Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Pro možnost kvalitního posouzení nabízených příspěvků, prosíme o pečlivé vypracování nabídky. Uzávěrka příjmu nabídek bude v pondělí 10.3.2008. Poté programový výbor z nabídek vybere příspěvky do odborného programu konference.Asi tak
Sice už je oficiálně po uzávěrce, ale lze stále ještě posílat nabídky.Před hodinou jsem telefonicky hovořil s ředitelem firmy Aegis (a současně odpovědným zástupcem programového výboru konference) Evženem Kučerou. Nabídky lze skutečně posílat i nyní.
rad bych mladsim ctenarum pripomnel, ze banky jsou jednim z nejvetsich problemu dnesniho sveta. Jiste, za zasadni problem nemohou (je jim urok), ale jako nastroje tohoto zla omezuji svobodu miliardam obyvatel teto planety.V čem je úrok špatný? Úrok je vlastně náhrada za to, že ten, kdo peníze půjčuje, je nemůže použít na jiný účel. Jinak banky samozřejmě nikomu svobodu neomezují. Naopak, jsou důležitým tržním elementem, protože umožňují zprostředkovat obchod mezi těmi, kdo si potřebují půjčit peníze, a těmi, kdo aktuálně peníze nepotřebují a mohou je tedy někomu poskytnout. Svobodu omezují pouze vlády, a to tehdy, pokud vynucují využití služeb bank (např. omezením plateb v hotovosti).
Urok je zasadni problem kapitalismu, na netu je o tom milion dokumentu. Urok vede kapitalismus stale vice do jeho vlastni pasti nutnosti neustale rustu, nema-li dojit k ozebracovani sirokach vrstev obyvalstva na ukor tech, kteri jiz maji tolik kapitalu, ze jejich urokove vynosy prevysuji jejich urokove vydaje. Jak to obejit - napr. navrhy jako Silvio Gesell.Pokud nebude úrok, málokdo bude mít chuť půjčovat peníze. Gesellův návrh by byl neudržitelný - brzy by vedl ke vzniku "paralelních peněz" a také by podporoval spotřebu a plýtvání (vzhledem ke tlaku na co nejkratší držbu peněz).
Banky prohlubuji nesvobodu tim, ze zprostredkovavji vetsi urok tem, kteri jej vlastne nepotrebuji. Vysledkem je, ze omezuji napr. socialni systemy, protoze stat je jednim z nejvetsich dluzniku.To důležité jsem ztučnil. Problém je právě v tom, že vlády nejsou schopny udržet rozpočtovou disciplínu. Běžně staví své rozpočty jako schodkové (na část výdajů si půjčí), čímž ženou stát do čím dál větší úrokové zátěže (kterou pokrývají opět na dluh). To je ale chybou těch vlád a ne úroku jako takového.
?? , Gesell prece navrhl, ze kdo nebude zanaset penize do banky, tak bude penalizovan ??Ale proč by je někdo nosil do banky, když by na tom prodělal? Z jeho pohledu bude lepší, když si je nějak užije, a to hned. Případně je promění na "paralelní peníze", tj. například vzácné kovy nebo jiné trvanlivé komodity (pokud to pro něj bude výhodnější).
to je nyni vec pohledu, kdyz nebude kapital "delat" kapital, tak se bude investovat do produkce - nakolik je to "spatna" spotreba nebo plytvani by se muselo videt.Nakolik je to špatné, je vidět v případech, kdy má rozpočtová organizace vyčerpat peníze do konce roku. Pak se utrácí tak neskutečně hloupě a neefektivně, až to není hezké. A to jen proto, že co se nevyčerpá, o to organizace přijde.
Co se statu tyce, ten si proste 'pujcit' musi! Kdyz se ma investovat do skolstvi, tak jsou ty vysledky videt po 20 letech. Tim ze ale stat nema na strane ulozeny kapital, nemuze urokove pohledavky vyrovnat urokovymi prijmy a to plati i pro kazdeho obcana, ktery ma vice pujceno nez ulozeno.Stát si půjčit samozřejmě nemusí. Záleží na tom, co všechno financuje, kolik vybírá na daních atd. Pak nemusí být rozhodování v rovině "půjčíme si x miliard nebo nebude na školství", ale například "půjčíme si x miliard nebo koupíme těch stíhaček jen polovinu" (za L-159 bylo zcela zbytečně vyhozeno cca 20 mld. Kč - ty stroje zřejmě nikdy nevzlétnou, není pro ně uplatnění) a podobně.
Rozpocet o kterem mluvite by spravne vypadal tak, ze by stat kazdy rok snizoval sve vydaje napr. na soc. systemy. A doufal, ze zsase prijde nekdy hospodarsky rust.Takže místo "utahování opasků" si stát půjčuje stále více a roztáčí spirálu dluhové pasti.
S 0% urokem by stat mohl mnohem lepe reagovat na stagnace.S 0% úrokem by ty peníze prostě nezískal. Nikdo by mu je nepůjčil. Ledaže by si je vzal násilím, ale to už je jednodušší si je vzít rovnou, prostřednictvím daní. Nucené půjčování státu s 0% úrokem totiž není nic jiného než forma daně.
A jaky to ma smysl, oznacovat nekoho, kdo premysli, za nepremyslejiciho?No na to se mě neptejte, já tu nikoho za nepřemýšlejícího neoznačoval. Jenom jsem si dovolil shrnout společný postoj obou stran sporu, kdy jsou ti druzí označovaní za nepřemýšlející jenom proto, že mají jiný názor, než já
než jáUž to dělám zase
Tiskni
Sdílej: