Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Tak to je opravdu zvláštní. Může to být pomalým počítačem, to můžu potvrdit že pak jak Eclipse tak i NetBeans se občas krapet zaseknou. Ale aby mi nefungovala schránka, nebo aby operace takhle trvali, s tím jsem se na svém (nikoliv pracovním) stroji nesetkal. Krom toho, že schránka mi funguje vždy. To spíš v iReportu občas blbne, že dám pouze jednou zkopírovat a ono se nic nestane... Ale to mi dělá pouze Java na Windows. Moc ti to nezávidím, protože používat Javu na Linuxu je občas docela za trest...
Může to být pomalým počítačemTo může, ale Core2Duo@2,66 s 2 GB paměti zase až taková vykopávka není
Krom toho, že schránka mi funguje vždy.Možná je to problém distribuce (knihoven X nebo co já vím...), protože co si vzpomínám, tak nějaké takové problémy jsem míval s Eclipsem už kdysi, na jiném stroji, s jinou verzí Eclipsu, s jinou verzí openSUSE. Ale žádná jiná aplikace takhle neblbla.
Moc ti to nezávidím, protože používat Javu na Linuxu je občas docela za trest...Obecně s Javou problémy nemám. Netbeans, jEdit a další programy chodí zcela bez problémů.
Záleží na tom, jaký Look and Feel použiješ. Pokud necháš ten systémový, pak je vykreslování stejně rychlé jako u nativních aplikací. Pokud nastavíš nějaký jiný, použije se vykreslování od Sunu a to je pomalé. A pokud navíc nastavíš i vlastní dekorace okna, pak je překreslování naprosto tragické.
Pokud necháš ten systémový, pak je vykreslování stejně rychlé jako u nativních aplikací.Mám přesně opačnou zkušenost. Ve Windows je rychlý jak Metal, tak Windows L&F. V MacOS jsem zkoušel jen nativní, byl rychlý. V Linuxu je GTK L&F nehorázně pomalý, bugový (např. špatně kreslené a nenativně fungující widgety) a nerespektuje některá nastavení GTK. Za to Metal tam běhá o mnoho rychleji, ale stále to nemá na ostatní zmíněné platformy.
Mám přesně opačnou zkušenost.
Počkej, to jsi mě špatně pochopil Já tím myslel, že pokud na Mac OS X necháš systémový (Aqua) L&F, pak je vykreslování stejně rychlé jako u nativních aplikací. Řekl bych, že se používají přímo nativní komponenty a nekreslí to Java. Ale ruku bych za to do ohně nedal, tak dobře Javu od Applu zase neznám. Jinak vykreslování nativního L&F jinde jsem moc nezkoušel...
Jinak GTK L&F není bohužel moc dobře udělaný - záleží na vzhledu, který máš v Gnome nastavený. Některé vzhledy (jako např. výchozí Ubuntu) pracují s Javou dobře, některé holt hůře... To už je holt daň za svobodu.
zdravim,
Eclipse CDT jsem pred par dny pouzival. Pred par dny se mi podarilo dostat abiword do eclipse CDT.
Pady aplikace nejsou. Co se tyce rychlosti neni problem ani tak na strane Eclipse. Problem je spise v tom v buildech. Zde bude asi nejaka mezera.
Specielne na Dual-Core procesoru to jiz leta. Osobne pouzivam 3GHz jednoprocessor.
Ale i tak by stalo za to par veci vylepsit. Dokonale to neni.
Osobne tedy spise pouzivam IDE, kvuli vlastnostem a ne kvuli rychlosti. Mimojine, jakou verzi Eclipse pouzivate ?
Pisete o pomalosti ? Co si pod tim ma clovek predstavit ? To pise dneska o vecech skoro kazdy . Je to modni. Zatimco v podobne rychlem .NET to je casto naprosto OK.
Na adresu Visual Studia - zkusenosti jsou - pouze dodam to, ze ma mnoho uzasnych vlastnosti a celkove to nikdo nedotahl do konce, tak aby chodily zakladni veci a daly se beznym zpusobem pouzivat. Aneb klasicke Microsoft-i - udelame to jinak.... bude inovace.
Proto radeji pouzivam Eclipse. Umi mene, ale lepe.
Chapu, ze jste si zrovna ulevil blogem jaky je Eclipse srot, ale chtelo by to dopsat nejake detaily.
jakou verzi Eclipse pouzivate ?Verze 3.4 (číslo buildu neznám, už jsem to odinstaloval - verze openSUSE balíčku je 3.4-6.2).
Pisete o pomalosti ? Co si pod tim ma clovek predstavit ?Snad jsem to popsal dostatečně, ne? Prostě je to subjektivně pomalé, se stopkami v ruce jsem to neměřil. Když třeba přepnu taby s otevřenými soubory, reaguje to zřetelně pomalu, kdežto třeba Netbeans má tu reakci prakticky okamžitou. Totéž třeba vkládání ze schránky, chvíli se nic neděje, pak se kód vloží, ale okolní kód se posune až o pár stovek milisekund později.
zdravim,
tak neco na tom pravdy bude. Nainstaloval jsem si cvicne 3.5.0 Eclipse (Eclipse for RCP/Plug-in Developers) a line to tedy je. Asi by se s tim dalo zit. Osobne verim spise versim x.1 a vyse.
Jinak tu k primerene (optimalni[mohlo by to byt lepsi]) spokojenosti mam tuto versi ohledne CDT.
Version: 3.4.2
Build id: M20090211-1700
Jinak na Eclipse Classic take 3.4.2 jsem od obeda psal linuxsoft a zadne problemy. Relativne dost svizne na 3Ghz Intel CPU. Obsazena pamet IDE tak do 150-200MB.
jeste info: java -version
java version "1.6.0_10"
Java(TM) SE Runtime Environment (build 1.6.0_10-b33)
Java HotSpot(TM) Client VM (build 11.0-b15, mixed mode, sharing)
vzdycky stahuj oficialni bundly z eclipse.orgTo jsem už kupodivu udělal (tolik jsem chtěl dát Eclipsu šanci) a bylo to úplně stejné. Pravda, nevyzkoušel jsem úplně čerstvou verzi 3.5, takže až budu mít čas a náladu, učiním ještě jeden pokus a pak dám do blogpostu update, jak to dopadlo.
Otázkou je, jestli je to vina Sunu (že si nedokáže poradit s Linuxem) nebo Linuxu (že na něm jsou programy co se starají o schránku a neumí komunikovat s Javou). Do Sunovské implementace nevidím, ale velmi bych pochyboval, že bude problém zrovna v Java aplikaci. Ta přebírá a zpracovává schránku standardním, na platformě nezávislým způsobem. To že si s tím nemusí správně poradit JRE je už jiné kafe. Vzpomenu třebas Esmsku, která na Macu v pohodě zpracovávala drag&drop operace a na Linuxu to musel Kamil speciálně ošetřit, aby získávala správna DataFlavor. Bugy jsou všude, nejen v Javě
Zaprvé Glipper nepoužívám (používám KDE a tedy Klipper)Open Klipper configuration dialog and uncheck ‘Prevent empty clipboard‘ in Klipper’s settings.
rad bych se zeptal, jak dlouho je potreba, nez se clovek nauci rozumne ovladata to IDE?
...MS VS jsem se naučil vcelku obstojně za pár dní ...
a tomu bych veril, vlastne ani nevim, co je na tom za uceni na nekolik dnu? Problem bude asi ve slove 'naucit'. Ja si pod tim predstavuji, doblecliknu na nejaky projektovy soubor a objevi se projekt, kde jsou vlevo nejak zobrazene soubory a ve zbytku je nekolik editacnich okenek. Pak nekde najdu menu/button pro prelozeni souboru, nejake knihovny nebo celeho projektu. A pak tam nekde bude debug, v nejakem zdrojaku 'nejak' oznacim brakpoint a event. musim jeste najit tech par okenek pro vypis promenych a probehlych funkci. Tohle se prece vysvetli nekomu za 1/2 hodiny a muze zacit delat. A jak pisete, za 2 dny to ovlada poslepu.
Co je na te Eclipse jineho?
ok, tak ted je to jasny.
Presto je to zvlastni, jak Vas tak pan Kysilku mam zarazene jako zkusene vyvojare a jak jste si vsimnul, pan Kysilka si to docela vychvaluje, zatimco jini tomu nemohou prijit na jmeno. Tady neco nehraje.
Tady neco nehraje.To je (nejen) v IT normální
.pro
soubory, který používá qt/qmake a Qt Creator. Přehledné, snadná editace, takle bych si to představoval...
U Eclipse mnohem déle, než u jiných IDE.
zdravim,
pocitejte pri dennodennim pouzivani prvni tyden krusny a vse Vam jde pomalu.
Za mesic uz nejak prijatelne Eclipse IDE pouzivate. Za dalsi mesic uz to svisti.
Alespon tak moje praxe. Ucim se nektere veci velmi pomalu.
To ALL: Jinak celkove zajimava diskuze - Eclipse IDE, javova prostredi a funkcnost na linuxu bych probral zitra. Dnes nemam cas.
Zitra zkusim prihodit par zkusenosti a par veci ohledne javy a Linuxu z pohledu desktopovych prostredi(sam delam desktopove aplikace a komponenty). Jde o to, ze __casto__ je problem na strane linuxu.
gf
Spis nadavej na autory CDT...CDT na tom může mít vinu, ale pochybuji, že popisované problémy budou kompletně způsobovány CDT. Do chování schránky by snad neměl zasahovat, ne?
neprovozujes to uplnou nahodou na nejake z tech pokusnych free implementaci JVM, ze ne..?Samozřejmě, že ne. Je to plnohodnotná Java od Sunu. Už kvůli bankovnictví KB tam ty pokusné hračky mít nechci.
The second task was to provide Free equivalents of the binary plugins that existed in OpenJDK because Sun was unable to release all the source code. As of March 2008, this is no longer necessary for IcedTea6, as the OpenJDK6 build drops can be built with no binary plugins. With the release of b10 [17], which replaces the proprietary sound support with that from the Gervill project, a full implementation of Java 1.6 can be built without binary plugins. The only remaining binary plugin is for SNMP support, which is an optional provider for the JMX architecture and not part of the specification.
Jo, problem se schrankou je domena verze 3.4 (Europa).Zkusím verzi 3.5 (viz výše), třeba už to bude opraveno. Ale co si vzpomínám, dělaly to i dřívější verze než 3.4.
Mozna je to trochu mimo misu, ale pro PHP jednoznacne doporucuji Netbeans, subjektivne se mi zda znacne chytrejsi (naseptavac, parsovani kodu) a rychlejsi nez Eclipse (zkousel jsem jen Eclipse 3.4 s PDT 2.0).
Hele, vyšly NetBeans 6.7. Doufám, že ten release definitivně vyřeší otázku Eclipse vs. NetBeans. Prý je tam podpora i pro Qt a mnoho dalšího…
JJ, vcera sem to zkousel, podpora QT je tam opravdu velice prijemna... sice me teda prijde lehce pomalejsi nez eclipse, naseptavac taky neni tak dobry, ale celkove mi to prijde na c++ privetivejsi nez Eclipse/CDT
Škoda, že v C/C++ nic nedělám. Vlastně už nedělám ani v tý Javě. Naposledy jsem dělal v Javě někdy před rokem. To jsem dělal nějaký webový služby v 6.5.1 (možná 6.5.0). A byla to pěkná pakárna.
Poslední použitelný kus kódu jsem udělal v 5.5 nightly buildu.
Obecně se mi 5.5 líbily vůbec nejvíc. 6.5.0 byly pomalý a plný bugů. 6.5.1 byly rychlejší a stabilnější. Ale jedna věc mi na nich neskutečně s*ala: porád mi ty svině vnucovaly nějaký RESTfull support for web services či co. U toho jsem fakt tekl. Permanentně rozm*danej build systém, díky kolizi knihoven nefungoval deploy, bordel v SubVersion…
Tak ani nevím, jestli se mám obtěžovat s downloadem a ten krám instalovat.
A co se Eclipse týče, tam jsem po půl dni nebyl schopnej naimportovat projekt s hotovým Antím build.xml
. V NetBeansech je to na dva kliky a prostě to funguje.
Jak tady má Kotyz v patičce "technický pokrok šetří váš rozkrok" — no nevím. Ču*ák mě bolí ještě teď.
Kdybys nepoužíval svůj rozkrok k importu projektů do Eclipse, měl bys ho rychleji Ale je pravda, že teď se cítím jako pěkná bábovka, že dělám importy pomocí New -> Java Project from Existing Ant Buildfile. Svůj ocas bych totiž na tuhle operaci nenasadil
Kdybys nepoužíval svůj rozkrok k importu projektů do Eclipse, měl bys ho rychleji
Neměl. Vůbec se mi to totiž nepovedlo. Takhle: povedlo. Ale Eclipse volal naprosto nesmyslný targety přestože klikátko ukazovalo korektní hodnoty.
Ale je pravda, že teď se cítím jako pěkná bábovka, že dělám importy pomocí New -> Java Project from Existing Ant Buildfile.
Takhle jsem to dělal v NetBeans taky. A vždy to šlo na první pokus. Takže jsem býval taky bábovka.
Svůj ocas bych totiž na tuhle operaci nenasadil
To byla spíš taková metafora. Myslel jsem to obecně, ne jen na ten import.
Jo, a jak jsi se kdysi ptal na to skrývací tlačítko toho toolbaru, tak jsem tak trošku investigoval a došel jsem k závěru, že to chce následující pokus:
Každá aplikace by měla mít instanci objektu NSApplication
. NSApp
obsahuje odkaz na tu instanci. A NSApplication
umí vylistovat okna aplikace. Takže: jestliže NSApp
není nil
, pak je polovina úspěchu. Ta druhá závisí na tom, zda Java registruje okna správně do NSApplication
.
Takže bych to viděl na jednoduché JNI volání, které by jen našlo správné okno a nastavilo mu tu vlastnost. Za předpokladu, že to funguje podle domněnky nahoře.
Omlouvám se, že jsem to sám nezkusil, ale nechce se mi kvůli tomu učit Java, C a Objective-C.
Už si přesně nevzpomínám, ale tuším že to registruje vcelku dobrým způsobem a rozhodně pro mě nebyl problém si to "své okno" najít. Akorát tam bylo jedno navíc
Večer se na to podívám, ačkoliv přesně nevím jestli to k něčemu bude. Zobrazit toolbar je jednoduché, ale pouze samotné tlačítko bez NSToolbar... Uvidím
A děláš to přes NSApplication
v JNI? Ještě jsem se díval do com.apple.*
balíků. Tam byla spousta zajímavých věcí, ale tohle prostě ne.
Jinak než přes JNI jsem to ani nezkoušel :-) Vzhledem k tomu, jak Apple velmi rád mění privátní package (viz poslední Update 4). Naivní řešení vypadá v podstatě takto:
void showToolbarButtons ()
{
NSArray *windows = [[NSApplication sharedApplication] windows];
for (NSWindow *i in windows)
{
[i setShowsToolbarButton: YES];
}
}
Jinak vložit sem kód ze Safari je nadlidský úkon. Nakonec jsem musel použít Firefox
Jinak vložit sem kód ze Safari je nadlidský úkon. Nakonec jsem musel použít Firefox
JoJo, zvlášť z Xcode. Ale naštěstí stačí klepnout na Zdroj a vložit to přímo do zdrojáče.
Zobrazit toolbar je jednoduché, ale pouze samotné tlačítko bez NSToolbar...
To se mi nepovedlo. Když zavolám
[theWindow setShowsToolbarButton:YES];
a toolbar nenastavím, tak se tlačítko nezobrazí. Je to i v dokumentaci, že tohle volání má smysl jen když existuje Toolbar…
Přesně tak a v tom je právě ten problém. Jde totiž o to, že já bych rád měl jenom to tlačítko a registroval v něm to kliknutí. Získat si notifikace o kliknutí podle mě nebude problém, někde jsem to už viděl. Ale když chci (nebo spíš musím) použít JToolbar namísto NSToolbar, tak nemám moc šanci to tlačítko zobrazit. No a kvízová otázka je: jak to hacknout pomocí nezdokumentovaných funkcí, aby se to tlačítko zobrazilo, i když není NSToolbar?
zdravim,
v diskusi se rozebiraly chyby Eclipse, Javy a Linuxu. Neco pridam. Nehodlam polemizovat o pravdivosti. Nemam ani cas a naladu dohledavat presne detaily, spise predam letite zkusenosti.
Chyby a nedostatky Eclipse, s kterymi jsem se setkal:
- Clipboard - vyjimecne jsem to snad jednou/parkrat videl u nejake aplikace postavene nad eclipsem
- ClipBoard - nekdy se neprekopiruje neco pres prave tlacitko mysi.
- Eclipse PDT - par pri otevreni sablon - XTemplate - html (nekdy to chce vyreportovat) - XUL runner
- az prilis velka pomalost - nekdy. Hodne je to videt pri maximalizaci oken.
- s volbou do konsole export _JAVA_OPTIONS='-Dsun.java2d.opengl=true' - 2D chodi o neco svizneji.
- formatovni zdrojaku nabori odrakovany zakomentovany kod - opraveno
- SWT tabulka s tisici zaznamy - rychle,svizne - ale Xorg zere 60-80% vykonu. Java do 20%. Ono celkove nejvice je problem Xorg.
- neviditelna menu - tohle snad v poslednich 1.6 verzich opravili.
- tisk - ten snad uz jede z SWT
- obcas pomale tabulky s vlastnimi slozitejsim renderery
- nedodate -li layout do komponenty , tak se nic nevykresli. To je ale vlastnost.
- nektere veci z SWT chodi na Linuxu lepe nez na Windows. Tak 70%. Ladit pro okna je obcas porod, aby to vypadalo rozumne. Specielne layouty, velikosti komponent. Naopak na Windows je 2D akcelerace rychlejsi oproti Linuxu v realnych aplikacich. SWT 3.4.2, co jsem zkousel.
Postrehy a poznamky:
- Na graficke vrstve se udelal za posledni roky v jave velky pokrok. Specielne na Linuxu, pokud take ctete zmeny u verzi Javy/SWT.
- Dost prace ale jeste chybi. Ono celkove je nejaky graficky subsystem velky problem a nikomu se do toho moc nechce. V bugzillach toho hnije mraky.
- Lidi, co vidi hloubeji do grafiky/gui, je velmi malo a nikdo je nevychovava. Kdyz jsou, tak nejsou moc oceneni [moje praxe].
- Oproti .NET platforme v grafice lepsi prace. Lepsi funkcnost, delate -li vice do hloubky. Tak casto neslozite aplikaci s nic nerikajici vyjimkou do Windows. Nebo se Vam nestane, ze vsechno chodi, i kdyz je to blbe. Nedodelane modely [binding].
- Java je podle me velkou sanci pro linux. Mozna byla. Lepsi nez C-eckove veci. Tohle ale dav nepochopi. .NET nebude nikdy dodelany. .NET bude vzdy Microsoftem az prilis olepsovan, coz je jedna z jeho chyb. C-ckove veci jsou neefektivni a nejsou tak komplexni [hotove] jako java.
- velky problem je v implementaci HW akcelerace. Chybi treba gradienty a jine 3D veci, ktere graficke karty jiz nabizi desitku let a drti se to procesorem (CPU). Neco se dela, ale nez to proroste od ovladacu pres knihovny do aplikaci, tak to bude jeste nejaky cas [2 roky] trvat. Ono nez lidi zacnou nadavat na javu, co se tyce rychlosti, tak at si nejdrive pusti top/htop. Mozna, ze se budou divit.
- Eclipse prostredi se nemusi lidem libit. Nemusi se hodne lidem libit. Jenomze Eclipse neni jen IDE. Je to mraky pluginu a frameworku[uz aby to nekdo zmedializoval - s usmevem.....]. A to, ze se neco pomaleji prekresli na poslednich mistech v pomeru k funkcionalite - podle mych meritek.
- Psani GUI neni tak jednoduche jako namatlat kus kodu v html.
Asi vse. A pak nema clovek stihat psat u sebe blogy.....
- Lidi, co vidi hloubeji do grafiky/gui, je velmi malo a nikdo je nevychovava. Kdyz jsou, tak nejsou moc oceneni [moje praxe].
- Psani GUI neni tak jednoduche jako namatlat kus kodu v html.
Nevím jak je tomu na Linuxu, dlouho už jsem ho nespustil, natož pak Java aplikaci v něm. Ale přidám pohled ze své strany, tzn. z Mac OS X. Tam čistě osobně dělím Java aplikace do dvou skupin: naprosto příšerné a dobře udělané. Ta první skupina má bohužel 90%.
Příkladem dobře udělaného GUI je například muCommander. Zmínil bych asi i Esmsku, ale to by byla (z části) samochvála, takže to bohužel musím nechat na ostatních. Příkladů by se dalo najít víc, ale všechny mají jedno společné: alespoň jeden z programátorů používá Mac. Jistě, člověk co nikdy Mac neviděl pro něj těžko může vyladit GUI (obzvlášť když ani nevlastní ten stroj). Ale i tak mi přijde, že tihle lidé na GUI v Javě více dbají. Ale může to být pouze můj omezený pohled na věc.
Zbytek vašeho postu nemohu posoudit, Java na Linuxu mě trápila před dvěma roky a proto jsem si pořídil Mac. Pochybuju, že by od té doby udělal Sun alespoň z části tak dobrou integraci jako Apple. Opět nic ve zlém, ale postoj Sunu k Linuxu je fakt zvláštní. Už jenom ten jejich Java App Store, nebo JavaFX. Ze začátku je funkční pouze pro Windows a Mac OS X. Na jednu stranu dělá Sun, že Apple nezná, na druhou stranu se vzájemně podporují. Sun má svůj operační systém, ale chvílema mi přijde, jako by se za něj styděl. Screenshoty v návodech pro Javu jsou totiž z Windows
Tiskni
Sdílej: