Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Kolega už delší čas monitoruje switche i jiná zařízení přes Observium, které si z nich vytahuje data přes SNMP. Ty následně analyzuje a zpracovává do nejrůznějších tabulek a grafů. Mně se obzvláště zalíbilo, že Observium umí zpracovat také informace o síťových portech. Napadlo mě, že by nebylo špatné takto monitorovat i linuxové stroje. Trochu jsem zapídil po netu a po rozběhání mne výsledek nadchnul natolik, že jsem se rozhodl o něj s vámi podělit prostřednictvím tohoto blogpostu.
Agent (server), který je dotazován přes SNMP protokol je pasivní. Tzn. že nedělá nic, dokud mu nepřijde SNMP dotaz - teprve na jeho základě zjistí odpovídající informace a odešle zpět.
Součástí dotazu je tzv. OID (Object Identifier) - řetězec čísel oddělených tečkami, který představuje dotazovanou větev informačního stromu. Čím víc je OID specifikovaný (a delší), tím menší objem informací SNMP démon vrací.
U debianu jsou v konfiguračním souboru /etc/snmp/snmpd.conf ve výchozím stavu nakonfigurovány tyto OID řetězce:
view systemonly included .1.3.6.1.2.1.1 view systemonly included .1.3.6.1.2.1.25.1
Tyto (a další) OID řetězce jsou definovány prostřednictvím MIB souborů. Pokud stroj dotazovaný přes SNMP nemá příslušný MIB (Management information base) k dispozici, nezná ani informace pro příslušné OID.
Problém u SNMP je, že pokud je OID příliš obecný, nemusí agent vracet všechna data najednou. Monitorování přes SNMP se nehodí pro sledování stroje v reálném čase, protože agent vyžaduje na zpracování dotazu určitý čas. Také je nutné aby se klient v pravidelných intervalech sám aktivně dotazoval serveru, a tato komunikace mohla v minulosti - v případě většího počtu strojů - generovat provoz, který je ovšem z dnešního hlediska víceméně zanedbatelný.
SNMP protokol v současné době existuje ve třech verzích:
K tomu, aby bylo možné přes Observium monitorovat linuxový stroj, stačí doinstalovat a nakonfigurovat snmpd démona. U distribucí co používají APT stačí:
apt-get install snmpd
Ve výchozím stavu naslouchá SNMP démon pouze na localhostu, pro monitorování přes Observium je třeba změnit konfiguraci tak, aby naslouchal dotazům zvenčí a doplnit základní údaje (sysLocation, sysContact, sysDescr)
Cílem tohoto blogpostu ale není podrobně rozebírat konfiguraci SNMP, ale upozornit na LLDP (Link Layer Discovery Protocol), otevřenou verzi protokolu, jehož prostřednictvím si mezi sebou mohou po síti vyměňovat sousedící zařízení informace o názvu síťového zařízení, verzi jeho softwaru, nastavení IP, VLAN apod.
Pro linux totiž existuje softwarová implementace LLDP (Link Layer Discovery Protocol) - démon lldpd - který umí spolupracovat se SNMP démonem. Instalace je jednoduchá a nevyžaduje mnoho závislostí.:
apt-get install lldpd
Aby spolupracoval se snmp, musí být démon lldpd spuštěn s příslušnými parametry - k tomu stačí odkomentovat nastavení proměnné DAEMON_ARGS v souboru /etc/default/lldpd. A konfiguraci SNMP démona rozšířit o následující OID řetězce:
view systemonly included .1.0.8802 view systemonly included .1
Pak, po restartu, začne SNMP vracet informace, které umí Observium zpracovat a vizualizovat. Ilustrační obrázky, jak taková vizualizace vypadá jsou v příloze.
na to, že pokud doinstalujete a spustíte také démona lldpd, bude Observium umět také vizualizovat síťové vazby mezi monitorovaným strojem a switchem (resp. dalším strojem)
Pro zařazení a popis stroje využívá Observium údaje, které mu vrací SNMP. Na straně monitorovacího stroje se nic dalšího neřeší
Spouštění virtuálních strojů zajišťuje Pacemaker, který je umí také zaživa migrovat. Řešil jsem tudíž otázku, jak zjistit kde virtuální stroj ve skutečnosti běží. Kontektivitu si však vždy bere přes openvswitch hostitele. A tak díky tomu, že Observium umí vizualizovat záznamy z LLDP, lze prakticky ihned zjistit přes jaký stroj virtuál komunikuje - tj. který stroj je aktuálním hostitelem.
V přehledu strojů lze také vizuálně snadno identifikovat, který stroj je fyzický a který virtuální. Viz obrázek v příloze, stroj charlie-brown je fyzický a drupal virtuální.
Ve výpisu síťových portů je vidět kromě jejich MAC adresy také uveden konkrétní port na switchi do kterého je zařízení připojeno. A to platí i pro virtuální porty. Ilustrační obrázek demonstruje jak to vypadá, když se o konektivitu na fyzickém stroji stará openvswitch.
Poslední, největší obrázek, pak demonstruje jak vypadá vizualizace portů a jejich zapojení.
Tiskni
Sdílej: