KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Moje minulé povídání bylo věnováno problémům s balíky. A protože zrovna jeden takový menší problémek v oficiální unstable repository pro platformu amd64 hnije, chci nabídnout podobným týpkům jako já k dispozici svou repository, do níž jsem opravené (a upravené) balíky umístil.
Všechny balíky jsou podepsané a k dispozici jsou i zdrojové balíky, takže si je můžete klidně překompilovat sami. Repository a bližší informace o které balíky jde, a co s nimi vlastně je najdete tady V souboru README.TXT se dočtete jak si repository nastavit a v souboru NEWS.TXT info o jaké balíky jde.
Ale abych vás nenapínal, tak prozradím, že bez nich zapomeňte na poslední verzi Synapticu-0.60 pro amd64, protože v oficiální repository prostě zatím není. Tam je binárka novější verze pouze pro i386 (viz přiložený screenshot). Důvodem proč stojí za to upgradovat Synaptic je jedna přidaná možnost, a to odfiltrování balíků v seznamu podle toho ze které repository pocházejí.
Toť asi vše. Již dříve přislíbené povídání o vmware holt bude příště a na ovladače ATI momentálně peču, protože příští týden mizím na dovču a bůhví co bude až se vrátím. Třeba se v AMD vzpamatují a vezmou konečně na vědomí, že už je venku dávno jiná verze Xorg serveru, než s jakou počítají.
Tiskni
Sdílej:
To je jenom výřez z mojí plochy hozený do gifu. Přeci tam nevrazím screenshot 1400x1050.. Podle mě pokud už má někdo kombinaci na níž mu jede framebuffer tak může rovnou používat X
Mimochodem, implicitně z mého textu vyplývá, že používám X (viz závěrečná poznámka na adresu ATI), jinak okenní manažer XFCE4
Nemyslel jsem to tak, že xka nepoužíváš nikde a nikdy. Ostatně ten screenshot takovou indicii ani nedává
Ale všiml jsem si, že v tom tvém repozitáři máš libcairo-directfb2 (na screenshotu). Tak jsem usoudil, že asi používáš directfb, proč by sis jinak dělal balíček? Nějak jsem si k tomu hlavě přisnil gtkáčko. Na starším počítači určeném jen pro brouzdání na webu by to mohla bejt dobrá kombinace. Třeba na notebooku nic jiného než webový prohlížeč, terminálovou aplikaci a prohlížeč pdf nepotřebuju. Tak jsem si říkal, jestli náhodou nemáš podobné choutky