OpenOffice.org-2.2.0 - opravdu milé překvapení

12.2.2007 11:24 | Přečteno: 2484× | Za vším hledej Linux

V posledních dnech jsem se trápil s takovou ptákovinou - číslování stránek. Ke svému úžasu jsem zjistil, že u nás běžně instalovaná verze OpenOffice.org neumožňuje normálním, jednoduchým způsobem upravit číslování stránek. Ta co jsem měl nainstalovanou já sice v parametrech pole měla kolonku pro nastavení odchylky, ale nějak ji nebrala kloudně v potaz. A v tomto buildu nejenže už číslování stránek funguje vcelku dle mé představy, ale zdá se že je zavedeno i řešení pro psaní samostatných oddílů - zde pod názvem sekce.

Také jsem nabyl subjektivní pocit, že spouštění je značně svižnější, a to i bez toho že by byly preloadované nějaké knihovny. Klasickou brzdou je zpracování dokumentů formátu MS Word 2003 XML kde se pracuje s javou, ale i tak - tímto vzdávám hold všem co se podílejí na vývoji OpenOffice.org

Nezbývá než si postesknout - kdyby tak také uživatelé kancelářských balíků krapet pracovali na své "štábní kultuře" a naučili se psát opravdu korektní dokumenty. Docela by mne zajímalo, zda existují nějaké testy, které by stanovovaly kvalitativní úroveň uživatelské zdatnosti - ovšem nejenom z hlediska vnější úpravy dokumentu, ale také jeho korektnosti z hlediska zdrojového textu. Tj. správné použití stylů, atp.

       

Komentáře

[jantusla]

Myslim, že nějaký takkový testy jsou. Jmenuje se to ECDL nebo ICDL

[Aleš Kapica]

Koukal jsem na to, ale nějak v tom jejich syllabu postrádám body věnované - vytvoření šablony dokumentu, úpravě existující šablony, a návrh konceptu šablony a stylů pro dokument. To co tam je teď, nijak "prasení" dokumentů neodnaučuje, spíš naopak.

[Filip Jirsák]

Testy ECDL ale ani omylem netestují, zda je dokument vytvořen správně strukturovaně, formátován pomocí stylů atd. Jsou to jen takové testy uživatelské znalosti produktů MS (i když teď se snad někdo snaží je překlopit i na OOo/Linux).

[xkesh]

Nezbývá než si postesknout - kdyby tak také uživatelé kancelářských balíků krapet pracovali na své "štábní kultuře" a naučili se psát opravdu korektní dokumenty.

Pro tohle jsou paradoxně vyspělé funkce textových procesorů spíš na škodu než k užitku. Např. ono zmíněné číslování stránek po "sekcích". Je pravda, že to člověk nezřídka chce, otázka druhá je, zda něco podobného má být výstupem textového procesoru, designovaného nikoliv k sazbě, ale k psaní dokumentů, "typoscritpů" apod.

Osobně si myslím, že řada těchto "extra" funkcí by při lepším rozmyšlení formátu dokumentu neměla opodstatnění, protože tyto vychytávky často nejsou vůbec nutné. Jejich potřebu člověk pocítí až tehdy, když se snaží textovým procesorem suplovat program pro profesionální sazbu, což už je poněkud špatně. Např. ono číslování stránek - dokument se prostě čísluje průběžně včetně první stránky, protože čísla stránek mají praktickou, nikoliv dekorativní funkci.

P.S. Já vím, že realita je jiná a že často po vás chce šéf či učitel (nebo dokonce předpisy) dokument, který by nebyl možný z mechanického psacího stroje. Cokoliv nadto, včetně možnosti formátování, je ale podle mě u textového procesoru bonus navíc, nikoliv nutnost.

[D-Evil]

Otázka je, jestli ten nástroj pro sazbu supluje vždycky, a já si myslim, že ne. DTP programů už pro stařičký Windows 3.0 existovala hromada a stejně si některý funkce do kancelářskejch balíků cestu našly, protože je prostě pohodlnější napsat text do třiceti stránek v nějakym kancelářskym balíku, než ho vysázet v něčem, co jsem v životě nevidel a možná nikdy nebudu potřebovat.

[xkesh]

je prostě pohodlnější napsat text do třiceti stránek v nějakym kancelářskym balíku, než ho vysázet v něčem, co jsem v životě nevidel a možná nikdy nebudu potřebovat.

Správně, "napsat" a "vysázet" - dvě rozdílné činnosti, jejichž výstup by taky měl vypadat jinak. Bohužel lidi podléhají dojmu ze samotného faktu tisku a většinou si myslí, že je tisk jako tisk. Z toho pak vznikají DTP výrobky v MS Wordu, které se často v 90. letech dostávaly dokonce coby "knihy" do prodeje (mám podezření, že leckdy je to tak i dnes). Pokročilé DTP funkce moderních programů v tom člověka jakoby ještě utvrzují.

Já např. pořád ještě postrádám textový procesor, který se soustřeďuje hlavně na proces psaní z hlediska pisatele a nikoliv na výstup - v pohodlnosti ovládání mají pořád ještě KWord či Abiword velké handicapy. Textové editory jako Kate či (g)Vim se také aspoň ve výchozí konfiguraci k psaní delších textů příliš nehodí, ačkoliv zvyknout si lze na všechno.

Takže i přes všechna proti zůstává pro mě jako nejpoužitelnější nástroj OpenOffice.org, ačkoliv tak 80% funkcí vůbec nevyužiju a dle mé zkušenosti tyto pokročilejší kancelářské funkce používá také naprostá menšina uživatelů - spousta lidí tvoří dokumenty tak, že by pro ně byl notepad.exe + kontrola pravopisu úplně dostačující nástroj (těm možná stačí něco jako WordPad či Write, nevím, už jsem to dlouho neviděl).

Těším se, že Abiword nebo KWord dojdou jednou do uživatelsky použitelného stavu, ale vypadá to, že namísto zlepšování pohodlí a stability spíš bobtnají "pokročilými" funkcemi.

[tommy]

nas prednasajuci na Operacny Systemoch (UNIX,shell,strankovanie) vydal scripta napisane vo vorde vdaka tomu boli k dispozicii "uz" den pred terminom skusky.

[brozkeff]

Co třeba LyX? Já v tom teď dokončuju SOČku o cca 60 stránkách, a až na *drobné mouchy* (některé způsobeny tím, že jsem si usmyslel používat speciální fonty, že celý ten TeXový bastl provozuji na Win a tak, no :e)) to celkem ujde. Především co se týče kvality výstupu

[Michal Kašpar]

No LyX bych teď (po zkušenosti dorovnávání diplomky v OOo) celkem rád předhodil přítelkyni na příští větší práci. Ale co jsem se na něj koukal, připadal mi (pro naprostého laika) příliš v zajetí LaTeXovské terminologie (výběr typu dokumentu, pojmenovávání sekcí, ...) a s poněkud archaickým ovládáním (nestavování, řada položek v menu, pod kterými jsem si nic nepředstavil).

Jinak má ale styl použití, který mi připadá na psaní větších textů laikem ideální (tj. soustředit se na obsah a strukturu textu bez zbytečného otravování typu tady udělám 5 enterů a tady tři tučné podtržené mezery ve vložené tabulce).

Jen se poněkud bojím toho UI. Možná by to chtělo, aby se ho chytil někdo z Gnome a přepracoval ho ve stylu jejich UI fašismu, přidělat pár šablon typu dopis, seminárka, diplomka a doktorantská práce a bylo by. Budu se na něj ještě muset podívat.

Myslíte (po té zkušenosti), že je to vůbec reálné? Co třeba práce s obrázky a tabulkami (diplomku jsem psal před lety přímo v LaTeXu, takže mám jisté vzpomínky na různé konverze atp.)?

[David Jaša]

Mě v OOo (2.0, 1.x) chybí možnost průběžného psaní "neutrálního" textu. Když se přepnu do průběžného režimu, tak OOo automaticky předpokládají, že chci mít výstup v HTML...

[Aleš Kapica]

Ano, tyto "vychytávky" mnohdy slouží spíš jako "ojebávky". V mém případě jde spíš o pomoc zoufalým uživatelům, na které šéf tlačí - tak to chci a ne jinak! Zrovna tuhle jsem narazil na něco podobného. Číslování stránek příloh hlavního dokumentu. Z mého pohledu naprostá kravina. Od toho se nazývají přílohy, že jsou přiloženy a mají vlastní číslování. Bohužel - marná sláva, kde rozhoduje hlupec, rozum pláče v koutě..

[repli]

Když jsem tisknul z OO doc dokument divil jsem se proč když zadám stranu 30 nic neleze a pod Wordem jo... Word tiskne (když je) podle čísel stránek který jim dáte (dokument může mít pouze strany 1,2,30,35,29), OO podle stránek fyzických!
Takovy jsem se dost divili proč při zadání 10 kopií vyleze jedna (v OO 2.1)

[Filip Jirsák]

Když jsem tisknul z OO doc dokument divil jsem se proč když zadám stranu 30 nic neleze a pod Wordem jo... Word tiskne (když je) podle čísel stránek který jim dáte (dokument může mít pouze strany 1,2,30,35,29)

Což je obzvlášť zábavné, pokud se některá čísla stránek opakují (jako např. číslování od 1 v každé sekci). Které stránky tiskne Word v takovém případě se mi nikdy nepodařilo vysledovat.

[Espinosa]

Mno, číslování stránek šlo nastavit přes styly stránek už tuším v 1.x verzích, tedy hodně dávno. Styly stránek jsou mocný nástroj, MSO 2003 něco takového nemá. Co přesně vám se stránkováním nešlo?

Jen tak pro zajímavost jaký build OOo používáte? Oficiální, od Pana Janíka, go-ooo patchset, distribuční? Ona není OOo jako OOo :)

Osobně jsem měl za to, že 2.1 vyšla relativně nedávno, patchsety teď 2.1 dotahují, o žádné 2.1.1 jsem nezaslechl a vy už máte 2.2.0.

[Aleš Kapica]

Původně jsem to chtěl vrazit hned do titulku, ale musel jsem ho zkrátit.. Přiznám se že nevím kdo ty buildy připravuje - bohužel mě se kompilovat OpenOffice.org na platformě adm64 stále nedaří. Takže tahám z ftp://ftp.linux.cz/pub/localization/OpenOffice.org/devel/680/ balík pro Debian x86_64 cs. Ta verze kterou zmiňuji je v buildu m6. (m7 nebyl v současné chvíli pro platformu x86_64)

[Espinosa]

Tak to jsou buildy pan Janíka. To je dobrá volba, stabilní, spíše konzervativní, žádné extra patche, zato nabízí i vývojové a devel verze a milestony.

http://blog.janik.cz/

[Christof]

zatím jsou to betaverze, 2.2 by měla vyjít na konci února

[Christof]

zatím jsou to betaverze, 2.2 by měla vyjít na konci února

[Adrin]

Číslování stránek v OO.org není moc uživatelsky dořešené :) Abych pravdu řekl, celý OO.org se snaží tvářit jako MS office a to se mi často velmi nelíbí, i když chápu, proč to tak je. Domyšleno do jistých důsledků by číslování stránek mělo být řešeno těsně před tiskem, tedy v okamžiku transformace dokumentu s použitím stylů a formátování do sázecího formátu.

Nevím jak v 2.2, ale asi ve všech předchozích verzích se číslování řešilo vložením zalomení stránky s nastavením stylu stránky a přečíslováním počítadla na požadované číslo. Žádné sekce potřeba nebyly.

[Aleš Kapica]

A kdo tady říkal že mají sekce něco společného s číslováním stránek? Jen jsem zmínil, že už jsou asi přidané.

[Adrin]

OK. Já to tak původně pochopil :) Jinak to nastavování odchylky v číslování v poly mění jen výstup toho pole a nemění skutečnou hodnotu čísla stránky. Potom například vytvořený obsah bude odkazovat na špatné stránky. To jen tak pro úplnost.

[Aleš Kapica]

Hm.. zajímavé, až tak dalece jsem nad tím zatím nehloubal. Díky za upozornění.

[User682]

zdravim,

nevite nahodou, zda uz OO2 2.2.0 umi uz elektronicky podepisovat nejen ODT format ?

zde mam na mysli word, excel, pdf.

tohle je posledni vec, co mi do funkcionality chybi k dokonalosti.

diky gf

[Aleš Kapica]

Vyzkoušel jsem - ne.

[petr_p]

ODT je balik XML soubor. content.xml se podepisuje dle XMLSIG standardu. Takze je mozne ten podpis vlozit primo do XML souboru. U DOCU by bylo treba jej ulozit do externiho souboru, coz by uzivatele nepobrali.

Spis by me zajimalo, jestli existuje nastroj, ktery by umel pracovat X.509 a PKCS z nejakeho standardizovaneho uloziste (napr. Netscape NSS uloziste, ktere pouziva i OOo) a podepisovat a overovat binarni soubory proti nemu.

(openssl pokud vim, zadne uloziste krome CA nema.)