Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »support for the standard OASIS OpenDocument file formatale včera vyšla 1.5beta, takže to můžeš zkusit taky...
Stav kancelarskeho softu pro opensource mi prijde desny, nekonzistentni zmet pokusu udelat predminulou verzi MS Office. Chybi zde neco jako Firefox, tedy (kdysi) odlehcena, rychla standalone verze OO.o se zakladnimi funkcemi a maximalni kompatibilitou.
Ono by tohle pro Open Source a linux obecne udelalo vic jak stoprvni thema do KDE anebo nova sada ikonek na kazahash ci jak se ted podivny prohlizec jmenuje...
pro Win32 existuje aspon zdarma prohlizece na ty debilni .doc a spol....
funkcí, který jednotlivý programy MS Office maj, podle mě v současný situaci nemaj smysl.
Proč se ten balík nevyvíjí stejnym způsobem, jako je to běžný jinde - od základů k detailům a nejzbytečnějším funkcím? Proč vzniknul z ničeho rovnou obrovskej pochybně funkční žrout paměti? A proč ho skoro všichni i přes jeho zjevný nedostatky tak nekriticky obdivujou?
Mimochodem, je to jen můj dojem, že použitelnej a s MS Office kompatibilní je na solidní úrovni jen Writer?
Ale vyvíja. To len nevieš o tom, že OOo bol predtým StarOffice vyvíjaný firmou StarDivision už v 90 rokoch (aha link
). Projekt ktorý chce robiť toľko ako OOo, proste musí za tie roky narásť
Trochu horší je rychlost prvního naběhnutí. Při tisku mám určitý problém s pauzou mezi stránkami.Polozme si otazku, proc je to nabehnuti pomale a zdlouhave jak mexicka telenovela. Proc, kdyz to nabizi podobne funkce jako MS Office, ktery startuje rozumne rychle (ne ve verzi pro OS X na mem iBooku, tam je to pomale), kde je chyba? V konceptu? V implementaci?
.
Ted je u me situace takova, ze se ucim latex, bezne texty pisu ve vim a pokud chci napsat neco, kde potrebuji formatovani, tak pouziju writer. Ale az se naucim latex tak ho poslu do haje
.
).
Já si ještě vzpomněl. On se Oo kdysi vztekal hlavně při kopírování velkých souborů. Ale to kopírování neumím vůbec. To mi jednou při hodně divoké akci zamrzl i Vim. I z počítačem.
Tiskni
Sdílej: