho je to - narozdíl od sebevražedných atentátů - zcela bezpečné pro úročníky. Jde ale spíš o to, jaký to má psychologický efekt. Katastrofa u Eschede, i když se na začátku nevědělo nic o příčině, nebyla vnímána jako nic mimořádného, i když byl počet mrtvých obrovský. Kdežto výbuch v letadle, i kdyby tam bylo jen pár lidí, bude mít mnohem větší efekt. Ovšem když se omezí možnost útoku v letadlech, teroristé budou útočit stejně. Jen se přesunou na ty ostatní možnosti, třeba právě na vlaky.
Takže jaké konkrétně máte návrhy? Nemáte nic...
Nepřipadá ti to absurdní? Můj návrh přece je zrušit kontroly na letištích. A ty přijdeš s tím, že nemám návrh, čím ty kontroly nahradit. No když zrušit, tak pochopitelné bez náhrady.
Nebo bychom mohli zakázat nosit u sebe na veřejnosti nůž. Určitě by to snížilo počet spáchaných vražd.To už by bylo lepší zakázat třeba silniční dopravu. Počet vražd by kvůli tomu asi neklesl, ale celkový počet úmrtí zaručeně ano.
To, že dochází k dalšímu posilávní "bezpečnostních" kroků, nejen na letištích, dává tušit, že Loutkaři v základech WTC nenašli co hledali. Ty prohlídky na letištích jsou pouze nástrojem hledání Plánu, který se musí přemístit na jiné bezpečné místo.
Domnívám, že ideálním místem by byla vznikajicí přehrada Tři soutěsky v Číně jejíž dokončení je plánováno na rok 2009
Tiskni
Sdílej: