Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Náš velký projekt učebnice Linuxu se pomalu ale jistě přibližuje k finále. Počet prázdných kapitol poklesl na jednociferné číslo a já jsme dnes připravil pohodlné procházení kapitol.
Každá stránka učebnice má teď malou tabulku s odkazem na předcházející kapitolu, následující kapitolu, nadřazenou kapitolu a obsah. Díky tomu je možné číst učebnici jako knihu, kapitolu za kapitolou. Doufám, že tento způsob shledáte pohodlným a bude se vám líbit. Zároveň jsem vytvořil automatizovaný obsah učebnice. Odpadá tím náročný proces aktualizace po přidání či přesunutí kapitoly (resp. až to dokončím).
Od minula na učebnici zapracovali Ricardo, Die.soptik, HFechs, brehy, Yin a má maličkost. Chtěl bych jim všem poděkovat, díky nim jsme zase o kus dále našemu cíli. Dokonce si myslím, že už jsme velmi blízko, proto jej brzy přesuneme na hlavní stránku. Máte-li své stránky, podpořte prosím učebnici tím, že na ni vložíte odkaz.
Tiskni
Sdílej:
Já bych snad jen navrhnul, aby věta Každý čtenář má možnost opravit text, chybu či překlep nebo doplnit čerstvé údaje. byla obohacena o slůvko sám a to takhle: Každý čtenář má možnost sám opravit text, chybu či překlep nebo doplnit čerstvé údaje.
Ja jsem pro
Myslis?
.upozorneni
{
text-decoration: blink;
font-size:200%;
color:#ff0000;
margin:0 auto;
top:40%;
left:40%;
background-color:#ffff00;
padding:20px;
border:solid 5px #000000;
position:fixed;
font-weight:bold;
}
Tohle myslim prehlednout nejde ani slepcem ;)...
Pro neznale CSS: Zobrazi uprostred stranky napis, cervenym pismem, dvojnasobnou velikosti a tucne, v ohranicenem zlutem ramecku a pri zarolovani stranky zustava zafixovany namiste, takze ho ma ctenar stale na ocich ;). Tohle dat samozrejme na kazdou stranku ;).
Mluvím čistě za sebe. Z části s tebou musím souhlasit, ale pochopit celkovou filosofii je taktéž důležité. Jak chceš udělat flash, video, osnovu na něco, co je v mnoha distribucích a v každé se to dělá trochu jinak? Linux nutí uživatele přemýšlet a to něktěří nechtějí.
Zatím bych "tento 1. díl" učebnice nazval komplexní pochopení systému a práce s ním. Mohla by následovat (můj návrh) nějaká část dvě a to příklady praktického využití.
Tudíž příklad zaměřen na nějakou distribuci, na nějaký konkrétní program a na nějaký konkrétní úkol. Něco jako v matematické učebnici kapitola 1: Jak vyřešit jakoukoliv slovní úlohu pomocí rovnic a kapitola 2: Praktické ukázky - něco, čeho se matematik může držet
Toto je můj návrh, možná už někde padl, snad si ho někdo přečte...
.
Jsem už pokročilejší uživatel, přesto je učebnice i pro mně. Nevěděl jsem o příkazu "sux", který mi chyběl. Zítra budu zkoušet spouštět na mém X cizí přihlašovací obrazovku. Co na to říct? Dobrá práce, všem přispivatelům. A to jsem učebnici zatím jenom prolistoval.
Ta svoboda, realizovat vlastni napady a nebyt omezovan nekym jinym je ta kolosolni idea unixu. Dnes v diskuzich o GUI se na to zapomina a to je bohuzel skoda. Vyse uvedena ucebnice je bohuzel dalsim dilkem v rade, ktere zamlzuje skutecnou podstatu unixu. Je to smutne.Pasaze, ktere vam v ucebnici chybi, muzete sam doplnit. Nebo budte konkretni v kritice.