Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Problém centralizace a decentralizace je neustále trvajícím sporem dvou protichůdných světů. Naštěstí to nejlepší co máme je výsledkem kombinací obou přístupů a je to tak dobře. Je dobře, že například služby, které nám může poskytnout internet jsou decentralizované. Ovšem to, že jsou společně s těmito službami decentralizované i uživatelské účty, to už tak skvělé zase není.
Uvědomíte si to ve chvíli, kdy po dvacáté zadáváte obligátní: jméno, příjmení, email, heslo pro služby typu email, jabber, diskusní fóra, wikipedia, webhosting a dokonce i konta na počítači. Decentralizace služeb je jistě dobrá, ale decentralizace identit? Vždyť uživatel je jen jeden a služby využívá stále jen on sám. Jeho osoba. Tak proč by každá služba měla mít svůj uživatelský účet? Data jsou pak redundantní, uživatel má problémy s jejich aktualizací, nehledě na to, že si často musí pamatovat kvanta přístupových hesel.
Jde to dělat i jinak? Otázka je to složitá. Respektive je jednoduchá, ale odpověď na ní není triviální. Je třeba vyřešit bezpečnost, flexibilnost, univerzálnost, nějakým způsobem zajistit standardizaci alespoň de facto a přivést takový standard do reality.
Trochu jsem se porozhlédl po netu a jisté kroky v této oblasti podnikány jsou. Zvlášť zajímavá je konfrontace elektronických podpisů a digitálních identit. Opět jsou některá řešení centralizovaná a některá částečně decentralizovaná. Nečekejte ode mě ale nějakou hlubší analýzu. Podíval jsem se pouze na Wikipedii zjistil, že OpenID má jistý potenciál a přečetl jsem nějaké články od Radovana Semančíka. Narazil jsem na termín Single sign-on a zajímavý se mi zdál i Identity manager od Novellu s přihlédnutím k tomu, že Novell se snaží tvářit tak trochu jako lepidlo spojující všechny možné platformy od NetWaru přes Windows až po Linux.
Taky se vám z těchto odkazů zdá, že technologie identit je už je poměrně vyspělá, ale že v této oblasti stále nic konkrétního neděje a že budeme psát stovky hesel až do skonání světa? Doufám, že se mýlím a že se zablýská na lepší časy. Máte-li jiný názor, či nějaké jiné zajímavé poznatky z této oblasti, budu rád, když se o ně podělíte.
Tiskni
Sdílej: