KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »
V posledních dnech jsem se trápil s takovou ptákovinou - číslování stránek. Ke svému úžasu jsem zjistil, že u nás běžně instalovaná verze OpenOffice.org neumožňuje normálním, jednoduchým způsobem upravit číslování stránek. Ta co jsem měl nainstalovanou já sice v parametrech pole měla kolonku pro nastavení odchylky, ale nějak ji nebrala kloudně v potaz. A v tomto buildu nejenže už číslování stránek funguje vcelku dle mé představy, ale zdá se že je zavedeno i řešení pro psaní samostatných oddílů - zde pod názvem sekce.
Také jsem nabyl subjektivní pocit, že spouštění je značně svižnější, a to i bez toho že by byly preloadované nějaké knihovny. Klasickou brzdou je zpracování dokumentů formátu MS Word 2003 XML kde se pracuje s javou, ale i tak - tímto vzdávám hold všem co se podílejí na vývoji OpenOffice.org
Nezbývá než si postesknout - kdyby tak také uživatelé kancelářských balíků krapet pracovali na své "štábní kultuře" a naučili se psát opravdu korektní dokumenty. Docela by mne zajímalo, zda existují nějaké testy, které by stanovovaly kvalitativní úroveň uživatelské zdatnosti - ovšem nejenom z hlediska vnější úpravy dokumentu, ale také jeho korektnosti z hlediska zdrojového textu. Tj. správné použití stylů, atp.
Tiskni
Sdílej:
Nezbývá než si postesknout - kdyby tak také uživatelé kancelářských balíků krapet pracovali na své "štábní kultuře" a naučili se psát opravdu korektní dokumenty.Pro tohle jsou paradoxně vyspělé funkce textových procesorů spíš na škodu než k užitku. Např. ono zmíněné číslování stránek po "sekcích". Je pravda, že to člověk nezřídka chce, otázka druhá je, zda něco podobného má být výstupem textového procesoru, designovaného nikoliv k sazbě, ale k psaní dokumentů, "typoscritpů" apod. Osobně si myslím, že řada těchto "extra" funkcí by při lepším rozmyšlení formátu dokumentu neměla opodstatnění, protože tyto vychytávky často nejsou vůbec nutné. Jejich potřebu člověk pocítí až tehdy, když se snaží textovým procesorem suplovat program pro profesionální sazbu, což už je poněkud špatně. Např. ono číslování stránek - dokument se prostě čísluje průběžně včetně první stránky, protože čísla stránek mají praktickou, nikoliv dekorativní funkci. P.S. Já vím, že realita je jiná a že často po vás chce šéf či učitel (nebo dokonce předpisy) dokument, který by nebyl možný z mechanického psacího stroje. Cokoliv nadto, včetně možnosti formátování, je ale podle mě u textového procesoru bonus navíc, nikoliv nutnost.
je prostě pohodlnější napsat text do třiceti stránek v nějakym kancelářskym balíku, než ho vysázet v něčem, co jsem v životě nevidel a možná nikdy nebudu potřebovat.Správně, "napsat" a "vysázet" - dvě rozdílné činnosti, jejichž výstup by taky měl vypadat jinak. Bohužel lidi podléhají dojmu ze samotného faktu tisku a většinou si myslí, že je tisk jako tisk. Z toho pak vznikají DTP výrobky v MS Wordu, které se často v 90. letech dostávaly dokonce coby "knihy" do prodeje (mám podezření, že leckdy je to tak i dnes). Pokročilé DTP funkce moderních programů v tom člověka jakoby ještě utvrzují. Já např. pořád ještě postrádám textový procesor, který se soustřeďuje hlavně na proces psaní z hlediska pisatele a nikoliv na výstup - v pohodlnosti ovládání mají pořád ještě KWord či Abiword velké handicapy. Textové editory jako Kate či (g)Vim se také aspoň ve výchozí konfiguraci k psaní delších textů příliš nehodí, ačkoliv zvyknout si lze na všechno. Takže i přes všechna proti zůstává pro mě jako nejpoužitelnější nástroj OpenOffice.org, ačkoliv tak 80% funkcí vůbec nevyužiju a dle mé zkušenosti tyto pokročilejší kancelářské funkce používá také naprostá menšina uživatelů - spousta lidí tvoří dokumenty tak, že by pro ně byl notepad.exe + kontrola pravopisu úplně dostačující nástroj (těm možná stačí něco jako WordPad či Write, nevím, už jsem to dlouho neviděl). Těším se, že Abiword nebo KWord dojdou jednou do uživatelsky použitelného stavu, ale vypadá to, že namísto zlepšování pohodlí a stability spíš bobtnají "pokročilými" funkcemi.
13.2.2007 00:08
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
Když jsem tisknul z OO doc dokument divil jsem se proč když zadám stranu 30 nic neleze a pod Wordem jo... Word tiskne (když je) podle čísel stránek který jim dáte (dokument může mít pouze strany 1,2,30,35,29)Což je obzvlášť zábavné, pokud se některá čísla stránek opakují (jako např. číslování od 1 v každé sekci). Které stránky tiskne Word v takovém případě se mi nikdy nepodařilo vysledovat.
12.2.2007 22:07
Adrin | skóre: 13
| blog: kosmopako
13.2.2007 13:25
Adrin | skóre: 13
| blog: kosmopako
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz