Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Nezbývá než si postesknout - kdyby tak také uživatelé kancelářských balíků krapet pracovali na své "štábní kultuře" a naučili se psát opravdu korektní dokumenty.Pro tohle jsou paradoxně vyspělé funkce textových procesorů spíš na škodu než k užitku. Např. ono zmíněné číslování stránek po "sekcích". Je pravda, že to člověk nezřídka chce, otázka druhá je, zda něco podobného má být výstupem textového procesoru, designovaného nikoliv k sazbě, ale k psaní dokumentů, "typoscritpů" apod. Osobně si myslím, že řada těchto "extra" funkcí by při lepším rozmyšlení formátu dokumentu neměla opodstatnění, protože tyto vychytávky často nejsou vůbec nutné. Jejich potřebu člověk pocítí až tehdy, když se snaží textovým procesorem suplovat program pro profesionální sazbu, což už je poněkud špatně. Např. ono číslování stránek - dokument se prostě čísluje průběžně včetně první stránky, protože čísla stránek mají praktickou, nikoliv dekorativní funkci. P.S. Já vím, že realita je jiná a že často po vás chce šéf či učitel (nebo dokonce předpisy) dokument, který by nebyl možný z mechanického psacího stroje. Cokoliv nadto, včetně možnosti formátování, je ale podle mě u textového procesoru bonus navíc, nikoliv nutnost.
je prostě pohodlnější napsat text do třiceti stránek v nějakym kancelářskym balíku, než ho vysázet v něčem, co jsem v životě nevidel a možná nikdy nebudu potřebovat.Správně, "napsat" a "vysázet" - dvě rozdílné činnosti, jejichž výstup by taky měl vypadat jinak. Bohužel lidi podléhají dojmu ze samotného faktu tisku a většinou si myslí, že je tisk jako tisk. Z toho pak vznikají DTP výrobky v MS Wordu, které se často v 90. letech dostávaly dokonce coby "knihy" do prodeje (mám podezření, že leckdy je to tak i dnes). Pokročilé DTP funkce moderních programů v tom člověka jakoby ještě utvrzují. Já např. pořád ještě postrádám textový procesor, který se soustřeďuje hlavně na proces psaní z hlediska pisatele a nikoliv na výstup - v pohodlnosti ovládání mají pořád ještě KWord či Abiword velké handicapy. Textové editory jako Kate či (g)Vim se také aspoň ve výchozí konfiguraci k psaní delších textů příliš nehodí, ačkoliv zvyknout si lze na všechno. Takže i přes všechna proti zůstává pro mě jako nejpoužitelnější nástroj OpenOffice.org, ačkoliv tak 80% funkcí vůbec nevyužiju a dle mé zkušenosti tyto pokročilejší kancelářské funkce používá také naprostá menšina uživatelů - spousta lidí tvoří dokumenty tak, že by pro ně byl notepad.exe + kontrola pravopisu úplně dostačující nástroj (těm možná stačí něco jako WordPad či Write, nevím, už jsem to dlouho neviděl). Těším se, že Abiword nebo KWord dojdou jednou do uživatelsky použitelného stavu, ale vypadá to, že namísto zlepšování pohodlí a stability spíš bobtnají "pokročilými" funkcemi.
Když jsem tisknul z OO doc dokument divil jsem se proč když zadám stranu 30 nic neleze a pod Wordem jo... Word tiskne (když je) podle čísel stránek který jim dáte (dokument může mít pouze strany 1,2,30,35,29)Což je obzvlášť zábavné, pokud se některá čísla stránek opakují (jako např. číslování od 1 v každé sekci). Které stránky tiskne Word v takovém případě se mi nikdy nepodařilo vysledovat.
Tiskni
Sdílej: