Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Ráno, cestou do práce, upoutal mou pozornost ve vitríně lékárny plakát. Připoměl mi revoluční a dnes již naprosto nesehnatelnou knihu německého biochemika Frederica Vestera "Myslet, učit se, zapomínat.." kterou mi kdosi v minulosti nevrátil.
Prudký vývoj počítačů v posledních padesáti letech inspiroval různé osoby k definici postulátu o budoucím vývoji a za cílovou metu se považuje počítač na biologické bázi, fungující podobně jako lidský mozek.
Ano, lidský mozek je výkonný "počítač". Jenže se přitom jaksi pozapomíná, že drtivou většinu svého procesorového času spotřebuje na svou vlastní údržbu. Navíc i pro jeho výkon je rozhodující propustnost periferií spolu s rychlostí čtení a zápisu informace do krátkodobé a dlouhodobé paměti.
Lidé, "kterým to spíná příliš rychle" nestíhají informace ukládat do dlouhodobé paměti a občas jim přeteče buffer. Bývají roztržití a moc jim nefunguje multitasking. Autistům to může spínat ještě rychleji. Tak rychle, že jim nestíhá ani krátkodobá paměť a zpracování informace proběhne pouze ve formě elektrochemického impulzu. Jenomže autistická osobnost, která je schopna výjimečných myšlenkových pochodů je anomálie, která se objeví jen čas od času, a jejich výjimečná schopnost bývá na úkor jiné oblasti vývoje. Z hlediska vývoje jsou takové osobnosti pouhými v praxi naprosto nepoužitelnými kuriozitami.
Mechanické výpočetní stroje jsou ve své podstatě takovými autisty. K životu jim stačí elektrická šťáva a jelikož o ně pečujeme my, nemusí zabíjet svůj výpočetní čas přemýšlením jak se udržet při životě.
Biologické počítače (lidé) sice jsou schopny relativně samostatné existence, ale právě tato schopnost je zaměstnává po většinu času. Dlouhou dobu byl problém při výměně informací. Bezdrátová výměna informací per huba, nedostatek kvalitních médií pro uchování informací spolu s neexistencí formátu pro její záznam dost omezovala výpočetní možnosti kmenového clusteru.
Teprve rozvoj komunikací, spojený s pokrokem ve vědě za posledních 200 let umožnil ten prudký rozvoj, díky kterému dnes může mít každý z vás svého vlastního autistu. Jenže až bude vytvořen stroj s vlastní osobností, který si uvědomí svou existenci, bude všechno jinak. Ale o tom již jsem kdysi psal..
Tiskni
Sdílej:
Kmenový cluster?
Lidé, "kterým to spíná příliš rychle" nestíhají informace ukládat do dlouhodobé paměti a občas jim přeteče buffer. Bývají roztržití a moc jim nefunguje multitasking.To na mě skoro přesně pasuje
.
.. v podstate to tak u človeka funguje... niektoré tie dáta uložené do toho na B ... sa spracujú až dodatočne, až keď sú potrebné, dovtedy sa nevyužívajú P/niektorí majú pamäť na kľuku,odverklíkujú pár odrhovačiek, keď im niekto hodí niečo do klobúka/
).Dostali dar- a na druhej strane zaplatili.Ako postihnutie by som to neoznačila.