Štítky:
adresář,
bez,
e-mail,
find,
Instant messaging,
Jabber,
jádro,
klient,
kódování,
komunikace,
Linux,
open,
Opera,
práce,
problém,
prohlížeče,
server,
SSD,
uložení,
wiki,
Windows
Můj boj
11.9.2020 15:50
| Přečteno: 1600×
| Jen tak na okraj
| poslední úprava: 11.9.2020 16:13
Tak jsem po 19,5 letech přestal používat M2 – mailového klienta integrovaného v Opeře a začal bojovat s Thunderbirdem. K tomu abych tak učinil, mne donutil fakt, že do "nové" Opery (Vivaldi) v dohledné době mailový klient nepřibude a na to abych si doprgal chybějící funkcionality do Opery staré nemám čas ani znalosti.
Tou pověstnou poslední kapkou byla taková pitomost. Citelně mi začala chybět možnost navěsit na e-mailovou zprávu informační štítek, do kterého bych mohl napsat vlastní resumé. Řada mailů totiž obsahuje mix několika témat a ono se pak dost špatně něco zpětně dohledává.
Než jsem šel do toho naostro, vyzkoušel jsem si několikrát migraci zpráv do Thunderbirdu a při tom zjistil jak zprávy ukládá. A v tom je ten zásadní rozdíl.
Thundebird pro každý účet či složku zakládá samostatný databázový soubor (.msf), a v případě složek soubor do kterého sype ty maily. Názvy odpovídají názvům složek v systému, což je děsná prasečina, které si dnes všimne už jen málokdo. Ovšem před 19 lety byla natolik zásadní, že u mne tehdy zvítězila Opera.
Opera totiž používala UTF-8, takže bylo možné používat stejné soubory jak z prostředí MS Windows, tak z Linuxu. S výhodou jsem toho využíval a díky tomu pro mne nebyl přechod na Linux tak bolestný jak pro jiné. Bylo totiž úplně jedno jestli jsem s Operou pracoval zrovna v prostředí MS Windows, nebo v Linuxu, jelikož jsem měl v Linuxu namountovaný a přilinkovaný adresář z diskového oddílu MS Windows.
Když jsem se o totéž pokusil s Mozillou (mailový klient, ze kterého vyšel Thunderbird byl tehdy její součástí), tak to skončilo neskutečným zprasením, jelikož ta na MS Windows používala kódování CP-1250, kdežto na Linuxu latin2. Ovšem tenhle problém z mého zorného pole zmizel v propadlišti času i s MS Windows. Takže vyhřeznul mnohem zásadnější problém Thunderbirdu, který plyne z toho jak pracuje s těmi maily.
Tenkrát jsem těch mailů ještě moc neměl, takže jsem vcelku nechápal, čem spočívala změna u mailového klienta, k níž došlo v roce 2005. Přišel jsem na ni vlastně až teď, při migraci zpráv z Opery.
Jak Thunderbird, tak Opera používají pro uložení obsahu mailů formát mbox. U Opery mají tyhle soubory přípon .mbs, u Thunderbirdu jsou bez přípony. Tento formát je v zásadě velmi jednoduchý. Je to ASCII soubor, ve kterém jsou to maily nasypané za sebou.
Rozdíl spočívá v tom, že Thunderbird do toho sype vše co je obsahem složky, takže vzniká poměrně jednoduchá adresářová struktura, ovšem s obludně velkými soubory.
U Opery to bylo jinak. Její mailový klient pracoval od samého počátku s databází, takže všechny maily má v podstatě v jedné složce, a místo podsložek používá návěští, která umožňují jednoduše a podobně maily třídit. V podstatě to funguje podobně jako kategorizace u MediaWiki.
Tím pádem bylo úplně fuk jestli jsou maily v jednom obřím souboru, nebo v několika menších. Takže se stažený obsah e-mailů stahoval do souborů pojmenovaných podle roku a měsíce. Tak to fungovalo do října 2005.
Pak udělali zásadní revizi. Souvisela pravděpodobně s nárůstem spamu. Od té doby se už pro každý stažený mail v Opeře používá samostatný .mbs soubor.
Narazil jsem na to při importu mailů z Opery. Ten lze provést velice jednoduše. Thunderbird při importu vyžaduje, aby mbox soubor měl příponu .eml. Takže stačilo přes find vytáhnout všechny zprávy z Opery do dočasného adresáře a pak přes jednoduchou shellovou smyčku přejmenovat.
Ty staré maily byly v souborech pojmenovaných jak už jsem uvedl. A ty nové, co se ukládaly od října 2005 byly již kontinuálně číslované od 1 až po 245987. Ovšem celkový počet byl jenom něco kolem 40 tisíců. Tudíž bylo jasné, že jsou ty zprávy pojmenované podle ID, mailu v databázi.
Musel jsem je tedy rozdělit a naimportovat samostatně. Ty staré jako adresář s mbox soubory a ty nové jako samostatné zprávy.
Ale než jsem tak učinil naostro, postupně jsem nastavil všechny používané účty. A při tom se ukázalo, jak problematické je soužití účtů které zprávy stahují přes POP3 s těmi co jedou přes IMAP.
Do roku 2008 jsem veškerou poštu stahoval přes POP3, ale svůj primární školní mail mám připojen přes IMAP. A to byl neustálý zdroj problémů a také jeden z důvodů proč jsem se nakonec ke změně odhodlal.
Vypadal jsem jako blázen když jsem se do krve hádal že je někde na IMAP serveru problém, který se projevoval tak, že se mi čas od času maily nestáhly. Ovšem vrchol všeho byl, když se mi loni najednou z ničeho nic objevily maily s pětiletým zpožděním! Marně jsem pátral po příčině. A netuším ani, kde ty maily do té doby visely. Znáte to – co oko nevidí, to srdce nebolí. Ale rázem bylo jasné, proč na mě byli někteří lidé nasraní aniž jsem tušil proč.
Proto také preferuji komunikaci přes jabber. Jednak jedu přes svůj vlastní server, ale hlavně okamžitá reakce je jasným signálem, že dotyčný zprávu obdržel. Fakt nechápu tu naivní představu, jakou má řada lidí co odešle mail a pak bláhově očekává nějakou reakci. Po cestě je tolik nástrah, ale jen těžko někomu vysvětlíte, že e-mail je negarantovaná služba, takže pokud jeho e-mail skutečně dorazí na místo určení, jde pokaždé o malý zázrak!
Ani u Thunderbirdu není práce přes IMAP ideální – pokud zprávy ponecháváte na serveru. Dokud jsem měl maily ve složce účtu připojeného přes IMAP tak pokaždé(!) Thunderbird skončil na 5 minut ve stavu mrtvolné ztuhlosti a jedno jádro procesoru vytížil po tu dobu na 100% – něco šíleného!!!
Pobdobně se to chová i při třídění podle parametrů u lokální složky. Sice ne tak dlouho, protože jsou ty maily už stažené a netahá furt dokola informace po síti, ale pokud nejsou nakešované, je to děs běs. A to je mám na lokálním disku, který tvoří Btrfs raid1 nad dvěma SSD disky.
Ti co používají Thunderbird si zřejmě neuvědomují že to může fungovat i jinak, ale v Opeře 12.16 setřídění nebo vyhledání mailu bez ohledu na to, jestli to byly maily stahované přes IMAP nebo přes POP3, fungovalo pořád svižně. No. Teď už se mi o tom bude jenom zdát. Problém byl v nespolehlivosti IMAP serveru, kde se časem maily ztrácely, takže mi po nich zůstaly jen stažené hlavičky. U Thunderbirdu jsem zvolil jinou strategii. A budiž mi útěchou alespoň fakt, že Thunderbird je stále vyvíjený open source.
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
Vložit další komentář
11.9.2020 18:26
_
Re: Můj boj
11.9.2020 18:29
gamerzax
Re: Můj boj
11.9.2020 20:01
Mazat!
Re: Můj boj
11.9.2020 20:31
Ruth
Re: Můj boj
Založit nové vlákno •
Nahoru