Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Nastal čas koupit nový mobil. Původně jsem měl firemní HTC Desire, který sám o sobě není špatný, ale trpěl neskutečně malým diskovým prostorem, takže jsem neustále musel mazat aplikace. Android systémové aplikace bobtnaly s každou aktualizací a nakonec zabíraly většinu dostupného prostoru. HTC dost podivně rozdělilo disk na hromadu malých oddílů, proto volné místo v jednom adresáři nebyl dostupný jinde. Nakonec jsem mobil musel rootnout a promazal jsem předinstalované aplikace, abych uvolnil 20 MB. Ty už jsou dneska stejně fuč. HTC mě zklamalo, totálně se vykašlalo na uživatele a neuvádělo upgrady Androidu. Tohle byl špičkový mobil, ale stejně jsem měl jen Android 2.2.3. Zákaznická podpora Číňanům zjevně nic neříká.
Bylo nebylo, před dávnými věky jsme s velkou slávou spustili projekt pro otevřený multiplatformní přístup do neslavných datových schránek. Sehnali jsme zlatý poklad pro dobrodruhy, kteří náš sen naplní. Přihlásili se tři odvážlivci, dva vytrvali, jeden někde zabloudil. A vedení projektu se píchlo o růžový trn, načež usnulo. Teď je čas projekt probudit a dotáhnout do konce. Pomůžete?
Co jsem přešel na KDE4, trápí mě částečně nefunkční numerická klávesnice v programu konsole. Vůbec nefungují klávesy page up a down, home a end, přestože v ostatních aplikacích jsou bez problému. Je to zásadní problém, zkuste třeba v midnight commanderu listovat adresář s tisíci soubory jen pomocí šipek?
Linux používám už opravdu dlouho, asi od jádra 1.2.13, možná i déle. V dřevních dobách jsem tahal distribuci ze školy domů na několika balíčcích 3,5" disket, z nichž vždy aspoň jedna byla vadná, což protáhlo instalaci na několik týdnů. I tehdy byla častá odpověď na dotaz RTFM, akorát dokumentace bylo poněkud málo. To byl koneckonců jeden z impulsů, proč jsem založil Linux Hardware, který se časem vyvinul do dnešního Abíčka. Jenže něco se změnilo.
František Hucek z Linuxsoftu napsal seriál o Linuxu a protlačil jej na novinky.cz. Skvělá práce!
Jak tak koukám, vypadá to, že linuxzone si dopřává zimní spánek. Poslední článek je z 21. prosince. To mi bylo ještě 28 let. Letos mi tedy už bude třicet. S abíčkem jsem pod názvem Linux hardware začínal ještě na výšce, asi ve 23 letech (jestli dobře počítám). Toto letí.