Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Ráno, cestou do práce, upoutal mou pozornost ve vitríně lékárny plakát. Připoměl mi revoluční a dnes již naprosto nesehnatelnou knihu německého biochemika Frederica Vestera "Myslet, učit se, zapomínat.." kterou mi kdosi v minulosti nevrátil.
Prudký vývoj počítačů v posledních padesáti letech inspiroval různé osoby k definici postulátu o budoucím vývoji a za cílovou metu se považuje počítač na biologické bázi, fungující podobně jako lidský mozek.
Ano, lidský mozek je výkonný "počítač". Jenže se přitom jaksi pozapomíná, že drtivou většinu svého procesorového času spotřebuje na svou vlastní údržbu. Navíc i pro jeho výkon je rozhodující propustnost periferií spolu s rychlostí čtení a zápisu informace do krátkodobé a dlouhodobé paměti.
Lidé, "kterým to spíná příliš rychle" nestíhají informace ukládat do dlouhodobé paměti a občas jim přeteče buffer. Bývají roztržití a moc jim nefunguje multitasking. Autistům to může spínat ještě rychleji. Tak rychle, že jim nestíhá ani krátkodobá paměť a zpracování informace proběhne pouze ve formě elektrochemického impulzu. Jenomže autistická osobnost, která je schopna výjimečných myšlenkových pochodů je anomálie, která se objeví jen čas od času, a jejich výjimečná schopnost bývá na úkor jiné oblasti vývoje. Z hlediska vývoje jsou takové osobnosti pouhými v praxi naprosto nepoužitelnými kuriozitami.
Mechanické výpočetní stroje jsou ve své podstatě takovými autisty. K životu jim stačí elektrická šťáva a jelikož o ně pečujeme my, nemusí zabíjet svůj výpočetní čas přemýšlením jak se udržet při životě.
Biologické počítače (lidé) sice jsou schopny relativně samostatné existence, ale právě tato schopnost je zaměstnává po většinu času. Dlouhou dobu byl problém při výměně informací. Bezdrátová výměna informací per huba, nedostatek kvalitních médií pro uchování informací spolu s neexistencí formátu pro její záznam dost omezovala výpočetní možnosti kmenového clusteru.
Teprve rozvoj komunikací, spojený s pokrokem ve vědě za posledních 200 let umožnil ten prudký rozvoj, díky kterému dnes může mít každý z vás svého vlastního autistu. Jenže až bude vytvořen stroj s vlastní osobností, který si uvědomí svou existenci, bude všechno jinak. Ale o tom již jsem kdysi psal..
Tiskni
Sdílej:
Kmenový cluster?
Lidé, "kterým to spíná příliš rychle" nestíhají informace ukládat do dlouhodobé paměti a občas jim přeteče buffer. Bývají roztržití a moc jim nefunguje multitasking.To na mě skoro přesně pasuje