Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Nezbývá než si postesknout - kdyby tak také uživatelé kancelářských balíků krapet pracovali na své "štábní kultuře" a naučili se psát opravdu korektní dokumenty.Pro tohle jsou paradoxně vyspělé funkce textových procesorů spíš na škodu než k užitku. Např. ono zmíněné číslování stránek po "sekcích". Je pravda, že to člověk nezřídka chce, otázka druhá je, zda něco podobného má být výstupem textového procesoru, designovaného nikoliv k sazbě, ale k psaní dokumentů, "typoscritpů" apod. Osobně si myslím, že řada těchto "extra" funkcí by při lepším rozmyšlení formátu dokumentu neměla opodstatnění, protože tyto vychytávky často nejsou vůbec nutné. Jejich potřebu člověk pocítí až tehdy, když se snaží textovým procesorem suplovat program pro profesionální sazbu, což už je poněkud špatně. Např. ono číslování stránek - dokument se prostě čísluje průběžně včetně první stránky, protože čísla stránek mají praktickou, nikoliv dekorativní funkci. P.S. Já vím, že realita je jiná a že často po vás chce šéf či učitel (nebo dokonce předpisy) dokument, který by nebyl možný z mechanického psacího stroje. Cokoliv nadto, včetně možnosti formátování, je ale podle mě u textového procesoru bonus navíc, nikoliv nutnost.
je prostě pohodlnější napsat text do třiceti stránek v nějakym kancelářskym balíku, než ho vysázet v něčem, co jsem v životě nevidel a možná nikdy nebudu potřebovat.Správně, "napsat" a "vysázet" - dvě rozdílné činnosti, jejichž výstup by taky měl vypadat jinak. Bohužel lidi podléhají dojmu ze samotného faktu tisku a většinou si myslí, že je tisk jako tisk. Z toho pak vznikají DTP výrobky v MS Wordu, které se často v 90. letech dostávaly dokonce coby "knihy" do prodeje (mám podezření, že leckdy je to tak i dnes). Pokročilé DTP funkce moderních programů v tom člověka jakoby ještě utvrzují. Já např. pořád ještě postrádám textový procesor, který se soustřeďuje hlavně na proces psaní z hlediska pisatele a nikoliv na výstup - v pohodlnosti ovládání mají pořád ještě KWord či Abiword velké handicapy. Textové editory jako Kate či (g)Vim se také aspoň ve výchozí konfiguraci k psaní delších textů příliš nehodí, ačkoliv zvyknout si lze na všechno. Takže i přes všechna proti zůstává pro mě jako nejpoužitelnější nástroj OpenOffice.org, ačkoliv tak 80% funkcí vůbec nevyužiju a dle mé zkušenosti tyto pokročilejší kancelářské funkce používá také naprostá menšina uživatelů - spousta lidí tvoří dokumenty tak, že by pro ně byl notepad.exe + kontrola pravopisu úplně dostačující nástroj (těm možná stačí něco jako WordPad či Write, nevím, už jsem to dlouho neviděl). Těším se, že Abiword nebo KWord dojdou jednou do uživatelsky použitelného stavu, ale vypadá to, že namísto zlepšování pohodlí a stability spíš bobtnají "pokročilými" funkcemi.
Když jsem tisknul z OO doc dokument divil jsem se proč když zadám stranu 30 nic neleze a pod Wordem jo... Word tiskne (když je) podle čísel stránek který jim dáte (dokument může mít pouze strany 1,2,30,35,29)Což je obzvlášť zábavné, pokud se některá čísla stránek opakují (jako např. číslování od 1 v každé sekci). Které stránky tiskne Word v takovém případě se mi nikdy nepodařilo vysledovat.
Tiskni
Sdílej: