BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
...no nastesti pro nasi republiku kousek odtud bydli jeden starsi pan, ktery to reseni urcite vi.Všichni se smějeme.
Pak by se na 1 km postavené dálnice dalo ušetřit klidně 100 milionů i víc. Čili řekněme takové 2 miliardy ročně by se ušetřit daly, spíš ještě víc.Hmm, tak po precteni napr. tohoto clanku jsem ziskal dojem, ze u nas se diky korupci profrca jeste mnohem vic nez si myslite. Ve zkratce... kilometr dalnice je udajne u nas oproti evropskemu prumeru predrazeny o stovky procent - nekolikanasobne drazsi nez spickove dalnice v Nemecku ci dalnice v extremne narocnem terenu v Norsku, v zemich s mnohem drazsi pracovni silou nez u nas. Jen tak mimochodem, uz jsem tady mnohokrat videl ruzne flames o tom jestli je lepsi pravice nebo levice - ale jak to vidim ja, je to celkem jedno, protoze korupce je v nasi zemi tak obrovsky problem, ze vysava celou zemi jako pijavice a odsava mnohem vic bohatstvi nez by mohly byt jakekoliv rozdily zpusobene jinou konfiguraci dani/davek atp.
). Ale to porovnání cen bylo zas novinářskej um - aby se to hold dobře prodávalo...
A k těm problémům - ani jedno místo osobně neznám, ale podle toho co píšete, tak první dva případy jsou vyloženou chybou projektantů - škoda, že v tomto státě je nečeká žádná sankce
tak první dva případy jsou vyloženou chybou projektantůO tom pochybuji. Silnice I/38 je stará, takto vypadala vždycky. Chybou mohlo být maximálně to, že se to při opravě nevyřešilo (jenže zatím všechny opravy spočívaly jen v novém koberci). A co se týká kulaťáku, to je podobné. Současné řešení vzniklo v době, kdy byl tamní automobilový provoz cca o dva řády slabší (30. léta 20. století). Jenže už takových 30-40 let jsou s tímto řešením problémy, nic se však neřešilo. Jinak zajímavá studie je tady.
V dnešních předpisech je napsáno, že se kruháč vyloženě nehodí tam, kde je i šalina - zda to tam bylo už tenkrát fakt netuším...
Takže beru zpět, co jsem napsal o chybách projektantů.
Podobně to bylo to i s těmi vzdálenostmi pro zastavení a předjíždění (a z toho vyplývajícím poloměrem "hrbů") nebo vhodností různých typů křižovatek pro různé situace...
Ad 38: Me teda v autoskole ucili, ze za tereni vlnou se muze schovat auto. Proto tam vetsinou, krome asi dvou mist, nikdo normalni neredjzdi. Bohuzel malo ridci je normalnich. Jinak ta silnice je v tom useku v naprosto hroznem stavu. Co si pamatuju, tak tam jsou pekelne hluboke koleje (Jeden cas, tam byl dokonce z vytlacenho asfaltu obrubnik, opravdu chutovka na kole). Tak doufam, ze s tou silnici neco brzy udelaji.
Takže by to znamenalo pod značku zákazu předjíždění dát dodatkovou tabulku s nápisem „terénní vlny“, případně schematickým znázorněním (vlna a v ní schované auto).Obávám se, že tady by to příliš nepomohlo. Ti řidiči, kteří riskantně vyrážejí na předjetí, totiž předtím jedou nalepeni za zádi náklaďáku, a proto nemají šanci značku spatřit.
Mimochodem, ten Klárov by se dal „řešit“ tak, jak se v Praze „řeší“ spousta křižovatek – semaforem.I tady jsem skeptický. Problém je v tom, že jde v podstatě o dvě samostatné křižovatky. Kdyby byly řešeny samostatně, zablokuje se doprava, protože se tam nahromadí příliš mnoho aut. A když budou řešeny dohromady, úsek mezi začátkem křižovatky s nábřežím a koncem křižovatky s Valdštejnskou je dlouhý skoro 100 m, proto by musel být vyklízecí interval velmi dlouhý - to by samozřejmě plynulosti dopravy vůbec nepřidalo. Proto by zmizely současné problémy, ale zase by se rozmohla jízda na červenou (o dopadech na propustnost nemluvě). Jedno řešení bych víděl. Více zapojit ulici U Bruských kasáren a udělat tam cosi jako kruhový objezd kolem bloku (tzn. zjednosměrnit příslušné úseky ulic). To by mohlo fungovat, ale zase je tu problém s tramvajemi, takže tak jednoduché to zase není.
Mimochodem, ten Klárov by se dal „řešit“ tak, jak se v Praze „řeší“ spousta křižovatek – semaforem.A ještě možná přidate nějaké to omezení rychlosti, ať je to řešení úplné a dokonalé.
Třeba uložit příslušné organizační složce ministerstva dopravyŘSD Mimochodem zásady pro navrhování bezpečných silnic jsou známy už dlouho. Problém je, že ona nebezpečná místa pocházejí většinou z dob, kdy tyto zásady ještě nebyly známy (např. mnoho km dnešních silnic I. třídy vede přesně ve stopě císařských silnic z 18. stol. nebo ještě starších) nebo se o nich vědělo, ale neřídilo se podle nich (nejspíš to 3. místo v zápisku Defective by design) nebo v daném místě vzrostly intenzity nad očekávané meze, ale s dispozicí už nejde nic moc udělat (poslední příklad odsud).
ŘSDSpíš jsem měl na mysli něco jiného. Protože ŘSD se pouze stará o silnice, na bezpečnost je tu zvláštní útvar převzatý od vnitra.
A proc nezacit tim, ze postavim neco noveho, neco, co si s sebou neponese zatez minulosti?Protože to stejně za nějakou dobu nebude vyhovovat. Tím spíš, že se dost značně liší názory různých odborníků na to, jak řešit dopravní bezpečnost. A tak zatímco nyní převažuje jeden směr, za 20 let může být situace jiná a současné "minulostí nezatížené" řešení bude nevyhovující. Jinak samozřejmě, než řešit třeba kritické úseky na I/11 (a že jich tam je celá řada), je lepší dostavět dálnici, o tom není sporu. Hovořím ale o místech, kde by náklady nebyly až tak vysoké, a přitom by to mělo významný efekt.
Je pravda, ze asi zalezi na situaci. U te jedenactky bylo lepsi dostavet dalnici u te osmatricitky treba upravit stavajici stav. Jenze penize jsou tak maximalne na ty nove veci a ty vypadaji prece jen vice sexy (viz duvody vyse).
Tiskni
Sdílej: