BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
S nadcházejícím pětiletým výročím "událostí 11. září" se více než kdykoli předtím vyrojilo množství nejrůznějších názorů a teorií. Škála je samozřejmě velice široká. Takže opět nezbývá než říci "všechno je jinak, jen nevíme jak". A neví to opravdu nikdo.
O čem není třeba spekulovat, že to, co se stalo 11. září 2001, výrazným způsobem poznamenalo život většiny lidí na planetě. Ať už přímo - například při cestování letadlem - nebo nepřímo, kupříkladu změnou peněžních toků. Co se ovšem liší, je vnímání událostí a jejich příčin.
V posledních dnech se opět - a dost silně - začaly objevovat názory, že všechno bylo úplně jinak. Hovoří se například o skutečné příčině pádu budov (zejména č. 7), o zásahu Pentagonu, o záhadné ztrátě mnoha důležitých důkazů, o případné roli autopilota nebo dálkového řízení letadel apod. Nebudu spekulovat, co jak bylo. Nemám dostatek objektivních důkazů, takže by to bylo úplně stejné, jako to, co máme možnost se porůznu dočíst. Zajímavější je ale zhodnocení reakce různých lidí na to, co se v posledních pěti letech děje.
Jak to mám ve zvyku, rozdělím opět lidi do několika extrémně profilovaných skupin. Doufám, že všichni pochopí, že jsou to extrémy, a nebudu zase v reakcích číst, že "také existuje něco mezi tím".
Lidé spadající do této kategorie dělají G. Bushovi radost. Nechali si vymýt mozek, bezvýhradně přijali pravidla Matrixu a když se jim řekne "skoč", zeptají se "jak vysoko?". S radostí si pořizují biometrické doklady, a kdyby se již dnes implantovaly RFID chipy, šli by dobrovolně jako první. Nevadí jim odposlechy, sledování a další zásahy do soukromí. Na letišti se pak rádi vzdají veškerých příručních zavazadel a podrobí se osobní prohlídce - vždyť je to pro bezpečnost nás všech! Pěšáci schvalují masivní vojenské zásahy proti všem, kdo se na Američany křivě podívají. Jsou rádi, když je každý i jen trochu podezřelý člověk bez soudního rozhodnutí dlouhodobě zadržován, nebo raději přímo odstřelen. Jsou nadšeni z používání tzv. alternativních výslechových metod (jinak řečeno "moderního mučení"), protože pak vyslýchaný prozradí, i co neví.
Za vším vidí hrátky státních představitelů a tajných služeb. Celé 11. září považují za předem připravené divadlo, které mělo odůvodnit pozdější vojenské akce a omezování svobod vlastních občanů. Samozřejmě s tím, že o nějaké oběti na životech nejde - to jsou jen ty pověstné létající třísky. Tito lidé považují jakoukoli státní aktivitu (kteréhokoli státu, který byť jen nepatrně spolupracuje s USA; o samotných Spojených státech nemluvě) za podezřelou. Vycházejí sice z reálných elementů, ale všechno nafukují do maximálních rozměrů.
Do této kategorie spadají lidé, kterým je vcelku jedno, co bylo příčinou událostí a jak se v tom nějaké státní orgány angažovaly, považují však za rozhodující, jaké dopady to má. Nelíbí se jim hlavně omezování svobod a další kroky proti nevinným lidem - odposlechy, bezdůvodné zadržování podezřelých, kruté výslechy, zbytečné zabíjení apod.
Poslední kategorie jsou lidé, které události 11. září nijak nepoznamenaly. Že jsou na letišti přísné kontroly, jim zcela uniklo (protože nikam nelétají), o odposleších nevědí a je jim to vcelku jedno, nějaké zadržování nebo zabíjení je jim ukradené (protože se to netýká přímo jich) atd. Jedná se buď o lidi, kteří žijí mimo moderní civilizaci, nebo o takové, kteří se zabývají pouze přízemními problémy a toto je od nich příliš daleko.
Každopádně se v praxi ukázalo, jak lidé takovéto věci vnímají. Zda se řídí heslem "co tě nepálí, nehas", zda jdou slepě za svým vůdcem, zda za vším vidí jakési temné síly, případně zda se chtějí pouštět do boje s větrnými mlýny. Můj názor je ten, že by se měl člověk trochu odpoutat od toho, co je mu servírováno (ať už v jakémkoli směru) a dívat se na všechno pokud možno nezaujatě. Je to těžké, ale nic jiného nezbývá, pokud se nechceme stát jen figurkami, kterými hýbe někdo jiný, případně skončit v péči psychiatrů.
Tiskni
Sdílej:
"co tě nehas, nepálí"To je heslo, panečku
imho biometricke pasy jsou nejvetsi zasah do soukromi od zacatku vydavani obcaskych prukazu. ty pasy samotny teda ne, ale zaneseni otisku do databaze i u lidi, kteri jeste nespachali zadny cin. takze si zacinam vybirat pekny kozeny rukavicky

Na letišti se pak rádi vzdají veškerých příručních zavazadel a podrobí se osobní prohlídce - vždyť je to pro bezpečnost nás všech!
Zrovna v tomto případě mi uniká, co je na tom špatného. Jak jinak chceš zajistit bezpečnost letecké dopravy?
Takže ty kontroly možná podstatně zredukují riziko výbuchu v letadle, ale obecnou hrozbu útoku nevyřeší, jen ji přesunou jinam. Místo v letadle to tedy exploduje (jak už se ostatně od 11. září několikrát stalo) třeba ve vlaku, v autobusu, v metru, na diskotéce, na plném náměstí atd. Uhlídat to všechno absolutně není možné.
To je samozřejmě pravda. Teroristickým útokům se prakticky nedá zabránit a není možné uhlídat všechno. Jenže právě letadla jsou příkladem, kde se kontroly vyplatí. Na jedné straně bomba v letadle je mnohem účinnější než ve vlaku. Na druhé straně se letiště dají jakž takž uhlídat oproti autobusovým a vlakovým zastávkám, protože letišť je podstatně míň. Příklad: při atentátech v Londýně zabili čtyři atentátníci přes padesát lidí. Kdyby odpálili své bomby v letadlech, bylo mrtvých třeba dvacetkrát víc (počítejme čtyři letadla po 250 lidech).
Nelze obecně říct, že bomby v letadlech zabijí více lidí. Že bomby ve vlacích zabily tak málo lidí, je otázka provedení.
No právě, že je to otázka provedení. Jeden sebevražedný atentátník s bombou v batohu nebo na těle může v autobusu zabít řekněme 50 lidí, v praxi ale mnohem méně. Když si přečteš zprávy o atentátech v Izraeli, tak málokdy je mrtvých víc než deset. V Londýně to také vychází kolem deseti mrtvých na jednoho teroristu. Zatímco ta samá bomba v letadle znamená téměř jisté zničení celého letadla a smrt všech cestujících, řekněme 200, ale klidně i 500 lidí. To je řádový rozdíl. Vyhodit do povětří vlak na mostě je složitější, potřebuješ na to mnohem víc trhaviny, víc lidí a také větší znalosti. Když už bych toto měl, tak bych se vykašlal na most a poslal ty lidi do letadel a opět bych dosáhnul podstatně většího efektu.
Vyhodit do povětří vlak na mostě je složitější, potřebuješ na to mnohem víc trhaviny, víc lidí a také větší znalosti.Neměl jsem na mysli na mostě, ale před silničním mostem, který jde přes trať. Když jede ten vlak dostatečně rychle, dopadne to jako u Eschede (resp. hůř, protože tehdy vykolejil až teprve čtvrtý vagón a předek vlaku zůstal nepoškozen). A dokonce na to ani není potřeba žádná trhavina, stačí si vypůjčit na nádraží výkolejku a trochu ji případně vylepšit (v nouzi si člověk místo toho vystačí i s trochou různého hutního materiálu). Kromě toho je to - narozdíl od sebevražedných atentátů - zcela bezpečné pro úročníky. Jde ale spíš o to, jaký to má psychologický efekt. Katastrofa u Eschede, i když se na začátku nevědělo nic o příčině, nebyla vnímána jako nic mimořádného, i když byl počet mrtvých obrovský. Kdežto výbuch v letadle, i kdyby tam bylo jen pár lidí, bude mít mnohem větší efekt. Ovšem když se omezí možnost útoku v letadlech, teroristé budou útočit stejně. Jen se přesunou na ty ostatní možnosti, třeba právě na vlaky.
Takže jaké konkrétně máte návrhy? Nemáte nic...
Nepřipadá ti to absurdní? Můj návrh přece je zrušit kontroly na letištích. A ty přijdeš s tím, že nemám návrh, čím ty kontroly nahradit. No když zrušit, tak pochopitelné bez náhrady.
Nebo bychom mohli zakázat nosit u sebe na veřejnosti nůž. Určitě by to snížilo počet spáchaných vražd.To už by bylo lepší zakázat třeba silniční dopravu. Počet vražd by kvůli tomu asi neklesl, ale celkový počet úmrtí zaručeně ano.
Nebo třeba zakázat cigarety...
To, že dochází k dalšímu posilávní "bezpečnostních" kroků, nejen na letištích, dává tušit, že Loutkaři v základech WTC nenašli co hledali. Ty prohlídky na letištích jsou pouze nástrojem hledání Plánu, který se musí přemístit na jiné bezpečné místo.
Domnívám, že ideálním místem by byla vznikajicí přehrada Tři soutěsky v Číně jejíž dokončení je plánováno na rok 2009