V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Problém centralizace a decentralizace je neustále trvajícím sporem dvou protichůdných světů. Naštěstí to nejlepší co máme je výsledkem kombinací obou přístupů a je to tak dobře. Je dobře, že například služby, které nám může poskytnout internet jsou decentralizované. Ovšem to, že jsou společně s těmito službami decentralizované i uživatelské účty, to už tak skvělé zase není.
Uvědomíte si to ve chvíli, kdy po dvacáté zadáváte obligátní: jméno, příjmení, email, heslo pro služby typu email, jabber, diskusní fóra, wikipedia, webhosting a dokonce i konta na počítači. Decentralizace služeb je jistě dobrá, ale decentralizace identit? Vždyť uživatel je jen jeden a služby využívá stále jen on sám. Jeho osoba. Tak proč by každá služba měla mít svůj uživatelský účet? Data jsou pak redundantní, uživatel má problémy s jejich aktualizací, nehledě na to, že si často musí pamatovat kvanta přístupových hesel.
Jde to dělat i jinak? Otázka je to složitá. Respektive je jednoduchá, ale odpověď na ní není triviální. Je třeba vyřešit bezpečnost, flexibilnost, univerzálnost, nějakým způsobem zajistit standardizaci alespoň de facto a přivést takový standard do reality.
Trochu jsem se porozhlédl po netu a jisté kroky v této oblasti podnikány jsou. Zvlášť zajímavá je konfrontace elektronických podpisů a digitálních identit. Opět jsou některá řešení centralizovaná a některá částečně decentralizovaná. Nečekejte ode mě ale nějakou hlubší analýzu. Podíval jsem se pouze na Wikipedii zjistil, že OpenID má jistý potenciál a přečetl jsem nějaké články od Radovana Semančíka. Narazil jsem na termín Single sign-on a zajímavý se mi zdál i Identity manager od Novellu s přihlédnutím k tomu, že Novell se snaží tvářit tak trochu jako lepidlo spojující všechny možné platformy od NetWaru přes Windows až po Linux.
Taky se vám z těchto odkazů zdá, že technologie identit je už je poměrně vyspělá, ale že v této oblasti stále nic konkrétního neděje a že budeme psát stovky hesel až do skonání světa? Doufám, že se mýlím a že se zablýská na lepší časy. Máte-li jiný názor, či nějaké jiné zajímavé poznatky z této oblasti, budu rád, když se o ně podělíte.
Tiskni
Sdílej: