Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
...no nastesti pro nasi republiku kousek odtud bydli jeden starsi pan, ktery to reseni urcite vi.Všichni se smějeme.
Pak by se na 1 km postavené dálnice dalo ušetřit klidně 100 milionů i víc. Čili řekněme takové 2 miliardy ročně by se ušetřit daly, spíš ještě víc.Hmm, tak po precteni napr. tohoto clanku jsem ziskal dojem, ze u nas se diky korupci profrca jeste mnohem vic nez si myslite. Ve zkratce... kilometr dalnice je udajne u nas oproti evropskemu prumeru predrazeny o stovky procent - nekolikanasobne drazsi nez spickove dalnice v Nemecku ci dalnice v extremne narocnem terenu v Norsku, v zemich s mnohem drazsi pracovni silou nez u nas. Jen tak mimochodem, uz jsem tady mnohokrat videl ruzne flames o tom jestli je lepsi pravice nebo levice - ale jak to vidim ja, je to celkem jedno, protoze korupce je v nasi zemi tak obrovsky problem, ze vysava celou zemi jako pijavice a odsava mnohem vic bohatstvi nez by mohly byt jakekoliv rozdily zpusobene jinou konfiguraci dani/davek atp.
). Ale to porovnání cen bylo zas novinářskej um - aby se to hold dobře prodávalo...
A k těm problémům - ani jedno místo osobně neznám, ale podle toho co píšete, tak první dva případy jsou vyloženou chybou projektantů - škoda, že v tomto státě je nečeká žádná sankce
tak první dva případy jsou vyloženou chybou projektantůO tom pochybuji. Silnice I/38 je stará, takto vypadala vždycky. Chybou mohlo být maximálně to, že se to při opravě nevyřešilo (jenže zatím všechny opravy spočívaly jen v novém koberci). A co se týká kulaťáku, to je podobné. Současné řešení vzniklo v době, kdy byl tamní automobilový provoz cca o dva řády slabší (30. léta 20. století). Jenže už takových 30-40 let jsou s tímto řešením problémy, nic se však neřešilo. Jinak zajímavá studie je tady.
V dnešních předpisech je napsáno, že se kruháč vyloženě nehodí tam, kde je i šalina - zda to tam bylo už tenkrát fakt netuším...
Takže beru zpět, co jsem napsal o chybách projektantů.
Podobně to bylo to i s těmi vzdálenostmi pro zastavení a předjíždění (a z toho vyplývajícím poloměrem "hrbů") nebo vhodností různých typů křižovatek pro různé situace...
Ad 38: Me teda v autoskole ucili, ze za tereni vlnou se muze schovat auto. Proto tam vetsinou, krome asi dvou mist, nikdo normalni neredjzdi. Bohuzel malo ridci je normalnich. Jinak ta silnice je v tom useku v naprosto hroznem stavu. Co si pamatuju, tak tam jsou pekelne hluboke koleje (Jeden cas, tam byl dokonce z vytlacenho asfaltu obrubnik, opravdu chutovka na kole). Tak doufam, ze s tou silnici neco brzy udelaji.
Takže by to znamenalo pod značku zákazu předjíždění dát dodatkovou tabulku s nápisem „terénní vlny“, případně schematickým znázorněním (vlna a v ní schované auto).Obávám se, že tady by to příliš nepomohlo. Ti řidiči, kteří riskantně vyrážejí na předjetí, totiž předtím jedou nalepeni za zádi náklaďáku, a proto nemají šanci značku spatřit.
Mimochodem, ten Klárov by se dal „řešit“ tak, jak se v Praze „řeší“ spousta křižovatek – semaforem.I tady jsem skeptický. Problém je v tom, že jde v podstatě o dvě samostatné křižovatky. Kdyby byly řešeny samostatně, zablokuje se doprava, protože se tam nahromadí příliš mnoho aut. A když budou řešeny dohromady, úsek mezi začátkem křižovatky s nábřežím a koncem křižovatky s Valdštejnskou je dlouhý skoro 100 m, proto by musel být vyklízecí interval velmi dlouhý - to by samozřejmě plynulosti dopravy vůbec nepřidalo. Proto by zmizely současné problémy, ale zase by se rozmohla jízda na červenou (o dopadech na propustnost nemluvě). Jedno řešení bych víděl. Více zapojit ulici U Bruských kasáren a udělat tam cosi jako kruhový objezd kolem bloku (tzn. zjednosměrnit příslušné úseky ulic). To by mohlo fungovat, ale zase je tu problém s tramvajemi, takže tak jednoduché to zase není.
Mimochodem, ten Klárov by se dal „řešit“ tak, jak se v Praze „řeší“ spousta křižovatek – semaforem.A ještě možná přidate nějaké to omezení rychlosti, ať je to řešení úplné a dokonalé.
Třeba uložit příslušné organizační složce ministerstva dopravyŘSD Mimochodem zásady pro navrhování bezpečných silnic jsou známy už dlouho. Problém je, že ona nebezpečná místa pocházejí většinou z dob, kdy tyto zásady ještě nebyly známy (např. mnoho km dnešních silnic I. třídy vede přesně ve stopě císařských silnic z 18. stol. nebo ještě starších) nebo se o nich vědělo, ale neřídilo se podle nich (nejspíš to 3. místo v zápisku Defective by design) nebo v daném místě vzrostly intenzity nad očekávané meze, ale s dispozicí už nejde nic moc udělat (poslední příklad odsud).
ŘSDSpíš jsem měl na mysli něco jiného. Protože ŘSD se pouze stará o silnice, na bezpečnost je tu zvláštní útvar převzatý od vnitra.
A proc nezacit tim, ze postavim neco noveho, neco, co si s sebou neponese zatez minulosti?Protože to stejně za nějakou dobu nebude vyhovovat. Tím spíš, že se dost značně liší názory různých odborníků na to, jak řešit dopravní bezpečnost. A tak zatímco nyní převažuje jeden směr, za 20 let může být situace jiná a současné "minulostí nezatížené" řešení bude nevyhovující. Jinak samozřejmě, než řešit třeba kritické úseky na I/11 (a že jich tam je celá řada), je lepší dostavět dálnici, o tom není sporu. Hovořím ale o místech, kde by náklady nebyly až tak vysoké, a přitom by to mělo významný efekt.
Je pravda, ze asi zalezi na situaci. U te jedenactky bylo lepsi dostavet dalnici u te osmatricitky treba upravit stavajici stav. Jenze penize jsou tak maximalne na ty nove veci a ty vypadaji prece jen vice sexy (viz duvody vyse).
Tiskni
Sdílej: