Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Problém centralizace a decentralizace je neustále trvajícím sporem dvou protichůdných světů. Naštěstí to nejlepší co máme je výsledkem kombinací obou přístupů a je to tak dobře. Je dobře, že například služby, které nám může poskytnout internet jsou decentralizované. Ovšem to, že jsou společně s těmito službami decentralizované i uživatelské účty, to už tak skvělé zase není.
Uvědomíte si to ve chvíli, kdy po dvacáté zadáváte obligátní: jméno, příjmení, email, heslo pro služby typu email, jabber, diskusní fóra, wikipedia, webhosting a dokonce i konta na počítači. Decentralizace služeb je jistě dobrá, ale decentralizace identit? Vždyť uživatel je jen jeden a služby využívá stále jen on sám. Jeho osoba. Tak proč by každá služba měla mít svůj uživatelský účet? Data jsou pak redundantní, uživatel má problémy s jejich aktualizací, nehledě na to, že si často musí pamatovat kvanta přístupových hesel.
Jde to dělat i jinak? Otázka je to složitá. Respektive je jednoduchá, ale odpověď na ní není triviální. Je třeba vyřešit bezpečnost, flexibilnost, univerzálnost, nějakým způsobem zajistit standardizaci alespoň de facto a přivést takový standard do reality.
Trochu jsem se porozhlédl po netu a jisté kroky v této oblasti podnikány jsou. Zvlášť zajímavá je konfrontace elektronických podpisů a digitálních identit. Opět jsou některá řešení centralizovaná a některá částečně decentralizovaná. Nečekejte ode mě ale nějakou hlubší analýzu. Podíval jsem se pouze na Wikipedii zjistil, že OpenID má jistý potenciál a přečetl jsem nějaké články od Radovana Semančíka. Narazil jsem na termín Single sign-on a zajímavý se mi zdál i Identity manager od Novellu s přihlédnutím k tomu, že Novell se snaží tvářit tak trochu jako lepidlo spojující všechny možné platformy od NetWaru přes Windows až po Linux.
Taky se vám z těchto odkazů zdá, že technologie identit je už je poměrně vyspělá, ale že v této oblasti stále nic konkrétního neděje a že budeme psát stovky hesel až do skonání světa? Doufám, že se mýlím a že se zablýská na lepší časy. Máte-li jiný názor, či nějaké jiné zajímavé poznatky z této oblasti, budu rád, když se o ně podělíte.
Tiskni
Sdílej: