Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Nezbývá než si postesknout - kdyby tak také uživatelé kancelářských balíků krapet pracovali na své "štábní kultuře" a naučili se psát opravdu korektní dokumenty.Pro tohle jsou paradoxně vyspělé funkce textových procesorů spíš na škodu než k užitku. Např. ono zmíněné číslování stránek po "sekcích". Je pravda, že to člověk nezřídka chce, otázka druhá je, zda něco podobného má být výstupem textového procesoru, designovaného nikoliv k sazbě, ale k psaní dokumentů, "typoscritpů" apod. Osobně si myslím, že řada těchto "extra" funkcí by při lepším rozmyšlení formátu dokumentu neměla opodstatnění, protože tyto vychytávky často nejsou vůbec nutné. Jejich potřebu člověk pocítí až tehdy, když se snaží textovým procesorem suplovat program pro profesionální sazbu, což už je poněkud špatně. Např. ono číslování stránek - dokument se prostě čísluje průběžně včetně první stránky, protože čísla stránek mají praktickou, nikoliv dekorativní funkci. P.S. Já vím, že realita je jiná a že často po vás chce šéf či učitel (nebo dokonce předpisy) dokument, který by nebyl možný z mechanického psacího stroje. Cokoliv nadto, včetně možnosti formátování, je ale podle mě u textového procesoru bonus navíc, nikoliv nutnost.
je prostě pohodlnější napsat text do třiceti stránek v nějakym kancelářskym balíku, než ho vysázet v něčem, co jsem v životě nevidel a možná nikdy nebudu potřebovat.Správně, "napsat" a "vysázet" - dvě rozdílné činnosti, jejichž výstup by taky měl vypadat jinak. Bohužel lidi podléhají dojmu ze samotného faktu tisku a většinou si myslí, že je tisk jako tisk. Z toho pak vznikají DTP výrobky v MS Wordu, které se často v 90. letech dostávaly dokonce coby "knihy" do prodeje (mám podezření, že leckdy je to tak i dnes). Pokročilé DTP funkce moderních programů v tom člověka jakoby ještě utvrzují. Já např. pořád ještě postrádám textový procesor, který se soustřeďuje hlavně na proces psaní z hlediska pisatele a nikoliv na výstup - v pohodlnosti ovládání mají pořád ještě KWord či Abiword velké handicapy. Textové editory jako Kate či (g)Vim se také aspoň ve výchozí konfiguraci k psaní delších textů příliš nehodí, ačkoliv zvyknout si lze na všechno. Takže i přes všechna proti zůstává pro mě jako nejpoužitelnější nástroj OpenOffice.org, ačkoliv tak 80% funkcí vůbec nevyužiju a dle mé zkušenosti tyto pokročilejší kancelářské funkce používá také naprostá menšina uživatelů - spousta lidí tvoří dokumenty tak, že by pro ně byl notepad.exe + kontrola pravopisu úplně dostačující nástroj (těm možná stačí něco jako WordPad či Write, nevím, už jsem to dlouho neviděl). Těším se, že Abiword nebo KWord dojdou jednou do uživatelsky použitelného stavu, ale vypadá to, že namísto zlepšování pohodlí a stability spíš bobtnají "pokročilými" funkcemi.
Když jsem tisknul z OO doc dokument divil jsem se proč když zadám stranu 30 nic neleze a pod Wordem jo... Word tiskne (když je) podle čísel stránek který jim dáte (dokument může mít pouze strany 1,2,30,35,29)Což je obzvlášť zábavné, pokud se některá čísla stránek opakují (jako např. číslování od 1 v každé sekci). Které stránky tiskne Word v takovém případě se mi nikdy nepodařilo vysledovat.
Tiskni
Sdílej: