Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Minule jsme diskutovali nad vhodností různých webových technologií, hlavně z hlediska efektivity vývoje. Padaly tady návrhy od djanga, přes PHP a perl po javu. S tím ale vyvstává zajímavý teoretický problém - dají se bezešvě integrovat do jedné webové stránky? Představte si, že byste třeba blogy a diskuse z Abíčka psaného v javě chtěli vložit do webu nad drupalem či přímo PHP. Nebo sestavit web v RoR s komponentami v djangu. Jde to? Podle mně jediná technologie, která to zvládne, je flash, protože se vloží přímo do HTML jako tag. A server může běžet nad čímkoliv. Dají se podobně kombinovat nějaké jiné frameworky / jazyky?
Zajímá mě váš názor a zkušenosti, v čem vyvíjet webové aplikace? Java má výhodu, že je strong typed a je pro ni hromada knihoven. Deployment je ale složitější, špatně se nahrávají na server změny. Dále je problém v dostupnosti programátorů. U linuxáků je obvzláště neoblíbená. Dále jsem znal PHP, kde lidí dělajících v PHP je hromada, ale bohužel procento programátorů je mezi nimi celkem nízké. Zajímavé jsou ještě ruby (on rails) a python (django). Co byste vybrali? Důležitá je efektivita vývoje. A v čem se vlastně vyvíjejí větší české projekty? Jak jsem psal, máme něco v merku. Chci (si) dokázat, že Abíčko nebyla náhoda.
Otázka pro programátory a ajťáky obecně, kde byste hledali zaměstnání? Na jakém personálním serveru?
Dovolím si malý spam. Jak asi víte, pracuju jako manažer v softwarové divizi HP. Jelikož se nám docela daří i v dnešní době, najímáme nové lidi.
(English summary at the end of the article) Uvažoval jsem, že upgradnu jetty, na kterém běží abíčko, z historické verze 4.1.20 na aktuální. Dlouho jsem se k tomu neměl, nejdříve kvůli chybě jsem měl opatchovanou verzi a nebyl jsem si jist, zda můj patch byl začleněn a pak u řady 5 chyběly startovací skripty. A vůbec, kdo by šťoural do něčeho, co funguje, že? Teď jsem se k tomu dostal, ale po odeslání formuláře jetty 6.0.2 byly znaky s diakritikou zničeny.
Chci si udělat databázi studentů, kteří umí psát webové aplikace v Javě. Možná z toho bude brigáda přes léto (na Abíčku je stále co zlepšovat), možná se podaří spolupráce s nějakou vysokou školou a vznikne námět na ročníkový projekt. V obou případech ale potřebuji vědět o případných zájemcích. Takže mi prosím pošlete mailika. A pokud učíte informatiku na vysoké škole či univerzitě a hledáte pro své studenty praktické náměty na projekty, ozvěte se prosím také. Děkuji.
Mám dotaz pro kolegy programátory, jak by řešili verzování objektů ukládáných do databáze.
Kluci chystají nový server pro abíčko a zatím na něj instalují nový LinuxBizWorld. Nicméně mají problémy s tím, že jim nefungoval překlad ? v PreparedStatement, díky čemuž se aplikace chovala podivně. Google napovídá, že je to problém mysql instalované z debian balíčků a může pomoci nastavení useServerPrepStmts=false
. Skutečně to vypadá, že tohle je správná cesta. Další odkazy: mysql, ubuntu.
Docela by mě zajímalo, kolik je mezi čtenáři abíčka programátorů v Javě. Hlasujte v anketě, pište komentáře :-).
Aktualizace pro nepozorné: v předcházejícím odstavci se ptám, kolik je mezi čtenáři programátorů v javě. Neptám se, kolik čtenářů není programátorů v javě. Tudíž není důvod, aby mohli hlasovat i ti, kteří javu neovládají. Chápete konečně ten rozdíl?
Dneska jsem měl ve firmě edu session ohledně Freemarkeru. Pokud by si někdo chtěl udělat krátký přehled, co Freemarker umí a jak vypadá, může se mrknout na podklady (v angličtině). Je to v PPT formátě.
Náhodou jsem se prokliknul na blog Kohsuke Kawaguchiho, kde popisuje Jaxb 2.0 ve spolupráci s anotacemi Javy 5. Velice působivé. Skoro argument proto, abych zkusil své XML převést na objekty.
S JAXB jsem před léty pracoval. To ještě byla beta první verze založená na DTD. Už tehdy se mi ten princip líbil, ale na Abíčku jsem JAXB ani nic podobného nepoužil z důvodu častých změn. Když mám jen XML, stačí upravit pár XPath, nad daty v databázi provést XSLT a je to. Možná by to šlo i s JAXB. Uvidíme.