Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »Kolega už delší čas monitoruje switche i jiná zařízení přes Observium, které si z nich vytahuje data přes SNMP. Ty následně analyzuje a zpracovává do nejrůznějších tabulek a grafů. Mně se obzvláště zalíbilo, že Observium umí zpracovat také informace o síťových portech. Napadlo mě, že by nebylo špatné takto monitorovat i linuxové stroje. Trochu jsem zapídil po netu a po rozběhání mne výsledek nadchnul natolik, že jsem se rozhodl o něj s vámi podělit prostřednictvím tohoto blogpostu.
Agent (server), který je dotazován přes SNMP protokol je pasivní. Tzn. že nedělá nic, dokud mu nepřijde SNMP dotaz - teprve na jeho základě zjistí odpovídající informace a odešle zpět.
Součástí dotazu je tzv. OID (Object Identifier) - řetězec čísel oddělených tečkami, který představuje dotazovanou větev informačního stromu. Čím víc je OID specifikovaný (a delší), tím menší objem informací SNMP démon vrací.
U debianu jsou v konfiguračním souboru /etc/snmp/snmpd.conf
ve výchozím stavu nakonfigurovány tyto OID řetězce:
view systemonly included .1.3.6.1.2.1.1 view systemonly included .1.3.6.1.2.1.25.1
Tyto (a další) OID řetězce jsou definovány prostřednictvím MIB souborů. Pokud stroj dotazovaný přes SNMP nemá příslušný MIB (Management information base) k dispozici, nezná ani informace pro příslušné OID.
Problém u SNMP je, že pokud je OID příliš obecný, nemusí agent vracet všechna data najednou. Monitorování přes SNMP se nehodí pro sledování stroje v reálném čase, protože agent vyžaduje na zpracování dotazu určitý čas. Také je nutné aby se klient v pravidelných intervalech sám aktivně dotazoval serveru, a tato komunikace mohla v minulosti - v případě většího počtu strojů - generovat provoz, který je ovšem z dnešního hlediska víceméně zanedbatelný.
SNMP protokol v současné době existuje ve třech verzích:
K tomu, aby bylo možné přes Observium monitorovat linuxový stroj, stačí doinstalovat a nakonfigurovat snmpd démona. U distribucí co používají APT stačí:
apt-get install snmpd
Ve výchozím stavu naslouchá SNMP démon pouze na localhostu, pro monitorování přes Observium je třeba změnit konfiguraci tak, aby naslouchal dotazům zvenčí a doplnit základní údaje (sysLocation, sysContact, sysDescr)
Cílem tohoto blogpostu ale není podrobně rozebírat konfiguraci SNMP, ale upozornit na LLDP (Link Layer Discovery Protocol), otevřenou verzi protokolu, jehož prostřednictvím si mezi sebou mohou po síti vyměňovat sousedící zařízení informace o názvu síťového zařízení, verzi jeho softwaru, nastavení IP, VLAN apod.
Pro linux totiž existuje softwarová implementace LLDP (Link Layer Discovery Protocol) - démon lldpd - který umí spolupracovat se SNMP démonem. Instalace je jednoduchá a nevyžaduje mnoho závislostí.:
apt-get install lldpd
Aby spolupracoval se snmp, musí být démon lldpd spuštěn s příslušnými parametry - k tomu stačí odkomentovat nastavení proměnné DAEMON_ARGS v souboru /etc/default/lldpd
. A konfiguraci SNMP démona rozšířit o následující OID řetězce:
view systemonly included .1.0.8802 view systemonly included .1
Pak, po restartu, začne SNMP vracet informace, které umí Observium zpracovat a vizualizovat. Ilustrační obrázky, jak taková vizualizace vypadá jsou v příloze.
na to, že pokud doinstalujete a spustíte také démona lldpd, bude Observium umět také vizualizovat síťové vazby mezi monitorovaným strojem a switchem (resp. dalším strojem)
Pro zařazení a popis stroje využívá Observium údaje, které mu vrací SNMP. Na straně monitorovacího stroje se nic dalšího neřeší
Spouštění virtuálních strojů zajišťuje Pacemaker, který je umí také zaživa migrovat. Řešil jsem tudíž otázku, jak zjistit kde virtuální stroj ve skutečnosti běží. Kontektivitu si však vždy bere přes openvswitch hostitele. A tak díky tomu, že Observium umí vizualizovat záznamy z LLDP, lze prakticky ihned zjistit přes jaký stroj virtuál komunikuje - tj. který stroj je aktuálním hostitelem.
V přehledu strojů lze také vizuálně snadno identifikovat, který stroj je fyzický a který virtuální. Viz obrázek v příloze, stroj charlie-brown je fyzický a drupal virtuální.
Ve výpisu síťových portů je vidět kromě jejich MAC adresy také uveden konkrétní port na switchi do kterého je zařízení připojeno. A to platí i pro virtuální porty. Ilustrační obrázek demonstruje jak to vypadá, když se o konektivitu na fyzickém stroji stará openvswitch.
Poslední, největší obrázek, pak demonstruje jak vypadá vizualizace portů a jejich zapojení.
Tiskni
Sdílej: