Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
...no nastesti pro nasi republiku kousek odtud bydli jeden starsi pan, ktery to reseni urcite vi.Všichni se smějeme.
Pak by se na 1 km postavené dálnice dalo ušetřit klidně 100 milionů i víc. Čili řekněme takové 2 miliardy ročně by se ušetřit daly, spíš ještě víc.Hmm, tak po precteni napr. tohoto clanku jsem ziskal dojem, ze u nas se diky korupci profrca jeste mnohem vic nez si myslite. Ve zkratce... kilometr dalnice je udajne u nas oproti evropskemu prumeru predrazeny o stovky procent - nekolikanasobne drazsi nez spickove dalnice v Nemecku ci dalnice v extremne narocnem terenu v Norsku, v zemich s mnohem drazsi pracovni silou nez u nas. Jen tak mimochodem, uz jsem tady mnohokrat videl ruzne flames o tom jestli je lepsi pravice nebo levice - ale jak to vidim ja, je to celkem jedno, protoze korupce je v nasi zemi tak obrovsky problem, ze vysava celou zemi jako pijavice a odsava mnohem vic bohatstvi nez by mohly byt jakekoliv rozdily zpusobene jinou konfiguraci dani/davek atp.
). Ale to porovnání cen bylo zas novinářskej um - aby se to hold dobře prodávalo...
A k těm problémům - ani jedno místo osobně neznám, ale podle toho co píšete, tak první dva případy jsou vyloženou chybou projektantů - škoda, že v tomto státě je nečeká žádná sankce
tak první dva případy jsou vyloženou chybou projektantůO tom pochybuji. Silnice I/38 je stará, takto vypadala vždycky. Chybou mohlo být maximálně to, že se to při opravě nevyřešilo (jenže zatím všechny opravy spočívaly jen v novém koberci). A co se týká kulaťáku, to je podobné. Současné řešení vzniklo v době, kdy byl tamní automobilový provoz cca o dva řády slabší (30. léta 20. století). Jenže už takových 30-40 let jsou s tímto řešením problémy, nic se však neřešilo. Jinak zajímavá studie je tady.
V dnešních předpisech je napsáno, že se kruháč vyloženě nehodí tam, kde je i šalina - zda to tam bylo už tenkrát fakt netuším...
Takže beru zpět, co jsem napsal o chybách projektantů.
Podobně to bylo to i s těmi vzdálenostmi pro zastavení a předjíždění (a z toho vyplývajícím poloměrem "hrbů") nebo vhodností různých typů křižovatek pro různé situace...
Ad 38: Me teda v autoskole ucili, ze za tereni vlnou se muze schovat auto. Proto tam vetsinou, krome asi dvou mist, nikdo normalni neredjzdi. Bohuzel malo ridci je normalnich. Jinak ta silnice je v tom useku v naprosto hroznem stavu. Co si pamatuju, tak tam jsou pekelne hluboke koleje (Jeden cas, tam byl dokonce z vytlacenho asfaltu obrubnik, opravdu chutovka na kole). Tak doufam, ze s tou silnici neco brzy udelaji.
Takže by to znamenalo pod značku zákazu předjíždění dát dodatkovou tabulku s nápisem „terénní vlny“, případně schematickým znázorněním (vlna a v ní schované auto).Obávám se, že tady by to příliš nepomohlo. Ti řidiči, kteří riskantně vyrážejí na předjetí, totiž předtím jedou nalepeni za zádi náklaďáku, a proto nemají šanci značku spatřit.
Mimochodem, ten Klárov by se dal „řešit“ tak, jak se v Praze „řeší“ spousta křižovatek – semaforem.I tady jsem skeptický. Problém je v tom, že jde v podstatě o dvě samostatné křižovatky. Kdyby byly řešeny samostatně, zablokuje se doprava, protože se tam nahromadí příliš mnoho aut. A když budou řešeny dohromady, úsek mezi začátkem křižovatky s nábřežím a koncem křižovatky s Valdštejnskou je dlouhý skoro 100 m, proto by musel být vyklízecí interval velmi dlouhý - to by samozřejmě plynulosti dopravy vůbec nepřidalo. Proto by zmizely současné problémy, ale zase by se rozmohla jízda na červenou (o dopadech na propustnost nemluvě). Jedno řešení bych víděl. Více zapojit ulici U Bruských kasáren a udělat tam cosi jako kruhový objezd kolem bloku (tzn. zjednosměrnit příslušné úseky ulic). To by mohlo fungovat, ale zase je tu problém s tramvajemi, takže tak jednoduché to zase není.
Mimochodem, ten Klárov by se dal „řešit“ tak, jak se v Praze „řeší“ spousta křižovatek – semaforem.A ještě možná přidate nějaké to omezení rychlosti, ať je to řešení úplné a dokonalé.
Třeba uložit příslušné organizační složce ministerstva dopravyŘSD Mimochodem zásady pro navrhování bezpečných silnic jsou známy už dlouho. Problém je, že ona nebezpečná místa pocházejí většinou z dob, kdy tyto zásady ještě nebyly známy (např. mnoho km dnešních silnic I. třídy vede přesně ve stopě císařských silnic z 18. stol. nebo ještě starších) nebo se o nich vědělo, ale neřídilo se podle nich (nejspíš to 3. místo v zápisku Defective by design) nebo v daném místě vzrostly intenzity nad očekávané meze, ale s dispozicí už nejde nic moc udělat (poslední příklad odsud).
ŘSDSpíš jsem měl na mysli něco jiného. Protože ŘSD se pouze stará o silnice, na bezpečnost je tu zvláštní útvar převzatý od vnitra.
A proc nezacit tim, ze postavim neco noveho, neco, co si s sebou neponese zatez minulosti?Protože to stejně za nějakou dobu nebude vyhovovat. Tím spíš, že se dost značně liší názory různých odborníků na to, jak řešit dopravní bezpečnost. A tak zatímco nyní převažuje jeden směr, za 20 let může být situace jiná a současné "minulostí nezatížené" řešení bude nevyhovující. Jinak samozřejmě, než řešit třeba kritické úseky na I/11 (a že jich tam je celá řada), je lepší dostavět dálnici, o tom není sporu. Hovořím ale o místech, kde by náklady nebyly až tak vysoké, a přitom by to mělo významný efekt.
Je pravda, ze asi zalezi na situaci. U te jedenactky bylo lepsi dostavet dalnici u te osmatricitky treba upravit stavajici stav. Jenze penize jsou tak maximalne na ty nove veci a ty vypadaji prece jen vice sexy (viz duvody vyse).
Tiskni
Sdílej: