Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Nastal čas koupit nový mobil. Původně jsem měl firemní HTC Desire, který sám o sobě není špatný, ale trpěl neskutečně malým diskovým prostorem, takže jsem neustále musel mazat aplikace. Android systémové aplikace bobtnaly s každou aktualizací a nakonec zabíraly většinu dostupného prostoru. HTC dost podivně rozdělilo disk na hromadu malých oddílů, proto volné místo v jednom adresáři nebyl dostupný jinde. Nakonec jsem mobil musel rootnout a promazal jsem předinstalované aplikace, abych uvolnil 20 MB. Ty už jsou dneska stejně fuč. HTC mě zklamalo, totálně se vykašlalo na uživatele a neuvádělo upgrady Androidu. Tohle byl špičkový mobil, ale stejně jsem měl jen Android 2.2.3. Zákaznická podpora Číňanům zjevně nic neříká.
Bylo nebylo, před dávnými věky jsme s velkou slávou spustili projekt pro otevřený multiplatformní přístup do neslavných datových schránek. Sehnali jsme zlatý poklad pro dobrodruhy, kteří náš sen naplní. Přihlásili se tři odvážlivci, dva vytrvali, jeden někde zabloudil. A vedení projektu se píchlo o růžový trn, načež usnulo. Teď je čas projekt probudit a dotáhnout do konce. Pomůžete?
Co jsem přešel na KDE4, trápí mě částečně nefunkční numerická klávesnice v programu konsole. Vůbec nefungují klávesy page up a down, home a end, přestože v ostatních aplikacích jsou bez problému. Je to zásadní problém, zkuste třeba v midnight commanderu listovat adresář s tisíci soubory jen pomocí šipek?
Linux používám už opravdu dlouho, asi od jádra 1.2.13, možná i déle. V dřevních dobách jsem tahal distribuci ze školy domů na několika balíčcích 3,5" disket, z nichž vždy aspoň jedna byla vadná, což protáhlo instalaci na několik týdnů. I tehdy byla častá odpověď na dotaz RTFM, akorát dokumentace bylo poněkud málo. To byl koneckonců jeden z impulsů, proč jsem založil Linux Hardware, který se časem vyvinul do dnešního Abíčka. Jenže něco se změnilo.
František Hucek z Linuxsoftu napsal seriál o Linuxu a protlačil jej na novinky.cz. Skvělá práce!
Jak tak koukám, vypadá to, že linuxzone si dopřává zimní spánek. Poslední článek je z 21. prosince. To mi bylo ještě 28 let. Letos mi tedy už bude třicet. S abíčkem jsem pod názvem Linux hardware začínal ještě na výšce, asi ve 23 letech (jestli dobře počítám). Toto letí.