Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Nastal čas koupit nový mobil. Původně jsem měl firemní HTC Desire, který sám o sobě není špatný, ale trpěl neskutečně malým diskovým prostorem, takže jsem neustále musel mazat aplikace. Android systémové aplikace bobtnaly s každou aktualizací a nakonec zabíraly většinu dostupného prostoru. HTC dost podivně rozdělilo disk na hromadu malých oddílů, proto volné místo v jednom adresáři nebyl dostupný jinde. Nakonec jsem mobil musel rootnout a promazal jsem předinstalované aplikace, abych uvolnil 20 MB. Ty už jsou dneska stejně fuč. HTC mě zklamalo, totálně se vykašlalo na uživatele a neuvádělo upgrady Androidu. Tohle byl špičkový mobil, ale stejně jsem měl jen Android 2.2.3. Zákaznická podpora Číňanům zjevně nic neříká.
Bylo nebylo, před dávnými věky jsme s velkou slávou spustili projekt pro otevřený multiplatformní přístup do neslavných datových schránek. Sehnali jsme zlatý poklad pro dobrodruhy, kteří náš sen naplní. Přihlásili se tři odvážlivci, dva vytrvali, jeden někde zabloudil. A vedení projektu se píchlo o růžový trn, načež usnulo. Teď je čas projekt probudit a dotáhnout do konce. Pomůžete?
Co jsem přešel na KDE4, trápí mě částečně nefunkční numerická klávesnice v programu konsole. Vůbec nefungují klávesy page up a down, home a end, přestože v ostatních aplikacích jsou bez problému. Je to zásadní problém, zkuste třeba v midnight commanderu listovat adresář s tisíci soubory jen pomocí šipek?
Linux používám už opravdu dlouho, asi od jádra 1.2.13, možná i déle. V dřevních dobách jsem tahal distribuci ze školy domů na několika balíčcích 3,5" disket, z nichž vždy aspoň jedna byla vadná, což protáhlo instalaci na několik týdnů. I tehdy byla častá odpověď na dotaz RTFM, akorát dokumentace bylo poněkud málo. To byl koneckonců jeden z impulsů, proč jsem založil Linux Hardware, který se časem vyvinul do dnešního Abíčka. Jenže něco se změnilo.
František Hucek z Linuxsoftu napsal seriál o Linuxu a protlačil jej na novinky.cz. Skvělá práce!
Jak tak koukám, vypadá to, že linuxzone si dopřává zimní spánek. Poslední článek je z 21. prosince. To mi bylo ještě 28 let. Letos mi tedy už bude třicet. S abíčkem jsem pod názvem Linux hardware začínal ještě na výšce, asi ve 23 letech (jestli dobře počítám). Toto letí.