Než zapadáš prachem

4.1.2008 08:50 | Přečteno: 1271× | To jsem vážně jediný?

Příznivá konstelace hvězd přelomu roku mne po delším čase opět přivedla k hrabání v archiváliích a událostech dávných i nedávných. Při té příležitosti jsem oslovil i několik osob, zda by nehodily na papír jakým způsobem viděly dění ve své bezprostřední blízkosti v době poměrně nedávné - 80.-90. letech minulého století.

V lepším případě mi oslovení přislíbili alespoň audiozáznam svých vzpomínek. V tom horším, jako například naše mamča, rovnou sdělili že si nepamatují nic. Přijde mi to strašné, protože v té době tkví kořeny mnohých problémů, co se dnes opět vynořují (nehovořím o této společnosti jako celku, ale o poměrně úzkém okruhu kolem jedné organizace).

Nicméně jsem vděčný alespoň za přislíbený orální záznam, byť má oproti psanému řadu podstatných nedostatků. Říká se: "Co je psáno to je dáno". Hlavně však při psaní lze zpětně kontrolovat co již bylo řečeno a co nikoliv. Při novém čtení si člověk leccos připomene, a zkusí napsat znovu a lépe (zlatý klasický psací stroj..), také se příliš často neopakuje a hlavně - má čas nad psaním přemýšlet.

Nedělám si také moc iluze o trvanlivosti elektronických médií. Asi to bude tím, že se s nimi již nějaký ten čas zaobírám. Jsou moc fajn pro rychlé a masové šíření informace, ovšem s její konzervací je to na levačku. V audiozáznamu se také špatně a zdlouhavě informace hledá.

Uvažovali jste někdy nad tím, z čeho budou čerpat někdy budoucí badatelé při hloubání o vaší minulosti? Co o vás zjistí kromě dat z úředních lejster? Co když jednou bude chtít váš pravnuk zjistit jestli je takový magor po vás, nebo po někom jiném? Je ztracen ten kdo nezná svou minulost, neb se nemá z čeho poučit.

       

Komentáře

[Aleš Kapica]

Ad první hodnotitel tohoto blogpostu:

Ano, bohužel vaše: "Jdi do prdele!" si v budoucnu už asi nikdo neposlechne

[Dalibor Smolík]

No, uchování záznamů na delší dobu je dilema. Budou data bezpečně uložena a nezmizí časem z DVD nebo HD? A když ano, prohlédne si někdo naše záznamy nebo definitivně skončí někde v propadlišti dějin?
Naše první rodinné videonahrávky pocházejí tak někdy z roku 1983. Nic moc kvalita, VHS NTSC .. tak jsem si s tím dal práci a převedl na DVD a kopii mám na HDD. Tak se domnívám, že jsem své první záznamy zachránil pro budoucí generace lidstva, které jistě budou obohaceny o má umělecká díla

[Aleš Kapica]

Nevím jak lidstvo, ale potomci tvé rodiny tě za to jednou možná pochválí

[Tomáš]

A kde beres tu jistotu, ze az archeologove najdou ve vrstve z pred 1500-2000 let (presneji to neodhadnou) Tvuj pocitac, tak budou vedet, co s tim?

Myslis, ze profouknou skrin od prachu, postavi elektricky generator 220V@50Hz, vyhrabnou jeste to LCD, propoji to dratama, pokusi se nabootovat, vyhrabnou jeste nejake to Live CD z policky "Stara CD", nabootuji z CD, pomoci svate trojice doinstaluji mplayer i s kodeky (.tar.gz najdou na disku), upravi konfiguraky kvuli bugu, ktery je v te verzi, a potom trada, mame obrazky? Pri vsi ucte k potomkum, asi jim to tak rychle nedojde.

[Karel60]

I kdyby za ta tisíciletí počítač ještě fungoval, bude HDD, CD i DVD dávno bez dat. Záznam na CD (pokud je vypalovaný) není za 10 let k přečtení.

[Dalibor Smolík]

Můj příspěvek jsem pojal trochu jako vtip , nicméně v tomhle máš pravdu. Pokud nejsou data průběžně stěhována na nová média a event. konvertována do novějších formátů, budou po mnoha desítkách/stech/tisících letech nepoužitelná, i kdyby nakrásně byla v HDD zcela nepoškozená.

[Aleš Kapica]

Holt od důvod víc proč o data pečovat a průběžně je oprašovat. Problém elektronických dat je v tom, že zanikají i se svým oprašovatelem, zatímco ten papír nějaký čas toho oprašovatele přečká. Ne věky, ale dost dlouho na to aby se stačil dostat k jinému oprašovateli.

Čas přežití informace se strašidelným tempem zkracuje. Kde jsou weby na které linkovaly některé mé stránky v r.2000? A vůbec, kde jsou mé stránky? V pytli, tak jako osobní stránky všech studentů co opustili školu. Proč je ruší, stejně jako e-maily? Spousta cenných informací je dnes nenávratně pryč, protože se nacházely na univerzitních webech.

[Dalibor Smolík]

Ano, z toho jde mráz po zádech. Jednou byl v televizi pořad o "věku digitálního temna", kdy budoucí generace nebudou mít o nás žádné záznamy. Uložený papír nebo vytesané nápisy do skály vydrží staletí, ale digi fotky, videa, e-maily? Prostě nic. Oficiální dokumenty možná přežijí, ale informace z běžného života lidí budou chybět.

[Chulda]

ulozeny papir - zalezi na tom jaky. Na zacatku stoleti se zacal pouzit chlor na beleni (snad jsem to nezmotal). Ten papir ani v depozitari nevydrzi moc dlouho.

Nebudou mit zaznamy - a co knihovny a ostatni? Ty jako nepreziji? Nebo mate na mysli situaci, kdy vsichni vymrem a pak colci zacnou provadet vykopavky?

[Dalibor Smolík]

Myslím tím, že stále větší podíl informací je v digitální formě. Nemyslím jen ty oficiální, ale všechny (i ty nepodstatné jsou pro historii zajímavé). Spousta dat je na serverech, které se nacházejí i v nestabilních zemích, atd. Určitě se něco zachová, ale bude to jen malá část.

[Chulda]

A vy mate pocit, ze tohle se drive nedelo nebo proc mate pocit, ze situace bude horsi nez drive? Myslite, ze % mene dulezitych informaci bude vyrazne mensi nez drive? Vzdyt knih vychazi ohromne mnozstvi, stejne tak je velice jednoduche zaznamenavat zvuk ci obraz, takze kdejaky magor (pozitivni vyznam si muze udelat soukromou kroniku. Srovnejte dobu pred prichodem filmu, po prichodu a soucasnou. Videl jste nejaky dil z toho cyklu, co uvadel Caslavsky (uz si nepamatuji jmeno)? Vsadim se s vami o cokoli, ze az za 50 let nekdo pozada o jakykoli material k nejak e akci/udalosti/mistu, bude mit tato vyzva vetsi uspech nez to same dnes.

Me treba prekvapila informace, ze koncem 19. stoleti byl patentovan a vyrabel se dychaci pristroj se stlacenym vzduchem pro horniky. O 10 let pozdeji uz to neexistovalo a nikdo o tom nevedel i kdyz se nekde v "odlehlych dolech" prokazatelne pouzivaly a az zacatkem 20. stoleti to bylo znovu vynalezeno a zas patentovano. (snad jsem to nezmotal, pamatuji si to matne - priloha 21. stoleti o historii potapeni)

[Aleš Kapica]

Nepřipadám si zrovna jako čolek a o dění z let 1985-1992 mám k dispozici méně informací než z let 1945-1948. O sklonku devadesátých let a počátku tohoto století ani nemluvě.

[Dalibor Smolík]

A nehledě na to, že se nejnovější historie ani neučí na škole.

[Chulda]

berete leta 85-92 jako dobu digitalni? Priznam se, ze ja to povazuji za dost odvazne a tim padem mimo misu.

A jake informace by jste si predstavoval? Souhrne analyzy anebo kvanta dat v surove podobe? Jestli to prvni, tak to je vec autoru, ze o tom nenapsali. IMHO to souvisi s tim, ze vysledek a dopad nejake udalosti lze posoudit az s vetsim odstupem.

[Aleš Kapica]

Neberu. Podstatou blogpostu také nebylo to že bych zavrhoval digitalizovaná data, ale že se nechce lidem lovit v paměti a nabušit to někam jako text. Jenže kdo jiný než ti co byli v centru dění mohou popsat jak, kdo, kde, s kým co.

[Aleš Kapica]

Takové historické puzzle Každý má sklon k fabulaci. K tomu připočtěte sklerózu. Takže aby se dalo dobrat k nějaké objektivní skuečnosti, je třeba mít k dispozici co nejvíce subjektivních dat a znát taky jejich background. Vydolovat pravdu není snadné. Jinak popíše dění ten co byl ukřičen davem a jinak členové davu.

[petr_p]

Kde jsou weby na které linkovaly některé mé stránky v r.2000? A vůbec, kde jsou mé stránky? V pytli, tak jako osobní stránky všech studentů co opustili školu. Proč je ruší, stejně jako e-maily?

To ale nesouvisí s médiem jako spíše s organizací dat. Ta data nejsou považována za důležitá, a proto se likvidují (připouštím, že elektronický záznam se ničí snáze ve srovnání se stohem školních sešitů).

[trekker.dk]

Budou data bezpečně uložena a nezmizí časem z DVD nebo HD?

CD ani DVD rozhodně nejsou média sloužící k dlouhodobé archivaci dat. Při hodně velké snaze se dá vyrobit CD, na kterém data vydrží pár desítek let.

[Jirka29]

V tom případě ale žádné prostředky pro "dlouhodobou archivaci dat" pro normálního smrtelníka dostupné nejsou

[Dalibor Smolík]

Přesně tak. Pokud nechci každých 5 let (aby byla jistota) kupovat nový HDD a na něj pravidelně přesypávat data z toho starého Je to pracné, ale uznávám, že to není již dnes nějak příliš nákladné.

[Funtom]

Takovéhle úvahy budou mít místo teprve až budou masově (aspoň jako mp3 přehrávače) rozšířená zobrazovací zařízení s elektronickým papírem. První vlaštovka Amazon Kindle je dost drahá, ne moc pěkná a navíc zatím vázaná na americký trh (na Amazon s jeho DRM a na jednoho mobilního operátora a jeho EV-DO síť).

[Aleš Kapica]

Pane, vtip je v tom že lidem se nechce vzpomínat. Je to k zbláznění jak rychle zapomínají na to, že je někdo včera kopnul do zadku. Zítra se s ním obejmou v radostném objetí a děsně se diví, když je pozítří nakope zas!

[Filip]

Vtip je ve spoustě věcí, mimojiné i v tom, že poslední dva odstavce jsou o budoucích badatelích a elektronických médiích A na to zjevně reaguje můj předřečník.

Pravda je taková, že ikdyž zapomeneme na všechny digitální záznamy, tak budou devadesátá léta nejlépe zdokumentovaným obdobím naší historie. Také proto, že to je období, kdy se u nás něco aspoň trochu dělo a byli jsme zajímaví i pro jiné, takže střípky naší historie jsou zaznamenány po celém světě.

[Aleš Kapica]

Ano, nepopírám že to období bylo zajímavé. A i když můj blogpost iniciovalo bádání v historii úzce specifické, vám mohu zodpovědně říct že to jak se dnes tyto události prezentují je maximální blamáž. Pokud byste pochyboval o tom, že na jeho počátku stála účelová mystifikace, tak vám mohu sdělit, že byla doprovázena propagandistickou masáží "dokumentu" z Národní třídy, který ve skutečnosti tvořil emocionálně ladění sestřih z vícero demonstrací. Ve smyčce se tak neustále opakovala scéna jak vyprovokovaný policajt vyběhne z řady a majzne jednoho z demonstrantů. A předcházela tomu záměrně šířená fikce o ubitém studentovi, která pak nenápadně vyšuměla do pozadí, když se ukázalo že jde o podvod.

Tzv. stávkující studenti nebyli většinou nic než banda vyžírků, která žila aktuálním děním, opojena svou důležitostí, přitom byli většinou pouhými statisty v tichém nomenklaturním převratu. Ano, i já byl jedním z těch statistů, ovšem na rozdíl od oněch členů stávkových výborů jsem si také na sebe vydělával. Byla jen shoda okolností, že jsem bydlel na stejných kolejích, na kterých vztyčili svůj "hlavní stan".

Ovšem tahle historie mě nezajímá. Nemám šanci nic zpětně ovlivnit a boje s větrnými mlýny jsem už dávno vzdal. Ovšem hovořit o devadesátých letech jako o dobře zdokumentovaném období mi přijde notně troufalé. Na to, že to není ani dvacet let je povědomí o skutečném tehdejším dění děs a bída.

[Laoc]

Já si myslím, že máte i nemáte pravdu. Dnešní době se říká informační věk, takže mi přijde smysluplné se spíše strachovat o to, aby se badatelé v záplavě informací později vůbec vyznali (nejprve je nutné je utřídit a až pak je možné nad něčím bádat). Ale hovoříte-li třeba o rodinné historii, každodennosti nebo o vnitropodnikových záznamech apod., tam si myslím, že situace se skutečně nebezpečně vyvíjí k jednostranně dochovaným pramenům, ve srovnání s 80. lety (třeba někde ve svobodném světě, jelikož zde byla za totality zvláštní situace).

Uchovatelnost elektronických informací je dnes bezpochyby problém č. 1.

[Aleš Kapica]

Řekl bych že si rozumíme. Nahlížím na to stejně. Jen bych doplnil, že zpracování papírových dokumentů je ještě docela ok. Z nich se dá leccos vydedukovat i nepřímo. Jenže nedatovaný a nepopsaný záznam je bezcený, pokud se nenajde nikdo schopný identifikace. Uvedu konkrétní příklad. Vlastním takové album z let 192?-1934 NAŠTĚSTÍ mi byla identifikována část fotografií jedním z pamětníků. Některé jsem identifikoval podle nepřímých indicií. Bohužel většina fotografií, zvláště těch alá fotbalové mužstvo nevypoví o těch lidech téměř nic konkrétního.

[Chulda]

... Ovšem hovořit o devadesátých letech jako o dobře zdokumentovaném období mi přijde notně troufalé. Na to, že to není ani dvacet let je povědomí o skutečném tehdejším dění děs a bída.

Ale to jsou dve rozdilne veci, ne?

Jedna vec je, zda o tom existuji informace a z jakeho zdroje a druha vec je jejich interpretace. Nicmene digitalni era zacala az na sklonku devadesatych let (zvetseni kapacit a soucasne zlevneni datovych medii), zacatek dekady je ciste papirovy a tam to bude bida zpusobena nedostatkem hodnovernych zdroju.

Lidi s nazorem, ze '89 a v letech nasledujich to bylo vsechno jinak nez jaxe ted tvrdi, znam nekolik. Kupodivu i vy se od nich lisite v tom, co se skutecne stalo.