Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Problém centralizace a decentralizace je neustále trvajícím sporem dvou protichůdných světů. Naštěstí to nejlepší co máme je výsledkem kombinací obou přístupů a je to tak dobře. Je dobře, že například služby, které nám může poskytnout internet jsou decentralizované. Ovšem to, že jsou společně s těmito službami decentralizované i uživatelské účty, to už tak skvělé zase není.
Uvědomíte si to ve chvíli, kdy po dvacáté zadáváte obligátní: jméno, příjmení, email, heslo pro služby typu email, jabber, diskusní fóra, wikipedia, webhosting a dokonce i konta na počítači. Decentralizace služeb je jistě dobrá, ale decentralizace identit? Vždyť uživatel je jen jeden a služby využívá stále jen on sám. Jeho osoba. Tak proč by každá služba měla mít svůj uživatelský účet? Data jsou pak redundantní, uživatel má problémy s jejich aktualizací, nehledě na to, že si často musí pamatovat kvanta přístupových hesel.
Jde to dělat i jinak? Otázka je to složitá. Respektive je jednoduchá, ale odpověď na ní není triviální. Je třeba vyřešit bezpečnost, flexibilnost, univerzálnost, nějakým způsobem zajistit standardizaci alespoň de facto a přivést takový standard do reality.
Trochu jsem se porozhlédl po netu a jisté kroky v této oblasti podnikány jsou. Zvlášť zajímavá je konfrontace elektronických podpisů a digitálních identit. Opět jsou některá řešení centralizovaná a některá částečně decentralizovaná. Nečekejte ode mě ale nějakou hlubší analýzu. Podíval jsem se pouze na Wikipedii zjistil, že OpenID má jistý potenciál a přečetl jsem nějaké články od Radovana Semančíka. Narazil jsem na termín Single sign-on a zajímavý se mi zdál i Identity manager od Novellu s přihlédnutím k tomu, že Novell se snaží tvářit tak trochu jako lepidlo spojující všechny možné platformy od NetWaru přes Windows až po Linux.
Taky se vám z těchto odkazů zdá, že technologie identit je už je poměrně vyspělá, ale že v této oblasti stále nic konkrétního neděje a že budeme psát stovky hesel až do skonání světa? Doufám, že se mýlím a že se zablýská na lepší časy. Máte-li jiný názor, či nějaké jiné zajímavé poznatky z této oblasti, budu rád, když se o ně podělíte.
Tiskni
Sdílej: