Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Problém centralizace a decentralizace je neustále trvajícím sporem dvou protichůdných světů. Naštěstí to nejlepší co máme je výsledkem kombinací obou přístupů a je to tak dobře. Je dobře, že například služby, které nám může poskytnout internet jsou decentralizované. Ovšem to, že jsou společně s těmito službami decentralizované i uživatelské účty, to už tak skvělé zase není.
Uvědomíte si to ve chvíli, kdy po dvacáté zadáváte obligátní: jméno, příjmení, email, heslo pro služby typu email, jabber, diskusní fóra, wikipedia, webhosting a dokonce i konta na počítači. Decentralizace služeb je jistě dobrá, ale decentralizace identit? Vždyť uživatel je jen jeden a služby využívá stále jen on sám. Jeho osoba. Tak proč by každá služba měla mít svůj uživatelský účet? Data jsou pak redundantní, uživatel má problémy s jejich aktualizací, nehledě na to, že si často musí pamatovat kvanta přístupových hesel.
Jde to dělat i jinak? Otázka je to složitá. Respektive je jednoduchá, ale odpověď na ní není triviální. Je třeba vyřešit bezpečnost, flexibilnost, univerzálnost, nějakým způsobem zajistit standardizaci alespoň de facto a přivést takový standard do reality.
Trochu jsem se porozhlédl po netu a jisté kroky v této oblasti podnikány jsou. Zvlášť zajímavá je konfrontace elektronických podpisů a digitálních identit. Opět jsou některá řešení centralizovaná a některá částečně decentralizovaná. Nečekejte ode mě ale nějakou hlubší analýzu. Podíval jsem se pouze na Wikipedii zjistil, že OpenID má jistý potenciál a přečetl jsem nějaké články od Radovana Semančíka. Narazil jsem na termín Single sign-on a zajímavý se mi zdál i Identity manager od Novellu s přihlédnutím k tomu, že Novell se snaží tvářit tak trochu jako lepidlo spojující všechny možné platformy od NetWaru přes Windows až po Linux.
Taky se vám z těchto odkazů zdá, že technologie identit je už je poměrně vyspělá, ale že v této oblasti stále nic konkrétního neděje a že budeme psát stovky hesel až do skonání světa? Doufám, že se mýlím a že se zablýská na lepší časy. Máte-li jiný názor, či nějaké jiné zajímavé poznatky z této oblasti, budu rád, když se o ně podělíte.
Tiskni
Sdílej: