Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Rok 2020 – někdy dopoledne
Zase jsem se připojil do profilu. Tentokrát ne kvůli zábavě, dnes to byla práce, co mě probudilo do sychravého rána. Jsem, mimo jiné, síťový manipulátor třetí úrovně s operačními zkušenostmi. Kdysi se říkalo síťák. Musím přiznat, že třetí úroveň není nic extra – rovná se to osmi tisícům bodů zkušeností a ve Finsku bych byl asi nula, ale tady u nás mám jistý respekt. V celé republice je jen pět lidí, co mají v tomhle oboru úroveň čtvrtou.
Systém o mě tohle ví a protože jsem prokázal jistou zodpovědnost, nabízí mi dobře placenou práci. Tentokrát na mě hodil zprovoznění multirouty s bondingem a návrh mirroru páteřní sítě na aplikační úrovni.
Matně si vzpomínám, že kdysi jsem už podobnou zhůvěřilost tvořil, ale detaily mi jaksi v hlavě nezůstaly. Nevadí, zkouším hledat v historii úkolů – já rád říkám questů. A zdá se, že multiroutu jsem měl dokonce v interaktivním simulovaném testu. Hmm, osmdesát dva bodů zkušeností za vyřešení, to není špatná bilance. Ale ta doba – čtyři hodiny a dvacet pět minut – to se rovná osmi bodům za celkový čas. Nepředvedl jsem se, vážně že ne. Ale zase čtyřicet bodů za samostatnou práci bez asistence. Zbytek za ideálnost řešení – no, to systém stejně jen odhaduje. V testech moje řešení ale obstálo a o to jde.
Jenomže tohle jsem nehledal. Kdysi jsem řešil něco většího, něco co mi trvalo víc než týden. Nešlo o simulované řešení na zkušebním serveru, ale o skutečnou práci. Schválně jestli jsem tehdy oba problémy správně propojil a jestli se z testu dostanu až tam, kam chci. No vida, je to tu. Na interaktivní propojení znalostí a zkušeností se dnes hodně dá. Sémantika se musí dodržovat a popisy činností jsou nezbytností.
Přesouvám se na kdysi řešený úkol. Cože!? Tři tisíce bodů za řešení? To je hustý. Tohle nebyl obyčejný zářez za dobře odvedenou práci, ale extra štych. Co detaily? Aha, na tuhle prácičku jsem nebyl sám. Ještě mi pomáhal někdo z Indie. Začal jsem sám a asi po dvou dnech se přidal i on. Pak následovala série vzájemných oprav a pak hurikán kompletních předělávek úplně od základu. Asi po týdnu mi to stačilo k funkčnosti, ale jak koukám, kamarád Ind si dal práci i s dokumentací. Je to chlapík. Navzájem jsme si vyměnili dvě stě bodů zkušeností – to je současné maximum a běžná praxe při dobré spolupráci.
A pak? Z historie je vidět přes pět tisíc přístupů a využití našeho řešení. Tím se vše vysvětluje. Jestli byla naše práce základem desítek dalších, a ty zase dalších, je to pyramidová hra a my vyhráli jackpot. Jestli to tak půjde ještě chvíli dál, přestoupím o úroveň a připojím se k vysněné elitě.
Teď jenom, jestli se to nechá znásilnit na mojí bondovací multiroutu. Dávám vyhledat a shromáždit potřebné znalosti a analyticky je setřídit. Systému to jde od ruky a za dvě minuty už mám podklady k řešení. Objekty, spouštěcí rutiny a testovací aplikace včetně běžných scénářů. Už jen trochu upravit konfiguraci a přidat nějaký ten kód. Ještě že mi ta elektronická paměť dobře slouží. Je tu všechno. Po ruce a k okamžitému použití. To co běžně používám v podobných situacích se mi tu hezky řadí jako holuby do huby.
Test jedna, test dva, test tři. Hotovo. Celkový čas: pět minut a padesát sekund. Jsem machr. Zbývá už jen nějaké to papírování, aby mi řešení systém uznal. Hezky si to propojím se svou dosavadní prací a znalostmi, dostatečně popíšu a je to. Pink! Sto padesát bodů a penízky na účet. Kdo umí ten umí.
Jdu na úvodní stránku profilu a prohlížím své statistiky. Svítí mi tu další tři questy – většinou ze zájmových okruhů. To jsou věci, které bych rád zvládl ale dost je flákám. Jsem adept esperantista druhé úrovně, adept lukostřelec první úrovně, adept chovatel psů první úrovně a tak by to mohlo pokračovat dál.
Na co ale jsem pyšný, je moje snažení v oblasti publikování. V tomhle oboru jsem adept poslední osmé úrovně a zbývá mi asi pět set bodů zkušeností na skok rovnýma nohama do živelné reality. Opustím vody noob arey a jdu do toho naplno.
A hele, tak už jsem tam. Posledních pět set bodů mi na konto přišlo z jistého serveru, kam jsem napsal zajímavý článek z oboru síťového manipulování.
Takže teď si můžu vybrat nové skilly. Tuhle část miluju. Jsem unikát, jedinečný, nikdo na celém světě nemá podobný sortiment jako já. Těch kombinací je tolik, že to prostě nejde za jeden lidský život odzkoušet všechno.
Tak co je tu hezkého na výběr: editor, reportér, umělecký autor a tak dál. Budu potřebovat trochu pomoc. Profil mi dovolí seřadit všechny dostupné možnosti podle počtu nabídek zaměstnání, platu, konkurence, možností postupu a současně ideálnosti podle již dosažených úrovní v jiných oborech.
Jak jsem čekal, doporučuje mí psát technické články a návody v oblasti sítí. Zatím si ale vybírám obecnější okruh, ze kterého se pak vždy lépe postupuje dál: základy krásné literatury. Tohle je mnohem lepší než škola. Učím se přesně to co mě zajímá a co je třeba pro praxi. Vlastně se učím praxí a navíc dosažené úrovně mají celosvětovou prestiž a také mnohem větší váhu než nějaký akademický titul. Když už si firma vybírá zaměstnance, dělá to hlavně podle profilu.
Profil prostě poslední dobou frčí a bez něj jako by člověk vůbec nebyl. Razí se heslo: „Celý život musí být minimálně z poloviny kompatibilní s profilem.“ A znám lidi, kteří jsou kompatibilní stoprocentně. Včetně svých emocí, zážitků a vztahů. Pro ně profil není něco ve třetí osobě … jsou to oni sami. Jejich první osoba, já, ego. Tohle všechno už si nenosí uvnitř hlavy, ale mají to kdesi v síti v podobě sémanticky řazených dat.
Naštěstí to není můj případ. Mě stačí, že mi profil dovoluje kombinovat to co mě baví s prací. Až napíšu nějaké články, uvidím, jak moc se mi současná volba vyplatila. Jak hodně mě budou čtenáři hodnotit skrze body zkušeností a jak mě ohodnotí systém po té finanční stránce.
Tiskni
Sdílej:
.
Koukam ze se zajimas o digitalni identity. Ted jsem se podival na ten tvuj starsi zapis "Jednotne identity" a nasel tam par zajimavych linku - dikes.
. Bavil jsem se u toho.